Jan Urban: Stavíme sochy domnělých hrdinů, jen abychom nemuseli mluvit o pravdě
Výzva autorů spojených s knihou České průšvihy 1945–1948 a spřátelených historiků k umístění vysvětlující tabulky k soše prezidenta Edvarda Beneše na Loretánském náměstí v Praze vzbudila velkou pozornost, ale, tak nějak po česku, nic, co by se dalo považovat za diskusi. Ctihodná Společnost Edvarda Beneše, která reagovala poněkud rozzlobeně jako vůbec první, nedokázala po nezdvořilém a nekonkrétním odsouzení naší výzvy odpovědět ani na jednu z faktografických otázek, kterými jsme je oslovili.
Neodpověděl ani jeden z ukřičených bývalých politiků a jejich loutek. Nikdo z nich se, bohužel, neodvážil argumentovat fakty a se sebemenší znalostí věci. O to jedovatější byly jejich osobní útoky a zpochybňování našich motivů.
Třetí, a zatím poslední, kategorie odpůrců, prezentuje formálně intelektuální kritiku snah o „přepisování historie“. Poukazuje i na nemožnost narovnat všechny historické křivdy a nepravdy z české minulosti (viz text publicisty Josefa Boušky v Deníku N).
Konečně tedy je alespoň na co reagovat. Začněme tedy od začátku: my nepřepisujeme historii. Tak jako archeologové pouze s největší opatrností odkrýváme nánosy lží a pseudopolitických nepravd, abychom pod nimi nacházeli všechna důležitá fakta a svědectví o době a jejích lidech.
Shodněme se, že tak se hledá poctivá historie – bez lží a legend. Jedině takto se můžeme dobrat toho, jací jsme skutečně byli – a vzít si ponaučení.
Plán na masové násilí
Osmdesát let lží o roku 1945 o třetí republice a teprve packalstvím představitelů takzvaných „demokratických stran“ a komunistickým převratem „zničené demokracii“ už stačilo.
Protože tehdy neselhal jeden prezident. Kdyby si naši oponenti, předtím než začnou kritizovat, přečetli naši knihu „České průšvihy 1945–1948“, věděli by to.
Zaslepeni nenávistí a oslněni příslibem nového snu a nové identity, která odpustí všechna selhání a hříchy z minulosti, selhali skoro všichni Češi a většina Slováků.
Namísto hledání pravdy však ještě osmdesát let po válce stavíme sochy domnělých hrdinů, jen abychom nemuseli o pravdě mluvit. My se v knize ptáme po důvodech a snažíme se hledat odpovědi, ne vyrábět další vylhané mýty.
Kdokoliv má, samozřejmě, právo hledat pro skutky Edvarda Beneše omluvy a viny zprošťující výmluvy. Měl by ale argumentovat dokumenty, fakty a naopak žádné z nich nezamlčovat.
Rudá armáda a její místní pomocníci unesli v letech 1944–1945 jen ze Slovenska opravdu desetitisíce československých občanů – nejméně třicet tisíc, ale pravděpodobně více než čtyřicet tisíc – a ne pouze stovky, či tisíce, jak s posměchem tvrdí ve své reakci na „tabulku pro Beneše“ autor Petr Zídek.
V knize také popisujeme státem – a s vědomím a podporou prezidenta Edvarda Beneše – organizované a armádou podporované a často prováděné masové násilí při „odněmčení“ československého území.
Žádný seriózní historik už dnes nemůže se znalostí dokumentů takzvané Plánovací skupiny při ministerstvu národní obrany v Londýně z roku 1943, výměny depeší mezi odbojem a vládou nebo zápisů z porad v Kanceláři prezidenta republiky z počátku června 1945 tvrdit, že oběti násilí proti německému civilnímu obyvatelstvu z jara a léta 1945 jsou důsledkem pouhé „spontánní touhy po pomstě“ v situaci, kdy „stát měl malou reálnou moc“ (jak se o to pokouší již zmíněný Zídek).
Opak je pravdou. Masové násilí bylo plánováno na nejvyšší úrovni, prezidentem a vládou po celou dobu podporováno a armádou řízeno a kontrolováno. V naší knize o tom přinášíme nové důkazy k masakru civilistů na Švédských šancích u Přerova v červnu 1945 z rukou jednotky 4. divize československé armády.
Proč nezačít u Karla IV.
Česká historiografie se, až na výjimky, stále ještě bojí takovýchto „senzacechtivních témat“. Autor tohoto textu přes dvacet let přemlouvá historiografické instituce a nakladatelství, aby vytvořily s využitím počítačových animací časový model vyhánění německého obyvatelstva, jeho umísťování do „koncentračních táborů“ (dobový termín z map československé armády), přehánění skupin vyháněných přes hranice, masakry velkých skupin civilistů i pozdější organizovaný odsun ubývající většiny.
V roce 2001 stejné počítačové zpracování velkého počtu dat z hraničních přechodů umožnilo Mezinárodní expertní komisi pro Kosovo, jejímž byl autor členem, prokázat i bez přístupu k dokumentům srbské armády, že masový útěk Albánců v týdnech takzvané kosovské války nemohl fyzicky proběhnout bez centrálního řízení a přesného dávkování násilného nátlaku – tedy s přímým zapojením srbské armády.
