Uživatel

Post Bellum

„Nechtěl jsem, aby mě chytili živého.“ Příběh uprchlíků ze šachty číslo 14

V roce 2008 jsme s kameramanem vylezli na věž kostela sv. Jiří v Horním Slavkově. Byl z ní dobrý výhled na zpola zasněženou krajinu a na hřbitov, kde leží těla pěti zastřelených politických vězňů, kteří v neděli 15. října 1951 uprchli ze slavkovské šachty číslo 14. Připomíná je malá pamětní deska, na níž lze číst jména: Jan Trn, Jan Úlehla,

Mrtvý na dně Macochy. Nevyjasněná smrt studenta, který se nesmířil s normalizačním bezčasím

Za pár dní uplyne 40 let od tragické smrti studenta brněnské architektury Pavla Švandy. Jeho tělo bylo nalezeno 10. října 1981 na dně propasti Macocha, zemřel asi o týden dřív. Policie brzy uzavřela vyšetřování, s tím, že 22letý mladík spáchal sebevraždu. Švandovi nejbližší tomuto vysvětlení neuvěřili – a stejně jako mnozí lidé z protikomunistické opozice byli, nebo dodnes

Absolventi „vězeňské univerzity“ z 50. let: O ženách řeč nebyla, řešili jsme rovnice a vynálezy

V polovině 50. let se v Leopoldově na jedné cele potkali dva devatenáctiletí nedovzdělaní chlapci, Miroslav Froyda a Jozef Babiak, odsouzení za pokus o ilegální přechod hranic. Po více než deseti letech kriminálu vyšli s vědomostmi vysokoškoláků a s několika důkladně propočítanými vynálezy. Například chtěli zkonstruovat plovoucí motor pro vodní lyžaře. Vynálezy se jim na svobodě zrealizovat nepodařilo, nenašli příležitost,

„Tu radost jim neuděláme.“ Jak se Židé v protektorátu vyrovnávali s příkazem nosit žlutou hvězdu

Před osmdesáti lety vstoupilo v protektorátu Čechy a Morava v platnost následující policejní nařízení: „Židům, kteří dovršili šestý rok života, je zakázáno ukazovati se na veřejnosti bez židovské hvězdy,“ která „pozůstává ze šesticípé hvězdy velikosti dlaně, černě vytažené, ze žluté látky s černým nápisem Jude. Budiž nošena viditelně pevně přišita na levé náprsní straně části oděvu.“

Utéct přes dráty, ukrást stíhačku. Za jeden rok svobody v Rakousku jedenáct let ve vězení

Devatenáctiletý Miroslav Froyda v roce 1953 utekl na Západ během svazácké brigády v JZD při žních u Vranova nad Dyjí. Tři týdny se na tuto chvíli připravoval. V přesnou chvíli střídání pohraničníků na věži s kamarádem vystartovali přes pole na hranici. Pomocí dřevěného žebříku od posedu zdolali ostnaté dráty s vysokým elektrickým napětím a šťastně se dostali do Rakouska. Když

„Bylo mi šestnáct, chtěla jsem žít.“ Jejím krajem prošli Sověti i nacisté, z rodiny zůstala jediná

Vesnice Ledochovka ležela na Volyni, v ostrožském okrese. Jméno dostala podle šlechtického rodu Ledóchowských, před válkou v ní žilo 51 českých rodin, 15 polských, čtyři ukrajinské a jedna židovská. Oblast tehdy patřila Polsku. Hlavou jediné židovské rodiny byl Ajzyk Rivec. Když pracoval u hraběte Augusta Ledóchowského jako šafář, vzal si za ženu osmnáctiletou Soňu Chyšovou. Hrabě mu