48
Z Československa po 21. srpnu 1968 odešly do exilu desítky tisíc lidí, mezi nimi i skoro celá rodina Evy Tolkovsky. Ta dnes žije v Izraeli. Na rozdíl od mnoha jiných tam však nepřišla jako do vysněné vlasti, nýbrž shodou okolností a vlastně nadvakrát, oklikou přes Londýn. Odjet z okupovaného Československa totiž původně jako jediná z rodiny odmítla. Její vzpomínky …
Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady jednotlivých lidských životů. Součástí Příběhů 20. století jsou i vzpomínky lékaře Josefa P. Skály. Ten o jaru 1968 říká: „Jako by celému našemu národu někdo dal lék a my se probudili.“
Okupace Československa, jejíž 50. výročí si v těchto dnech připomínáme, představuje klíčovou českou zkušenost. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes. V rámci Příběhů 20. století přinášíme vzpomínky dalších dvou přímých svědků tehdejších událostí. Třeba slavný herec Pavel Landovský v osudný večer seděl v hospodě s Karlem Gottem. Následující léta se ale jejich životy odvíjely úplně jiným směrem.
Petra Erbanová šla ráno do práce do zubní laboratoře a sovětský voják jí bezdůvodně prostřelil koleno. Skaut Petr Maišaidr stavěl barikádu před rozhlasem, pak vzal čs. vlaku a namočil ji do krve zastřelených, aby na ni skauti slibovali věrnost republice. Sovětský voják Sergej Magid přijel do Prahy na tanku. Obyvatelé mu hrozili pěstí, čmárali na …
Alexander Feuerstein zázrakem přežil za 2. světové války pracovní tábory. Z celé rodiny zůstal sám. Nacisté zavraždili v koncentrácích jeho rodiče a šest sourozenců včetně jejich rodin. Aby zapomněl, všechno v rodné vesnici ve východním Slovensku prodal – statek i obchůdek. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.
Blíží se padesáté výročí sovětské okupace Československa. Následující vzpomínky z cyklu Příběhy 20. století se k němu docela dobře hodí: nepřipomínají přímo srpnové události, ale jejich pozdější následky pro člověka, který se se nechtěl smířit s „přítomností sovětských vojsk“ ani s tuzemskou kolaborací.
V květnu 1949 se americký voják Frank Fernetti vracel do Rakouska z manévrů v Německu. Putoval zpátky k jednotce, ale taky k dívce, kterou poznal v Linci, chtěl si ji vzít a těsně před odjezdem se dozvěděl, že s ním čeká dítě. Nenašel ji – a do smrti žil zřejmě v přesvědčení, že ho zradila a utekla s jiným. Dívka byla Češka, jmenovala …
Skaut Jiří Navrátil se ve svém životě zachoval nejednou jako hrdina. U soudu v roce 1949 dostal za pokus o státní převrat dvacet let vězení. Před tím se morseovkou domluvil s ostatními zatčenými skauty, že na sebe vezme vinu. Navrátilovy vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.
Jiřímu Navrátilovi, dlouholetému starostovi českého Junáka a bývalému politickému vězni, nedělalo obtíže ani v devadesáti letech odjet na tábor, spát ve spacáku jako ostatní a krmit se z připáleného kotlíku. „Jeho“ skauti se v roce 1949 podíleli i na přípravě protikomunistického převratu. Navrátilovy vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.
Dalo se po 2. světové válce obnovit soužití Čechů, Židů a Němců, vyhnout se odsunu a odplatě oko za oko? Tuhle otázku vyvolávají vzpomínky Evy Lukášové a Ilse Eichnerové z cyklu Příběhy 20. století. V době, kdy mnozí čeští Němci čekali na zařazení do odsunových transportů a sedláci si je mohli vyžádat na výpomoc, přijali Lukášovi nejen jednu židovskou, …
