Uživatel

Post Bellum

Pojď k tabuli a řekni, kde je maminka. StB při šikaně odpůrců režimu nešetřila ani malé děti

V březnu 1981 dorazili do venkovského domu disidentů Věry a Pavla Roubalových na Vysočině příslušníci Státní bezpečnosti a začali provádět domovní prohlídku. Jeden z nich se posadil na velká akumulační kamna a podivoval se, že nehřejí. Spokojil se s vysvětlením, že Roubalovi si na přílišné teplo nepotrpí. Štěstí pro těhotnou Drahomíru Šinoglovou, která byla uvnitř kamen.

Život si koupil za kilo cukru. Před sovětskými komunisty utekl do Čech, před českými do Izraele

„Nevěděl jsem, co u Mengeleho znamenalo doprava nebo doleva. Že jedni jdou na práce, druzí do plynu,“ vzpomíná Antonín Moťovič na selekci v Osvětimi. Komunisté se ale podle něj později chovali podobně jako nacisté: „Tvořili seznamy Židů. Rozhodovala ne odbornost, ale loajalita k režimu,“ vysvětluje, proč v polovině 60. let nakonec s rodinou odešel z Československa do Izraele.

Muž, kterého semlely dějiny. Během deseti let nucená práce pro Hitlera, sovětský lágr i pétépáci

Za druhé světové války byl Vladimír Bernát nuceně nasazen v nacistickém Německu. Po porážce třetí říše prožil bezmála pět let v zajateckých táborech na území SSSR. A pak, v Československu, strávil ještě dva roky v Pomocném technickém praporu PTP pro „nespolehlivé občany“. Stačilo, že se narodil ve špatné době na špatném místě.

„Zbrojíř“ skupiny Mašínů: „Buď jste kolaborant a lezete násilníkovi do… Nebo mu násilí vrátíte.“

Příběhy 20. století připomínají osud a život Vladimíra Hradce, člena nejznámější protikomunistické odbojové skupiny kolem bratří Mašínů. Narozdíl od nich ale neutekl na Západ. Byl zatčen, vyslýchán a odsouzen na 22 let, ze kterých si půlku odseděl. „Skuteční vrazi byli komunisté,“ říká na adresu kontroverzí kolem odbojové ozbrojené činnosti Mašínů.

Se lvíčkem na krku zaklekl minu a přežil. Česko si připomíná válečné veterány

V neděli 11. listopadu si lidé po celém světě připnou na klopy květy vlčího máku na památku válečných veteránů. Den veteránů připomíná ukončení první světové války a jeho symbolem se stal právě červený květ, který vyrůstal na hrobech padlých vojáků. Přímou zkušenost z fronty ve světové válce – té druhé – má Viktor Wellemín, jeden z mála dosud žijících …

Sjednotil je boj proti nacismu, rozdělil nástup komunismu. Peripetie českých dějin v životech dvou historiků

Lidé, kteří se kdysi shodli v jednoznačném odporu proti nacismu, se v letech 1945-1948 (a zvláště po komunistickém převratu) často naopak ocitli na opačných stranách politického života. To je i případ dvou historiků, jejichž osudy připomínáme v Příbězích 20. století. „Nepochyboval jsem o žádné z tezí, které patřily ke stalinismu,“ tvrdil jeden z nich. Ten druhý právě před podobnými lidmi z Československa …

„Byly doby, kdy jsme neměli ani na chleba.“ Co kdysi hnalo Čechy do náruče komunistů

Vysoká a stabilní voličská podpora nereformované komunistické strany byla řadu let českou specialitou ve střední Evropě. Poté, co KSČM propadla v říjnových komunálních a senátních volbách, to už zřejmě definitivně neplatí. Ke stému výročí vzniku ČSR a Příběhům 20. století ale patří i vzpomínky těch, kteří se kdysi ke komunistům dali z upřímného přesvědčení, že „bude líp“ a …

„Brečela jsem v sobě, aby to nebylo slyšet.“ Jak komunisté potrestali rodiny členů skupiny Mašínů

„Jak přijeli, tak mě maminka poslala k sousedům. Pak jsem viděla, že už tam žádné auto nestojí a vrátila se domů. Hrozný pohled. Všechno rozházené, stařenka seděla v kuchyni u stolu, brácha ležel na zemi a brečel. Byly mu čtyři roky,“ popisuje Ludmila Zouharová, jak jí bez varování odvezli komunisté matku, kterou pak neviděla deset let. Její …

Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies