Facebook: Rádio Slovensko,

Kritici financování ČT dávají za vzor Slovensko. Rozpočet veřejnoprávních médií tam však záplatuje stát

Napsal/a Vojtěch Berger 30. října 2019

Ve vypjaté debatě kolem schvalování výročních zpráv České televize ve sněmovně došlo i na starší známý argument kritiků hospodaření ČT: Česko by se prý mělo inspirovat Slovenskem a navázat financování ČT na státní rozpočet. Slovenský model přitom zdaleka není ideální a tamní veřejnoprávní média musejí se státem neustále vyjednávat o tom, kolik jim dá peněz.

„Nemusíme chodit daleko, je to například na Slovensku, kde je slovenská veřejnoprávní televize navázaná na státní rozpočet, každý rok nehlasují o zvyšování peněz v tom státním rozpočtu, tak, aby tvořili nějaký politický tlak,“ tvrdil ve vysílání ČT místopředseda SPD Radim Fiala.

Reagoval tak na výzvu moderátora, ať jmenuje jednu úspěšnou, respektovanou veřejnoprávní televizi v západní Evropě, která funguje díky financování ze státního rozpočtu. Ve Fialově výroku bylo ale hned několik nepřesností, či nepravd.

Každé vyjednávání je závislost

Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) naopak kvůli financím dlouhodobě pod tlakem je a o penězích musí každoročně se státem jednat.

Stát každý rok RTVS výrazně dotuje. Bratislavský institut INESS spočítal, že za poslední čtyři roky to bylo v průměru zhruba 26 miliony eur ročně (v přepočtu asi 642 milionů korun). Rámcově příspěvek upravuje smlouva mezi RTVS a státem sjednávaná na čtyřleté období. K ní se každoročně vyjednává a podepisuje dodatek, který určuje konkrétní výši příspěvku pro daný rok.

„U každého vyjednávání je nějaká potenciální sféra vlivu, nějaká závislost na státu, to tak je,“ připouští pro HlídacíPes.org bývalý generální ředitel RTVS Václav Mika, který vedl televizi s rozhlasem na Slovensku v letech 2012-2017.

Dodává ale, že snahu politiků ovlivnit RTVS skrze krácení státního příspěvku při vyjednáváních nezažil:

„Byla daná minimální suma. Ale jakými konkrétními projekty se ta suma naplní, bylo dáno jen rámcově. Například výročí Štefánika, výročí Cyrila a Metoděje, výročí Slovenského národního povstání. Takže byly každý rok dány nějaké priority, ale jaké projekty tam budou, nebo nebudou, do toho nám nikdo nemluvil.“

Jako větší problém vidí Mika to, že slovenská vláda postupně zužuje okruh lidí, kteří musejí platit koncesionářské poplatky. Tím vzniká v rozpočtu RTVS stále větší díra.

Poplatky nerušit, ale osekávat

Současná slovenská soustava veřejnoprávních médií je jiná než ta česká. Zlomový byl v jejím vývoji rok 2011, kdy ze dvou veřejnoprávních médií vzniklo jedno – Rozhlas a televize Slovenska.

Zřízení „telerozhlasu“ následovala i změna jeho financování; nebo přesněji, plán na změnu. Podle představ tehdejší vlády Ivety Radičové měl v budoucnu RTVS financovat příspěvek ze státního rozpočtu navázaný na HDP (ve výši 0,142 procenta HDP). V časech ekonomického růstu by rostla i suma pro RTVS, v opačném případě by zase klesala.

Parlament v roce 2011 schválil a prezident následně podepsal zrušení koncesionářských poplatků, které měli Slováci přestat platit od roku 2013, Ivetu Radičovou ale záhy vystřídal v premiérském křesle Robert Fico a přednost dostalo zachování koncesí. Ficův kabinet tvrdil, že tím státnímu rozpočtu ušetří 160 milionů eur. Podobně se nepovedlo prosadit ani zvýšení poplatků v roce 2016.

Podle Václava Miky by model s pevně stanoveným procentem ze státního rozpočtu mohl fungovat, kdyby se ale stanovená hranice skutečně dodržovala. Jinak to může dopadnout jako s armádou: I ta má pevně dané procento z rozpočtu, ale nedodržuje se, říká Mika.