V České republice k tomuto jednoduchému počítačovému modelování, které by bezpochyby prokázalo totéž pro kampaň poválečného „odněmčení“ Československa, ani po dvaceti letech nikdo nemá odvahu.
Další argument praví, že historii prý není možné opravovat, neboť interpretace se mění v čase. Vždyť Karel IV. přece nechal vraždit Židy a Jan Neruda byl arci antisemita. Kde se tedy to napravování má zastavit?
Zde je odpověď ještě jednodušší. Jestliže se chceme definovat jako civilizované evropské kulturní a národní společenství, měli bychom ctít pravdu a mít ne vylhanou, ale skutečnou a nezměnitelnou historii, která vydrží a podrží společenství i v dobách nepřízně. A nejjednodušší je začít u našich vlastních osudů.
Současná mizérie české politiky – a na tom se shodne naprostá většina historiků – je bezprostředně odvoditelná od mýtotvorby národního obrození v 19. století a z reakce elit na průmyslovou revoluci a sociální změny, které přinesla.
Zde jsou významy a kořeny naivní víry v národní stát, stejně jako „revoluční“ komunistické či fašistické formy chiliasmu, které spoluformovaly novodobou československou a českou státnost, nedostatek jejího sebevědomí a předstírání demokracie.
Jako archeologové tedy začínáme od povrchu současnosti, vrstvu po vrstvě. Právě proto jsme k loňskému 35 výročí listopadu 1989 vydali první sborník „českých průšvihů 1989–2024“. Přes mimořádný zájem čtenářů však nikdo z publicistů a historiků raději nereagoval…
Anonym Adolf Jebavý
Kolektivní selhání a omyly, soustředěné v doposud heroizované a nekritizovatelné osobě prezidenta Edvarda Beneše, je třeba otevřeně popsat a diskutovat. Mají totiž dodnes přímý vliv i na naše životy, stejně jako námi otevřeně popsané chyby a omyly doby po roce 1989.
Proto děkujeme a vítáme každý pokus o diskusi a ještě více pomoc při šíření naší výzvy. Lži o minulosti jsou stejně naivní jako zakrývání nemoci. Pokud není léčena, může i zabíjet.
A nakonec jen jeden malý příklad. Fedor Gál je jeden z nejhlasitějších hlasů demokracie a svobody naší generace (HlídacíPes.org o jeho příběhu psal například ZDE).
Před několika dny vystoupil na tryzně v terezínském ghettu, kde se jako nejmladší vězeň v roce 1945 narodil. Jeho nadčasovou a důstojnou řeč přenášela televize.
Krátce poté se mu z hloubky nemocných lží o minulosti ozval e-mailem zastydlý český nacista (omlouváme se za velmi explicitní výrazivo, je ale třeba jej citovat přesně):
„Ty zkurvenej a zasranej žide! Měli tě v tom Terezíně hodit do plynu ty mrdko židovská! Měli ti vypíchout oči, vykleštit a nechat znásilnit psem ty svině chazarská!!! Počkej až se dostanu k moci, tak tě zmasakruju ty žide prokletej! Chcípni ty a celá tvoje židovská rodina! Kurvy prokletý!“
Takové hezké a lidské, jak by asi řekl Jára Cimrman. Anonym, podepsaný jako Adolf Jebavý, to svinstvo poslal z emailové adresy [email protected].
Může mít problémy s interpunkcí, ale zcela jistě ví, co činí. České školství, veřejná diskuse a politika ho na cestě životem opustily bez důstojnosti, hodnot a znalostí ve škarpě, kde může přežívat a dýchat jen s nenávistí.
Potřebuje nepřítele a neumí žít bez snů o násilí. Taková byla druhá i třetí republika. Takoví mnozí z nás opravdu byli. I on je ale produktem především našich lží a našeho mlčení o minulosti.
Otevřená diskuse o zločinech a chybách třetí republiky a prezidenta Edvarda Beneše je nejlepší a nejdůstojnější cestou, jak se podobným zvratkům lidskosti postavit a bránit.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Aleš Rozehnal: To, že zločinec podaruje stát, není ve světě až tak neobvyklé
Slováci v Česku hájí korespondenční volbu: U nás to funguje, u vás může taky
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
67 komentářů
Tedy ten email od toho „Adolfa“ je taky pěkný hnus.
Jestli si to nenapsali sami…
Dotyčný by si měl opravit všechny hrubky- Žid píše se s velkým Ž aby se zdůraznila jeho rasová výlučnost.Současný český pravopis sice umožˇnuje psát názvy národů s velkým i malým písmenem,ovšem protektorátní pravopis ke kterému se ten pán hlásí měl výše zmíněnou zásadu.Takže přepsat Adolfe Vyjebaný !
Aneb Hlídací Pes opět (jen) slintající a kulhající … .
Možná „slintající a kulhající“, ale víceméně věcný a pravdivý. Doporučuji přečíst knihu „České průšvihy“ – a myšlení těch malých, hloupých čecháčků jsou „jako na talíři“, vážený tzv. kritiku (možní navíc u neználku) !
Pane Urbane, pravdu má „každý jen tu svou za jedinou“, neboť Pravda=Bůh=Logos.
Panu Urbanovi nejde o žádnou pravdu,nejde mu ani o Beneše,ten mu nic neudělal,jde mu o Čechy,aby se hádali a styděli .A do Beneše si proto zarazil páku ,že tam mu to půjde snáz .
Diágo Urbanovi jde spíš o znevěrohodnění prezidenta Beneše, aby se snáze útočilo na jeho „dekrety“!
Problém je v tom, že jako konstatování faktu a informace je to na místě, ale zase tu aplikujeme na minulou dobu dnešní měřitka..Nelze pochybovat, že to bylo špatně. .Aby bylo zvoleno jiné, humánní řešení, musela by být ta politická garnitura. Přemyslové Pittrové se obvykle nestávají politiky, v té „hře vlků“ by neobstály…A kdyby se taková garnitura k moci dostala, může být, že by musela „rozpustit svůj lid a zvolit si nov7ů
To Jebavému beztrestně projde ? Kde je policie a žalobce ?
Nebojte se ,že si to
Židi nechali líbit.
Vážený pane Urbane. Máte pravdu, ale řešení vidím jako těžký běh na dlouhou trať. Ano, odkrývat slupku po slupce…ale máme dostatek materiálu, abychom dokázali popsat ohromné chyby Národního obrození a jeho důsledky…dle mého názoru je nutno zobecnit důsledky těchto chyb. Masaryk odhalil podvrh „Rukopisů…“, ale nikdo nebyl ochoten přiznat, že se již píší „Rukopisy“ nové, podstatně škodlivější. Ty které naše chyby, přešlapy a slabosti svádějí na všechny okolo. Dovolil bych si říci, že naše společnost zastydla v pubertě Národního obrození.
Ano, česká společnost skutečně zamrzla v bahně národního obrození. Doufám, že naši stateční historici bojující proti zlu se nezastaví jen u zrádce Beneše, ale půjdou dál k těm prvotním zrádcům jako jsou Palacký a spol.
No, to jsou věci! Pan Čenda dokonce odsuzuje národní obrozence! A v čem že to spočívaly ty jejich chyby? Buďte konkrétní, abychom se zastyděli za svou pomýlenost a to zcela jistě hrozné čecháčkovství…
Dle mého názoru lze Národní obrození rozdělit na několik etap. První je jazyková obroda, kterou započal Dobrovský (který se česky naučil až poté, co hovořil německy), Jungmann, který si stýskal, že jeho předci jsou Němci a tak snad proto se snažil vymýšlet české novotvary. Ale toto období zcela jistě pozvedlo zájem o české dějiny a sebevědomí. Pak přišli „politici“, kteří se domnívali, že něčeho dosáhnou bojkotem a rozkladem společnosti. Během „pasivní rezistence“ se ničeho z politiky nenaučili. Zato vytvářeli nepřítele z každého, kdo promluvil německy. Vytvářeli obraz nepřítele, aby ospravedlnili svoji existenci. Nepřipomíná Vám to nějakou dnešní část společnosti? Čeští nacionalisté odmítali vyrovnání, tzv. „punktace“. Moravané jej přijali. Nakonec podstatnou část českých „politiků“, živil jen nacionalismus. Blaho lidu jim bylo blízké jen potud, pokud z toho byly zlaťáky.
Základní a největší chybou obrozenců bylo jejich blouznivé panslovanství “ ,přichylování se k dubisku“. Jo, K. Borovský rychle prozřel, stačila jedna návštěva v Rusku a hned ho přešla myšlenka na kozácké koně chlemtající vodu z Vltavy.
Stačí jen Palackého trestuhodné odmítnutí pozvání na frankfurtský sjezd jménem seudonároda, který nikdy neexistoval a pokud ano, tak jenom jako banda krvelačných náboženských fanatiků, které tak moc oslavoali stejně krvelační a zločinní komunisté.
Palacký mohl pozvání na frankfurtský sjezd přijmout pouze za předpokladu, že by se chtěl zařadit mezi ty, kteří si nepřáli existenci českého národa, Jane Havelko. A tu „bandu krvelačných náboženských fanatiků“ si do svých nevymáchaných úst neberte, protože podobné výrazivo jen ukazuje, k jaké spodině patříte.
Proč by Čech jezdil na sněm německých nacionalistů?
Protože tam jezdí právě takoví, jako jste vy. Mohl byste například dělat doprovod vašemu guru Václavu Klausovi.
Klaus někdy jel na sjezd německých nacionalistů?
Pokud já vím, u AfD je Klaus častým hostem. Zaráží mě pouze, že to nevědí A. S. Pergillové, kteří se tváří, že vědí všechno.
Jestli bych si dovolil – ale to není Vaše chyba,
tvrzení že „Masaryk odhalil podvrh „Rukopisů…“.. to je zase jen narativ z mnohem pozdější doby, který oslavoval velikého Prezidenta. a který se pak vrátil po sametové revoluci.
Faktem je, že ihned po tom, co byly Rukopisy objeveny, se jak vědci, tak i celá společnost, i politici rozdělili na dva tábory, jedni kteří věřili v jejich pravost, a ten druzí , který ho od začátku označoval za podvod. A každá strana pro to měla své argumenty. Nikoliv důkazy, protože takové důkazy, které by přijaly obě strany, nebyly získány dodnes.
Pokud jde o Masaryka, ten se k tomu sporu připojil tak o řadu desetiletí později, se svými tezemi, , kterými se postavil na stranu odpůrců – ovšem ani on neprokázal, že by šlo o podvrh.
Ta diskuze probíhala a probíhá dál až dodnes, a spíše už je předpoklad, že se ten důkaz nepodaří získat nikdy…
Vzpomínám si, že už někdy v šedesátých letech byly Rukopisy podrobeny expertize v kriminalistickém ústavu. Ona expertiza prokázala, že se jedná o podvrh.
Není to zcela pravda. O Rukopise |Královédvorském se to prokázalo, o rukopise Zelenohorském ne. Ony se tam totiž dělaly neodborné restaurační zákroky tehdy moderními barvami, takže chemie barev v iniciálách není zcela relevantní.
Jednou z možností je, že byly vyrobeny někdy na přelomu 16. a 17. století jako dary pro Rudolfa II., k jejichž realizaci nedošlo pro zhoršující se císařův psychický i fyzický stav (který byl dlouho utajován). Protože některé známky RKZ jsou neslučitelné s jejich výrobou v 19. století.
Pravé ve smyslu doby, k níž se hlásí, nejsou, ale to platí o řadě jiných textů, včetně raných křesťanských legend.
Pak jsou ovšem kriminalističtí experti lháři, kteří nepředpokládali, že budou jednou znalci čehokoliv A. S. Pergilly odhaleni a své lži tehdy předali redaktorům deníku Práce, který nepočkal, až budou kriminalističtí experti A. S. Pergilly odhaleni a nic zlého netuše pak jejich lži otiskl.
Přečtěte si laskavě obě knihy, které o tom M. Ivanov napsal.
Netuším, proč bych si měl přečíst jakési interpretace zprávy kriminalistické laboratoře od M. Ivanova, když jsem si mohl přečíst originál zprávu. Spisovatel je spisovatel a pracuje s fantazií. Kriminalističtí pracovníci jsou odborníci a pracují s fakty. Na rozdíl od M. Ivanova a A. S. Pergillů.
Protože v tom Ivanovově textu je spousta věcí, které se do oné zprávy nedostaly a z politických důvodů ani dostat nemohly.
Nehledě k tomu, že Ivanov to testování Rukopisů vymyslel a zorganizoval.
Pokud se snad do originálu zprávy nemohla dostat některá fakta údajně z politických důvodů, pak by se s týchž důvodů nemohla v tehdejší době dostat ani do knihy Ivanova. Pokud by se snad k rukopisům vyjadřoval Ivanov v některé knize vydané po listopadu 1989 (nevím o tom) a nějaká fakta v takové knize uváděl, vyjádřily by se k těmto faktům zcela jistě i odborné kruhy a zvláště pak kriminalistická laboratoř (také o tom nic nevím). Leda že by odborným kruhům a kriminalistické laboratoři jakási fakta vymyšlená Ivanovem ani nestála za řeč. To by bylo docela pravděpodobné.
Je mi líto, jste trapně neschopný:
Miroslav Ivanov vydal po roce 1989 dvě knihy
Tajemství Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, 2000
Nepravděpodobné příběhy aneb Jak jsem dělal literaturu faktu, 1990
Obě mám někde schované, jako starý vodník Čochtan a obě jsem kdysi přečetl.
Stačilo kouknout do Wikipedie. V obou knihách jsou zmínky o tom analyzování Rukopisů.
Neměl byste si nechat vrátit školné?
To ovšem znamená, že vývody Ivanova k Rukopisům odborníkům a kriminalistické laboratoři za řeč skutečně nestály. Školné jsem ve škole neplatil. Vy snad ano? Kolik to bylo? A ve škole jsme se výplody spisovatele Ivanova naštěstí nezabývali. To jen A. S. Pergillové v devadesátých letech chodili ještě do školy a nově vydané knihy Ivanova probírali.
Jo, jasně tahle expertiza v Kriminalistickém ústavu je poměrně dobře známá, ale navíc i podrobný popis jejího průběhu vyšel i knižně, jako kniha literatury faktu, od známého a velmi úspěšného autora Miroslava Ivanova.
Co už se ale na konci té knížky nedočtete, co se dělo potom, že samotní oficiální historičtí vědci odmítli tuto práci Kriminalistického ústavu a to z toho důvodu, že její průběh neodpovídal určeným vědeckým metodám.. Mimo jiné, tedy mimo jiné, protože pak se do toho zapletla i politika, někteří z těch lidí byli po sovětské okupaci politicky pronásledováni, a podobně.
Nicméně, možná to nezjistíte hned, když si tu knížku přečtete, ale necháte projít hlavou, společně i s dalšími názory, které o Rukopisech vyšly (až třeba k Masarykovi a dalších). Tak dojdete k závěru, že tato expertiza neprokázala že šlo o podvrh. Ona prokázala něco jiného.
Že totiž odhalila způsob, kterým ty Rukopisy byly vytvořeny. A ten způsob odpovídá podmínkám padělatele, který by chtěl vyrobit podvržený dokument aby se ten podvod odhalit nedal.
Zatímco, pro původního autora, který by prostě jen psal ten dokument, by takový způsob byl naprosto nepřirozený, složitý a – v jeho době naprosto bezdůvodný.
Víc už se ani tehdy, při té expertize, ani dodnes dokázat nedá..
