Uživatel

Post Bellum

Vzkaz od těch, co přežili válku: V každé době má smysl věřit, že všechno dobře dopadne

V koncentračních táborech přišla o celou rodinu. „Od té doby už skoro nebrečím,“ říká třiadevadesátiletá Anna Hyndráková. V krátkých videích Paměti národa posílá povzbuzující vzkaz všem, na které doléhá pandemie covidu, zákazy a další opatření. Paní Anna vyjmenovává, kam nesměla chodit za války – do kaváren, divadel a kin: „Naštěstí nám nezakázali se smát.“

Láska proti komunismu. Na svého vězněného snoubence čekala čtrnáct let

Na začátku padesátých let se v malé cele v Leopoldově potkali dvaašedesátiletý biskup Pavel Peter Gojdič a osmadvacetiletý Ludvík Šmotek. Oba dostali v různých politických procesech za „velezradu“ doživotí. Povahově se lišili snad ve všem. Vzdělaný, starší biskup sdílel celu s přesvědčeným komunistou a ateistou Šmotkem. Ten o čtrnáct let později opustil vězení jako křesťan.

„Když mi byly tři, dali mě na výchovu k estébákům.“ Jak komunisté trestali rodiny vnitřních nepřátel

Před sedmdesáti lety, v polovině února 1951, posadili důstojníci Státní bezpečnosti Jarmilu Fuchsovou a jejího bratra Milana do auta a na několik let je oddělili od rodičů zatčených ještě předtím. Jarmile byly tři roky, Milanovi sedm. Vůz odvezl Milana do dětského domova Budišov a Jarmilu kamsi do Beskyd, kde byla předána bezdětnému manželskému páru.

Jeho otec byl u SS, z jeho skautského vedoucího se stal estébák. Vzpomínky Karla Pfeiffera

V roce 1952 se v Dobrušce na internátě odehrál až neuvěřitelný případ. Zámečnickému učni Karlu Pfeifferovi bylo patnáct let, když ho tu zatkla Státní bezpečnost. Vyslýchali ho čtyři policisté. Křičeli, ponižovali, nutili ho, aby přiznal, že s vychovatelem Karlem Wurmem plánovali státní převrat. Vzrůstem malého chlapce sprostě uráželi, nadávali mu do esesáckého spratka.

Válka skončila, to nejhorší však mělo teprve přijít. Johanna Husche zavraždili po návratu domů

V květnu 1945 zatkli Johanna Husche ve východočeské obci Hroubovice u Chrudimi revoluční gardisté a spolu s místními „partyzány“ (ve skutečnosti šlo o kriminálníky a zločince) ho jako Němce a údajného kolaboranta brutálně zavraždili. V domě, kde Husch bydlel s židovskou manželkou Hedvikou a čtyřmi dětmi, dodnes sídlí obecní úřad, a dávná vražda stále rozděluje místní obyvatele.