„Jakékoli garantované procento se plní jen tehdy, pokud se plní i příjmy státního rozpočtu. Pokud by se našel model, kde by to procento bylo neměnné a závazné, mohlo by to fungovat a eliminovat snahu politiků o vliv na veřejnoprávní média,“ věří bývalý šéf veřejnoprávního telerozhlasu.

Procento pro RTVS by se tak podle něj muselo automaticky zanášet do návrhů státního rozpočtu.

Státní záplaty veřejnoprávního rozpočtu

Nejnověji slovenský parlament v září schválil úplné zrušení poplatků pro důchodce a příjemce dávek v hmotné nouzi. Už předtím měly obě skupiny nižší sazbu poplatků.

Letos v květnu slovenská vláda schválila mimořádný příspěvek veřejnoprávnímu telerozhlasu ve výši devíti milionů eur (zhruba 231 milionů korun) jako kompenzaci právě za výpadky v příjmech z výběru koncesionářských poplatků.

I když to vypadá jako vysoká suma, šlo jen o menší finanční náplast – celkově totiž slovenské ministerstvo kultury odhaduje, že od roku 2013 přišla veřejnoprávní média kvůli osvobození různých skupin obyvatelstva od povinnosti platit poplatky celkem o 128 286 720 eur (zhruba 3,3 miliardy korun).

Bývalý generální ředitel RTVS tyto jednorázové platby kritizuje jako nesystémové řešení.

„Tím, že se od poplatků osvobodila velká skupina důchodců, se vytvořily jasné předpoklady pro zrušení koncesí. Stát to bude muset dofinancovat,“ říká Václav Mika.

Žádný politik podle něj nesebere odvahu, aby povinnost platit poplatky znovu zavedl, zároveň se ale nerýsuje žádné dlouhodobě udržitelné řešení, jak veřejnoprávní média financovat.

Současný generální ředitel RTVS Jaroslav Rezník komentuje financování veřejnoprávních médií jen obecně. Žádný z existujících modelů podle něj není optimální:

„Je jen na společenské dohodě daného státu, jestli budou platit nižší poplatek téměř všichni diváci a posluchači, anebo vyšší poplatek ekonomicky aktivní vrstvy obyvatelstva,“ říká Rezník na dotaz HlídacíPes.org.

Připomeňme, že osoby či domácnosti s nejnižšími příjmy (do 2,15 násobku životního minima) jsou od povinnosti platit poplatky osvobozeny také v Česku.

Vzápětí poté, co zrušení povinnosti platit poplatek pro seniory a nejchudší schválil parlament na Slovensku, přišli s obdobným návrhem v České republice poslanci Jaroslav Foldyna a Antonín Staněk z ČSSD spolu s několika bývalými členy klubu SPD.

Že by se něčemu podobnému nebránil, naznačil nedávno i premiér Babiš. Dlouhodobým zastáncem úplného zrušení koncesionářských poplatků je pak prezident Miloš Zeman.

Slovensko: opravdu dobrá inspirace?

Stejně jako v České republice se ani na Slovensku meziročně nemění výška koncesionářských poplatků, a to dokonce už od roku 2003 (v Česku od roku 2005 v případě ČRo, respektive 2008 v případě ČT). Jako problém to vidí i ministerstvo kultury v Bratislavě.

I skutečnost, že výška úhrady patří mezi nejnižší v rámci Evropské unie, způsobuje, že RTVS nemůže bez pomoci státu vyřešit finanční situaci, která vznikla v důsledku nepříznivých hospodářských výsledků v uplynulých letech,“ komentoval rezort situaci letos v květnu.

Koncesionářské poplatky nadále tvoří 69 procent výnosů RTVS, státní příspěvky pak 24 procent.

Čeští zastánci slovenského modelu tvrdí, že navázání na státní výdaje veřejnoprávní média nezpolitizuje, ale naopak umožní větší kontrolu hospodaření ČT a ČRo a zároveň jim dá garantovaný příjem ze státního rozpočtu. Slovensko ale ukazuje, že tak jednoduché to není.

„Dnes je RTVS financovaný přes koncese a i tak se tam tlak uplatňuje jiným způsobem,“ hodnotil nedávno nezávislost slovenských veřejnoprávních médií jejich bývalý ředitel, zmiňovaný Václav Mika, v rozhovoru pro Denník N.

„Stačí se například podívat na to, jaké zahraniční cesty politiků doprovázejí štáby RTVS, jak je zpravodajsky pokrývají a prezentují,“ dodal.

Podezření z politických zásahů do fungování veřejnoprávních médií nejsou v RTVS nová. Loni slovenský telerozhlas opustila řada zkušených reportérů a veřejnoprávní televize na několik měsíců zrušila svůj investigativní pořad.

Ředitel RTVS Jaroslav Rezník také čelil od nástupu do funkce před dvěma lety opakované kritice za management, který si s sebou přivedl, i za politické tlaky, které prosakovaly do práce redaktorů.

Že veřejnoprávní televize nadprůměrně „fandí“ třeba koaliční Slovenské národní straně, si v posledních měsících všimli jak Reportéři bez hranic, tak v čerstvé obsáhlé analýze i slovenská pobočka organizace Transparency International.

Během éry minulého ředitele Miky přitom zpravodajství RTVS po letech úpadku nabralo kredit a třeba televize se v lecčems inspirovala naopak v Praze na Kavčích horách.

Ani tak ale slovenská veřejnoprávní média dlouhodobě nedosahují kvality těch českých, i kvůli chybějícím financím. RTVS například nemá síť stálých zahraničních zpravodajů jako ČT i ČRo.

Média jako rozpočtová položka

Přesto někteří kritici současného modelu financování České televize a Českého rozhlasu vidí Slovensko jako inspiraci. Česko přitom nedávno dostalo od čtyř evropských novinářských organizací doporučení, aby koncesionářské poplatky rozhodně zachovalo.

Závěrečná zpráva evropské mise, která v tuzemsku mapovala rizika ohrožení svobody tisku, důrazně varuje před tím, aby se financování veřejnoprávních médií jakkoli svazovalo se státním rozpočtem.

„Koncesionářský poplatek zajišťuje přímou vazbu mezi uživateli a médii a také udržuje potřebný odstup,“ hájí zpráva aktuální model financování České televize a Českého rozhlasu s tím, že by veřejnoprávní média neměla o peníze soutěžit v rámci ostatních státních výdajů.

Slovensko jde ale přesně opačnou cestou. A na programu veřejnoprávních médií je to vidět. „Pokles finančních zdrojů neumožňuje RTVS rozvoj náročnějších formátů,“ přiznává sám telerozhlas v návrhu rozpočtu na letošní rok.


Projekt Mediální rady – věc veřejná podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

14 komentářů

  1. Tondach napsal:

    Spousta prostých občanů, ale i těch jednoduchých poslanců, ani vzdáleně netuší ZA CO SE PLATÍ KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY ….. a tak pořád jen melou, melou, melou…..

    • Petr Vacek napsal:

      Zhruba tuším, za co platím konsecionářské poplatky, ale přesto se vás zeptám: Vy si koupíte rohlík, který vám nechutná?

      • Tondach napsal:

        Nekoupím! A tak si koupím housku. Vy můžete třeba přeladit na Barrandov. Tam jsou taky pohyblivé obrázky se zvukem…. a jaké kouzelné……a netušíte ani zhruba…..

        • Málek napsal:

          To přirovnání dost kulhá. to není jen o přeladění. Ano, mohu si koupit housku, která je levnější, ale zaplatit musím drahý rohlík, který mi nechutná. To je v pořádku? Jestli ano, tak mě někdo okradl. Máš zástrčku, tak plať televizi. Ono je to vydírání. Za tu zástrčku platím třeba ČEZu a něj se nalepí ČT. ČRo. Já žádné přílepky nechci. Jen chci platit za službu, kterou jsem si objednal a ne za tu, kterou mi někdo nutí. To je naprosto normální. Jinak to jsou totalitní manýry.

        • Pavel Liška napsal:

          Pořád jsme u naprosto základní otázky :
          Proč musím zaplatit České televizi, abych mohl sledovat pořady na TV Barrandov ?
          Do teď mi na to nikdo smysluplně neodpověděl. Pan Málek i Petr Vacek jinými slovy poukazují na tentýž problém a paradox.
          Vy to pořád nechcete pochopit pane Tondachu…

    • petrph napsal:

      Proč by to neměli tušit, když to v tom zákoně stojí jasně “
      Zákon č. 348/2005 Sb
      § 1 „..Televizní poplatek slouží k financování veřejné služby České televize
      § 2 „..Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, „..
      Žadné info o nějaké koncesi (jako snad za první republiky) v tom zákoně není.
      Tudíž – i ten zákon jasně píše, že ty peníze dostává ČT za jakousi veřejnoprávní službu, o jejích kvalitě občané pochybují a ptají se proč by za ní měli povinně platit, když třeba navíc ČT vůbec nesledují
      Takže tuší správně, nebo ne?

