Provládní čínské účty na sociálních sítích se snaží omezit dosah investigativní zprávy, která mapuje činnost čínských „policejních stanic“ v zahraničí. Používají při tom taktiku zahlcení, s cílem spustit anti-spamový mechanismus například na Twitteru. Tam už byli čínští trollové úspěšní a šíření původního tweetu se jim podařilo zablokovat. Dvě takové stanice fungují i v Praze. Ministr zahraničí Jan Lipavský

Fenomén převtělování, či „rozpoznaných znovuzrození“, je jedním z charakteristických rysů tibetské formy buddhismu. Je paradoxní, že reinkarnací se teď vážně zabývají i představitelé čínské komunistické strany, která se staví proti náboženství jako takovému. Čína však výběr příštího dalajlamy chápe jako jeden z klíčových státních zájmů v rámci udržení „stability a jednoty vlasti“.

Papež František v říjnu schválil již druhé prodloužení prozatímní smlouvy o jmenování biskupů mezi Vatikánem a ČLR. Smlouva však situaci katolíků v Číně nezlepšila. Vatikán v mnohém čínské vládě ustoupil, sám však nic nezískal.

Globální průzkumy veřejného mínění se v posledních letech shodují, že vnímání Číny a tamního režimu se ve většině zemí výrazně zhoršilo. Může za to především potlačování lidských práv v zemi, snahy Pekingu ovlivňovat politiku cizích států, sbližování s Ruskem, nárůst čínské vojenské síly a výrazně také vznik pandemie covidu. Česko společně se zeměmi západní a severní Evropy patří

Společnost Meta nedávno odhalila dvě dezinformační operace z Ruska a Číny. Ta první, větší a iniciovaná ruskými zdroji, se zaměřovala na evropské země jako Německo, Francie, Itálie, Ukrajina nebo Velká Británie. Menší, ale o to cílenější operace pak mířila od konce července 2022 na Českou republiku a Spojené státy a pocházela z Číny. 

Peking v posledním roce ustupuje od ostrého stylu takzvané „diplomacie vlčích válečníků“ s cílem zlepšit obraz Číny ve světě. Šlo o asertivní až agresivní komunikační styl, jehož součástí bylo i přímé vyhrožování a napadání těch, kdo v očích čínského režimu ohrožovali jeho zájmy (například podporou Tchaj-wanu nebo kritikou čínské politiky v Sin-ťiangu a Hongkongu). Ve snaze naklonit si globální

Po několika letech vydal úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva přes systematický tlak Číny zprávu o represích v čínské provincii Sin-ťiang. I když zůstává v některých pasážích opatrná, je zároveň zdrcující. Vyhýbá se sice slovu „genocida“, ale na příkladu desítek svědectví Ujgurů ukazuje masové porušování lidských práv, které Peking zdůvodňuje mimo jiné bojem proti údajnému extremismu.

Tibet, kam donedávna jako na jedno z posledních míst planety nedosáhla pandemie covidu, si letos v srpnu prošel dosud největší vlnou nákazy. Denně úřady hlásily až několik set pozitivně testovaných a větší města Tibetské autonomní oblasti postihly lockdowny s povinným plošným testováním všech obyvatel.

Komunistická Čína chce znovu posílit svůj vliv ve světě, tentokrát prostřednictvím kulturního průmyslu. Filmy, internetovou literaturu, hudbu nebo online hry a další produkci chce zacílit hlavně na mládež v méně rozvinutých zemích. Tam mají atraktivní, komerční formou vyprávět „čínský příběh“ a fungovat jako alternativa k západní kultuře. Některé podobné pokusy Čína podnikla už i v Česku, vyzněly ale

Generální tajemník čínských komunistů Si Ťin-pching mluví o získání srdcí obyvatel Tchaj-wanu, Hongkongu a všech „synů a dcer čínského národa“. Strana by se podle něj měla více snažit o podporu Číňanů z celého světa, včetně Tchaj-wanu a Hongkongu. Právě Hongkong, kde Čína zlikvidovala poslední zbytky demokracie, je však pro Tchaj-wan dostatečně silným varováním, aby vlivovým operacím