V Nýznerově u Jeseníka na hranicích s Polskem žili za první republiky Hadwigerovi, početná sudetoněmecká rodina. Anna Hadwigerová, nejstarší dcera, vstoupila za války do Hitlermädchen a nechala se nejspíš zapsat i do nacistických záškodnických oddílů werwolfů. Sověti ji v květnu 1945 zajali a deportovali na patnáct let do gulagu. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

Dne 23. června 1944 přijeli do terezínského ghetta zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže. Nacistický aparát chtěl návštěvu propagandisticky využít, proto ji povolil a dobře se na ni připravil. Výsledkem velkého divadelního představení pro příznivě naladěné diváky byla skandální zpráva, v níž představitel Červeného kříže Maurice Rossel popsal ghetto jako příkladné.

Na Den otců 21. června připadá i výročí justiční vraždy armádního generála Heliodora Píky. Komunisté ho popravili na Borech oběšením na šibenici v roce 1949. Prokurátor Karel Vaš až do smrti trval na tom, že Píka byl vinen. Generál sám v dopise na rozloučenou svou smrt označil za politickou vraždu. „Jsem přesvědčen, že nejde o justiční omyl, vždyť …

Před sedmdesáti lety – od 31. května do 8. června 1950 – se konal vykonstruovaný proces s údajnými vlastizrádci, kteří měli působit proti lidu „v žoldu kapitalistických nepřátel“. Soud s Miladou Horákovou a spol. inscenovali českoslovenští komunisté pod sovětským vedením. V hlavním procesu bylo třináct obžalovaných – patřil k nim i novinář, nakladatel a politik František Přeučil, odsouzený na doživotí.

Před sedmdesáti lety – 31. května 1950 – začal vykonstruovaný soudní proces, který skončil popravou někdejší poslankyně Milady Horákové a dalšími justičními vraždami. Jiní obžalovaní odešli s dlouhými tresty, mezi nimi i ekonom a publicista Jiří Hejda. „V rádiu jmenovali obviněné: ,Horáková, Nestával, Hejda,…‘ Otec byl třetí v pořadí, tak jsme si říkali, že to je dost špatné,“ …

Po 2. světové válce se tisíce Čechoslováků ocitly v zoufalé situaci. Během bojů ztratili domovy, trpěli hlady a nemocemi. Z té doby pochází i výjimečný příběh záchrany 45 dětí, kterou ve zničených vesnicích v tzv. Údolí smrti na severovýchodě Slovenska zorganizovala osmnáctiletá studentka Květoslava Bartoňová, tehdy Axmanová. Její vyprávění natočili v roce 2016 redaktoři Paměti národa, na její přání ho …

Během chvíle tak zmizel i Vladimír Rafalský. „Přišli nějací pánové. Pozvali otce k nim na návštěvu, že by si s ním chtěli pohovořit, za dvě hodiny prý bude zpátky doma. Čekali jsme na otce ty dvě hodiny… Pak to byly dva dny, dva měsíce, dva roky, dvacet let… Už jsme ho nikdy neviděli,“ říká Rafalského syn Dmitri. …

Z Pražského povstání v květnu 1945 se stávají heroizované oslavy hrdinství, neohrožené statečnosti a obětavosti Čechů na konci války. Řada přímých účastníků povstání však tvrdí, že skutečnost byla mnohem hrůznější, než si dokážeme představit. Mnozí tvrdí, že neuměli zacházet se zbraněmi, někdy si prý nezodpovědně hráli na válečníky a nevěděli, jak se chovat v městském boji. Jejich …

Vesnice Prlov leží na Valašsku, v kopcích nedaleko Vsetína. Od podzimu 1944 působily v kraji partyzánské skupiny, jimž místní lidé pomáhali a zajišťovali zázemí. Pár dní před koncem války obsadili Prlov příslušníci speciální stíhací jednotky SS, maďarského polního četnictva a gestapa. Za pomoc „banditům“, pro výstrahu a ze msty zavraždili více než 20 lidí a vypálili osm domů. …

Na začátku léta 1951 zatkla StB Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení za údajnou velezradu a špionáž. Pár totiž vydával a roznášel po schránkách letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhal lidem utíkajícím přes hranice. „Jsme generace velkého loučení,“ vzpomíná Hana Truncová (Johnová) v Příbězích …