Uprostřed pandemie koronaviru svět pořádně neví, co se teď děje v místě jejího původu, Číně. Pekingu současně roste sebevědomí s tím, jak narůstá chaos na západní polokouli. Obdiv k efektivitě čínského režimu – spolu s nahlodáním důvěry v demokracii západního typu – je přesně tím cílem, který čínská komunistická strana na domácí i globální scéně dlouhodobě sleduje.

Čína 10. března už tradičně „oslavila“ den Tibetu – 61. výročí tibetského povstání ve Lhase – velkou vojenskou přehlídkou. Ve skutečnosti ale Peking systematicky potírá tibetskou kulturu a jazyk tak tvrdě, že kromě studentských protestů došlo v minulosti i k několika případům sebeupálení. Do Tibetu mají letos zamířit další tisíce čínských učitelů, kteří neovládají tibetštinu.

Právo na rozvoj je nadřazené všem ostatním právům, to je strategie prosazovaná v posledních letech Čínou, tvrdí sinoložka Andréa Wordenová. Hlavním cílem Pekingu je podle ní snížit důraz na dodržování základních lidských práv a svobod, a vůbec posunout chápání samotného pojmu „lidská práva“.

Evropa je pravděpodobně primární destinací pro vědce z čínské armády, kteří se snaží získávat trénink a technologie ze zahraničí. Tvrdí to analytik Alex Joske, který na australském Institutu pro strategickou politiku mapuje vliv komunistické strany Číny ve světě.

Čínský region Sin-ťiang je někdy označován za „největší vězení pod širým nebem na světě“. Dostat odtamtud informace je extrémně složité. Na region je uvalena informační blokáda, místní obyvatelé jsou pod téměř dokonalým dohledem jak policie, tak také speciálních aplikací a cenzorů na internetu. Na získávání dat z oblasti se specializují antropologové, datoví analytici i experti pracující …

Šíření nákazy koronavirem z Číny do dalších zemí ukazuje i sílící vliv čínské komunistické strany a vlády v mezinárodních organizacích. Týká se to zejména OSN a jejích přidružených institucí. V případě krizí, jako je například současná epidemie, totiž Čína může ovlivnit, zda a jakým způsobem bude světová odborná i laická veřejnost o situaci informována.

Poté, co se loni čínský „špion“ jménem Wang Li-čchiang rozhodl zběhnout na Západ, nabídl australským tajným službám jména desítek lidí údajně napojených na čínskou armádu a tajné služby. Otázkou zůstává, kde mohl teprve 26letý mladík takové informace získat, a do jaké míry jsou tedy důvěryhodné.

Aurelio Gazzera je misionář a kněz řádu karmelitánů. Více jak 25 let žije ve Středoafrické republice, většinu z toho ve městě Bozoum asi 400 kilometrů od hlavního města Bangui. Kromě misionářské práce dokumentuje i činnost čínských firem, které v oblasti těží zlato, drancují tamní přírodu, porušují ekologické standardy a ohrožují životy lidí.

Hongkongské protesty za sebou mají šest měsíců. Jejich bilance je z pohledu demonstrujících smíšená: tisíce zatčených a také volební vítězství opozice, které ale nakonec nemusí mít výrazný politický dopad. Z původních pěti požadavků se podařilo prosadit jediný, stažení sporného extradičního zákona.

V Česku se brzy otevře druhý Konfuciův institut, po Olomouci přibude Praha. Západ přitom fungování těchto institucí pomalu omezuje – v Belgii zatkli a poté vyhostili čínského ředitele jednoho z institutů kvůli špionáži. Konfuciovy instituty jsou zřizovány na půdě univerzit, zapojují se do výuky a v různé míře i do výzkumu a mají bezprostřední vliv na obsah univerzitní …