Historie

Zajímavá výročí, historické události, nové pohledy na dějiny, rozhovory k tématu.

29. 9. 2018Pavel Carbol

Archiv prezidenta Beneše: Mnichovský diktát v jeho osobních poznámkách

Na základě poznámek z pozůstalosti druhého československého prezidenta exilový Ústav Edvarda Beneše v Londýně v 50. letech minulého století sestavil a vydal materiál o okolnostech Mnichovské dohody roku 1938. Beneš v poznámkách například tvrdil, že od 23. září 1938 počítalo vedení Československa s válečným konfliktem s Německem.

29. 9. 2018Post Bellum

Pomáhala „českému Rambovi“, čekal ji kriminál. Strach z výslechů zmizel až po snu s papežem

Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce. Policisté jí oznámili, že za chvilku bude zpátky. Vrátila se za osm a půl roku. Její vzpomínky patří do Příběhů 20. století.

22. 9. 2018Robert Malecký

Advokáti proti totalitě: Dagmar Burešová, Otakar Motejl, ale i méně známé příběhy 100 let československé advokacie

Československá advokacie slaví v Luhačovicích 100 let od založení svých komor. A připomene při této příležitosti i významné osobnosti, které v průběhu uplynulého století statečně vystupovaly proti totalitním režimům, ať už nacistickému nebo komunistickému. Projekt Advokáti proti totalitě vyvrcholí na podzim příštího roku při příležitosti 30. výročí...

8. 9. 2018Post Bellum

Mami, já nepojedu. V šestnácti odmítla s rodinou emigrovat kvůli Sovětům. Zůstala v Praze sama

Z Československa po 21. srpnu 1968 odešly do exilu desítky tisíc lidí, mezi nimi i skoro celá rodina Evy Tolkovsky. Ta dnes žije v Izraeli. Na rozdíl od mnoha jiných tam však nepřišla jako do vysněné vlasti, nýbrž shodou okolností a vlastně nadvakrát, oklikou přes Londýn....

2. 9. 2018Lubomír Vejražka

Návraty politických vězňů jako zatěžkávací zkouška pro rodiny: kdo se měl ty celé ty roky hůř?

„Vězeň se v nejednom případě dovtípil, že do zaběhlých podmínek tak trochu nepatří. Anebo dokonce překáží a soužití nefunguje. Připadal si cizorodý. Nikoli však svou vinou ani kvůli blízkým, nikdo nic takového neplánoval. Byl prostě deset let pryč.“ Jak se rodiny politických vězňů za komunismu...

24. 8. 2018Post Bellum

Vzpomínky na srpen 1968: „Když se Dubček vrátil, lidé ztratili jednotu.“

Česko si připomnělo 50. výročí počátku dlouhé sovětské okupace. Následné dvacetileté období tzv. normalizace zasáhlo do řady jednotlivých lidských životů. Součástí Příběhů 20. století jsou i vzpomínky lékaře Josefa P. Skály. Ten o jaru 1968 říká: „Jako by celému našemu národu někdo dal lék a my se...

23. 8. 2018Vojtěch Berger

Z „pachatelů sudetského odsunu“ byli náhle hrdinové. Jak Rakušané v roce 1968 změnili názor na Čechy a Slováky

Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala pro desítky tisíc lidí i rozhodnutí o okamžité emigraci. Jedním z prvních přirozených cílů bylo sousední Rakousko. I když v té době ještě silně dozníval odsun sudetských Němců, Rakušané se k prchajícím sousedům zachovali více než velkoryse. Rakouský vyslanec v Praze se kvůli...

21. 8. 2018Tereza Engelová

Dočkej času jako Četka TASSu. Jak ekonomické zpravodajství ČTK předběhlo Pražské jaro

VIDEO. Už několik let před politickým i společenským uvolněním roku 1968 bylo v Československu slyšet výzvy, že je třeba socialistický systém změnit. Šířily se z ekonomické redakce ČTK a jejího na svou dobu nezvykle progresivního a svobodného zpravodajství. „Pro lidi, kteří se zajímali o ekonomiku, se věci...

20. 8. 2018Tereza Engelová

Skryté vysílání na Západ zmátlo ruské okupanty. Srpen 1968 očima novináře ČTK

Československá tisková kancelář byla v roce 1968 zdrojem otevřených informací pro česká i zahraniční média. „Pražské jaro“ probíhalo za zdmi redakcí už několik let, i když skryté před zraky široké veřejnosti. HlídacíPes.org zveřejňuje vzpomínky někdejšího šéfredaktora ekonomické redakce ČTK a člena Šikovy reformní ekonomické komise...

20. 8. 2018Robert Břešťan

Udavačství jako ženský zločin. Marii Ecksteinovou poslal na smrt dopis uvědomělé občanky

V centru Prahy, poblíž mostu Legií v Mělnické ulici číslo 4, dnes již nic nenasvědčuje tomu, že zde ještě v září 1941 v relativním bezpečí žila Marie Ecksteinová. Nevypadala jako Židovka a rozhodla se svůj původ skrývat. Žlutou hvězdu nenosila a s blonďatými vlasy vypadala spíše jako árijka,...