Printscreen YouTube, zdroj

Kurz Univerzity Karlovy o Nové hedvábné stezce nekriticky papouškuje čínskou propagandu

Napsal/a Sinopsis 29. dubna 2018

Čtvrtek dopoledne, v malé učebně v budově tvořící součást komplexu Karolina je poměrně vedro. Na dvacet studentů trochu znuděně poslouchá přenášejícího. Na první pohled běžný den na vysoké škole.

Jenže tohle není jen tak ledajaká přednáška, jedná se o výklad v rámci předmětu s názvem Nová hedvábná stezka: čínský globální projekt. Garantem kurzu je Dr. Miloš Balabán z Fakulty sociálních věd, vedoucí Střediska bezpečnostní politiky

Institutu politologických studií FSV UK, kromě jiného též organizátor svérázných konferencí, kterých se účastní vysocí představitelé a ideologové čínského režimu a vybraní čeští politici.

O kurzu pro čínský tisk hovoří jako o projektu, kterým jsme předběhli zbytek Evropy. Čeští studenti se podle všeho nemohli Nové hedvábné stezky dočkat:

„Tento předmět jsme původně plánovali otevřít jen pro studenty společenských věd, a tak je jeho kapacita poměrně malá. Avšak zájem české mládeže o Čínu a její porozumění Číně předčilo má očekávání. Studenti, kteří si předmět vzali jako volitelný, projevovali neobyčejné nadšení, nakonec jsme tedy počet míst rozšířili na třicet, ale i tak zůstalo několik desítek studentů v pořadníku; čekají, až se budou moci přihlásit v příštím semestru.“

Čínské zdroje, čínský tisk, čínský narativ

Zajímavý je předmět již při zběžném náhledu do sylabu. V povinné a doporučené literatuře převažují tituly čínských autorů; řada z nich má velice blízko ke komunistickému režimu a těžko je považovat za objektivní a nestranné. Seriózních zdrojů je pomálu, a jejich zanesení do sylabu se nijak neprojevuje v obsahu přednášek. logo

Doporučený tisk je už vyloženě bizarní. Chtít po studentech, aby pracovali s China Daily, médiem označeným v USA za zahraniční vlivovou organizaci, jako s relevantním zdrojem informací, je lehce komické.

Pravidelná četba China Daily by mohla být poučná pro studium propagandy, která iniciativu Pásu a stezku provází. Ze samotných přednášek ale rozhodně nevyplývá, že by jejich cílem bylo debatovat o metodách Strany a státu při šíření pozitivního narativu.

Vyučující podle všeho berou oficiální čínský výklad smrtelně vážně. V tom případě bychom doporučili zařadit do sylabu také pozoruhodná čínská propagandistická videa – studenti by se rozhodně nenudili…

Cyklus má posluchače poučit o tom, co je to Nová hedvábná stezka a jaké přináší příležitosti. Na půdě naší nejprestižnější univerzity, jež by měla být stánkem kritického myšlení, trochu zarazí, že o rizicích celého projektu se hovoří jen velmi, ale opravdu velmi zřídka.

Garant kurzu Dr. Balabán shrnuje svůj pohled na Hedvábnou stezku v citovaném čínském článku následovně:

„Budování Pásu a stezky vůbec není sólem Číny, nýbrž se jedná o symfonii, již hrají společně mnohé země. Rádi bychom skrze tento kurz prozkoumali čínské zkušenosti a zpytovali účinek, který iniciativa má na posouvání globalizačního procesu vpřed. Nemá to význam jen pro účast ČR na budování Pásu a stezky, nýbrž to bude mít kladný přínos i pro celou oblast střední a východní Evropy.“

Pět tisíc let čínských investic

Na přednášce vedené jeho kolegou (a garantem předmětu ze strany Filozofické  fakulty) doc. PhDr. Mgr. Markem Hrubcem, Dr., Ph.D. zaznívají slova o příliš hysterickém Západu, který se nesmyslně brání čínskému pronikání do střední a východní Evropy.

Hrubec v Čechách propaguje kontroverzního kanadského filosofova Daniela A. Bella, který už deset let působí na univerzitách v Číně a chválí tamní režim jako příklad meritokracie.

Jako meritokracii prezentuje Čínu s oblibou též Oddělení propagandy ÚV, např. v propagandistickém videu, vysvětlujícím, jak se Si Ťin-pching prodral k postu generálního tajemníka takříkajíc od píky.

Si přitom rozhodně není žádný self-made man: jeho otec Si Čung-sün byl vysokým komunistickým pohlavárem za Mao Ce-tunga (m.j. také vedoucím Oddělení propagandy v letech 1953-1954). Si junior je tak typickým příkladem privilegované vstrvy dědičných aparátčíků, tzv. “princátek” z “druhé rudé generace”.

Hrubec dále rozvíjí svoji myšlenku o hysterickém Západě na příkladu Německa a Nizozemska. Obě země prý panikaří, že se bude kvůli čínským investicím na jihu a východě Evropy snižovat objem zboží, který projde jejich přístavy.

Hlavně aténský přístav Pireus, vlastněný čínskou společností COSCO, má podle Hrubcových slov odklánět toky zboží přes Balkán. Shodou okolností je to přístav, kde podle i u nás dobře známého OLAFu dochází k masivním daňovým únikům. To by se  v Hamburku nebo Rotterdamu dělalo bez povšimnutí obtížněji.

Čínské plány na výstavbu železnice přes Balkán a přístavy v Chorvatsku určitě mohou vést, pokud se někdy uskuteční, k přesunu nákladní dopravy ze západu Evropy na východ.

Řada pozorovatelů, a dnes již i velvyslanci EU v Číně, nicméně poukazují na korupci a netransparentnost, která projekt doprovází. Stačí se podívat na nedávný případ ve Španělsku, nebo kontroverzní železnici v Maďarsku. O tom se ale na kurzu nemluví.

U iniciativy 16+1, která sdružuje post-komunistické země střední a východní Evropy a na Balkáně, zdůrazňuje docent Hrubec význam uskupení pro Čínu. Konkrétně se má jednat o “klíčový region”.

Pro nás je tato platforma výhodná a strach z ní má jenom Západ. Když mluví Hrubec o čínském zájmu o místní inovace, nedojde na nepříliš vydařenou čínskou investici do české firmy HE3DA, která skončila upatlaným čínským pokusem o průmyslovou špionáž.

Ne všichni studenti přijímají látku bez kritiky. Od jednoho zazní otázka, kde jsou ty slibované čínské investice, kde jsou ty miliardy korun a tisíce pracovních míst?

Hrubec přispěchá s anekdotou a otázku zahraje do autu tím, že zkrátka museli Číňané slibovat nesplnitelné, aby evropské politiky nalákali. Evropští demokraticky volení politici totiž mají příliš krátká volební období na to, aby přistoupili na realistický investiční plán. Proto se to holt trochu nafoukne.

Argument korunuje tím, že v pět tisíc let staré kultuře představuje několik let nicotný okamžik. Zkrátka, investice přijdou, jen to bude nějakou dobu trvat. Slogan o pěti tisících let čínské civilizace je běžnou součástí propagandistického arsenálu KS Číny.

Z historického pohledu je to samozřejmě nesmysl. Především to ale nijak nesouvisí se slibovanými čínskými investicemi v Čechách. Snad jen tak, že od doby kamenné se jejich objem skutečně zvýšil.

Skandálek neřešte, ale ta chudoba v USA!

Nakonec přijde řeč i na CEFC. Docent Hrubec uznává, že její nákupy představují akvizice, nikoliv investice, ale jsou to prý akvizice nutné, aby se místní populace čínským firmám naklonila.

Proč by měli být lidé zrovna vůči čínským firmám vstřícnější než k ostatním, zůstává nevysloveným tajemstvím.

Celou diskuzi kolem CEFC a jejího zmizelého předsedy hodnotí Hrubec jako “skandálek”. Tento “skandálek” vedl k zatčení představitele neziskového křídla CEFC v New Yorku, vyšetřování předsedy společnosti v ČLR a nejspíše i odvolání čínské velvyslankyně v Praze – a to je podle všeho jenom začátek.

Zato chudoba v USA je skutečně palčivý problém. Přednáška se stáčí k porovnání chudoby v Číně a USA, aniž bychom stačili postřehnout, jak to souvisí s Hedvábnou stezkou.

Chudí lidé v Číně jsou na tom prý lépe než v USA. Pro srovnání, čínská hranice chudoby je příjem 350 dolarů ročně, v Americe okolo 14 tisíc.

Podle Hrubce žije v Číně v chudobě 50 milionů lidí. Si Ťin-pching ovšem na loňském sjezdu sliboval, že z pasti chudoby vytáhne 70 milionů Číňanů. Že by docent Hrubec jako přední odborník na Pás a stezku nečetl projevy generálního tajemníka?

Opačnou možnost, že by měl Hrubec pravdu a mýlil se tajemník, snad ani nechceme domýšlet…

Čtěte též

Reklama

13 komentářů

  1. Michael Marcol, Josef Chlouba napsal:

    Do kurzu chodím a určitě tam nikdo nekriticky nepapouškuje čínskou propagandu. Literatura od čínských autorů je podle mého názorů více než vhodná, abychom se na věc mohli podívat i z čínské perspektivy a nebýt tak vázáni na západní, často přehnaně kritický tisk. Navíc jako student Univerzity Karlovy dokážu sám věci kriticky zhodnotit a vytvořit si vlastní názor.
    Naopak bych řekl, že tento článek je určitou formou propagandy mířenou proti Číně. Informace jsou zde vytrhávány z kontextu, špatně interpretovány, přibarvovány a místy to vypadá jako kdyby autor neplánoval kritizovat kurz, ale přímo Čínu.

    • Scallop napsal:

      No jestli přednášející vysvětluje, že Číňané u nás lžou, protože lhát je nutné a že je to vlastně v pořádku, tak tím učí studenty nekritickému myšlení.

      Dnes už víme, že povídačky o Česku jako o bráně čínských investic do Evropy jsou jen Velkou čínskou lží.

      • Michael Marcol napsal:

        Nemám pocit, že by se docent Hrubec těchto praktik nějak zastával nebo je obhajoval. Byla jen konstatována realita, že pro nalákání investorů pro nově vznikající projekt, je nutné někdy očekávání nafouknout. Nikdo nám nic nevnucuje, nikdo neříká, co je správné, a jaký na to máme názor bude jen na nás.
        Byl bych rád, kdybyste Vaši zášť směřoval/a k Číně, pokud nesouhlasíte s její politikou, a ne ke kurzu, o kterém zřejmě víte jen to, co se dočtete v tomto očividně zaujatém článku. Děkuji*

        • scallop napsal:

          Obsah tohoto clanku preci nepopirate?

          “ je nutné někdy očekávání nafouknout“ v pripade cinskych investice se sliby natolik lisi od reality, ze tohle nafukovani nema obdoby. Pri kritickem cinkse politiky by prednasejici musel okamzite zminit, ze cinske plany je treba brat jako nafouknute sliby, od kterych bude realita uplne jina.

          A nezlobte se, ale kosmicke argumenty typu že „v pět tisíc let staré kultuře představuje několik let nicotný okamžik“ jsou cistokrevna ideologie vypovidajici hodne o gigantickem rozdilu mezi evropskym a cinskym myslenim. Timhle omluvite cokoliv – od genocidy pres lhani politiku vseho druhu po drobne nafouknuti.

          Samo cesko ma uz nekolik let zkusenost s pompou oznamenymi cisnkymi investicemi a tato zkusenost je dost dlouha na kriticke zhodnoceni vysledku. A ten je zalostny a proto bychom meli vnimat cinske sliby tykajici se nasi zeme s neduverou. Tady jsme v evrope a cina by se mela prizpusobit nasim hodnotam. I kdyz z pohledu peti tisic let je existence jakohosi ceska jen prchavy okamzik.

  2. Jiří Vlček napsal:

    Děkuji Sinopsi za dlouhodobě vynikající práci. Vždy prokazuje hluboký vhled do problémů, o nichž si mohu jen těžko učinit názor z jiných zdrojů. Informace a často i předpoklady uvádí v souvislostech a s podstatným předstihem, aby později vždy byly potvrzeny oficiálními místy. Podle mého názoru zde nejde jen o žurnalistiku, ale o benchmark životního a politického postoje.

  3. Jos napsal:

    Publikováním antičínských propagandy a manipulací té party co se pojmenovala Sinopsis (asi se bojí vystupovat pod svým jménem,i když si dovedu představit kdo tam působí) si dělá tento server jen ostudu.

    • Robert Břešťan napsal:

      Myslíte kupříkladu konzistentní a o fakta opřené informace o CEFC, která tu byla dlouho vynášena do nebes, až se nakonec zjevila realita i těm, kteří ji dlouho vidět nechtěli?

