Koncem června se po rušném týdnu v Hongkongu, kde statisíce lidí protestovaly proti přijetí extradičního zákona a zúžení občanských svobod, protestovalo proti sílícímu čínskému tlaku také na Tchaj-wanu. V hlavním městě Tchaj-peji se předposlední červnovou neděli sešly tisíce lidí, aby vyjádřily svůj protest proti čínským „rudým médiím“, skrze něž ČLR na Tchaj-wanu nyní již zcela nezakrytě šíří …

Čínský exilový umělec známý pouze pod pseudonymem Badiucao v posledních letech provokoval (nejen) Peking svými karikaturami, satirickými kresbami a uměleckými performancemi. Teď se Badiucao po letech vystupování v masce rozhodl odhalit svou totožnost.

Česká justice podporuje vydání osmi Tchajwanců do Čínské lidové republiky na základě čínského zatykače. Čína přitom uplatňuje trest smrti a porušuje lidská práva. Pokud by byli Tchajwanci stíhaní za podvody do ČLR skutečně vydáni, jednalo by se z českého pohledu také o důležitý precedens v postoji vůči Tchaj-wanu.

Mezi obyvateli Hongkongu panují oprávněné obavy, že pokud projde extradiční zákon, bude možné poprvé v historii kohokoli vydat k soudu do Číny, třeba i na základě politických rozhodnutí nebo obvinění z politických důvodů. Na sociálních sítích i v médiích se objevila četná svědectví o brutalitě, s jakou hongkongská policie proti převážně mladým a neozbrojeným demonstrantům zasahovala.

Americká sinoložka Andréa Wordenová strávila rok 1989 v Číně s tamními studenty. V rozhovoru pro server Sinopsis popisuje, jak tehdy Číňané mimo hlavní město vnímali události v Pekingu, demonstrace a následný masakr na náměstí Nebeského klidu, ale i to, jak se ČLR za posledních 30 let změnila.

Sü Jou-jü (1947) je čínský filozof a veřejně činný intelektuál. Aktivně se podílel na zlomových událostech čínských dějin 20. století. Za Kulturní revoluce byl členem Rudých gard. Účastnil se demonstrací na náměstí Tchien-an-men, jejichž 30. výročí si právě připomínáme. Sám opustil náměstí těsně před masakrem.

Ještě v roce 2017 uváděla zpráva organizace Freedom House, že „čínský buddhismus a taoismus jsou užívány jako prostředky k podepření stranické legitimity a čínského nacionalismu v době, kdy marxistická ideologie ztrácí na široké oblibě“. Ťeď ale Čína zažívá vlnu bourání chrámů a odstraňování rozměrných náboženských soch.

Západní demokratický svět si letos v červnu připomene 30. výročí masakru demonstrantů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. V samotné Číně však ono rozhodující datum, 4. června, obestírá tísnivé mlčení.

Současná Čína připomíná lesklý obal oslňující zbytek světa, za ním je ale jen temnota a prázdnota, popisuje spisovatelka Radka Denemarková. Nejen o její poslední úspěšné knize Hodiny z olova věnované právě Číně mluvila s autorkou Kateřina Procházková z projektu Sinopsis.

Slova Miloše Zemana o tom, že absenci velkých čínských investorů považuje za skvrnu na česko-čínské spolupráci, byla jednou z nejcitovanějších pasáží rozhovoru prezidenta pro čínskou televizi CCTV před jeho nedávným odletem do Pekingu. Srovnání české verze rozhovoru s tím, co se objevilo v čínských médiích, ale svědčí pouze o manipulaci s informacemi a publikem.