V práci, na oslavě MDŽ, na schůzi. V době normalizace se alkohol stal všudypřítomným. Léčba alkoholismu se ale často stávala doménou lékařů s kádrovými škraloupy, protože nikdo jiný to nechtěl dělat. Počet alkoholiků se u nás od 60. do 80. let ztrojnásobil.

Východní spiritualita, psychosomatika, vegetariánství… Politické oteplení 60. let přineslo i do Československa lehký závan kultury hippies. Populární jóga se směla provozovat i za normalizace – jako zdravotní cvičení. Její duchovní rozměr se ale potlačoval a na jogíny dohlížela StB. Příslušníci tajné policie se účastnili i přímo hodin a kurzů jógy.

Socialismus měl odstranit veškerou rasovou diskriminaci. Ve skutečnosti komunistický režim od Romů žádal, aby zapomněli svou řeč a vzdali se své identity. Jen tak mohli uspět ve většinové společnosti.

Prosperující statek Františka Cechy vyrabovali sovětští i rumunští vojáci. Po válce jej postavil znovu na nohy, přihlášku do JZD ale podepsat nechtěl. V komunistickém vězení strávil šest let. Zmařený osud svého otce popsala pro Paměť národa Cechova dcera Ludmila Ševčíková.

Letos v prosinci, pár měsíců po začátku demolice vepřína na místě takzvaného cikánského tábora v Letech, zemřel romský aktivista Čeněk Růžička. Jeho příbuzní zahynuli právě v Letech u Písku i v Osvětimi, podstatnou část života věnoval snahám, aby se o letském táboře nelhalo, aby z prostoru někdejšího lágru zmizela prasata a aby na místě vznikl důstojný památník.

Řeholnice Marie a Františka Řezáčovy alias sestra Irena a Helena se už padesát let starají o mentálně postižené, staré a nemocné v klášteře na Velehradě. Jsou to rodné sestry, jejichž cesty se za celý život rozdělily jen na pár let. Františka se pro odchod do kláštera definitivně rozhodla při práci v JZD, soudruzi ji ani sestru Marii

Letos uplynulo 85 let ode dne, kdy německé a italské letectvo vybombardovalo baskické město Guernica. Stalo se to 26. dubna 1937, zahynuly stovky lidí, událost se stala předobrazem budoucích hrůz, ničivých náletů na města plná civilistů. Ve španělské občanské válce bojovaly i desítky tisíc dobrovolníků z řady evropských zemí. Mezi nimi také asi tři tisíce Čechů a

Ve třiceti letech měl vojenský parašutista Antonín Husník za sebou ledacos – mučení gestapem, čtyři roky v německých věznicích, národní povstání v květnu 1945, speciální výcvik, zatčení vojenskou policií, znovu týrání tentokrát v komunistické režii v tzv. Domečku, monstrproces a trest 13 let za údajnou velezradu. Bál se jen jediné věci: že komunisti ublíží jeho manželce a dceři.

Mezi demonstranty, kteří 17. listopadu 1989 došli na pražskou Národní třídu a čelili tam tvrdému policejnímu zákroku, byl i fyzik Tomáš Růžička. Nepatřil ke studentům, ale k protikomunistické opozici. Bylo mu přes padesát, měl v té době tři dospělé děti, taky měl leccos za sebou.

Generála Antonína Husníka poslali do vězení nacisté i komunisté. Oba totalitní režimy 20. století tohoto statečného vojáka považovaly za hrozbu. Věznili ho celkem dvanáct let. Letos 17. listopadu by Antonín Husník oslavil 101. narozeniny, zemřel v devadesáti letech v roce 2011. Zanechal po sobě několikahodinovou strhující výpověď o svém životním příběhu.