Mimochodem, co je zvláštní, byl o tom před pár lety seriál v Českém rozhlase, který znovu celou tu historii zkoumání Rukopisů mapoval, dokonce až do současnosti, kdy si zjistil že vědecké bádání Rukopisů pokračuje i oficiálně ve státních vědeckých ústavech dál. Jenomže, sorry jako, čistě po vědecké stránce. Zatímco tu stěžejní otázku, zda to byl podvrh nebo ne, už neřeší, to nemají v popisu své vědecké práce. za to je ani jejich vědecký ustav, ani soudruh stát přece neplatí…
… no už jsem alespoň zjistil, za co platí vás petrph …
Jan Urban ve svém úsilí o „pravdivé dějiny Čechů“ je zarputilý a není ani zdaleka osamocen. Zda to dělá v důsledku utkvělé představy, že je k tomu „předurčen“, nebo ze zištných důvodů – to nevím. Skálopevně jsem ale přesvědčen, že není „přeurčen“ a že nemá pravdu. Volá po „vysvětlující tabulce pod sochou Beneše“ a vůbec mu nedochází, že to je v lepším případě úplná pitomost. Představme si třeba, jak by vypadal takový Londýn, kdyby Britové umísťovali pod ty stovky soch a památníků jejich koloniálních „hrdinů a vojevůdců“ vysvětlující tabulky… 🙂 Může pan Urban uvést nějaký příklad „počítačového modelování“ německého vyvražďování milionů Židů nebo jejich viny za desítky milionů životů civilního obyvatelstva na Východě atd. Jan Urban nemůže být tak hloupý, aby si těchto souvislostí nebyl vědom. Proč tedy marní zbytek svého života laciným mistrováním českých dějin?
Jestli bych si k tomu dovolil takovou poznámku ohledně toho požadavku modelování od pana Urbana.
Když si přečteme o co jde tak tím ale přece prokazuje něco, o čem přece nikdo nediskutuje Právě tento a naprosto nepopíratelný fakt je znám od začátku.
Samozřejmě, že tento odsun německého obyvatelstva byl proveden zcela plánovitě a zcela organizovaně, právě dle pokynů našich státních orgánů.. Někdo snad tvrdí něco jiného?
Čistě – takto by to mělo , s dobrou prezentací, čistě psychologický efekt.
Ovšem proti tomu vlastně není nutné bojovat jiným modelováním. Na to stačí pozvat případné zájemce na prohlídku Terezína.
Velmi pěkný článek, jen u tohoto odstavce mi chybí skutečná odpověď:
„Další argument praví, že historii prý není možné opravovat, neboť interpretace se mění v čase. Vždyť Karel IV. přece nechal vraždit Židy a Jan Neruda byl arci antisemita. Kde se tedy to napravování má zastavit?“
Další odstavec sice začíná „Zde je odpověď ještě jednodušší….“ ale autor vlastně neodpověděl co s tím Karlem IV.
Vycházejme z Foglara! Rychlé šípy musejí vždy vyhrát. Stačí si na místo Žižky, Beneše nebo Klause dosadit Mirka Dušína a není o čem diskutovat, spravedlnost, čest a sláva jsou naše.
Já nemám dojem, že pan Urban vyzývá k opravám historie, prostě se snaží odkrývat historické události bez pozlátka a bez překrucování faktů. Podívejme se pravdě do očí, bez sentimentu a bez propagandy. A že se interpretace mění v čase ? Vždyť tento článek je toho důkazem, dnes na Karla IV. ( a další ) nahlížíme jinak než například Alois Jirásek či František Palacký, a je to tak, dle mého názoru, dobře.
Sám si odpovídáte. Ono nezáleží ani tak na tom, jak se ona historická událost skutečně stala, ale jaká je její interpretace, jaký je jí dáván význam. Záleží také na úhlu pohledu. Pro Poláky je Chmelnickij zrádce, pro Ukrajince národní hrdina. Pro katolíky je Žižka lapka a vrah, pro utrakvisty bojovník za nápravu církve.
Navíc, ono zjistit, jak co všechno stálo za nějakou událostí, proč se co stalo, jaké důvody měli protagonisté……. také není jednoduché a nejspíš to ani nejde plně objasnit.
Ona ta odpověď existuje, i když zase vede k jiným otázkám.
Ta odpověď je ve správném výkladu toho slova „nechal“. A to v tomto případě neznamenalo, že by snad sám Karel IV to vraždění Židů nařídil.. Jistě že to nenařídil.
To znamenalo (sorry jenom) to, že mu aktivně nezabránil. A to aktivně – v nejužším smyslu, by znamenalo že by musel poslat vojáky na ochranu těch Židů proti skupinám křesťanů, kteří to vraždění a taky olupování Židů, na svojí pěst, prováděli.
A to už by mohl být problém.
Karel IV nebyl žádný totalitní vládce, ale že – ale to se z jeho životopisu ví, často musel diplomaticky uzavírat diplomatické kompromisy, se kterými i třeba vnitřně nesouhlasil..
Jednoznačné a vypovídající.Lhali jsme,lžeme a pokud budeme lhát a to především sami sobě nic se nezmění!
Dočetl jsem se v Kommersantu,že MZ Ruska p. Lavrov, byl odměněn Rádem svatého Ondřeje první třídy.Prez.Putin,jen řekl“neuděluje se často“.
Beneš byl z dnešního hlediska člověk neblahý,byl jím však i z hlediska tehdejšího ? Národ kterému se dařilo docela dobře by těžko prokazoval že je na straně spojenců. Takže to Beneš doháněl krutostí.Češi se nemají za co stydět,ve srovnání s Francouzi a jejich kolaborací a jejich poválečnými ničemnostmi nejsme o nic horší.Možná ani Němci nemají se za co stydět.Že probíhala tajná akce proti Židům vědělo snad 20 tisíc Němců zavázaných k přísné mlčenlivosti.A válku začít museli,ekonomika byla inflační a zhroutila by se . Nemohli ani být bez Hitlera,protože pak by vyhráli komunisti,přes Polsko by se spojili se Stalinem a z Evropy by byl velký Gulag.
Prostě stalo se tehdy co se stát mělo a být to jinak,bylo by to mnohem horší.
Jasně, šedesát milionů lidských životů muselo být zmařeno, protože v Německu byla inflace a v Evropě hrozil komunismus. Jaké další moudro máte v záloze?
No, máte a nemáte pravdu. Faktem je, Hitler se chtěl nejprve Židů zbavit. Variantou byl dokonce židovský stát Madagaskar. Háček a to velice podstatný byl, že Židy nikdo a nikde ne nechtěl- Příklad, zaoceánský parník plný židů, kteří měli platná víza vrácený z USA.
inu pane Skalský ,mně se podtrženo sečteno zdá být nacismus oproti komunismu menším zlem .A ty miliony mrtvých pak vidím jako výsledek zlomyslmého míru po Velké válce.Stav,kdy byly v Německu příděly potravin sníženy pod existenční minimum nemohl trvat ani dlouho ani věčně.Výsledkem byly ty miliony mrtvých.
Písnička z té doby :
Sei dem Hitler treu ,treu bis zum Tod,weil Hitler einst ,führt uns aus dem Not.
Spojencům to došlo a mír po WWII byl lepší.Ale- mít hubu ucpanou koláčem můžou mít Němci jen tak dlouho,dokud budou koláče.
Děkuji Vám za poctivý článek. Tak jako se Amerika jednou bude muset postavit čelem k dějinám své státnosti, založené na brutální genocidě původního obyvatelstva, která navíc dosud pokračuje a Katolická církev se snad jednou omluví za inkvizici, má i mnoho dalších zemí svá bílá místa v historii. Irové své Magdaleniny prádelny, Australané Aborigince a Nový Zéland Maory, máme i my své pomyslné „máslo na hlavě“. A čím dřív to dokážeme přijmout a zpracovat, tím lépe pro nás. Nejsme jako národ lepší, než kterýkoliv jiný okolo nás.
Zdá se,že státy mají právo na bezpráví.S těmi Magdaleninýmo prádelnami jste mi připomněla,že k postavení žen ve státě se ještě budeme muset vrátit a něco kloudného vymyslet .Prostituce např. v Německu generuje kapitál na úrovni 10% národního důchodu,což je tolik,kolik se dávalo na Bundeswehr.Jenže ten kapitál skončil neužitečně -hazard,drogy,kosmetika a pod.Z dějin prostituce víme,že takto zanikla velká města-Pireus a Misenium.Důsledkem byly první zákony oddělující prostitutky od ostatních.My dnes budeme potřebovat daně z těch 10% a proto musíme najít způsob jak je vybrat.
Jestli bych si dovolil, právě že Amerika , jak o které píšete, že k té své historii už dávno postavila. A že právě na příkladu té Ameriky je vidět, jak složitý, dlouhodobý, a možná nekonečný je to proces.
Už třeba začít tím, že v 19.století (když se podstatná část té genocidy konala), existovala v USA svobodná média, která o tom psala, a veřejnost, která – se po vylíčení těch masakrů – byla ochotna se názorově postavit na stranu těch indiánů. (Zase jen část, protože ta další věděla, že i ty masakry byly často na obou stranách).
Americká vláda se to sice úplně na začátku snažila řešit jednostranně a propagandisticky oslavovala vítězné generály v boji proti divochům Proti tomu jakou legendou se stal generál Custer, jsou naši Mašíni hadr.
Ale postupem času se ta situace zlepšila, i ty americké vlády postupně přiznávaly, že k té genocidě došlo a provedly nápravu.
Indiánské kmeny už dávno dostaly stamilionové odškodné za ukradnutou půdu a provedené škody.
Dneska je o ty Indiany ze státních peněz bohatě postaráno , Pokud chtějí žít v přírodě, v těch přidělených rezervacích. dostávají veškerou obživu, a zajištění. (žel žít jen tak v prérii a střílet bizony jako kdysi, už se nedá),
Pokud chtějí žít jinde, třeba studovat a pak pracovat jinde, mají nárok na řadu zvýhodnění, stipendií a půjček a podobně Plus veškerá práva jako ostatní Američané.
Ale pořád to vlastně neskončilo a nekončí a když se poměrně nedávno za vlády Bidena začaly bouřit davy woke příznivců, bourat sochy a rabovat obchody, tak jedním z jejich argumentů bylo i to že tím bojují i za tyto původní obyvatele Ameriky.
Takže, pro případ, ať víme, že jdeme „tou správnou cestou“…ale jejího konce nevidno…
Beneš propadl v r.1945, jeho podlézáním komunistům a SSSR v domění, že udrží násilně Československo pod diktátem komunistů s vazalskými vazbami na SSSR. Není možné přehlédnout zrod Československa, které bylo postaveno na lži TGM prezidentovi USA, že vznikne národní stát. A to se stalo osudným všem národům Československa, kterým přislíbené národní autonomie se z důvodu centrálního vládnutí Čechů všem z Prahy nekonalo. Vniklé národnostní potíže nás poslaly na 51 let do náruče nacistů a komunistů.
Nerozumím tomu Vašemu nasazování na Beneše.
Pokud voláte po věcné diskusi a objektivní hodnocení hisotorie, měli byste, podobně jako je tomu u soudu, posuzovat „důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech“. Nemůžeme odhlédnout od dobových okolností, kdy byl Beneš významným, nikoliv však jediným nebo určujícím aktérem. Nelze mu hodit na krk odpovědnost za dění, přestože jeho konkrétní kroky mohou být dnešním pohledem hodnoceny negativně.
Konal v běhu událostí, který nebyl demokratický v dnešním významu a nelze pominout, že byl přesdstavitelem moci, která restaurovala státnost proti násilným a zemi nepřátleským nacionalistickým silám. Pro své současníky byl autentickým reprezentantem demokracie v dobnovém pojetí a čs. státu. Sám odkazoval na fakt, že je parlamentním prezidentem a jak před válkou tak po ní z toho důvodu odkazoval na vůli vlády reprezentující občany (tehdy se konsensuálně používal méně přesný pojem národ).
Před válkou se zástupci Británie podivovali, jak je možné, že státní moc nechává v zemi působit silně protistátní a iredentistické síly sudetoněmecké, po válce se podivovali nad umožnění vlivu komunistů s obdobnými efekty. To ale přece je podstata demokracie, že jsou slyšeny a respektovány i „nepříjemné“ politické názory. Je takový postoj prezidenta demokratický, nebo jen nepohodlný pro ty, kterým takový postoj nevyhovuje? Na to, pochopitelně, odpoví jinak henleinovec, jinak komunista, jinak poválečný demokrat, jinak předvílečná legionář… všichni občané zatoupení stejným prezidentem.
Těžko si to vysvětlíme a obhájíme komplexní jevy v krátkých komentářích. O to spíše je pak ale nevyjádříme žádnou stručnou tabulkou u pomníku.
Na dílčí otázky, které kladete SEB, můžete dostat opět jen dílčí odpovědi, což evidentně nepřispívá ke komplexnímu pohledu a objektivnímu hodnocení.
Lze položit otázky, zda byl Edvard Beneš autenticky považován za reprezentanta protinacistického odboje, demokrata, obnovitele státnosti atp. Na to dostaneme také dílčí odpovědi. Má smysl je formulovat do prohlášení a přidělávat na vysvětlující tabulky?
Asi ne, na to by nám netačilo ani celé Loretánské náměstí.
Diskutujme, ale nebuďme aktivisté plevelící veřejný prostor dílčími „výkřiky“. Takové totiž můžeme „přišít“ na podstavec všech historických osobností počínaje sv. Václavem, přes jmenovaného císaře Karla IV., Žižku, Radeckého, Masaryka až k Havlovi. A ani u jednoho nedosáhneme objektivního pohledu, spíše jen naočkujeme „ten správný pohled snadno a rychle“. To nepovažuji za vhodný způsob kultivace občanské společnosti a už vůbec ne v dnešní heslovité době.
Jistě, můžete si pořídit několik vlastních soch Beneše či jiných historických osobností a privátně si k nim psát co uznáte za vhodné a užitečné. Ale, prosím, neplevelte veřejný prostor dalším „záslužným aktivismem“ na veřejné náklady.
Což Beneš, již jako ministr zahraničí, nesledoval politiku? Nevěděl, že ruští bolševici píší, že světová revoluce bude dokončena, až v PŘÍŠTÍ válce povstane německý dělník? Nevěděl, jaké důsledky má Rapallská smlouva? Nevěděl, že soudruzi nacisté jsou levičáci a spojenci bolševiků? Nevěděl, že svými dekrety krade i židovský majetek? Pro něho byla poválečná funkce prezidenta více, jak přátelství těch, kteří jej podporovali před válkou i během války. Již proto by tam tabulka měla být.
…a kam všude ještě chcete dávat vysvětlující tabulky?
Velmi dobře jste to napsal.
I mně se to tak jeví.
Autor se ,dobral a hlavně si vzal ponaučení‘ ještě dříve, než se dají – dají-li se vůbec – odkrýt všechny ty nánosy a slupky skutečné historie.
Vážený pane Urbane,
návrh doplňkové tabulky v dlažbě je za mne dobrý nápad, ale text nespravedlivě nedává možnost „souzenému“ vyjádřit se. Tabulka je silně hodnotící, moralizující a jednostranná. Používá jazyk, který vyvolává silné emoce.
Co je cílem této tabulky? Je to diskuze?
Edvard Beneš (1884–1948)
Prezident Československé republiky a klíčová postava exilového i poválečného vedení státu.
Tato doplňková tabulka otevírá prostor pro zamyšlení nad rolí prezidenta Edvarda Beneše v letech 1943–1948.
Edvard Beneš měl své silné i slabé stránky. Byl člověkem své doby, který rozhodoval v mezních situacích.
