Uživatel

Post Bellum

Vařákovy paseky nacisté vypálili týden před koncem války. Vedle už hudba vítala Rudou armádu

Na sklonku německé okupace Čech a Moravy se nacistické bezpečnostní a ozbrojené síly (gestapo, SS, wehrmacht) pomstily obyvatelům několika vsí a osad, kteří na Valašsku pomáhali partyzánům. Například 19. dubna 1945 vypálili členové „trestného komanda“ pasekářskou osadu Ploština a zavraždili tam přes dvacet lidí, o čtyři dny později brutálně zavraždili více než dvacet lidí v Prlově a

Odcházejí poslední svědci šoa: Nezbylo než smrt rodičů vzít na vědomí, vzpomínal Asaf Auerbach

Holocaust (přesněji šoa) působí v západním světě ještě pořád jako výjimečná výstraha, jako bolestivý důkaz, čeho jsou lidé schopni, pokud dostanou posvěcení či příkaz „shora“, odvrhnou morální zásady a v zájmu ideologie a budoucího lepšího světa začnou „odstraňovat“ ty, kdo do něj nepatří. Pro generaci dnešních padesátníků bylo nacistické vyhlazování Židů ještě živým zločinem: přímo se týkalo

Dopisy neviditelným inkoustem. Odbojáři poslali na západ stovky zpráv, pak je StB pozatýkala

Milena Sedláčková pracovala dlouhá léta jako účetní Konfederace politických vězňů. Její příběh z doby komunismu znal ovšem jen málokdo. Šuškalo se, že tehdy tajně pracovala pro Američany a dostala za to osm let vězení. Odseděla si jen dva, protože jí byla překvapivě udělena prezidentská milost. Její přítel putoval do kriminálu na 20 let. Milena na něj

Já vlastně pořád utíkám… Gréta Koutná opustila rodnou zem dvakrát, před nacisty i komunisty

Když v roce 1944 přijala Gréta Červínová rozená Kohnová jméno svého druhého muže, štábního kapitána Jakuba Koutného, měla už za sebou uprchlickou anabázi, první krátké manželství, život v Polsku a na západní Ukrajině, deportaci do Ruska, sovětské vězení, nástup do armády v Buzuluku. Čekalo ji další nasazení na východní frontě, další útěk z Československa do Izraele, odloučení od muže.

Ruská invaze na Ukrajinu je ozvěna roku 1968. „Jako přes kopírák,“ vzpomíná pamětník

Trpké vzpomínky na sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968 teď řadě pamětníků vyvstávají v souvislosti s děním na Ukrajině. „Je to skoro jak přes kopírák,“ říká filozof, chartista, někdejší student Zdeněk Pinc. „Myslím si a myslel jsem si to už v roce 1968, že jsme se měli bránit. Obdivuji, jak k tomu Ukrajinci přistoupili,“ říká k současnému ukrajinskému odporu proti

O židovství mé rodiny jsem nevěděla nic. Vzpomínky Madeleine Albrightové

Ve středu 23. března 2022 zemřela americká demokratická politička Madeleine Albrightová. Bylo jí 84 let a všeobecně se ví, že pocházela z někdejšího Československa. Většina textů a vůbec mediálních příspěvků publikovaných po její smrti připomíná z pochopitelných důvodů především vrcholy její kariéry: V letech 1993–1997 působila jako velvyslankyně USA při OSN, v letech 1997–2001 jako ministryně zahraničí pod prezidentem Billem

Ruskou válečnou krutost ukázalo už Čečensko. Svět ale nechtěl přijít o dobré vztahy s Moskvou

Ruský vpád na Ukrajinu byl pro většinu Čechů šokující, jen málokdo předpokládal, že k takové agresi může dojít. Bylo tu ale také dost těch, kteří postsovětské Rusko dobře znali a upozorňovali na to, že není „spřátelená slovanská země“, nýbrž nebezpečný, nepřátelský a bezohledný stát s imperiálními ambicemi. Některé z těchto hlasů tentokrát připomínají Příběhy 20. století.