KOMENTÁŘ. Jestli něco veřejnoprávní média v době rostoucích politických tlaků potřebují, je to srozumitelná a transparentní komunikace. Taková, která nezavdává záminky k dalším útokům, a nepřipouští pochybnosti o nezávislosti těchto médií. V případě Českého rozhlasu tomu tak ale v minulých deseti letech často nebylo – ke škodě veřejnoprávního rádia, které patří mezi spičku české mediální scény.

Šéf sekce komunikace, obchodu a vnějších vztahů Jiří Hošna, který za rozhlas „,mluvil“ od roku 2014, dostal na středečním jednání Rady ČRo od svého šéfa veřejnou pochvalu před nastoupenou jednotkou.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral oznámil, že sekci ke konci června ruší a svému končícímu manažerovi poděkoval nejen za pracovní nasazení pro rozhlas, ale i pro ředitele osobně. Hošna dodal, že se snažil přispět k tomu, „aby rozhlas byl vnímaný jako moderní, respektované nezávislé médium“.

Faktem je, že v řadě momentů komunikace vedení rozhlasu byla přesně opačná, zejména, když se management dostával pod mediální tlak. Mluvčí Hošna tak občas musel obhajovat neobhajitelné. A často se mu to nedařilo.

Nepříjemné otázky vs. mediální šikana

V posledních třech letech ředitel Zavoral udělal směrem navenek kroky, které kredit rozhlasu jednoznačně posilují – jen namátkou spolupráce s ukrajinskými veřejnoprávními médii, poskytnutí techniky ukrajinským novinářům, jasné vymezení se proti faktickému zestátnění veřejnoprávních médií na Slovensku a ukončení spolupráce s tamním přejmenovaným telerozhlasem STVR.

Celková komunikační bilance manažerského dua Zavoral-Hošna je však delší a mnohem komplikovanější. Zejména směrem k médiím, která kladla managementu nepříjemné otázky. Od začátku prvního ředitelova mandátu v roce 2016 vybíráme několik takových kontroverzí.

Za normálních okolností by to byl chytrý marketing, jak promluvit o veřejnoprávnosti k přece jen v lecčems specifické skupině posluchačů regionálních stanic. Kdyby ovšem Mynářová nebyla rovněž stálou tváří portálu XTV zmíněného „Xavera“ Veselého, který ve svých pořadech České televizi a Českému rozhlasu řadu let okopává kotníky, říká, že jim „nevěří“ a celkově je shazuje.

Například v roce 2019 šlo o kauzu ukončení mnohaleté spolupráce s uznávaným hudebním publicistou Jiřím Černým. Sám Zavoral přiznal, že komunikace rozhlasu v této věci „nebyla šťastná“.

Jako manipulativní označil ve stejné době opakovaně i texty týdeníku Respekt, které se věnovaly například odchodu tehdejšího šéfredaktora stanice ČRo Vltava Petra Fischera i situaci uvnitř rozhlasu obecně.

Zavoral také žádal Respekt o zveřejnění jeho reakce, jinak prý zváží „právní kroky, kterými bych ochránil dobré jméno mé i Českého rozhlasu“.

Krátce poté se do podobné situace dostala i redakce HlídacíPes.org, která se krokům Zavoralova managementu a jeho vztahům s Radou Českého rozhlasu věnovala opakovaně.

Právními kroky hrozil ředitel po vydání komentáře, který shrnoval především angažmá dvou kontroverzních moderátorů – Lubomíra „Xavera“ Veselého a manželky tehdejšího hradního kancléře Alexandry Mynářové v ČRo. Leitmotivem textu byla blízkost managementu rozhlasu k vysoce postaveným politikům.

O „mediální šikaně, kterou řeší s právníky“ pak Zavoral mluvil i v roce 2023, kdy Rada Českého rozhlasu řešila možný střet zájmů dalšího ředitelova blízkého spolupracovníka Jana Mengera. Na případ tehdy rovněž upozornil HlídacíPes.org.

Když mluvčí mlčí

Výpady proti novinářům od managementu však přišly i na sociálních sítích. V roce 2021 HlídacíPes.org upozornil na to, že René Zavoral slavnostně otevíral těsně před volbami nově opravenou budovu brněnského studia po boku Aleny Schillerové, tehdejší ministryně financí kandidující za hnutí ANO na jižní Moravě. „Jsem rád, že už v rozhlase nepracujete,“ ozval se tehdy kvůli článku na Twitteru autorovi tohoto textu přímo ředitel Zavoral.

Předloni se zase neovládl mluvčí Jiří Hošna, který na Twitteru okomentoval vystoupení tehdejšího redaktora HlídacíPes.org Jana Žabky pro pořad Newsroom ČT 24: „Proč proboha nemůžete oslovit normálního mediálního analytika??? Nebo jste tohle chtěli dát až 1. dubna a uteklo vám to ven?“ Svůj příspěvěk doplnil několika emotikony.

🫣🙄🫣 Proč proboha nemůžete oslovit normálního mediálního analytika??? Nebo jste tohle chtěli dát až 1. dubna a uteklo vám to ven? 😆

— Jiri Hosna (@Jiri_Hosna) March 26, 2023

Rozhlas se navíc v roce 2020 odhodlal k bojkotu redakce a mluvčí Hošna po dobu zhruba dvou let neodpověděl ani na jediný dotaz. Po stížnosti šéfredaktora HlídacíPes.org Roberta Břešťana se toto téma probíralo i na zasedání Rady ČRo. Odpověď rozhlasu vypracoval právě Jiří Hošna. Vysvětloval v ní, že mlčením chrání pověst rozhlasu:

„Neposkytnutím informací bylo tedy předcházeno poškozování pověsti Českého rozhlasu. Na základě předchozího chování serveru HlídacíPes.org existovalo důvodné podezření, že server poskytnuté informace opět zneužije,“ psal tehdy mluvčí.

Dodejme, že po dvouleté pauze, tedy od roku 2022, Jiří Hošna s HlídacíPes.org opět standardně komunikuje.

Na Slovensku v čele agentury TASR podepsal smlouvu s ruským Sputnikem, poté řídil RTVS a musel přijímat výpovědi redaktorů, kteří nesouhlasili s řízením zpravodajství.
Teď Jaroslav Rezník nastoupil do Českého rozhlasu. Proč? Zjišťovala @DudakovaJana.
Sledujte v neděli! pic.twitter.com/Lz5uMtesjy

— Newsroom ČT24 (@NewsroomCT24) September 23, 2022

Na kontroverze zejména kolem personálií se však rozhlasu dotazovala i další média. Pořad Newsroom ČT 24 se na podzim 2022 ředitele i šéfa jeho komunikace ptal, za jakých okolností a s jakou pracovní náplní zaměstnal René Zavoral svého starého známého ze Slovenska Jaroslava Rezníka. Ten se ještě coby šéf agentury TASR proslavil mimo jiné podpisem smlouvy s ruským médiem Sputnik.

Hájit Xavera i Mynářovou

Dříve musel Jiří Hošna také vysvětlovat vulgarity zmíněného bývalého moderátora regionálního vysílání Lubomíra „Xavera“ Veselého a jeho výpady proti novinářkám, které pronesl na svém youtubovém kanále.

„Pan Veselý má jako soukromá osoba právo na svůj názor. To, že ve svém vystoupení na svém youtubovém kanále použil při komunikaci expresivní výrazy, nicméně nepovažujeme za vhodné,“ odpověděl tehdy poněkud bezzubě Jiří Hošna.

Rozhlas Veselého podržel i při jeho dalších skandálech, vulgaritách i fotce s extremistou Tomášem Vandasem. Veselý nakonec z rozhlasu odešel a na stejném youtubovém kanále prohlásil, že René Zavoral je „skrčkař a podrazník“.

Alexandra Mynářová, která Veselého ve vysílání nahradila, moderuje na regionálních stanicích svůj lifestylový pořad dodnes. Nedávno si jako hosta pozvala (nebo se spíše pozval sám) také ředitele ČRo Zavorala a hodinu se bavili o tom, co nového rozhlas nabídne posluchačům za vyšší koncesionářské poplatky a proč má veřejnoprávní mediální služba smysl.

Za normálních okolností by to byl chytrý marketing, jak promluvit o veřejnoprávnosti k přece jen v lecčems specifické skupině posluchačů regionálních stanic. Kdyby ovšem Mynářová nebyla rovněž stálou tváří portálu XTV zmíněného „Xavera“ Veselého, který ve svých pořadech České televizi a Českému rozhlasu řadu let okopává kotníky, říká, že jim „nevěří“ a celkově je shazuje.

Tuhle dvoukolejnost by před veřejností, ale ani před zaměstnanci Českého rozhlasu neobhájil sebelepší mluvčí. Nástupce Jiřího Hošny to bude muset alespoň zkusit.