Společné přemýšlení a diskuze o jeho činech je součástí naší společné cesty k otevřenému a zralému vztahu k vlastní minulosti.
Nad mailem soudruha Adolfa Jebavého je možno se jen pousmát. I v naší společnosti bohužel žije takový lidský odpad. Alarmující však je, že i tahle tupá spodina má volební právo.
Edvard Beneš (1884–1948)
Prezident Československé republiky a klíčová postava exilového i poválečného vedení státu.
Tato doplňková tabulka otevírá prostor pro zamyšlení nad rolí prezidenta Edvarda Beneše v letech 1943–1948.
Edvard Beneš měl své silné i slabé stránky. Byl člověkem své doby, který rozhodoval ve vypjatých situacích.
Přemýšlení a diskuze o jeho činech je součástí naší společné cesty k otevřenému a zralému vztahu k vlastní minulosti.
Mimochodem, potom co jsem se dočetl teď v posledních zprávách
https://www.echo24.cz/a/H94AH/domaci-zpravy-v-pravnikovi-roku-uspel-i-ministr-spravedlnosti-blazek-za-prinos-ceske-justici
cituji „..Mezi laureáty soutěže Právník roku letos pronikl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který si dnes na galavečeru v Brně převzal zvláštní cenu za přínos české justici. Porota ho pochválila mimo jiné za zkvalitnění komunikace ministerstva s profesními stavy.“..
Ovšem za takové situace, kdy i profesionální, leč (doufejme?) nezávislá Advokátní komora chová takto servilně k zástupci politické moci, asi nelze čekat hlubší a otevřenou diskuzi, právě s profesionálnímu historiky z vědeckých ústavů a univerzit. kteří jsou takto státní politickou mocí placeni přímo.
Takže čistě na té amatérské platformě, ode mne, který za to od nikoho žádné peníze nedostává. Třeba k poslednímu z těch položených faktografických dotazů
ad 8) Je pravda, že Edvard Beneš vyzval Klementa Gottwalda, aby vláda urychleně připravila asi nejrozsáhlejší znárodnění v poválečné Evropě tak, aby se vydání a zveřejnění dekretů stihlo před 28. říjnem 1945 a znemožnilo se tak jejich projednání Ústavodárným shromážděním?“..
Ta odpověd zní
a) přesněji řečeno, „..Prozatímním Národním shromážděním“, vytvořeným skutečně toho dne 28. 10. 1945
které ovšem ani nebylo svobodně voleno přímo občany. Ale jak se dá dočíst „..Shromáždění bylo voleno národními výbory na systému paritního zastoupení stran Národní Fronty (4 strany v Česku – KSČ, ČSNS, ČSL, ČSDSD a 2 na Slovensku – KSS, DS).
A které jak potvrdilo Edvarda Beneše ve funkci prezidenta, tak ale rovněž zpětně schválilo jeho dekrety prezidenta republiky.
Takže, z tohoto pohledu, to urychlení vydání dekretů vlastně hlubší smysl nemělo. Toto -prozatímní shromážděni, by ho schválilo stejně, i kdyby ho projednávalo.
a ten důvod
b) Viz zajímavá historická diskuze zde
https://www.youtube.com/watch?v=zPgvTUSWGZc
Ono šlo totiž o to, že tehdy, to nebyl jen zločinec Beneš a zlí komunisti, kdo měl takové názory.
Že totiž – právě po zkušenosti s Velkou krizí 30 let to byl poměrně široký požadavek . Totiž, nenechat působit ten předešlý divoký kapitalismus, jenž sice hromadil privátní zisky, ovšem škody ze svých hlubokých krizí velkoryse přenášel na celý stát a jeho občany Takže skutečně, tehdejší společenský požadavek byl,
ty největší podniky postavit pod kontrolu státu.
Beneše do koše, Beneše do koše. Pak stačí zbourat jeho sochy, přejmenovat ulice a bude to. To my Češi umíme dokonale. Pak se nedivme, že jsme všem pro smích.
Spíš Urbana do koše.
Naprostý souhlas!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Oprava : Stavíme sochy skutečných hrdinů, jen lžeme o pravdě.
A jaká je ta Vaše pravda?
Kdo chce o Benešovi vědět něco rozumného, zasazeného do kontextu, nechť si přečte něco od historiků Kvačka, Dejmka, Zemana, Zídka apod. Beneše je třeba kriticky hodnotit, ale práce Urbana a Pitharta na tomto poli jsou spíše umanutá předpojatá ahistorické klišé. Nevím, co je k tomu vede, nejsem psycholog. Asi aby mohli skrze Benešovy chyby obdivovat svou vlastní skvělost. Pokusil jsem se přečíst všechno, co Beneš po 1. sv. válce napsal a co bylo napsáno o něm. Celý regál v knihovně toho mám. Dovoluji si s historizujícími publicisty Urbanem, Pitharta (obou si pro většinu jejich práce a postojů vážím) a spol. nesouhlasit. Spíše dávám přednost pohledu fundovaných historiků jako prof. Kvaček (viz jeho rozhovor v HN 2015). Opět si můžeme připomenout s prof. Kvačkem (jeho stať s názvem Československo a Edvard Beneš v třicátých letech) „novější publicistika o Benešovi trpí nehistorismem, odpoutáním od reálného historického času“.