Čínské komunistické vedení se snaží upevnit svoji pozici prostřednictvím účelových zákonů, a to nejen vnitrostátně, ale čím dál více také na mezinárodní scéně. Čerstvým příkladem je nařízení, které má firmy odradit od dodržování protičínských ekonomických sankcí, zejména těch vyhlášených USA.

Minulou středu policie při razii v Hongkongu zatkla 53 lidí, prohledala celkem 72 míst včetně redakcí médií a jedné advokátní kanceláře a zmrazila fondy v celkové hodnotě 1,6 milionu hongkongských dolarů. Zatčení byli organizátory neoficiálních primárek, které prodemokratická opozice zorganizovala loni v červenci, a jejich kandidáti. Pokračují tak represe prodemokratických aktivistů a politiků na základě zákona o státní

Válka o data poháněná soupeřením tajných služeb je ústředním motivem narůstající rivality mezi USA a Čínou. Zásadní roli při ní hrají velké technologické firmy, které jsou v Číně úzce napojené na státní bezpečnostní aparát. K získávání dat navíc Peking využívá legální i nelegální prostředky, včetně přímých kybernetických útoků.

Číně patří jedna z předních pozic v aktuálním závodě o vakcínu proti Covidu-19. Krátká a bouřlivá historie rozvoje čínských biotechnologií je ale zatížená celou řadou skandálů s nekvalitními vakcínami a všudypřítomnou korupcí. Ty přitom zpravidla zůstávají nevyšetřené, a čínská veřejnost tak vakcínám z domácí produkce příliš nevěří.

Stále víc obyvatel Hongkongu vidí svou budoucnost v zahraničí. Svědčí o tom jak pokusy o nelegální útěk na Tchaj-wan, tak i stále rostoucí počet žádostí o „zahraniční“ britský pas, pro všechny s hongkongským občanstvím získaným v době koloniální vlády. Čína stupňuje represi proti demokratickým politikům i aktivistům v Hongkongu a tlačí i na změny v tamních svobodných médiích.

V polovině listopadu se na veřejnost dostal dokument se čtrnácti body, které Peking vytýká australské vládě. Patří mezi ně „nepřátelské“ informace o Číně v australských médiích, tvrdá vízová politika vůči některým čínským novinářům a akademikům či zablokování více než deseti čínských investičních projektů. Austrálie vzkázala, že je svobodná země a pro zmíněné kroky měla dobré důvody.

Před zhruba měsícem byla potvrzena a na další dva roky prodloužena Dočasná dohoda o jmenování biskupů mezi Vatikánem a Čínou. Svatý stolec si od ní slibuje, že dojde ke sjednocení čínských katolíků. Na dohodu však podle kritiků doplatí především podzemní církev, která se odmítá podřídit vedení čínských státních orgánů a zůstává loajální k papeži.

Listopad 2020 může být pro budoucí vývoj v Hongkongu podobně osudový, jako byl únor 1948 pro poválečné Československo. Minulý týden totiž hongkongský parlament – tzv. Legislativní radu – opustili téměř všichni demokratičtí zákonodárci. Jak k tomu došlo a co to znamená?

Zájem Čechů o Tchaj-wan výrazně povzbudila nedávná ostře sledovaná cesta šéfa Senátu Miloše Vystrčila. Ostrovnímu státu však v poslední době věnuje pozornost celý svět, spolu s tím, jak roste napětí některých zemí s Čínou. Peking na to reaguje ještě agresivnější rétorikou a nahlas se začíná mluvit o reálné možnosti ozbrojeného střetu v Tchajwanské úžině.

Některé české univerzity spolupracují s univerzitami v Číně, jakoby šlo o běžné vědecké instituce. Ve skutečnosti jsou však leckdy nejen ovládány komunistickou stranou, ale i propojené s vojenským bezpečnostním aparátem Číny. A partnerství s českými univerzitami jim otevírá cestu k obrannému know-how, například nanotechnologiím či dronům. Takovou rizikovou spolupráci navázalo 14 z 26 českých veřejných univerzit.