Společnost MET Group vstoupila na český trh v lednu 2025, kdy získala licence na obchod s elektřinou a plynem. K dřívějším vazbám na Rusko i osobám blízkým vládě Viktora Orbána se nehlásí. Pomáhá ale mimo jiné obchodovat plyn ve prospěch separatistického území Podněstří.

Sídlo české pobočky firmy MET Group je v centru Prahy, v lukrativní ulici Na Příkopě. V popisu činnosti má obchod s elektřinou a plynem a poradenskou a konzultační činnost.

Prezentuje se jako dceřiná firma významného švýcarského (mateřský MET Holding AG je registrovaný ve Švýcarsku) obchodníka s plynem a elektřinou s tržbami 24,5 miliardy eur (údaj za rok 2023), který obchoduje 88 miliard metrů krychlových plynu ročně a působí již v sedmnácti evropských zemích.

Fakta o historii i současných aktivitách ukazují ale i zajímavé souvislosti, o nichž se při vstupu firmy na český trh nemluvilo.

Její vlastnická struktura vedla dříve i do daňových rájů, dohledatelné jsou původní personální a vlastnické vazby na ruské oligarchy i spolupráce s ruským státním Gazpromem.

Vloni, již poté, co vznikla česká pobočka, mateřská firma začala také zásobovat plynem oblast Podněstří, separatistické území s úzkými vazbami na Moskvu, kde má Rusko i svou vojenskou přítomnost.

Ruská jména v historii firmy

Původní firma MET vznikla v roce 2007 jako 100% dceřiná společnost maďarské polostátní ropné a plynárenské společnosti MOL dobře známé i v Česku.

Zásadní roli v tom hrál Benjamin Lakatos, tehdy zaměstnanec MOL, který se později – jak popíšeme níže – stal generálním ředitelem a majoritním vlastníkem.

V roce 2009 se firma změnila v akciovou společnost, kde polovinu akcií získala firma Normeston Trading Ltd., offshore společnost registrovaná v Belize.

Šlo o klíčovou firmu pro kontakty s ruským plynárenským trhem, konkrétně ruským státním Gazpromem. Z veřejných zdrojů lze identifikovat dva tehdejší podílníky.

Prvním by měl být Megdet Rahimkulov, ruský miliardář, bývalý šéf Gazprom Maďarsko a bývalý manažer exportu Gazpromu. Za nejpravděpodobnějšího konečného vlastníka Normestonu jej alespoň označil maďarský investigativní server Atlatszo.hu. Americké ministerstvo financí Rahimkulova v lednu 2018 zařadilo na oficiální seznam oligarchů blízkých Kremlu.

Druhým pravděpodobným majitelem byl taktéž ruský občan, automobilový závodník Lev Tolkačev. Za spolumajitele Normestonu jej při vstupu MET na rumunský trh označil například rumunský investigativní web Transylvania Free Press.

V létě 2012 však Normeston svůj 50% podíl prodal.

Postupem času se akcionářská struktura MET Holding uspořádala takto:

O tehdejším akcionáři, ruském občanovi Ilju Trubnikovovi, nelze z veřejných zdrojů prakticky nic zjistit. Figuruje však v investigativní databázi ICIJ Offshore Leaks v strukturách firem registrovaných v daňových rájích – v Belize a na karibském ostrově Svatý Kryštof a Nevis, což spíše odpovídá snaze skrýt jeho prostřednictvím skutečného vlastníka.

Shrnuto: v letech 2009–2017 měla firma jako své akcionáře fyzické osoby z Ruska, přinejmenším v některých případech s napojením na struktury blízké Kremlu a také orbánovského Maďarska.

V roce 2018 ale proběhl manažerský odkup do rukou dosavadního generálního ředitele Benjamina Lakatose.

Od manažerského odkupu akcií v roce 2018 jde o novou společnost. MET nemá žádné ruské vlastníky, žádné ruské dodavatele plynu a žádné finanční transakce zahrnující ruské banky.

Když zavolá Peter Szijjártó

Vznikla nová entita MET Capital Partners AG, která odkoupila ostatní podíly a tím ruské přímé vlastnictví skončilo. Vedle manažerského týmu je dnes menšinovým akcionářem singapurská společnost Keppel Infrastructure.

„Od manažerského odkupu akcií v roce 2018 jde o novou společnost. MET nemá žádné ruské vlastníky, žádné ruské dodavatele plynu a žádné finanční transakce zahrnující ruské banky. MET působí v plném souladu s příslušnými evropskými zákony, regulacemi a sankcemi,“ říká na dotaz HlídacíPes.org společnost MET Group.

Z minulosti připouští jen to, že „jeden bývalý menšinový finanční investor ruského původu držel před více než deseti lety malý nepřímý podíl bez jakékoli operativní role ve společnosti MET“.

Neoficiálně pak MET Group naznačuje, že informace o údajném ruském vlivu, či snad dodávkách ruského plynu, jsou součástí konkurenčního boje.

Faktem nicméně je, že v roce 2025 byla MET Group (konkrétně MET Gas and Energy Marketing AG) v rusko-maďarské spolupráci oslovena pro zajištění dodávek zkapalněného zemního plynu LNG pro oblast Podněstří, separatistického území ovládaného Ruskem. To Kreml aktivně využívá mimo jiné jako páku vůči Moldavsku proti jeho přibližování k EU.

Podněstří zůstalo od 1. ledna 2025 odříznuté od ruského plynu poté, co Gazprom zastavil dodávky do Moldavska a Ukrajina současně ukončila tranzit ruského plynu přes své území.

„Až do prosince 2024 Rusko, respektive Gazprom, dodávalo do Podněstří plyn, aniž si za to nechával platit. Celkové se částka dostala na 12,5 miliardy dolarů – to tedy dalo Rusko na podporu separatistů. Bez ruského plynu by takzvaná nezávislost Podněstří neexistovala. Pak ale kontrakt na dopravu plynu skončil a Ukrajinci zavřeli kohoutky. Podněstří se ocitlo bez plynu. Byla zima a našlo se řešení právě přes MET Group a Moldovagaz,“ vysvětluje okolnosti Sergiu Tofilat, energetický a finanční analytik moldavské nevládní organizace Watchdog.

Ruský místopředseda vlády Alexander Novak tehdy osobně kontaktoval maďarského ministra zahraničí Petera Szijjártó a argumentoval hrozící humanitární krizí. Szijjártó poté ve věci zainteresoval „maďarskou společnost“. Tou se ukázala být právě MET Group.

Ve stejné době přitom EU nabídla Podněstří balíček pomoci ve výši 60 milionů eur právě na financování alternativních dodávek plynu bez Gazpromu, přes moldavského státního obchodníka Energocom. Ale zástupci Podněstří (a Ruska) tuto pomoc odmítli.

MET Group nicméně ujišťuje, že plyn určený pro Podněstří „byl uskladněn ve skladovacím zařízení se sídlem v EU a „dodávka byla provedena se zapojením příslušných provozovatelů přepravních soustav v EU, na Ukrajině a v Moldavsku a v plném souladu s příslušnými evropskými zákony a regulacemi“.

„Jaký je dnes původ plynu v Podněstří, to není veřejná informace. Jisté je, že zdrojem je MET Group a že plyn putuje skrze infrastrukturu Moldovagaz, který je majoritně vlastněn Gazpromem,“ shrnuje moldavský expert Sergiu Tofilat.

---

Ruský plyn a EU

V loňském roce tvořil ruský plyn (LNG i potrubní) v průměru 12–13% celkových plynových importů do EU.

Původ LNG plynu je podle expertů celosvětově jednoduše dohledatelný, protože cesty všech tankerů jsou pod online kontrolou. Na druhé straně součástí ruské nelegální stínové flotily je také nejméně dvacet tankerů na přepravu zkapalněného plynu – a i ten někde končí.

Naopak ověření původu potrubního plynu je technicky obtížné a závisí na dokumentaci předložené národním celním úřadům.

EU letos 26. ledna přijala nařízení, které zavádí plný zákaz dovozu ruského plynu, nadále však umožňuje výjimky: do 1. ledna 2027 pro LNG a do 30. září 2027 pro potrubní plyn. Smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025 mohou pokračovat až do listopadu 2027.

Potenciální cesta nepřiznaného ruského plynu do Evropy vede do budoucna spíše plynovody z východu, než přes LNG. Česká republika chce podle ministra průmyslu Karla Havlíčka do budoucna pokrýt až čtvrtinu tuzemské potřeby plynem z Ázerbájdžánu. Na tento Jižní plynový koridor vedoucí dále přes Turecko až do Itálie se již připojilo Německo a Rakousko a už se objevila podezření, že právě tudy se do evropské sítě může dostávat i ruský plyn.

---

Kdo ovládá dubajskou firmu?

I když se akce v Podněstří prezentovala jako krátkodobé humanitární opatření, dodávky prokazatelně trvaly i minimálně rok poté, probíhaly i v letošním roce.

MET i díky tomu v Moldavsku – v místě, kde Rusko přes Moldovagaz ovládá klíčový plynárenský infrastrukturní uzel – získala desetiletou obchodní licenci. Moldovagaz, přes nějž dodávky proudí, je z 50 % plus jedna akcie kontrolován ruským Gazpromem.

Moldavský zpravodajský server Infotag citoval zdroje z tamního ministerstva energetiky s tím, že „odborníci nevylučují, že platby za plyn prostřednictvím dubajské firmy provádí ruský miliardář Roman Abramovič.“ Nejde však o potvrzenou informaci.

Přímé odpovědi na otázku, zda dnes MET jakkoli spolupracuje s ruskou společností Gazprom, či jí ovládanými společnostmi se firma vyhnula obecným konstatováním: „MET Group se ve své historii nikdy nespoléhala na ruské dodavatele a i velmi marginální množství plynu pocházející od ruských dodavatelů bylo z jejího portfolia odstraněno od vypuknutí bojů na Ukrajině.“

Oficiální představitelé Podněstří potvrdili, že dodávky plynu od MET Group byly financovány z ruské finanční pomoci. Platby jdou podle moldavských zdrojů přes dubajskou firmu JNX General Trading LLC.

Jde o firmu, která se věnuje „stavebním materiálům, elektrickým a elektronickým produktům, zemědělským produktům, náhradním dílům do automobilů a textilu“. O obchodu s energiemi, plynem ani LNG není na jejím webu žádná zmínka.

Skutečný vlastník JNX General Trading LLC není veřejně dohledatelný. Moldavský zpravodajský server Infotag citoval zdroje z tamního ministerstva energetiky s tím, že „odborníci nevylučují, že platby za plyn prostřednictvím dubajské firmy provádí ruský miliardář Roman Abramovič.“ Nejde však o potvrzenou informaci.

Stejný zdroj napsal, že platby za plyn provázejí problémy kvůli tomu, že evropské banky platební transakce JNX General Trading opakovaně blokovaly nebo zpochybňovaly.

HlídacíPes.org zaslal dotaz na okolnosti obchodů na uvedený kontaktní email dubajské firmy, ale odpovědi se nedočkal.

K tomu, kdo je skutečným vlastníkem dubajské firmy JNX General Trading LLC, přes niž mají platby za dodávky plynu probíhat, se MET Group s ohledem na „obchodní ujednání třetích stran“ vyjádřit nechtěla, ale označila to za „neověřená tvrzení“.

Sergiu Tofilat, energetický a finanční analytik moldavské nevládní organizace Watchdog, to vidí jinak. „Sice s jistotou nevíme, kdo je zdrojem plynu, ani, co je zdrojem peněz a kdo to platí, prezident Podněstří a zástupci Ruska se ale netají tím, že jsou to ruské peníze. Jde o obraty v hodnotě stovek milionů dolarů, musí za tím být někdo opravdu velký. Platby chodí přes Dubaj, kam podle našich zjištění někdy v roce 2023 oficiální představitelé MEZ letěli na obchodní jednání.“

Plyn pro Podněstří podle něj sice přímo nepomáhá podporovat ruskou válku proti Ukrajině, ale z hlediska Ruska „jde o geopolitiku, ruskou přítomnost v regionu a podkopávání snah Moldavska o sbližování s EU“.

Z hlediska regulátora žádný problém

Do České republiky přišla MET v prosinci 2024, v lednu pak vstoupila na trh, když získala potřebné licence pro obchodování s elektřinou a plynem od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a Operátora trhu OTE.

Někdejší ruské vazby popsané výše roli v udělení licence nehrály. Jak ERÚ, tak OTE se při udělování licence odvolává na povinnosti dané energetickým zákonem. „Pokud žadatel splňuje veškeré zákonné předpoklady, je vydání licence nárokovou záležitostí, a ERÚ tedy vydat licenci musí,“ říká Michal Kebort, tiskový mluvčí ERÚ.

„Pokud byla jakékoli osobě či subjektu udělena Energetickým regulačním úřadem licence na obchod s elektřinou nebo s plynem, je příslušný držitel licence povinen podle energetického zákona registrovat u společnosti OTE, a.s., jako držitele licence na činnosti operátor trhu,“ konstatuje za OTE mluvčí Zuzana Váchalová s tím, že „informacemi o aktivitách mimo Českou republiku ani o finálních destinacích obchodních transakcí jednotlivých účastníků trhu, společnost OTE, a.s., nedisponuje“.

Finančním ředitelem a zakládajícím členem správní rady nové české pobočky se stal Ondřej Karásek. To je v oboru tuzemské energetiky zajímavé jméno: v minulosti, i v době jejího krachu v roce 2021, který zasáhl téměř milion zákazníků, byl finančním ředitelem Bohemia Energy, svého času největšího alternativního dodavatele energií v ČR.

Sama MET konstatuje, že při vstupu na český trh samozřejmě splnila všechny zákonné požadavky: Vlastnická a řídicí struktura společnosti MET je transparentní vůči příslušným orgánům, regulátorům a bankovním partnerům.

Z Bohemia Energy odešel Karásek až v červnu 2022, osm měsíců po kolapsu firmy. V souvislosti s pádem skupiny nicméně Karásek nebyl nijak trestně stíhán. Policie a státní zastupitelství vedly trestní řízení proti majitelům společnosti, manželům Písaříkovým, to ale bylo nakonec odloženo.

Angažmá Ondřeje Karáska MET Group komentovat nechtěla.

Jak ale říká mluvčí ERÚ Michal Kebort, z hlediska udělení licence není post finančního ředitele podstatný: „Zákon v otázce klíčových vedoucích pracovníků klade podmínky pouze pro členy statutárních orgánů. Dotazovaná osoba nebyla členem statutárního orgánu, tj. její minulé působení není podle energetického zákona překážkou v udělení licence.“

Už před založením své české dceřiné společnosti dodávala MET plyn LNG velkým českým odběratelům prostřednictvím dovozních kapacit rezervovaných v německých terminálech. Další kapacity má v Chorvatsku, v Řecku, v Belgii a ve Španělsku.

„Společnost nedávno získala dlouhodobé dohody o dodávkách LNG ze Spojených států a má jednu z geograficky nejdiverzifikovanějších struktur dovozu LNG v Evropě,“ píše o sobě firma. Na svém anglickém webu pak konstatuje, že „využila příležitosti vzniklé náhlou ztrátou ruských dodávek“.

Hlavním akcionářem MET Česká republika a.s. je již zmíněný maďarský občan Benjamin Lakatos s nepřímým podílem 75,98 %. Přímým majitelem české entity je ve Švýcarsku registrovaný MET Sales and Trading Holding, ten pak spadá pod švýcarský Deneb Algedi Invest AG kontrolovaný taktéž Lakatosem.

Sama MET konstatuje, že při vstupu na český trh samozřejmě splnila všechny zákonné požadavky: „Vlastnická a řídicí struktura společnosti MET je transparentní vůči příslušným orgánům, regulátorům a bankovním partnerům.“