Čínská fotbalová bublina, jejíž součástí je i čínské angažmá v pražské Slavii, začíná po pár letech závratných investic splaskávat. Pro investory a sponzory včetně české PPF to byl způsob, jak získat přízeň vedení čínského režimu a pomoct vlastnímu byznysu. Pro kluby s čínskou účastí teď po fotbalovém večírku přichází kocovina, Pekingu se však povedlo, co chtěl: i

Čínská kampaň proti britské veřejnoprávní televizi BBC pokračuje. Peking při ní využívá sílu západních sociálních sítí, kterými loni šířil vlastní příběh o pandemii covidu. Stejnými účty na Facebooku i jinde se teď šíří nepravdivé informace, které mají poškodit britskou stanici. Pekingu vadí reportáže BBC o situaci v provincii Sin-ťiang, včetně interview se znásilněnými a mučenými ženami

Jedním z hlavních témat současné čínské propagandy je tvrzení, že tamní režim „vyzvedá lidi z chudoby“. Ve skutečnosti ekonomický rozvoj Číny stojí na práci vesničanů, kterým však režim brání získat plnoprávné postavení a dědičně je odsuzuje k nekvalifikované, špatně placené práci. Výsledkem jsou rozvrácené rodinné vztahy a celá situace ohrožuje i čínskou ekonomiku jako takovou. Peking chce proto

Svět si 10. března opět připomíná Den Tibetu. Tento rok je to už šedesát dva let od tibetského povstání ve Lhase a dalajlamova odchodu do exilu. Čína se snaží vytvořit dojem, že Tibet si oproti starým „otrokářským“ časům výrazně polepšil a tamní obyvatelé žijí v blahobytu. To ale vyvracejí zprávy některých nevládních organizací a také vysoký počet

Na počátku února přinesla BBC zprávu o systematickém znásilňování v detenčních zařízeních v čínském Sin-ťiangu, podloženou výpověďmi zadržených žen a strážkyň. Jedná se o zatím poslední zprávu z řady dalších odhalujících mučení, nucenou práci a politickou indoktrinaci v táborech. Podobné reportáže povzbuzují i běžné Číňany, aby se k Sin-ťiangu vyjádřili – byť zatím opatrně a v náznacích, které projdou internetovou cenzurou.

Více než rok poté, co zahraniční média poprvé informovala o výskytu nového typu koronaviru v souvislosti s wuchanským tržištěm Chua-nan, umožnila Čína mezinárodnímu týmu odborníků ze Světové zdravotnické organizace (WHO) konečně vyšetřování přímo na místě. To však probíhalo pod silným politickým tlakem a Čína nepustila zahraniční experty zdaleka ke všem k datům, která by potřebovali.

Vztahy mezi Velkou Británií a Čínou, podobně jako čínské vztahy s USA či EU, v posledních letech znatelně ochladly. Nedávno to potvrdilo i vyloučení čínské technologické a telekomunikační jedničky Huawei z budování 5G sítí v Británii kvůli obavám o kybernetickou bezpečnost. Za zhoršením vztahů stojí hlavně situace v Hongkongu, bývalé britské kolonii, jejíž svobodu Čína stále víc „osekává“.

Organizace Human Rights Watch zveřejnila v druhém lednovém týdnu svou každoroční obsáhlou zprávu o stavu lidských práv ve světě. Čínu v ní pravidelně řadí mezi země s nejzávažnější mírou porušování lidských práv, rok 2020 však byl podle organizace „nejčernějším obdobím pro lidská práva v Číně od masakru, který v roce 1989 ukončil demokratické hnutí na náměstí Nebeského klidu“.

Čínské komunistické vedení se snaží upevnit svoji pozici prostřednictvím účelových zákonů, a to nejen vnitrostátně, ale čím dál více také na mezinárodní scéně. Čerstvým příkladem je nařízení, které má firmy odradit od dodržování protičínských ekonomických sankcí, zejména těch vyhlášených USA.

Minulou středu policie při razii v Hongkongu zatkla 53 lidí, prohledala celkem 72 míst včetně redakcí médií a jedné advokátní kanceláře a zmrazila fondy v celkové hodnotě 1,6 milionu hongkongských dolarů. Zatčení byli organizátory neoficiálních primárek, které prodemokratická opozice zorganizovala loni v červenci, a jejich kandidáti. Pokračují tak represe prodemokratických aktivistů a politiků na základě zákona o státní