V Radě OSN pro lidská práva, jejíž zasedání přerušila pandemie koronaviru, čeká na schválení kontroverzní čínská rezoluce. Název textu nepůsobí na první pohled nijak konfliktně: „Prosazování oboustranně prospěšné spolupráce v oblasti lidských práv“. Podle americké odbornice na lidská práva v Číně Andréy Wordenové však rezoluce popírá samotný účel Rady, tedy chránit lidská práva a upozorňovat na jejich …

Do roku 2020 Čína odstraní chudobu. Alespoň si to Peking vytkl v rámci projektu „Cíleného odstraňování chudoby“ z roku 2015. Boj s chudobou se ale často odehrává jen na papíře a ve statistických tabulkách. Tibetští pastevci tak sice leckdy bydlí v nových domech, kvůli vysokým nákladům jsou ale chudší než dřív.

V neděli 17. května uběhlo přesně 25 let od zmizení tibetského 11. pančhenlamy Gendün Čhökji Ňimy, jehož čínské úřady unesly i s jeho rodiči a dosud o něm nepodaly žádné spolehlivé zprávy. Podle čínských informací dalajlamou potvrzený druhý nejvyšší duchovní představitel tradice tibetského buddhismu Gelug a jeho rodina „nechtějí být obtěžováni ruchy zvenčí“ a „žijí klidný a pokojný …

Spisovatelka Fang Fang, dlouholetá vysoká funkcionářka Čínského svazu spisovatelů a bývalá předsedkyně Svazu spisovatelů provincie Chu-pej, se na samém konci své dlouhé kariéry dočkala světové slávy – ovšem trochu jinak, než si asi kdy představovala. Jméno pětašedesátileté rodačky z Wu-chanu je kvůli jejímu Wuchanskému deníku jedním z nejskloňovanějších na čínském internetu a zaplňuje i západní média.

Čínský kyberprostor je přísně střeženým územím, nejen z důvodu společenské kontroly, ale také v rámci ochrany trhu. Bez dobrého online marketingu firmy nabízející spotřební zboží prakticky nemají šanci na čínském trhu uspět. Pohled do internetových subkultur však ukazuje, že mladá čínská „generace Z“ často vykazuje fanatismus, který v konečném důsledku může ohrozit stabilitu samotného režimu.

Čínské úřady podněcují v souvislosti s pandemií koronaviru averzi vůči západnímu světu a v zemi posiluje extrémní nacionalismus. Teď, kdy se zřejmě v Číně podařilo dostat pandemii koronaviru více méně pod kontrolu, zatímco ve zbytku světa nákaza udeřila s nejvyšší razancí, se Peking pokouší využít situace pro zdůraznění vlastní jedinečnosti. Přesto, že se virus rozšířil právě z Číny.

Efektivní zdravotnictví, profesionální komunikace vlády, podpora malých podniků a živnostníků a v neposlední řadě umění nezpanikařit – to jsou některé z důvodů, proč Tchaj-wan přestál nápor koronaviru mnohem lépe než většina západních států. „Lidé tu neměli pocit bezmoci,“ shrnuje postřehy přímo z Tchaj-wanu spisovatelka Radka Denemarková.

Uprostřed pandemie koronaviru svět pořádně neví, co se teď děje v místě jejího původu, Číně. Pekingu současně roste sebevědomí s tím, jak narůstá chaos na západní polokouli. Obdiv k efektivitě čínského režimu – spolu s nahlodáním důvěry v demokracii západního typu – je přesně tím cílem, který čínská komunistická strana na domácí i globální scéně dlouhodobě sleduje.

Čína 10. března už tradičně „oslavila“ den Tibetu – 61. výročí tibetského povstání ve Lhase – velkou vojenskou přehlídkou. Ve skutečnosti ale Peking systematicky potírá tibetskou kulturu a jazyk tak tvrdě, že kromě studentských protestů došlo v minulosti i k několika případům sebeupálení. Do Tibetu mají letos zamířit další tisíce čínských učitelů, kteří neovládají tibetštinu.

Právo na rozvoj je nadřazené všem ostatním právům, to je strategie prosazovaná v posledních letech Čínou, tvrdí sinoložka Andréa Wordenová. Hlavním cílem Pekingu je podle ní snížit důraz na dodržování základních lidských práv a svobod, a vůbec posunout chápání samotného pojmu „lidská práva“.