      • Tondach napsal:

        A ta veřejnoprávní služba je co? Povinnosti, dané ČT zákonem, například vysílání pro menšiny, povinné titulkování VŠECH pořadů pro neslyšící, vedení archivů ….. taky to je v tom zákoně! Ale nikde není napsáno, že to je za OBSAH zpravodajství!
        A nemluvte za občany, že se jim to nelíbí! Mnoha se to líbí a nemají furt nejapné připomínky! …..

  2. Pavel Liška napsal:

    „Pokud by se našel model, kde by to procento bylo neměnné a závazné, mohlo by to fungovat a eliminovat snahu politiků o vliv na veřejnoprávní média,“ věří bývalý šéf veřejnoprávního telerozhlasu. “
    „Procento pro RTVS by se tak podle něj muselo automaticky zanášet do návrhů státního rozpočtu.“
    Ano, jsem stejného názoru. To by mělo fungovat . Jsem rád, že to tak vidí i insider ze slovenské veřejnoprávní televize.
    Takže ? Prosím, jaký je argument proti tomuto modelu ? Sem s ním … !

    • Tondach napsal:

      Všelijaké napojení na státní rozpočet se už zkoušelo i jinde a nefungovalo to … kdo donutí Schillerovou (například!) aby to respektovala?

      • Pavel Liška napsal:

        Tak já pořád přes všechny výhrady co mám, pane Tondachu, věřím, že pokud bude zákon, tak vláda je první, kdo jej bude dodržovat.

    • Martin Ksilt napsal:

      Neni potreba vykricniku na konci vety, kazdy vetu dokaze precist. Argumenty proti navrhu jsou obsazeny v clanku samotnem, musel by se najit model, ktery by byl ze vsech moznych uhlu rezilientni. Pokud je vsak i jinde v clanku zmineno, ze i pres zakonna ukotveni se pak pravidla stejne nedodrzuji, z ruznych duvodu a ne nutne umyslnych, pak bude jiste tezke jakykoliv rozumny model najit, obzvlast v parlamentu soucasneho slozeni. Muj nazor.

      • Pavel Liška napsal:

        No, když on na tom Slovensku je to takový „kočkopes“ a není to dotažené do konce. Proto ten bývalý generální – p. Mika – udává, jak by to mohlo fungovat.
        Já bych právě chtěl argumenty proti tomu jeho ideálnímu modelu, který se mi opravdu zdá rozumný.
        Ovšem ano, za předpokladu, že žijeme v právním státě, kde se respektují a dodržují zákony.
        Pokud si myslíte, že tomu tak není, pak jsou ty koncesionářské poplatky opravdu jistější. Já pořád ale věřím, že žijeme ve státě, kde vláda zákony respektuje a dodržuje.

  3. Weber napsal:

    Dnes se dá souhlasit s Tondachem a zdá se, že má ve výše zmíněném tématu “ vykrmování ČT“ za ušima. Taky, že mnozí melou a melou a proč ne, je to legální. Je ovšem iluzorní, jak někteří mudrdlanti chtějí matematiku ekonomiky „roubovat“ na kulturu, či politiku , kde jsou hlavními pákami pohybu emoce. Jak chtějí tyto emoce měřit, vážit? Zda je jich již dosti, či málo na proplacení atd. Nepochybuji, že současné tažení proti ČT je motivováno tupými, pragmatickými politiky bez emocí, kteří mají z tohoto důvodu nejen vlastní podlé cíle, ale také jsou v tomto duchu vlastních zisků ochotni podporovat v „názoru“ všechny tupce bez emocí a bystrého ducha. Ukazovat netřeba.

  4. petrph napsal:

    A že se tak hloupě ptám. Nebylo by snad jednodušší vyhlašovat pro veřejnoprávné média výběrová řízení?
    Stát by si stanovil podmínky vysílání (tolik a tolik procent zpravodajství, vysílání pro menšiny, pro děti, české filmy, atd…Nezávislost, kvalitu a a pravdivost těch zpráv by kontrolovala Rada ČT (ona to má dělat i teď, takže není rozdíl). A kdo by se přihlásil s nejnižší nabídkou (popř. dalšími výhodami) by vyhrál o provozoval vřp média. Stejně jako jiné firmy provozují jiné služby pro stát..
    ????

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama