Není sporu o tom, že čtyřicetileté panování KSČ po sobě zanechalo spoustu zničených a pochroumaných životů, rozkradené majetky, rozbitou společnost. Následující text je sumářem 40 let nesvobody. Je možné, že jsem i na leccos dalšího zapomněl.

Disident, evangelík Jan Kozlík se narodil v roce 1946 ve Mšeně u Mělníka. V únoru 1977 podepsal Chartu 77 a o pět let později se stal jedním z jejích mluvčích. „Vůbec největší strach jsem ale měl, když někdo v neobvyklou dobu zazvonil u dveří,“ popisuje Kozlík šikanu komunistické...

S vlasovci to u nás bylo vždy složité. Po uchopení moci komunisty byla jejich role nejdříve úplně tabuizována. To se nedařilo, neboť mnoho účastníků povstání s nimi přišlo do přímého styku nebo o nich a jejich činech alespoň vědělo. Jejich úloha tedy byla alespoň marginalizována. Vlasovci...

K legendám o výhodách „socialistické diktatury“ patří takzvaná plná zaměstnanost. Vzpomínky na doby, kdy stát každému zajistil práci, se dobře poslouchají, zvlášť když přijde krize. Jenže jak to v ČSSR bylo doopravdy?

Premiér Andrej Babiš vzbudil pozornost svým výrokem pro server iDnes.cz o tom, že jako pracovník zahraničního obchodu, jehož pracovní náplní bylo cestovat do zahraničí, nevěděl, že bez výjezdní doložky lidi nemohou vycestovat do ciziny. Jak to tedy chodilo za časů výjezdních doložek?

Třicáté výročí 17. listopadu 1989 je i příležitostí připomenout osudy politických vězňů komunistického režimu padesátých let – muklů. Téma, které až do roku 1989 bylo velké tabu. Jejich příběhy, názory a osudy v posledních letech dostávají prostor a je to dobře. Jenže…

Listopadové události roku 1989 měly o deset měsíců dříve známou brutální předehru. Demonstrace během takzvaného Palachova týdne v lednu téhož roku komunistická policie nevybíravě rozehnala. Jak ukazuje příběh jednoho z pamětníků, Jiřího Chytila, esenbáci si kromě násilí pomáhali i dopředu vyplněnými formuláři se seznamem trestných činů....

Když přijel západní turista v 80. letech minulého století do Prahy, znamenalo to pro něj návštěvu neobyčejně levného města. Jedna západoněmecká marka se tehdy na československém černém trhu prodávala za přibližně pětadvacet korun, což byla cena oběda v restauraci. Na časy, kdy stál litr mléka dvě koruny,...

Komunistické Československo se prohlašovalo za stát „dělníků, rolníků a pracující inteligence“, v němž dle oficiální ideologie patřilo „všechno všem“. Z toho měly také vyplývat výdobytky jako například sociální spravedlnost v podobě vyrovnaných odměn za práci. Jinými slovy, neexistence příkrých sociálních rozdílů.