Edvard Beneš, socha na Loretánském náměstí v Praze. Na chodník před ní by měla být podle iniciátorů výzvy doplněna vysvětlující tabulka. Foto: Profimedia

Divoké reakce na akci „tabulka pro Beneše“: Co přesně je nepřístojné a historicky nepřesné?

Napsal/a Jan Urban 9. May 2025
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Návrh skupiny historiků a autorů knihy České průšvihy 1945–1948, aby Praha opatřila sochu Edvarda Beneše na Loretánském náměstí doplňkovou tabulkou poukazující i na záporné momenty zejména posledních deseti let jeho přítomnosti v československé politice, vyvolal emocionální reakce.

Podle očekávání se jako první ozvala Společnost Edvarda Beneše, která od svého vzniku v roce 1990 navazovala na činnost původního exilového Ústavu Dr. Edvarda Beneše pro politické a sociální studium.

V letech 1950–1964 Ústav působil v Londýně pod vedením prezidentova posledního kancléře Jaromíra Smutného. Záslužná ediční činnost obou těchto institucí trpěla od začátku zásadním nedostatkem: odmítáním diskuse a zamlčováním dokumentů poukazujících i na omyly a zásadní pochybení Edvarda Beneše.


HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!


 

 

 

Společnost Edvarda Beneše napsala: „Důrazně odmítáme a odsuzujeme iniciativu za změny pomníku Edvarda Beneše před Černínským palácem v Praze. Argumenty signatářů pokládáme za nepřístojné, zcela zjednodušující a historicky nepřesné.“

Níže nabízíme odpověď.

Podložte svůj názor argumenty

Vážení členové Společnosti Edvarda Beneše,

vítáme vaši ochotu k veřejné debatě k činům a památce prezidenta Edvarda Beneše. Pozorně jsme přečetli vaše první vyjádření k našemu návrhu na umístění doplňující tabulky k soše ministra zahraničí a prezidenta Edvarda Beneše na Loretánském náměstí.

Pro jakoukoliv diskusi by však bylo vhodné přesně označit konkrétní argumenty, které pokládáte za „nepřístojné, zcela zjednodušující a historicky nepřesné“ a podložit svůj názor dokumenty a vysvětlením kontextu.

Dovolujeme si vás proto požádat o upřesnění, v čem konkrétně shledáváte naše tvrzení chybným.

Zvolte si jakoukoliv formu veřejné debaty ve sdělovacích prostředcích a pro začátek byste se mohli vyjádřit k několika přinejmenším problematickým činům Edvarda Beneše:

1) Kdo organizoval takzvanou Nečasovu misi v září 1938, která měla bez vědomí vlády a parlamentu nabízet odstoupení území republiky?

2) Je pravda, že Edvard Beneš písemně zakázal ministru Nečasovi návrat do vlasti po skončení války pro jeho „protisovětské názory“?

3) Je pravda, že Edvard Beneš nechával přes plk. Moravce od roku 1940 ve Velké Británii internovat své politické odpůrce v britských internačních táborech pod vymyšleným podezřením o jejich stycích s nacisty?

4) Je pravda, že si nechal od KSČ nadiktovat, kteří členové exilové vlády v březnu 1945 nesmějí do Moskvy přijet?

5) Je pravda, že k likvidaci londýnského ministerstva obrany na jaře 1945, stejně jako k rozpuštění Československé obrněné brigády a všech československých leteckých jednotek ze Západu, došlo na příkaz sovětské strany?

6) Věděl prezident Edvard Beneš o nasazení armády při vyhánění německého civilního obyvatelstva a podílu náčelníka vojenské kanceláře prezidenta republiky generála Oldřicha Španiela na udílení rozkazů k použití smrtelného násilí? (Zde si dovolujeme připomenout dochovaný zápis z porady v Kanceláři prezidenta republiky dne 6. června 1945.)

7) Jak si vysvětlujete nečinnost prezidenta a vlády ve věci únosů československých občanů do SSSR?

8) Je pravda, že Edvard Beneš vyzval Klementa Gottwalda, aby vláda urychleně připravila asi nejrozsáhlejší znárodnění v poválečné Evropě tak, aby se vydání a zveřejnění dekretů stihlo před 28. říjnem 1945 a znemožnilo se tak jejich projednání Ústavodárným shromážděním?

Vaše upřímné a podložené odpovědi na tyto otázky by byly skvělým začátkem tolik potřebné veřejné diskuse o dodnes neobjasněných stránkách naší společné historie.

Znovu zdůrazňujeme, že nenavrhujeme odstranění předmětné sochy. Doplňující tabulku bychom chtěli nechat umístit v ploše chodníku, tedy ve veřejném prostoru.

Politická reakce? Osobní útoky

Mnohem pitoresknější jsou reakce bývalých politiků a jejich „vlasteneckého“ okolí. Spojuje je naprostá neznalost reálií a hrubost osobních útoků proti autorům výzvy.

Za všechny malá ukázka z textu expremiéra Paroubka: „Chtěl bych se zmínit o profilu účastníků této podivné iniciativy. Je to zvláštní rusofobní a antibenešovská klika osob. Klika lidí, jejichž společenský význam je naštěstí prakticky nulový. Není za nimi vidět žádná práce pro republiku.“

Argumentace „ad personam“ tedy “proti osobě“ byla označena za nepřípustnou a neslušnou už v antickém Řecku a byla výslovně zakázána ve středověkých teologických disputacích. Ve slušné a vědeckým argumentům příslušné diskusi byly a dodnes jsou povoleny pouze argumenty „ad rem“, tedy „k věci“.

Pokud tedy pánové Klaus, Paroubek nebo Macinka neznají základní historické práce a dokumenty, o které historici a autoři výzvy opírají svoje zjištění a tvrzení, měli by mlčet a studovat, aby svůj nesouhlas mohli opřít o něco solidnějšího, než jen právě osobní útoky.

Platí pro ně tedy stejná výzva, jako je ta výše uvedená pro členy Společnosti Edvarda Beneše: Odpovězte na položené otázky a přijměte výzvu k veřejné diskusi v rozhlase nebo televizi – anebo mlčte.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)