V roce 1942 pracoval třiadvacetiletý Jiří Richter u sedláka nedaleko Rakovníka a současně byl členem odbojové skupiny. Byl Žid, ale nenosil hvězdu, s pomocí falešných dokladů se dokázal vyhýbat perzekuci. Když zjistil, že jeho rodiče musí odejít do transportu do ghetta Terezín, vrátil se domů do Prahy a nastoupil s nimi do vlaku, protože je nechtěl nechat …

V létě 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe. V duchu se loučil, jeho rodiče ale nic nevěděli. Netušili, že se stal salesiánem, kromě techniky také vystudoval teologii a filozofii a chystá se nejspíš natrvalo opustit Československo. Heryánovy vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

Dne 18. července 1939 vzali Rudolf a Markéta Auerbachovi své syny Asafa a Rubena na večeři do restaurace Vaňha na pražském Václavském náměstí. Večeře se konala na rozloučenou. Ještě ten večer odjeli kluci Auerbachovi z hlavního nádraží v záchranném vlaku pro židovské děti. Mířili přes Německo a Holandsko do Anglie. Asafovy vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Ve dvou posledních měsících 2. světové války zahynulo asi jedenáct tisíc Čechoslováků. Nacisté vypalovali vesnice, mučili a zabíjeli muže, ženy i děti za to, že pomáhali partyzánům. Na konci dubna 1945 u moravské obce Salaš bylo devatenáct lidí vlákáno do pasti pravděpodobně gestapa a Vlasovců. Dodnes ne zcela objasněnému masakru se věnují Příběhy 20. století.

Anna Honová byla v roce 1950 z politických důvodů zatčena, vyšetřována v Uherském Hradišti a poté odsouzena k pokutě, ztrátě občanských práv a dvouapůlleté ztrátě svobody. „Potkávala jsem ho na chodbě. Vždy ulízaný, měl škaredé nepříjemné oči a naleštěné holínky,“ popisuje jednoho z nejkrutějších vyšetřovatelů v tamní věznici Aloise Grebeníčka. Vzpomínkám Anny Honové se věnují Příběhy 20. století.

Deset kilometrů od Brna se rozprostírá údolí Říčky. U potoka stojí starý mlýn, vila a kamenný bazén. Dnes místo využívají převážně skauti, kteří ho zrekonstruovali. Kromě toho zdokumentovali i dramatický příběh rodiny Kaprálovy, která tu kdysi žila, a který vyprávěly Příběhy 20. století.

Pozdě večer 11. dubna 1948 vyrazila z Františkových Lázní skupina asi dvaceti lidí. Chtěli se tajně dostat z komunistického Československa do Bavorska. Převést je měl válečný veterán ze západní fronty Jan Anděl, s nímž šla do exilu i těhotná manželka Pavla, syn Jan a dcera Blažena. Na silnici čekali na uprchlíky příslušníci Sboru národní bezpečnosti (SNB). Zadrželi je – …

Jaroslav Jakub Sviták se v jednadvaceti stal zástupcem velitele roty pohraničníků na česko-rakouské hranici v Horním Dvořišti. Když viděl, jak jeho nadřízení vyslýchají zadržené a tlučou je hlava nehlava, začal vojenskou profesi nenávidět. Některým lidem, kteří se snažili dostat na Západ, pomohl. Jeho vzpomínky zachytily Příběhy 20. století.

Až do 15. března 1939 prožívala Doris Schimerlingová šťastné dětství v Brně. Všechno změnila nacistická okupace českých zemí. „Nenávidím pachatele, nikdy bych si s nimi nesedla k jednomu stolu, ale normální Němce mám ráda. Mám tam spoustu přátel a ráda tam jezdím,“ říká dnes o svém vztahu k Německu. Její vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Koncem 50. let se osmnáctiletá Marie Vondráčková (dnes Andělová) dozvěděla, že je židovská dívka a že její rodiče Václav a Anastázie nejsou její pokrevní příbuzní. Vondráčkovi se jí ujali, když jí byl rok. Evě Doleželové rozené Tejčkové bylo dvanáct let, když zjistila, že její matku odvezlo gestapo. Vzpomínky obou žen, které válku přežily jako židovské děti …