Popkultura, ať už ta alternativní nebo ta mainstreamová, komerční, masová, vždy pro totalitní režimy představuje určitou hrozbu díky svému společenskému vlivu a subverzivnímu potenciálu. Pro čínský komunistický režim jsou v tomto ohledu nejrizikovější vlivy a trendy přicházející ze zahraničí.

Poslední červnový den, v předvečer dvacátého třetího výročí „navrácení Hongkongu do náruče vlasti“ (jak zní oficiální interpretace), schválila čínská ústřední vláda kontroverzní hongkongský zákon o státní bezpečnosti. Zákon, který svým podpisem stvrdil předseda Si Ťin-pching, vstoupil v platnost hned 1. července a na jeho první účinky tak nebylo potřeba příliš dlouho čekat.

Až 80% venkovských žen ujgurské národnosti v čínské provincii Sin-ťiang mohlo být donuceno k používání nitroděložních tělísek nebo sterilizováno, píše v nové studii sinolog Adrian Zenz. Ten dlouhodobě zkoumá politiku Pekingu vůči „problematickým regionům“ Číny, tedy kromě ujgurské oblasti také Tibetu. Kontrola porodnosti má čínskému režimu pomoci snížit separatistické tendence v Sin-ťiangu, i za cenu porušování lidských práv.

Když profesor filozofie z Wuchanské univerzity Čou Süan-i na sociální síti Weibo kritizoval reakci čínské vlády na vypuknutí koronavirové epidemie, jeho vlastní studenti ho udali. I proto někteří Číňané přirovnávají současnou atmosféru v tamní společnosti k období kulturní revoluce (1966-1976). Tehdy byly na denním pořádku veřejné kritiky „rebelů“ z řad sesazených funkcionářů, či právě intelektuálů, které doprovázely přímé fyzické …

Když roku 1949 Komunistická strana Číny zvítězila v občanské válce a založila Čínskou lidovou republiku, odmítla všechna náboženství jako „opium lidstva“. Křesťanství bylo odmítnuto o to více, že nese i prvek západního vlivu, který ČLR považovala vždy za nepřátelský. Teď jsou ovšem křesťanské církve v Číně pod takovým tlakem, jaký nezažily několik desetiletí.

Do strategie komunistické Číny vytvářet ve světě vlastní pozitivní obraz dobře zapadá TikTok, čínská sociální síť s 1,5 miliardy uživatelů. Kromě obav z možných úniků dat TikTok opakovaně čelí také kritice kvůli cenzuře „politicky citlivého“ obsahu, například o pronásledování Ujgurů v Sin-ťiangu.

Do čínského systému Jednotné fronty je po celém světě zapojeno široké spektrum organizací. Peking je využívá třeba při vítání významných návštěv a při demonstracích, pro vyjadřování podpory čínské vládě a komunistické straně. Jinde skupiny koordinované Jednotnou frontou mobilizují k eliminaci „nepřátel režimu“, jakými jsou protibetští aktivisté či členové sekty Fa-lun-kung.

Pandemie koronaviru naplno odhalila některé z problémů, s nimiž se dlouhodobě potýká Evropská unie ve vztahu s Čínou. Urychlila také potřebu EU i jednotlivých členských zemí zaujmout jasný postoj vůči čínskému totalitnímu režimu, který Unie už loni ve svém strategickém dokumentu označila za „systémového rivala“.

V Radě OSN pro lidská práva, jejíž zasedání přerušila pandemie koronaviru, čeká na schválení kontroverzní čínská rezoluce. Název textu nepůsobí na první pohled nijak konfliktně: „Prosazování oboustranně prospěšné spolupráce v oblasti lidských práv“. Podle americké odbornice na lidská práva v Číně Andréy Wordenové však rezoluce popírá samotný účel Rady, tedy chránit lidská práva a upozorňovat na jejich …

Do roku 2020 Čína odstraní chudobu. Alespoň si to Peking vytkl v rámci projektu „Cíleného odstraňování chudoby“ z roku 2015. Boj s chudobou se ale často odehrává jen na papíře a ve statistických tabulkách. Tibetští pastevci tak sice leckdy bydlí v nových domech, kvůli vysokým nákladům jsou ale chudší než dřív.