Petr Bystroň (vpravo) s rakouským exministrem vnitra Herbertem Kicklem
Facebook: Petr Bystron, zdroj

Krajní pravice v Německu a Rakousku znovu na námluvách. I tentokrát je u toho Čech Bystroň

Napsal/a Vojtěch Berger 4. února 2020

Alternativa pro Německo chce více spolupracovat s rakouskou stranou Svobodných. Zatímco AfD posílily nedávné volební úspěchy na východě Německa, Svobodní se teprve dávají dohromady po skandálu s ruskou stopou, kvůli němuž vloni padla rakouská vláda. O kontakty obou stran se dlouhodobě stará i poslanec Bundestagu s českými kořeny Petr Bystroň. Ten je i spojkou mezi AfD a hnutím Trikolóra Václava Klause mladšího.

„Až se dostaneme k moci, tak levicové extremisty jako jste vy ‚uklidíme‘. A bude konec s levicovým extremismem, to vám garantuji,“ hrozil Bystroň předloni při jednom z mítinků aktivistům z hnutí Antifa a odvolával se právě na Rakousko, kde už podle něj Svobodní s tímto „úklidem“ začali.

Bystroň tehdy tvrdil, že jedním z prvních kroků jeho AfD u moci bude razie v německých tajných službách, podobná té, kterou krátce po nástupu do vlády provedla v Rakousku právě strana Svobodných.

Dnes je všechno jinak. Rakouskou vládu smetl skandál s tajně pořízenou videonahrávkou z ostrova Ibiza, na níž se tehdejší šéf Svobodných Heinz-Christian Strache s údajnou příbuznou ruského oligarchy dohaduje o volební podpoře své strany výměnou za státní zakázky. Aféra „Ibiza“ během několika dní pohřbila Stracheho politickou kariéru i ambice Svobodných.

Naopak AfD třikrát zabodovala v zemských volbách v Sasku, Braniborsku a Durynsku a skončila v nich vždy druhá. Zemské volby posílily i její sebevědomí na celostátní úrovni.

Ve stejné frakci jako Okamura

Obdiv tak už dnes nemíří směrem do Vídně, ale právě naopak. Koncem ledna se na společné konferenci s AfD v Berlíně objevil bývalý rakouský ministr vnitra Herbert Kickl. U mikrofonů seděla i spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová a čestný předseda strany Alexander Gauland. Kickl přijel z Rakouska s nabídkou výrazně posílit spolupráci obou stran.

AfD a Svobodní podle něj mají mnoho společného v oblastech bezpečnosti, azylu a migrace. Kickl také zmínil údajné „totalitární tendence“ v Německu i Rakousku, když majitelé sálů například nechtějí pronajímat své nemovitosti pro stranické akce AfD, jako naposledy v případě sněmu berlínské odnože strany.

Alternativa pro Německo se navíc stala útočištěm pro některé spolupracovníky Svobodných, kteří přišli o místo po pádu rakouské vlády. Podle deníku Die Presse našlo od loňska novou práci v německém parlamentu u AfD hned několik lidí, kteří dřív pracovali například na ministerstvech vedených nominanty Svobodných.

Obě strany k sobě mají blízko dlouhodobě, nejen jazykově. Před volbami do Evropského parlamentu se loni snažily vést společnou celoevropskou kampaň s dalšími stranami, které nakonec po volbách vytvořily europarlamentní frakci Identita a demokracie. Do ní patří mimo jiné italská Liga Mattea Salviniho či francouzské Národní sdružení Marine Le Penové – a také česká SPD Tomia Okamury a její dva zvolení europoslanci.

Petr Bystroň se před cestou rakouského exministra do Německa sešel ve Vídni s poslankyní rakouského parlamentu za Svobodné Susanne Fürstovou. Na Facebooku napsal, že setkání bylo „přípravou na návštěvu“ zmiňovaného Herberta Kickla v Berlíně.

„Pochodovat zvlášť, udeřit společně“

Bystroň po emigraci z Československa zakotvil v Bavorsku, kde se po vzniku AfD stal na čas i šéfem tamní zemské organizace strany. V roce 2017 po zvolení poslancem Bundestagu přesunul těžiště svých aktivit do Berlína.

Se stranou Svobodných bavorskou AfD nespojuje jen geografická blízkost, ale například i kontakty na Identitární hnutí – od roku 2019 označené německou tajnou službou oficiálně jako „extremistická organizace“. Kvůli vazbám na identitáře byla kritizovaná právě i strana Svobodných, ještě jako koaliční partner v předchozí rakouské vládě.

Právě kvůli těmto vazbám také před rokem německá civilní kontrarozvědka prohlásila AfD celostátně za „případ k přezkoumání“, což je jeden z předstupňů případného sledování této strany zpravodajskými prostředky včetně odposlechů a informátorů. V 500stránkovém zdůvodnění se také na několika místech objevuje jméno Petra Bystroně.

Ten v uplynulých třech letech mimo jiné řekl, že „AfD musí být ochranným štítem pro lidi, kteří se angažují u identitářů či u Pegidy (protiislámské hnutí, pozn. red.)“ a že „identitáři jsou dnes pro AfD tím, čím kdysi byli Greenpeace pro stranu Zelených“.

Jak blízko by se přitom měla strana samotná k identitářům přiblížit, aby to jí samotné nepřineslo problémy, vyjádřil slovy „pochodovat zvlášť, udeřit společně“. Kvůli těmto vyjádřením ho také několik měsíců během roku 2017 sledovala bavorská kontrarozvědka.

Předloňská analýza Nadace Heinricha Bölla hodnotí bavorskou AfD ve srovnání s ostatními zemskými organizacemi strany jako „krajně napravo“. Tímhle směrem se podle dokumentu posunula právě v éře předsednictví Petra Bystroně v letech 2015 – 2017.

Bavorská AfD „se řídí islamofobním a maximálně restriktivním přístupem k azylu“ a je v ní řada „personálních propojení s krajní pravicí, která jsou ovšem popíraná nebo jen napůl přiznávaná,“ popisuje dokument stranu, kterou Bystroň pomáhal formovat.

Když deník Die Tageszeitung mapoval síť spolupracovníků všech poslanců AfD v Bundestagu a jejich vazby na krajní pravici, včetně dřívějšího členství v krajně pravicových sdruženích nebo činnosti v extremistických médiích, našel v týmu Petra Bystroně takových spojení hned několik. Vedla mimo jiné ke krajně pravicovým blogům či časopisům.

Češi ve službách AfD

Poslanec Bystroň ale kromě německo-rakouských vazeb utužuje i kontakty s rodným Českem. Loni se přihlásil k nově založenému hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího a vystoupil na ustavujícím sjezdu strany. Bystroň je s exprezidentem dlouhodobě v kontaktu a Klaus starší naopak v minulosti mnohokrát podpořil AfD na akcích přímo v Německu.

V širším okruhu spolupracovníků Petra Bystroně přímo v Berlíně se podle všeho pohybuje i Češka Hana Křížková. Z příspěvků na Facebooku a Instagramu, ve kterých je označena, zároveň vyplývá, že působí i v předsednictvu berlínské pobočky mládežnické organizace AfD „Junge Alternative“.

Hana Křížková a vedení berlínské buňky Junge Alternative (Foto: Instagram JA Berlin)

Jméno Křížkové coby spolupracovnice Bystroňova týmu sice nikde oficiálně nefiguruje, z její adresy ale přišla česky psaná odpověď na dotaz HlídacíPes.org zaslaný Bystroňově kanceláři.

Mail sice původně mířil v němčině na jinou, oficiální adresu německého poslaneckého asistenta Petra Bystroně Christopha Höppela, místo něj ale česky zareagovala právě Křížková. Na další dotazy ohledně spolupracovníků Petra Bystroně i její vlastní pozice v poslancově týmu už ale neodpověděla.


Projekt HlídacíPes.org zaměřený na fenomén tzv. Agenda Europe
pod
poruje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

7 komentářů

  1. Admirál napsal:

    Nezlobte se na mně, děláte z AfD strašáka, prý extrémisté, ale daleko větší nebezpečí pro celou Evropu představují extrémisté zelení, multikulti a gender (s levicí nic společného) se silnými pozicemi v EK, EP a v Německu a některých dalších zemí západní Evropy.

    Osobně, pokud dostanu na výběr mezi těmito dvěma alternativami, mám vybráno.

    • Pavel Liška napsal:

      Bohužel máte pravdu. I když volba AfD by byla ta problematická volba menšího zla.

      • Admirál napsal:

        Souhlas, volba menšího zla, ale to není nic nového, často bývá výběr takový.

        Bohužel, dění v Německu není nic, co by se nás netýkalo. Naopak. Dohnali to tam do krajnosti,

  2. Dušan napsal:

    Krajní pravice (též ultrapravice) je politologický pojem, který se používá k souhrnnému označení politických ideologií a aktivit vycházejících z autoritářství, centralismu, krajního nacionalismu a šovinismu, etnocentrismu až rasismu a xenofobie. Shodují se obvykle v popírání skutečné rovnosti všech lidí, v orientaci na etnickou či rasovou příslušnost a v ideálu autoritativního, nedemokratického a nepluralistického státu. Zdroj Wikipedia

    • petrph napsal:

      Mimochodem, dost dobře nechápu, proč se akuŕát krajní pravici přisuzují “ aktivity autoritářství, centralismu“, když toto jsou atributy , které patří prakticky celé evropské demokracii, když státy připustily aby vládu vytvářely většinové koalice z parlamentu. Protože právě výsledkem toho jsou ony zmíněné „.. aktivity autoritářství, centralismu“, protože taková úzká vláda není pod ničí kontrolou a může si takové aktivity prosazovat.
      Btw, stranou teď ponechávám různá dnešní aktivistická hnutí, jejichž vliv v demokracii ještě ani není podrobně popsán a vysvětlen..

  3. Český vývoz napsal:

    Všechoschopné lidi můžeme exportovat do všech koutů Vesmíru.

  4. petrph napsal:

    Bohužel,ono je to skutečně strašné. V této západní společnosti už se samotný pojem pravice stává nadávkou a ohrožením, kterou je nutné vyloučit a destruovat.
    O tom jak to vypadá v praxi vypovídají nedávné volby v německém Durynsku, kde (jak si každý všiml) musel nyní podat (asi po dvou dnech) demisi premiér Kimmerech za FDP. Sice sám ze liberální středopravicové FDP, s podporou místní CDU, leč i jen to že jeho volbu podpořili zástupci AfD, (aniž ta vláda ještě vůbec cokoliv udělala) stačilo mainstreamu aby tuto vládu označila za fašistickou, a vyvolala vůči ní vlnu politické nenávisti. Pan premiér Kimmerech už ´- po silném tlaku i zásahu paní Merkelové raději oznámil že odstupuje….A nyní se němečtí politici radí jak to vyřešit, nejlépe když se ty volby zruší a vyhlásí nové :))))
    Když to přirovnáme třeba s naší , kdysi pravicovou ODS, která „obnovila důvěru“ mainstreamu tím že si postavila do čela akademika Fialu, zatímco později vyloučila silně pravicového (a t ím nebezpečného?) Klause juniora, je patrné že se vydáváme podobným směrem..
    Pak tedy nechápu – a třeba by to nějaký politický ekonom mohl vysvětlit, jak chcete takové sociální, byrokraticky i sociálně rozbujelé a drahé státy vlastně financovat? Za „běžné “ demokracie se to řešilo tak, že se střídaly pravicové a levicové vlády a ty pravicové dokázaly „nastřádat“ na horší časy… Ale jestli budou nyní už jen sociálně orientované vlády s maximálně středopravicovým zastoupením, dojedeme brzy na dno jako Řecko.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama