Zájem Čechů o Tchaj-wan výrazně povzbudila nedávná ostře sledovaná cesta šéfa Senátu Miloše Vystrčila. Ostrovnímu státu však v poslední době věnuje pozornost celý svět, spolu s tím, jak roste napětí některých zemí s Čínou. Peking na to reaguje ještě agresivnější rétorikou a nahlas se začíná mluvit o reálné možnosti ozbrojeného střetu v Tchajwanské úžině.

Některé české univerzity spolupracují s univerzitami v Číně, jakoby šlo o běžné vědecké instituce. Ve skutečnosti jsou však leckdy nejen ovládány komunistickou stranou, ale i propojené s vojenským bezpečnostním aparátem Číny. A partnerství s českými univerzitami jim otevírá cestu k obrannému know-how, například nanotechnologiím či dronům. Takovou rizikovou spolupráci navázalo 14 z 26 českých veřejných univerzit.

Čínské firmy mladých byznysmenů sklízí úspěchy ve světě, Peking se však bojí o jejich loajalitu. I to může být jeden z důvodů, proč chce komunistická strana zvýšit kontrolu nad soukromým podnikáním v Číně. Soukromé firmy tvoří odhadem na 60% čínské ekonomiky a poskytují až 80% pracovních míst ve městech.

Čína se bojí, aby ji nepotkal podobný osud jako bývalý Sovětský svaz, tedy rozpad na národní státy. Po Tibetu a Sin-ťiangu tak v další z autonomních oblastí, ve Vnitřním Mongolsku, zavedla novou vzdělávací politiku, která mongolštinu ve školách prakticky úplně nahrazuje čínštinou. Etničtí Mongolové proti tomu hromadně protestovali. Už dříve se totiž ukázalo, k čemu aktuální národnostní politika

Miliarda eur denně podle Evropské unie proteče obchodní výměnou mezi EU a Čínou. Unie je tak v současnosti nejvýznamnějším obchodním partnerem Číny, zejména poté, co ochladly obchodní i politické vztahy Pekingu s USA, Austrálií a Japonskem. Pro Evropany je to nejen motivace udržet vzájemné vztahy na rovnocenné úrovni, ale i způsob, jak tlačit na Čínu třeba v otázce

Čínský prezident Si Ťin-pching nemá plnou důvěru ke svému bezpečnostnímu aparátu a chce upevnit svoji pozici. Spustil proto vlnu čistek v řadách státní bezpečnosti a justice. Ty navazují na předchozí rozsáhlé Si Ťin-pchingovo tažení proti korupci, jemuž padli za oběť i někteří vysoce postavení funkcionáři.

Před časem začal na internetu kolovat zvukový záznam květnové online přednášky, v níž bývalá profesorka Ústřední stranické školy Cchaj Si, toho času pobývající ve Spojených státech, nazvala Komunistickou stranu Číny „politickým zombie“.

Americké ministerstvo financí začátkem srpna uvalilo sankce na jedenáct vysokých zástupců Hongkongu. Byla to odpověď na intenzivní snahy Pekingu získat nad „autonomním“ hongkongským územím plnou kontrolu, které letos v červnu vyvrcholily schválením zákona o státní bezpečnosti. Jeho důsledky se už projevují, například cenzurou a rozsáhlým zatýkáním.

Popkultura, ať už ta alternativní nebo ta mainstreamová, komerční, masová, vždy pro totalitní režimy představuje určitou hrozbu díky svému společenskému vlivu a subverzivnímu potenciálu. Pro čínský komunistický režim jsou v tomto ohledu nejrizikovější vlivy a trendy přicházející ze zahraničí.

Poslední červnový den, v předvečer dvacátého třetího výročí „navrácení Hongkongu do náruče vlasti“ (jak zní oficiální interpretace), schválila čínská ústřední vláda kontroverzní hongkongský zákon o státní bezpečnosti. Zákon, který svým podpisem stvrdil předseda Si Ťin-pching, vstoupil v platnost hned 1. července a na jeho první účinky tak nebylo potřeba příliš dlouho čekat.