Lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. v roce 2015 ve Vranově u příležitosti dokončení renovace rodinné hrobky. Ta je v majetku ČR, opravu platili Lichtenštejnové, pohřbeno je zde 14 vládnoucích knížat a několik desítek dalších členů rodu.
Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia, zdroj

Lesy ČR chtěly spor s Lichtenštejny poslat k soudu v Haagu. Jen se spletli, vycouval Babiš

I nenápadný spor u okresního soudu může mít dohru na nejvyšší mezinárodní politické úrovni. Dokazuje to soudní pře, kterou vede knížecí rod Lichtenštejnů s českým státem o vydání lesů a dalších pozemků v různých částech Česka.

Dohromady 24 žalob na český stát o vydání původních zkonfiskovaných nemovitostí podala lichtenštejnská nadace, která spravuje rodový majetek, koncem roku 2018. Většina z těchto sporů je nyní z procesních důvodů pozastavená, u několika okresních soudů (konkrétně v Děčíně, v Kolíně a naposledy 19. června ve Vyškově) už padlo rozhodnutí v neprospěch Lichtenštejnů.

Nejzajímavější vývoj – s mezinárodním dopadem – mělo jednání u Okresního soudu Kolín, v němž šlo o lesy a další pozemky v okolí Kostelce nad Černými lesy a Jevan.

Raději v Haagu než v Kolíně

Právní zástupci Lesů České republiky vloni v listopadu překvapili soud i zástupce Lichtenštejnů oficiálním procesním návrhem, podle nějž „české soudy nemají v předmětné věci dostatek pravomocí“. S dodatkem, že tuzemské okresní soudy by měly projednávání případů zastavit s tím, že problematika nepřísluší jim, ale Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.

„Je zde namítáno opakované jednání v rozporu s mezinárodními smlouvami (…), z nichž nejzávažnější má být neoprávněný zásah do mezinárodně právní exekuční imunity hlavy státu,“ vysvětlují pohnutky ve svém podání zástupci Lesů ČR.

S návrhem na přenesení sporu k mezinárodnímu soudu lichtenštejnská strana souhlasila. „To musím potvrdit. Jelikož právní zástupci Lesů ČR uvedli v písemném vyjádření, tedy černé na bílém, že spor významně zasahující do oblasti mezinárodního práva by měl řešit mezinárodní soud, a ne Okresní soud v Kolíně, lichtenštejnská strana jednak brala tento názor vážně coby postoj české strany, a také s ním souhlasila,“ říká mediální zástupce lichtenštejnské nadace Michal Růžička.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

Krátce poté, právě s odkazem na to, že „z hlediska mezinárodního práva je jednání státní firmy přičitatelné České republice“, se na českého premiéra Andreje Babiše dopisem obrátil vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans Adam. Vyzval jej k jednání o společném předání případu do Haagu.

Jen krátce poté při nařízeném soudním jednání zástupci Lesů ČR změnili názor. „Na dotaz soudce při ústním projednávání v Kolíně, zda na svém písemném stanovisku trvají, zástupkyně Lesů ČR řekla, že už ne. Soudce pak během krátké chvíle rozhodl nepravomocně v neprospěch Lichtenštejnů,” popisuje Michal Růžička.

Lesy ČR se k soudnímu sporu ani k okolnostem, jež jej provázely, nyní vyjadřovat nechtějí. „Jde o aktuální soudní spor, proto nebudeme komentovat naši strategii ani právní taktiku. Jedná se o závažný právní případ celorepublikového rozměru a nechceme nic podcenit,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Lhůta do konce srpna

Výzvu k jednání s českou vládou zopakoval koncem loňského roku diplomatickou nótou i lichtenštejnský premiér Adrian Hasler. O měsíc později do Lichtenštejnska poslal premiér Babiš odpověď, v níž stanovisko státních Lesů ČR označuje za mylné a výzvu k jednání odmítl.

Nadace knížete z Lichtenštejna se vloni prosinci obrátila i na český Ústavní soud, k němuž zatím doputovaly tři jednotlivé případy sporu o lichtenštejnský majetek. Vyzvala jej, aby „po předpokládanou dobu diplomatických jednání vlád obou států“, zhruba na čtyři měsíce, bylo řízení přerušeno. Ve dvou případech Ústavní soud žádost vyslyšel, ve třetím se ale stal opak.

Kolínský „zádrhel“ podle všeho pomohl akcelerovat případ, který všechny současné soudní spory mezi Českem a Lichtenštejny de facto zahájil.

Pro připomenutí: Česká republika se domáhala určení vlastnického práva a přepsání 600 hektarů lesů na Říčansku z Nadace knížete z Lichtenštejna na stát; s argumentem, že jde o úřední opomenutí a majetek byl již dávno zkonfiskovaný s tím, že kníže z Lichtenštejna se při sčítání lidu v roce 1930 přihlásil německé národnosti (detailně jsme popsali ZDE). Soudy dávaly postupně za pravdu státu, Lichtenštejnové se odvolávali, až případ skončil u Ústavního soudu.

Soudce Radovan Suchánek (podle statistik Ústavního soudu je nejpomalejším soudcem, tedy tím s nejvyšší počtem nedodělků) měl případ na stole dva a půl roku, v únoru 2020 ale náhle rozhodl – v neprospěch Lichtenštejnů.

Verdikt mimo jiné odkazuje na lichtenštejnskou výzvu konstatováním, že „mezivládními diplomatickými jednáními, nadto s nejistým výsledkem, není Ústavní soud vázán“.

Již brzy, koncem srpna, vyprší lhůta, do níž se lze proti výroku Ústavního soudu odvolat k Mezinárodnímu soudu pro lidská práva ve Štrasburku. To také Lichtenštejnové velmi pravděpodobně udělají.

Nejsme žádní Němci

Lichtenštejnové patřili před druhou světovou válkou k nejbohatší tuzemské šlechtě, patřila jim rozsáhlá panství, lesy, pozemky a nemovitosti včetně známých zámků Lednice a Valtice.

Majetek jim byl v Československu zabaven bez náhrady po roce 1945; v rámci Benešových dekretů o konfiskaci „majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“.

České soudy v této souvislosti obvykle argumentují „nepřekročitelnou hranicí 25. února 1948“; ve věci Lichtenštejnů pak pracují s tím, že se příslušníci rodiny v roce 1930 přihlásili při sčítání lidu k německé národnosti.

Lichtenštejnové namítají, že nikdy nebyli nepřátelé českého státu, sčítací arch v roce 1930 osobně nikdo z rodu nevyplňoval, příslušná kolonka navíc zahrnovala buď národnost nebo jazyk (v tomto případě německý) a i když Lichtenštejnové německy hovořili, nikdy nebyli Němci. Proti faktu, že je knížecí rodina nadále českými soudy i politiky označována za německé občany, se Lichtenštejnsko opakovaně ohradilo i na nejvyšší politické úrovni.

Faktem je, že Lichtenštejnsko za války podporovalo československou exilovou vládu, nikdy neuznalo vznik protektorátu Čechy a Morava, ani Mnichovskou dohodu, po celé trvání války uznávalo československé cestovní pasy a zachovávalo neutralitu.

Zástupci Lichtenštejnů upozorňují i na to, že o platnosti konfiskací, proti nimž se bezprostředně po válce odvolali, rozhodl definitivně Správní soud v Bratislavě až v roce 1951. To ale hned několik českých soudů po roce 1989 označilo „za nevýznamné“ .

Kvůli neřešeným majetkovým sporům Lichtenštejnsko do roku 2003 jako jediná země světa oficiálně neuznávalo samostatnou Českou republiku. Diplomatické vztahy byly navázány znovu až v roce 2009.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Proboha, kdy uz konecne skonci tohle bolsevicke bezpravi? Najde se odvazny politik, ktery se odhodla k odcineni techhle zjevnych krivd? Nebo jsou vsichni tak priposrani, ze by snad CR musela neco (co sproste ukradla) vracet? Proc neco, co nakonec slo udelat ve vztahu k cirkvim, nejde udelat ve vztahu ke slechte? Protoze bolsevickym vymyvanim mozku je tady vseobecne zakorenena nenavist ke vsemu s urozenym puvodem?

    • petrph napsal:

      Zbytečně zde argumentujete nějakými bolševiky, jak se i v článku může dočíst, náš stát jim to zkonfiskoval už po roce 1945, tedy ještě před převzetím totalitní vlády komunisty. A jestli k tomu měly tehdy naše úřady nějaké právní důvody, tak si je jistě zodpoví i před soudy…
      Samozřejmě, něco jinýho by byl Vámi zmíněny „odvážný politik“ .Protože, takový „odvážný politik“ se vlastně, při návrhu zákona (i o těch restitucích) nemusí vůbec vázat právními vztahy , ten může jakýkoliv státní majetek rozdat komukoliv chce..Akurát si pak za to nese politickou zodpovědnost před voliči o dalších volbách..

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Český stát se po 2. světové válce, díky českým soudům, ale hlavně soudcům, stal státem zlodějů.
    Okradení byli nejen Lichtenštejnovéa jedna větev Scharzenbergů, ale i Židé , kteří přežili zázrakem holokaust provedený bezprostředními předky našich dnešních přátel z Německa. Okradeni jsou i dědicové těch, co holokaust nepřežili, dodnes. Český stát tedy zůstává státem zlodějským.

  3. petrph napsal:

    Na tom je spíše podivné, že na to přišli „vidláci“ z českých Lesů, a nikoliv tedy Lichnštejnii sami, popřípadě jejich draze placení právníci. Že by pro ně mělo být výhodnější to hned žalovat v Haagu.
    Tak jediný důvod vidím v tom, že ani ten mezinárodní soud v Haagu nehodlá řešit právní spory které probíhaly před 70 lety, navíc souvisejících s dozvuky fašistického období. To si určitě dovedou i v tom Haagu spočítat, že pokud by to povolili, mají na krku miliony žalob od právně poškozených, z celé Evropy. Mimochodem, včetně třeba potomků nacistických zločinců odsouzených v Norimberském procesu…Tam by se určitě formálních pochybení našlo spousta..:)))

Přidávání komentářů není povoleno