      • Jos napsal:

        Když budu chtít něco vědět o současné Číně, rozhodně se nebudu ptát lidí záštiplných a jednostranných, jako je na příklad O.Lomová, nebo předpojatých propagandistů jako jsou Sinopsis. Na to je v současném světě Čína příliš důležitá, než aby se člověk nechal vodit na kvapně uvařené nudli.

  4. mememaster napsal:

    Tak u Karlovy Univerzity mě to moc nepřekvapuje, stačí se podívat například na složení vyučujících Filozofické fakulty.
    Na druhou stranu, předchozí diskutující má také částečně pravdu, možná by to chtělo trochu větší nadhled.

  5. Dominik Fait napsal:

    Dotaz: mohu si v Číně na svůj weibo (čínský „facebook“) napsat status posílající čínskou kom. stranu do pr…., anebo se jedná o rizikový podnik, který může být na různě dlouho dobu můj poslední?

    Doplňující dotaz: dopustil jsem se touto špatně ukrytou kritikou jednoho ze základních rysů totalitní společnosti nemístné propagandy namířené proti Číně?

    Jinými slovy: neexistují poměrně zásadní důvody pro kritiku Číny, resp. Čínské komunistické strany?

  6. Pavel Liška napsal:

    Nebyla náhodou řeč o nové Hedvábné stezce jakožto prostředku k posílení obchodní spolupráce ? To co píšete je jistě pravda. Ale to je jiná diskuze. Mimochodem, z vlastní zkušenosti vím, jak funguje obchod s čínskými průmyslovými komponenty v Evropě. Jak jsou tam postavené ceny a marže a kdo z tohoto obchodu nejvíce profituje. Jsme to my v Evropě. Tudíž Hedvábná stezka je především v našem, evropském zájmu .Na těchto dovozech je závislá velká část subdodavatelů do průmysl. podniků a je v životním zájmu obrovského množství obchodníků a zpracovatelů, aby zboží z Číny bylo v Evropě co nejdříve a s co nejmenšími náklady na dopravu. Budete se možná divit, ale profituje z toho i velká část českého průmyslu. S Vámi výše popsanou logikou by s bývalou ČSSR nesměl Západ taky vůbec obchodovat. Nevím o tom, že by tehdejší lidskoprávní aktivisté třeba v NSR nebo Itálii proti těmto obchodním vztahům nějak hlasitě protestovali . Ale u nás jsme zase papežštější než papež.
    P.S. : věřím, že jistě nemáte v Číně vyrobený nebo čínský počítač ani telefon atd. Jinak bych Vás považoval za pokrytce.

  7. Barbora Čapinská napsal:

    Děkuji za tento článek i debatu pod ním. Také jsem překvapená tím, jak nevěcně a zaujatě je článek napsán. Kolik je tam ironie a sarkasmu. Také se v článku a následně v diskusi míchá různá témata: propaganda na univerzitě/ách, zapojení akademiků do veřejného dění, politiky a byznysu, prezentace Číny a výzkum o ní, vztah Číny a Evropy a její role ve světě, politické uspořádání Číny…Vnímám jako velice pozitivní poukazovat na propagandu jakéhokoli druhu, zejména na školách, v médiích, ukazovat přesně fráze a metafory, které používají, na druhou stranu by to chtělo nějaký věcný ekonomický rozbor jako protiváhu. Dále pak by to chtělo věcný rozbor toho, jakým způsobem patří morální hodnoty do obchodu (měli bychom například bojkotovat turecké zboží, pokud sledujeme tuto logiku), zda a na kolik je to reálné je v něm prosazovat. Dále pak by to chtělo věcnou analýzu toho, jakým způsobem kontakty s Čínou podporují tamní režim a nakolik jej oslabují, nakolik pomáhají tamním lidem v jeho transformaci a nakolik jej tím více zotročuje, a na druhé straně analýzy by měly být konkrétní rady, jak se vyvarovat vlivu Číny v ČR, zda vůbec Čína aspiruje na to, aby nějakým způsobem ovlivňovala českou společnost.

  8. Petr Kaminsky napsal:

    Mi to pripada, jakoby se tady siril nejaky cinsky virus. Kdo je nakazen, prijima vse cinske bezvyhradne nadsene. Tezko rict jestli z vlastniho presvedceni nebo jim za to plati. Je to jako kdyz krysar zapiska na pistalu a lidi skacou do propasti. Vsechny tyhle typy bych po Hedvabne stezce poslal do Ciny, at se muzou tvari v tvar setkat s realitou.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama