Catholic Church (England and Wales) on Foter.com, zdroj

Když máte uprchlíky tak rádi, nastěhujte si je domů. Známý hejt si teď Češi můžou sami vyzkoušet

Napsal/a Vojtěch Berger 26. dubna 2018

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ačkoli se migrační krize z roku 2015 Česku prakticky úplně vyhnula a počet lidí, kterým ČR ročně udělí azyl, se počítá jen na desítky, rozdělila migrace českou společnost.

„V Česku je migrace jistě kontroverzní. Ale nemyslím, že to, jak k ní přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti,“ říká Michal Sikyta. Podle něj jsou Češi schopní si uvědomovat, že nic není černobílé, ani otázka přijímání uprchlíků.

Sám má zkušenosti z Rakouska, které v roce 2015 přijalo necelých 100 tisíc lidí. Tamní verze projektu je proto taky mnohem větší než kdy asi bude ta česká, kterou zaštiťuje Sdružení pro integraci a migraci.

„To, že teď přichází méně uprchlíků. neznamená, že se to nemůže rychle a dramaticky změnit. A pak tu budeme mít funkční platformu, která v takové situaci nabídne řešení,“ říká.

Spolubydlení uprchlíků s domácími podle jeho zkušenosti urychluje integraci, pomáhá uprchlíkům najít práci a naučit se rychleji jazyk. V Česku chce zatím „Uprchlíci, vítejte“ ubytovat řádově jednotky až desítky osob.

Sluníčkář? Co to je?

Proč v Česku s projektem začínáte až tři roky po poslední migrační vlně? Není to pozdě?

Myslíme si, že to téma je aktuální pořád, i když už se tolik neobjevuje v médiích. Situace v Česku se zas tak moc nezměnila – pořád je tu hodně lidí s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, kteří mají problém najít adekvátní bydlení. Týká se to počtu lidí v řádu několika stovek.

Druhá věc je integrace uprchlíků – myšlenkou projektu je umožnit jim sdílet domácnost s místními lidmi. Podle nás je to klíč k úspěchu – je pro ně pak mnohem jednodušší naučit se češtinu, najít si zaměstnání, zorientovat se v novém prostředí a navázat sociální vazby.

Převzali jste název projektu z původní německé verze tak, jak byl – tedy „Uprchlíci, vítejte“. Nemůže vás to v očích řady Čechů diskvalifikovat už od začátku? Tenhle národ se rozdělil na „vítače“ a „odmítače“, jakoby nic jiného ani neexistovalo…

Samozřejmě je to určitý politický statement, ale na druhé straně to vyjadřuje, že ten projekt je konstruktivní odpovědí na celou tuhle problematiku. Tím, že se snažíme uprchlíkům zprostředkovat bydlení. Takže podle mě je to hlavně odpovědný přístup.

Když jsme u těch vítačů a odmítačů…. Jste sluníčkář?

Já vlastně nevím, co to je. Možná to má popisovat určitou naivitu – ale náš projekt rozhodně naivní není. My ty uprchlíky jenom nevítáme, my nabízíme řešení. Konstruktivní a odpovědný přístup. Ne, že řekneme „všechny vás vítáme“, ale taky to vítání nějak aplikujeme. Tím, že umožníme uprchlíkům bydlet s místními.

Vy jste se podílel na rozjezdu stejné platformy v Rakousku v roce 2015. Jak to zafungovalo tam?

Na začátku nás bylo jen pár, ale pak se to začalo velmi dynamicky rozrůstat a před pár dny jsme ubytovali pětistého člověka, takže myslím, že to funguje velmi dobře.

Situace v současném Česku je ale jiná, nepřichází sem desítky tisíc lidí jako tehdy do Rakouska a Česko má kapacity, jak uprchlíky, kteří sem při současných počtech přijdou, ubytovat.

Nějaké ubytovací kapacity tu jsou, ale musíme se ptát, jakou mají úroveň a jestli není lepší, aby uprchlíci byli spíš v centru společnosti a sdíleli domácnosti s místními lidmi.

Není ale tenhle přístup jen střídání dvou extrémů? Na jedné straně může být přetížená státní infrastruktura pro uprchlíky, nedostatečná empatie státních institucí vůči nim. Na straně druhé ale vy nabízíte nastěhovat si uprchlíky domů. Nejde to ještě jinak?

Je potřeba si říct, co tomu předchází – nejde jen o to, že zprostředkujeme kontakt mezi majitelem bytu a uprchlíkem. Obě strany se registrují na našich stránkách a my se pak od nich snažíme získat podrobnější informace, jak tráví volný čas, jaké mají představy o sdílení jedné domácnosti a podobně. Tenhle „screening“ trvá několik týdnů.

Jak obě strany kontaktujete – po telefonu, nebo s nimi děláte osobní pohovory?

Jako první krok vyplní poměrně obsáhlý registrační formulář, pak přichází komunikace po telefonu nebo mailem. A nakonec osobní setkání v bytě, kde se znovu probírá, jak by vypadalo to případné soužití, obě strany si vyzkouší, jestli jsou tam řekněme nějaké vzájemné sympatie a jestli by do toho vlastně chtěli jít. Teprve pak se rozhodnou.

Naše podpora tím nekončí. Třeba v Rakousku existuje i psychosociální tým, takže pokud se objeví nějaké problémy, můžou se na nás obrátit. Klienti tedy mají k dispozici rozsáhlé poradenství.

Samostatný pokoj na půl roku

Jaký je ideální profil uprchlíka pro tenhle program?

Jsou to lidé s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, můžou to být i lidé, kterým ještě běží azylové řízení. Ta nemožnost najít adekvátní bydlení, se v Česku týká i řady lidí, kteří tu žijí už řadu měsíců a třeba už i umí trochu česky. Pro ně je ten projekt určený, naopak lidé, kteří jsou v Česku úplně čerstvě, nejsou naše primární cílová skupina.

Cítíte už po takovém ubytovávání uprchlíků v Česku poptávku – z obou stran?

Kdybychom ji necítili, nikdy bychom s tím projektem nezačali. Máme už pár registrací, zatím v řádu jednotek zájemců.

Kdo může ubytovat uprchlíka u sebe doma? Jsou tam nějaké minimální požadavky?

Může to být naprosto kdokoli – třeba studentské spolubydlení nebo rodina. Pro nás je důležité, aby to byl samostatný pokoj, aby ten pokoj byl nabídnutý minimálně na šest měsíců, ideálně na rok nebo déle, a to kvůli určité stabilitě pro uprchlíka.

Kromě té samotné klíčové myšlenky – integrace soužitím – máte v projektu ještě nějaké jiné nástroje, jak uprchlíka motivovat k tomu, aby se o integraci opravdu aktivně snažil?

V Rakousku, kde je projekt nesrovnatelně větší, a je vlastně součástí celé sítě projektů, jsou v rámci podpůrného týmu k dispozici třeba i sociální pracovníci, kteří dotyčnému můžou pomoct s hledáním práce, jsou tam zdravotníci, je tam školní projekt a tak dál. Celou tuhle infrastrukturu mají k dispozici jak uprchlíci, tak jejich hostitelé, u kterých bydlí.

Nejsme tak xenofobní, jak si myslíme

Co se stalo s uprchlíky, kteří programem prošli v Rakousku? Jsou nějaká spolehlivá data k tomu, jak dopadla jejich integrace?

My s těmi lidmi zůstáváme v kontaktu, děláme společné aktivity. Jeden příklad z mojí zkušenosti – mladík, kterému jsme zprostředkovali ubytování, začal studovat ve Vídni ekonomii a založil organizaci, která pomáhá lidem v Somálsku, odkud on sám pochází, s podporou vzdělávání a škol. V Česku se hodně zdůrazňuje, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé utíkají, spíše než pomáhat jim tady v Evropě. Tohle je dobrý příklad toho, jak člověk, který sám utekl, té zemi zpětně pomáhá, aby neutíkali ostatní.

Jak často jste museli řešit ve spolubydlení Rakušanů s uprchlíky nějaké konflikty?

Velice málo, to mě dost překvapilo. Sám bydlím ve studentském bytě a ta míra konfliktů tam je poměrně vysoká – a s tím i fluktuace. Znám spoustu lidí, co takové bydlení mění po roce i dříve. Bavíme se tady o zhruba pěti stech zprostředkovaných spolubydlení a ta míra konfliktů byla velmi nízká.

Vídeň je specifické město, zvyklé na migraci, sociálně nebývale soudržné, s vysokou kvalitou života. Sousedským projektům se tam daří, včetně těch na integraci cizinců. Jsou tyhle podmínky vůbec přenositelné do Česka?

Proč by ne? Projekt „Uprchlíci, vítejte“ v současnosti běží ve 13 evropských zemích, nově také ve Francii, a dále v Austrálii a Kanadě. Samozřejmě, že realita z hlediska zákonů a dalších věcí je v těch jednotlivých státech odlišná. Ale ta základní myšlenka zůstává stejná.

V Česku je to jistě kontroverzní téma. Ale nemyslím, že to, jak k němu přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti.

Takže Češi jsou ve skutečnosti k uprchlíkům méně nepřátelští, než se obecně předpokládá?

Ano, do určité míry. Minimálně ve schopnosti uvědomit si, že to téma není černobílé. Ani my neříkáme, že v integraci nejsou problémy. Ale snažíme se to řešit konstruktivně. Zprostředkovávat kontakty a pak ty nové vazby podporovat.

33 komentářů

  1. Nemec napsal:

    Idiotský název Sluníčkář mohl vymyslet jen idiot. Jenom zbabělec a sketa nedokáže pomoc člověku v nouzi. Navíc jako chovatel psů vím, že každý chov potřebuje novou krev a proto se jezdí kupovat zahraniční krev. Jinak hrozí degenerace a nemoci. U člověka to není jiné. Někteří Češi vychovaní za ostnatým drátem jsou toho důkazem.

    • petrph napsal:

      Se obávám že zde mísíte dva naprosto různé argumenty.
      Ten první – nejprv je nutné se dohodnout kdo je to člověk v nouzi. Člověk v nouzi je někdo kdo potřebuje aktuální pomoc, ať už mu shořel dům, nebo ho z něj vyhodili, nebo je zraněný, nebo utíká z prostoru kde se válčí – do nejbližší mírové oblasti.
      Ale nemůžu uznat za člověka v nouzi někoho jen proto, že se rozhodl přestěhovat z Afriky do Evropy..Teď ať si sežene vízům (aby nemusel načerno) , a pak , ať si vše potřebné tady zařídí sežene a zafinancuje sám
      Věc druhá – s Vaší představou že „.. že každý chov potřebuje novou krev“ – oni už teď Němci sami zjišťují že s tou pracovní posilou těhle migrantů to není tak skvělé, jsou prakticky nezaměstnatelní a zůstávají většinou trvale na socdávkách

    • xxx napsal:

      A kolik migrantů máte doma Vy? O kolik jste se už postaral sám s Vaší rodinou? Už dopředu lituji rodiny, které bydlí v paneláku a jeden takový „humanista“ si vezme do bytu migranta. Aby se tam všichni báli vystrčit sami nos z bytu. My máme také nárok na humanitu a demokracii podle našich představ.

    • Weber napsal:

      Sakra! Zaspal jsem docela výživný článek, tak se rád přidám! Já myslím, že zásadní problém je v uvědomění člověka o tom, kdo se nachází v nouzi. Dle mne je to každý, kdo se má hůře než já (to je obecné stanovisko, já se mám také mizerně), tedy vy ( to je také obecné stanovisko), tedy všichni, kteří se mají lépe než já (to obecně), tedy vy ostatní a ti by měli pomáhat, neboť zdá se, že je to zbabělost a to třeba takoví Němci pochopili ( mají se lépe jako já a nejspíše i jako vy) a protože nechtějí být za zbabělce, tak se rádi budou i křížit, aby nebyli zdegenerovaní. Já vím, že je prospěšné křížit králíky, ale jak dostanou mixomatózu, tak jdou k čertu také. Člověk ale mixomatózu prý nemůže dostat, takže křížit, začněme na Orlíku.

  2. Frenki Hunter napsal:

    Naivní idiot, nebo zase jen další dobroser, který na tom chce něco vyrejžovat?!

  3. petrph napsal:

    Mimochodem, nenašel (nevygooglil) jsem k tomu projektu web adresu, ale bohužel ani na webu zmíněného Sdružení pro integraci a migraci není tento projekt uveden v seznamu jeho projektů.
    Tudíž to bude asi naprosto horká novinka, kterou pan Sikyta teprve zkouší zavést. Taky je v článku vidět, že se odkazuje hlavně na rakouské podmínky, a o tom co bude u nás, dost mlhavě. Jedinou relevantní (ale neověřenou ) informaci jsem našel na jednom opozičním webu, kde píší
    „Neziskovka vám pomůže ubytovat migranta a pomůže vám i se získáním sociálních dávek pro ubytovaného, ze kterých vám bude migrant platit komerční nájem. Jedná se o model převzatý z Německa, kde je tato forma ubytování uzákoněna, v ČR zatím ne a obchází se to různými cestami a dotačními tituly z rozpočtových kapitol jednotlivých ministerstev“..
    Tak nevím, zda pan Sikyta může zaručit – a má už domluvené a zajištěné pro svůj projekt alespoň tohle.. Protože – jak známo, zájem měst a obcí, aby to hradily ze svých přidělených nákladů je pramalý..

  4. PETRE HANTEK napsal:

    Petre-
    příklad jak se ti z holandsku asymylovaní chovají ukázali jak přizabili číšníka když je napomenul!

    • Radka napsal:

      A jak myslíte, Petre, že se chovají čeští migranti asimilovaní v zahraničí? Třeba takto? https://www.novinky.cz/krimi/470323-gang-prodaval-mladou-cesku-v-zahranici-az-30-zakaznikum-denne.html?sznhp%3Drss

      Taky se nám nelíbí, že nám pár krajanů dělá v zahraničí ostudu a že Britové na základě podobných stereotypů došli až k brexitu. Ale sami podobné stereotypní představy neváháme na ostatní, a podle pár jedinců soudíme celý národ…

      • ČERT napsal:

        Tady je ale problém, jak média často v titulcích papouškují „Nizozemci, Nizozemci…“ Tak já chápu, že i v samotném Nizozemí se třeba ten pojem „Nizozemci“ nemusí vztahovat jen na původní, germánské Nizozemce (Holanďany), případně Frísy… Ale pokud třeba někdo ještě za svého relativně krátkého života dělal policistu v Íránu, opravdu se hodí, aby se v titulcích pořád papouškovalo a zdůrazňovalo „NIZOZEMCI, NIZOZEMCI“…?
        Abych trochu parafrázoval našeho zpěváka Honzu Vyčítala, který v jedné své písni (vztahuje se to k Plzni 1945) zpívá, jak za komunistů dává „úči kuli z dějepisu“ za to, že „nás osvobodila jenom Rudá armáda“, tak to je přeci na kuli ze zeměpisu pro ty novináře, kteří to neustále ve svých titulcích zdůrazňují.

      • Weber napsal:

        Ten Váš příklad se mi zdá neadekvátní, neboť nepíšete kompletní informaci. Co se týká toho případu, který uvádíte je nevhodný právě proto, že nazývat krajany zločince z řad Romů je urážející, mne by to nenapadlo! Tyto romské gangy nám nedělají zvláště v té Vámi uváděné kategorii zločinnosti ve Velké Británii dobrou reklamu a hlásí se k nim jen provokatéři, nebo lidé veskrze pomatení. Takže příště hledejte příklady hodné zřetele.

    • Karel Novotný napsal:

      Rada: pokud neumíte psát česky, pište prosím raději svojí mateřštinou. I když je samozřejmě sympatické, jak se snažíte asimilovat.

  5. zdeněk petrán napsal:

    tak jsme zase doma , neziskovka vám dohodí někoho kdo přišel za lepším životem aniž by se pokusil o to lepší doma. neziskovka mu domluví soc. dávky, oni vám za něho zaplatí nájem a za větší zbytek si pak žijí i oni bez práce jako jejich král v africe .děkuji nechci.

    • Vojtěch Berger napsal:

      doma moc nejsme, podle toho, co pisete. Viz zde:

      Žadatel hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotních služeb. Žadateli hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek do výše maximálně 1,6násobku částky životního minima (dle § 43 zákona č. 325/1999 Sb)

      Azylanti mají stejná práva jako občané ČR – tedy možnost žádat o dávky státní sociální podpory či o dávky pomoci v hmotné nouzi.

      Doporučuju přečíst celý text: https://www.hatefree.cz/blo/hoaxy/2220-21000.

      • petrph napsal:

        Víte – ďabel detailu je ve striktním rozlišení různých druhů těch migrantů, dle našich zákonů.
        „Žadatel hlášený k pobytu má nárok pouze na „příspěvek do výše maximálně 1,6násobku částky životního minima „.
        Ale azylant – „má stejná práva jako občané ČR – tedy ta výše v  souběhu různých příspěvků může být mnohem vyšší!!! Jenomže – azyl získává až po dlouhé době, řadě měsíců, či roku, dvou, a navíc pouze malý počet těch migrantů, resp.žadatelů, naše úřady jsou v tom na rozdíl od německých či rakouských poměrně striktní.

        Což je samozřejmě nebetyčný rozdíl a pronajímatel bytu by o skutečném statusu přijímaného migranta měl být informován předem než, než s ním podepíše nájemní smlouvu..
        Jenže je to ještě složitější..
        Totiž z těch zákonů vůbec nevyplývá, že by na tyto dávky měl od státu automaticky od začátku nárok, a už při sjednávání nájemní smlouvy je dostával. Je to bohužel (pro pronajímatele) naopak, teprve po nastěhování a na základě jím podepsané nájemní smlouvy a určeného nájmu ten migrant podává žádost o sociální podporu a úřady jí zvažují „s ohledem na konkrétní situaci žadatele.“
        Což tedy přeloženo z úřední mluvy, do češtiny znamená že ten dotyčný migrant může dostat i málo nebo nic – a navíc až velkým zpožděním (třeba po několika měsících). Tak aby se pak potom pan domácí nedivil, že se o toho migranta musí dlouho starat ze svého… Ostatně, i na webu toho projektu je to kulantně napsáno „Uprchlíci se nacházejí v různých situacích a může se stát, že platit nájemné v komerční výši nebude v jejich silách. Pokusíme se vám poradit jak postupovat, aby se pro vás placení nájemného nestalo zásadní překážkou“

        Jo, mimochodem, při posledním juknutí do zákona je tam o kus dál zajímava informace „..Celková doba, po kterou je v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany poskytnut finanční příspěvek, může činit nejvýše 3 měsíce.“

  6. Rýže 58 napsal:

    Jasně 500 uprchlíku schaffen das, ale bude se touto metodou zprostředkovávat bydlení pro 100.000 uprchlíků. Hic Rhodos Hic salta. Respektive jaká je celková kapacita absorbce a integrace?

  7. Nemec napsal:

    Mezi migranty je řada velmi vzdělaných, například doktorů. Bohužel v oblastech se špatnou dostupností například zubařů , je velká základna voličů SPD s jejích vůdcem. Takže voličům SPD může spravovat zuby Okamura s prezidentem .
    Že naše orgány nedovedou rozlišit mezi dacanem a chudákem je jiná věc. Možná je to tím, že nám vládne dacan, který se také vydává za chudáka.

  8. Blanka Kloučková napsal:

    Mě by zajímalo kolik už pan Sykita dostal nabídek, ať se nám pochlubí.

  9. petr napsal:

    Tenhle tzv.dobros.r by si mel zjistit napr. v nemeckem i kdyz zu vlastne tureckem Mannheim jak „skvele“to multikulti obohaceni je.Kazdy hasic CI zachranar vam o tom bez kamera a neoficialne rad povi sve story a staci projit nocnim mestem a je jasne jak „super“ ta vase POS…. multikulti je.

  10. Frenki Hunter napsal:

    „Dobrý den, jmenuji se Mireček Kašatumba from Bušumbura a budu u vás bydlet!“ Jsem takřka zemědělský inženýr, umím totiž pást kozy a krávy. …Tak pojď dál, Mirečku, tady si odlož oštěp a sundej si ty sandály z pneumatiky… .

    Opravdu smysluplné, takřka idylické, co pan Sikyta chystá na své spoluobčany. Jen ta realita, co z toho může vzniknout, ta je neskutečně jiná. Z mnoha měst západní a severní Evropy jdou denně neskutečné skutečnosti, jak to také a převážně, dopadá, když se někdo chová jako idiot.

    • Blanka Kloučková napsal:

      Nechte p.Sykitu na pokoji, alespoň si užijeme trochu legrace. Já jen doufám že se veřejnosti pochlubí svými „úspěchy“ a hlavě jsem zvědavá kolik důchodců nebo matek samoživitelek se popere o tak skvělou příležitost.

  11. Baron napsal:

    Co vse udelal socializmus z lidi Ceskeho naroda 🙁 vitaci, slunickari, kavarna (prazska) Havlovci, pravda laskari, tak hura Cechy Cechum… gratuluji vsem, kteri maji tyto slova ve svem slovniku, pouze IMHO jedine co je nutne kdyz vas nekdo pozada o pomoc abyste nejprve zjistili proc tak cini a jestli jste mu schopni pomoc, davat nekomu nalepku za najivni pomoc neni zdrave pro zadnou spolecnost, a to michani krve ktere bylo zmineno se v minulosti zaridilo valkou, chcete valku, nebo chcete Rusko? Vite proc jsou na tom Rakusane, Nemci, Anglicane lepe nez Cesi?

    • petrph napsal:

      Bohužel nikoliv socialismus, ale až polistopadové ideologie, s pomocí mediálního mainstreamu, který dodnes nedokáže o věcech referovat neutrálně, ale ihned demagogicky a hlavně bulvárně nálepkuje dobrý – špatný.
      Protože, i za socialismu se tu dalo setkávat s cizinci různých ras a žádný rasismus ani xenofobii proti nim nikdo necítil (ani neprodukoval).
      A rovněž po sametu, víte že je u nás v podstatě trvale ca půl milion cizinců, zase různých ras, kterých si tu nikdo nevšímá?
      To veškeré dohadování a hluboké ideologické spory jsou kvůli pár desítkám, cizinců které nám sem chce vnutit Evropská unie…
      Už záhada je proč to stojí za to těm pevným ideologům pro a proti – ale proč se tím naprosto marginálním počtem zabývají masová media je nepochopitelné…

  12. Lukas napsal:

    Je to dobrý projekt. Založený na dobrovolnosti. Každý ať se stará o svého migranta, a nese za něj odpovědnost. Stát by pak nemusel nutit všechny své občany k solidaritě s migranty. Jen je otázka zda je není výhodnější podnikat v Airbnb, než dojit stát na dávkách…

  13. Ivan Hýl napsal:

    Přečtěte si knihu Alberta Schweitzera o jeho činnosti v nemocnici v Lambarene. Pak pochopíte, v čem je problém černé Afriky. Schweitzera snad nikdo z rasismu a homofobie obviňovat nebude. A on říká, že pro afričana je práce tím nejhorším trestem. Když potřeboval písaře, mohl si vybírat. Když potřeboval vykopat jámy pro kůly plotu, musel si to nakonec udělat sám. Africký dělník je vzhledem k množství odváděné práce nejlépe placeným dělníkem na světě. Uprchlíci by museli bezpodmínečně dodržovat pokyny hostitele a neuposlechnutí by bylo fyzicky trestáno výpraskem. Jíst by dostávali jen podle množství odváděné práce a ta by musela být nuceně přidělena. Žádná svoboda pohybu, veškerý volný čas by museli věnovat studiu jazyky a reálií. Po asi pěti letech takového režimu by bylo možno uvažovat o jejich postupném včlenění do společnosti.

    • Karel Novotný napsal:

      Albert Schweitzer byl úžasný člověk a dokázal velké věci. V době, kdy byl rasismus standard, nazýval domorodce bratry! Takže ho samozřejmě za rasistu nikdo nepovažuje. Nicméně za paternalistu ano – zdůrazňoval totiž, že běloši jsou starší bratři, že domoroci jsou jako děti, potřebují vodit za ručičku nebo nedokážou pracovat podle evropských měřítek. Dovolím si tvrdit, že tyto názory jsou už dnes dávno překonané.

      • jan novák napsal:

        S tí, voděním za ruku měl Schweitzer hlubokou pravdu. Nikoliv náhodou je nejchudší zemí na světě Haiti – ano, první stát, kde se černoši osamostatnili (za cenu 40 000 francouzských životů)

      • ČERT napsal:

        Někdy může být těžké hodnotit, co je na 100 % „dávno překonané“… Ale občas mám pocit, že dosud není zcela překonaný eurocentrismus – aby jste mi rozuměl (ale zcela to koresponduje s tím, co píšete), mají-li západoevropské státy problém s ekonomickou migrací z Afriky, hlavním partnerem pro řešení musí být logicky státy Afriky (tedy nikoliv státy středovýchodní Evropy)…

  14. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Poučme se z historie – Němce, které jsme po válce odsunuli, sem zvali a usidlovali čeští králové od 13. století. A odpadlo to , jak to dopadlo.

    • p napsal:

      Víte, poučení z historie je složitější, s Němci ze 13.století nebyly větší potíže, ti prostě splynuli s místními elitami. (A stejně ty elity mluvily latinsky).
      Jenže, ty problémy byly až s dalšími vlnami Němců po roku 1620, 1627, kdy ty naše české elity (kupodivu i s těmi původními místními německými) byly zlikvidovány a vyhnány. A ti nově pozvaní Němci už nesplynuli, naopak převzali tu majetky a funkce těch odešlých – a začali tu vytvářet nové německé elity, podporované navíc našimi panovníky, tedy rakouskými Habsburky.
      Od roku 1620 je nutné se vrátit do roku 1526 , kdy si naše stavy zvolily nového krále, Ferdinanda Habsburského, s naivní důvěrou že pod cizím panovníkem nám bude líp. (Ve skutečnosti, už tehdy v tom byly velké peníze)..
      To jen že není tak velký důvod se dočasně radovat že nám z Bruselu vládne pan Juncker a posílá sem -zatím – nějaké dotace. A teď i nové osadníky

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies