Listopadové události roku 1989 měly o deset měsíců dříve známou brutální předehru. Demonstrace během takzvaného Palachova týdne v lednu téhož roku komunistická policie nevybíravě rozehnala. Jak ukazuje příběh jednoho z pamětníků, Jiřího Chytila, esenbáci si kromě násilí pomáhali i dopředu vyplněnými formuláři se seznamem trestných činů....

Když přijel západní turista v 80. letech minulého století do Prahy, znamenalo to pro něj návštěvu neobyčejně levného města. Jedna západoněmecká marka se tehdy na československém černém trhu prodávala za přibližně pětadvacet korun, což byla cena oběda v restauraci. Na časy, kdy stál litr mléka dvě koruny,...

Komunistické Československo se prohlašovalo za stát „dělníků, rolníků a pracující inteligence“, v němž dle oficiální ideologie patřilo „všechno všem“. Z toho měly také vyplývat výdobytky jako například sociální spravedlnost v podobě vyrovnaných odměn za práci. Jinými slovy, neexistence příkrých sociálních rozdílů.

Dne 9. listopadu 1989 hlasovali studenti čtvrtého ročníku gymnázia v Táboře na pokyn ředitele školy a třídní učitelky pro okamžité vyloučení nepřítomného studenta Ondřeje Tichého ze všech studentských organizací SSM. Tichý se totiž údajně dopustil nanejvýš zavrženíhodného činu: zradil socialismus, emigroval do západního Německa. Jeho vzpomínky...

Starosta středočeské obce Dobřichovice Petr Hampl (ODS) plánuje spolu s místním divadelním spolkem rekonstrukci pražských listopadových událostí. Oficiálním dopisem pozval do komparsu pro roli mlátičky poslance KSČM a bývalého příslušníka pořádkových jednotek Veřejné bezpečnosti Zdeňka Ondráčka.

Když se 17. listopadu 1989 začala hroutit v Československu komunistická vláda, byl Josef Römer ve vězení ve Valdicích. Dostal se tam, aniž by cokoli provedl, věznili ho téměř 13 let. Jeho případ patří k nejotřesnějším příkladům politické perzekuce v normalizačním Československu – je vysoce výmluvnou zprávou o povaze...

TŘICET LET SVOBODY. Vzpomínky na totalitu blednou závratnou rychlostí. Nedávný průzkum pro společnost Post Bellum ukázal, že plná polovina lidí starších 40 let se středním nebo nižším vzděláním věří, že za komunismu bylo líp. Čtyři z deseti lidí si nedovedou vybavit žádný ze zločinů komunismu....

VIDEO. „Potkal jsem spoustu lidí, kteří přežili holokaust, ale nikdy o tom nemluvili,“ říká sociolog a bývalý politik Fedor Gál. O roli pamětníků a lidské paměti v české historii byla druhá debata ze série diskusí „Vysílá stanice Bubny“.

Na otázku „Kdy začala sametová revoluce“ odpovědělo celých 24 procent respondentů, že neví. Čtyři procenta trefila datum 17. listopadu, ale už ne správný rok. I k těmto výsledkům došel čerstvě zveřejněný průzkum, který si nechala vypracovat organizace Post Bellum. Útlak či omezení ze strany komunistického režimu...

Něco přes tři tisíce žen vstoupilo v Sovětském svazu v letech 1943 – 1944 do československých jednotek. Podkarpatské Rusínky, volyňské Češky, dělnice z továren, vězeňkyně gulagů a další. V armádním sboru sloužily nejčastěji jako kuchařky, v prádelně, jako zdravotnice, spojařky. Právě jim se tentokrát věnují Příběhy 20. století.