Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Pamětní deska Josefa Štávy na jím vlastněném zámku v Bechyni. Foto: HlídacíPes.org
,

Jan Urban: Stát si nechal rozkrást farmaceutický průmysl pod rukama. Ale padouch je někdo jiný

Farmaceutický průmysl je na celém světě považován za onu pověstnou slepici, snášející výhradně zlatá vejce. Když takovou slepici za komunistů léta kontrolujete, necháte si ji jen tak kvůli nějaké demokracii a „revoluci“ vzít? Odpověď je zjevná a z ní se odvíjí i následující příběh, který dosud nekončí.

Výroba léků a zdravotnického materiálu spadala v osmdesátých letech minulého století mezi strategické obory, podřízené potřebám československé armády a Varšavské smlouvy. Výrobní provozy, výzkumné ústavy, podnik Zdravotnické zásobování a Ministerstvo zdravotnictví měly proto dvojitou kontrarozvědnou ochranu, jak ze strany Státní bezpečnosti, tak Vojenské kontrarozvědky (VKR).

Klíčové provozy Ústavu sér a očkovacích látek v Praze a podniku IMUNA ve slovenských Šarišských Michalanech zajišťovaly kromě pravidelné obměny zásob sušené krevní plazmy pro armádu i občasné „zvláštní projekty“.

V procesu „privatizace“ svého farmaceutického průmyslu přišel český stát o desítky miliard, lukrativní pozemky, výrobu sér a očkovacích látek…

Podle několika osobních svědectví, která se asi už nikdy nepodaří ověřit na dokumentech, se v Michalanech ve společné operaci bulharské, sovětské a československé rozvědky ze surové bulharské opiové pasty rafinoval heroin. Vyrobenou čistou drogu pak StB a KGB pašovaly na Západ…

Pouhých šest dní po zvolení Václava Havla prvním postkomunistickým prezidentem převedlo předsednictvo federální vlády v naprostém utajení kompletní vojenskou kontrarozvědku se vším vybavením, výzbrojí a, především, archívy, z takzvané III. správy Státní bezpečnosti pod armádu.

Z více než sedmi set důstojníků a pracovníků, zachráněných takto před prověrkami, údajně nejméně pětina prošla aspoň nějakým stupněm výcviku v Sovětském svazu. Měli co skrývat. Ještě v roce 2002 někteří z nich vydávali osvědčení o prověrkách Národního bezpečnostního úřadu. A teprve v roce 2004 musely opustit službu čtyři stovky jejich kolegů z ofenzívní vojenské rozvědky…

Koupit to všechno za babku

Už v lednu 1991 – celý rok před oficiálním zahájením procesu privatizace – připravil ekonomický odbor ministerstva zdravotnictví iniciativně první náčrt privatizace farmaceutického průmyslu a na mnoha řídících funkcích farmaceutických firem se objevily osoby blízké bývalé VKR.

Nastoupilo období řízeného krachu farmaceutických provozů. Šéfové podniků rozprodávali budovy i zařízení, stavěli si luxusní domy a jezdili po celém světě na „studijní cesty“. V klíčovém období let 1995-1997 nad tím dohlížel šéf finančního odboru ministerstva zdravotnictví Karel Srba, sám agent vojenské rozvědky.

Jeho krycí jméno Salima je arabský výraz pro „bezpečný“, nebo „neporušený“. V noci před jeho odchodem z nepřetržitě střežené budovy ministerstva z jeho kanceláře zmizely čtyři počítače a desítky dokumentů.

Ordinace psychologa a bývalého poradce na Ministerstvu zdravotnictví Slavomila Hubálka byla v době, kdy pro soud zpracovával psychiatrický posudek na Karla Srbu, obviněného z přípravy vraždy novinářky Sabiny Slonkové, vykradena dokonce třikrát.

Když šokovaný ministr financí Eduard Janota nechal předat písemný záznam o této schůzce protikorupční policii a ta to omylem začala vyšetřovat, zakázalo jí to bryskně Vrchní státní zastupitelství v Praze, vedené tehdy Vlastimilem Rampulou.

Konec příběhu je znám. Zkrachovalé podniky někdo s pomocí ministerstva zdravotnictví, vlády Miloše Zemana (nebo spíše Miroslava Šloufa) koupil za babku. Ve spolupráci s nastrčeným fotbalovým podvodníkem Janem Gottwaldem je zbavil povinností vyrábět vakcíny pro potřeby státu a převedl na výrobu takzvaných generik – levnějších léků, uváděných na trh až po vypršení doby patentové ochrany originálů.

Dnešní tržní hodnota jednoho z úspěšných dědiců tohoto procesu, firmy Zentiva, je kolem osmdesáti miliard korun. Už dlouho má zahraniční majitele a s první generací zázračně zbohatlých „manažerů“ z komunistických tajných služeb už nemá nic společného.

Tohle je skutečná podstata příběhu zbytečného sporu bezbranného, zkorumpovaného a hloupého českého státu z počátku devadesátých let, který nese prokleté jméno Diag Human. Nešlo v něm o krevní plazmu a už vůbec ne o blaho českých pacientů.

Svazek Upír a jiné příběhy

Tehdy ještě ne čtyřicetiletý obchodník Josef Šťáva, který byl tři roky po sobě nejúspěšnějším globálním prodejcem jednoho z největších nadnárodních farmaceutických gigantů Johnson and Johnson, nabízel už od roku 1987, že sám zainvestuje modernizaci kompletní děsivě zastaralé české i slovenské transfuzní služby.

Nechtěl peníze. Chtěl odebírat vyrobenou plazmu, zajistil by její zpracování v zahraničí a zpět by dodával tehdy naprosto nedostatkové léky – krevní deriváty. Tento unikátní a pro všechny strany lukrativní obchodní model Diag Human vyzkoušel v polovině osmdesátých let v NDR. Celou tamní síť transfuzních stanic dokázal modernizovat během jediného roku. Od roku 1986 krev i plazma z NDR splňovaly nejpřísnější světový standard americké vládní agentury FDA a mohly se dodávat i do USA.

Jenomže českoslovenští privatizátoři po roce 1989 nic z toho nechtěli. Potřebovali přece, aby zastaralé provozy získaly ještě pár set milionů státní podpory a nakonec zkrachovaly, aby si je mohli levně koupit.

Státní bezpečnost i vojenská kontrarozvědka měla o Josefu Šťávovi stohy poznatků z minulosti. Úspěšného emigranta, který obchodoval se vším možným, měl evidentní kontakty na známé německé obchodníky se zbraněmi i československý Omnipol, měl švýcarský, kanadský a teď už zase i československý pas, sledovali a prověřovali už od poloviny osmdesátých let. StB na něj vedla hned několik svazků s názvy „Žák“, „Stein“ a „Santos“. Vojenská kontrarozvědka zase svazek „Upír“.

A tak se ve chvíli, kdy Diag v roce 1990 zahájil spolupráci s desítkami českých transfuzních stanic, objevili podle svědectví Slavomila Hubálka na ministerstvu zdravotnictví „dva pánové v civilu prý z Federální bezpečnostní služby“ a nezkušenému týmu mladého ministra Martina Bojara dodali první informace o „podezřelosti a nebezpečnosti“ aktivit Josefa Šťávy.

To se pak ještě několikrát opakuje. V nejbližším okolí ministra se objeví agentka VKR a novinářům „někdo“ začíná dodávat vyfabrikované kompromateriály a pečlivě vybrané dokumenty z archívů StB. Během pár týdnů je z Diag Human veřejný nepřítel.

Josef Šťáva se sice dokázal prosadit v jedné z nejdrsnějších branží světového obchodu, ale doma v Čechách narazil. Ve svaté válce, jejímž se stal terčem, se nikdo neptal na pravost informací, kontext, nebo důvěryhodnost svědků.

Raději se dívat stranou

V procesu „privatizace“ svého farmaceutického průmyslu přišel český stát o desítky miliard, lukrativní pozemky, výrobu sér a očkovacích látek a po třiceti letech úplně zbytečného sporu, o jehož pravé podstatě už nikdo neví, bude muset zaplatit ještě více než šestnáct miliard korun za prohru v nejdelší a nejšpinavější arbitráži ve svých dějinách.

Nikdo se nebude chtít bavit o selhání justice, policie, zpravodajských služeb, a už vůbec ne o korupci konkrétních politiků. Třeba o současném ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi, který podle pokynů ministra zdravotnictví Bohumila Fišera nechal za pět a půl milionu korun vyrobit falešný znalecký posudek, sepsaný v kanceláři jeho dnešního náměstka Radomíra Daňhela.

Dokument s poznámkami, který bývalý ministr financí Eduard Janota předal protikorupční policii. ZDROJ: Archiv Ministerstva financí, HlídacíPes.org

A už nikdo nebude zkoumat, jak to, že ve stejný čas nabídli dva další „přátelé“ pana ministra Fišera Josefu Šťávovi, že za dvě či tři stovky milionů korun zprostředkují smír. Jejich emaily s precizně vyčíslenou korupční nabídkou byly předány policii – která nic nevyšetřila.

Když jsem o tom kdysi napsal do novin, rozzlobeně odpověděl sám Miloš Zeman. Dokumenty a další důkazy vidět nechtěl.

Všechna fakta tohoto sporu byla přes dvacet let přístupná komukoliv, kdo by je chtěl znát. Nikdo nechtěl. Politici stejně jako novináři, desítky soudců, státních zástupců nebo policistů. Všechny politické strany ve sněmovně byly opakovaně – naposledy před několika měsíci – písemně informovány o narůstání škody a porušování zákonů v této kauze, stejně jako Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, Česká národní banka nebo všechny stupně státního zastupitelství. Ale všichni se dívali stranou.

V českém právním systému existuje i trestný čin „neoznámení trestného činu“. Dopouští se ho ten, kdo má ze zákona takzvanou oznamovací povinnost, tedy musí informovat orgány činné v trestním řízení okamžitě poté, co se dozví o trestné činnosti. Paragraf vyjmenovává konkrétní trestné delikty, mezi které patří „zločinné spolčení“.

Tak co třeba úplatky „spřáteleným“ rozhodcům, projednávané přímo v kanceláři premiéra Jana Fischera, za přítomnosti dalších dvou ministrů a několika dalších osob?

Když šokovaný ministr financí Eduard Janota nechal předat písemný záznam o této schůzce protikorupční policii a ta to omylem začala vyšetřovat, zakázalo jí to bryskně Vrchní státní zastupitelství v Praze, vedené tehdy Vlastimilem Rampulou.

Pozdější žádost o prošetření tohoto otevřeně protiprávního postupu zamítla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ale padouchem je a zůstává, samozřejmě, Josef Šťáva.


Autor v minulosti několik let pracoval v právním týmu Diag Human; pro majitele firmy Josefa Šťávu zpracovával archiv celé kauzy.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

12 komentářů

  1. Podnebný napsal:

    Tak páni ministři Fišer a Janota jsou už po smrti a od nich se už žádného svědectví nedočkáme. Bohužel jsou ale stále živi někteří padouchové, od kterých se také žádného vysvětlení nedočkáme.
    A pan Šťáva má pod sebou armádu právníků včetně bývalého ministra Jana Kalvody, takže nebylo samozřejmě možné, aby celý spor nevyhrál, i kdyby se český stát více angažoval. Je mi moc líto pana exministra Bojara. kterému případ zkazil celý zbytek života. Ty ztráty jsou mnohem vyšší než těch šestnáct miliard.

  2. Borek napsal:

    To je smutné čtení.

  3. Vesely napsal:

    Takto to stále a stále funguje v ČR.To není jen tato kauza,ale tisíce a tisíce dalších,nových a nových zloděje n,za které téměř nikdo nebyl potrestán,natož aby se vrátily ukradené finance.Pak peníze scházejí na jiné věci
    TO JE Česká republika.

  4. Král napsal:

    Klausem vedená ODS (vydávající se za pravici) vše privatizovala, většinou do rukou předem vytypovaných komunistických kádrů za babku. Ty pak prodávali své lupy jiným za mnohem vyšší peníz. Samet byl přeci komunisty zrežírovaný privatizační puč, vše do jejich rukou.

    • Sámo napsal:

      Asi neumíte číst a žil jste v jiné době, než ve které se to všechno odehrálo. Především je to článek o státní farmaceutické firmě, která se zabývala vývojem a výrobou vakcín a ne botů nebo porcelánu a i ty si komunisté z vedení firem rozdali mezi sebou. Klaus prodával už prázdné krabičky. Jinak, kdyby jste četl pořádně tento článek, pak by jste se dočetl, firma Zentiva byla prodaná za Zemanovy vlády od 1998-2002 a tuto firmu koupila bývalá ministryně zdravotnictví Emmerová společně s tichými společníky, ale pořád se jednalo o bývalé komunistické pohlaváry z farmaceutického průmyslu a bývalému komunistovi Zemanovi dělal poradce komunista Šlouf. V Zemanově vládě bylo z 19 ministrů 16 bývalých komunistů a jeden – nějaký soudruh Grégr- ministr průmyslu a obchodu- ten byl komunistou i ve vládě.

    • Pavel napsal:

      Evidentně máš problém s chápáním psaného textu. Jinak by ses z článku dozvěděl, že tuto zloddějinu má na triku vláda tehdy vedená současným hradním čučkařem.

      • Sámo napsal:

        A to je problém ČR, že čeští voliči zvolili a dokonce 2x Zemana prezidentem. Jenom hlupák sáhne 2x na rozpálené kamna aby zjistil, jestli pálí. A zase jenom hlupáci zvolili 2x prezidentem lháře a bývalého komunistu, který jako premiér odpustil Rusku a Putinovi v roce 2001 dluh 100 miliard z doby SSSR. Zeman byl na začátku prodeje OKD firmě Carbon invest za zlomkovou cenu, zrovna tak prodal Mosteckou uhelnou jejím manažérům, kteří předtím vyvedli do švýcarské banky zisky firmy- nějakých 23 miliard Kč, aby firmu znehodnotili a pak koupili za babku. Stejné to bylo s firmou na vývoj a výrobu léků Zentiva, kde se nakonec stala majitelkou ministryně zdravotnictví soudružka Emmerová. byl to také Zeman, který se zasadil o vznik Exekutorské komory, aniž by jim stanovil nějaké mantinely a exekutoři pak připravili tisíce dlužníků o střechu nad hlavou, často kvůli dluhu několika tisíc, kdy exekutor úmyslně nařídil exekuci, aniž by majitel nemovitosti byl upozorněný na povinnost splacení dluhu. Navíc je to Zeman, který má křivý charakter a často útočí na lidi, kteří nejsou jeho pochlebovači. Něco podobného a možná ještě horší je Babiš a podle nynějších průzkumů veřejného mínění má největší procento voličů, přestože je veřejným tajemstvím, že během svého 8-letého vládnutí se napojil na státní penězovod a krmil svůj Agrofert dotacemi, které byly určeny pro malé firmy.

  5. Brabec napsal:

    To bych rád věděl,kdo poradil vládě přistoupit na pochybnou arbitráž ?

  6. Jana Davidová napsal:

    Každému se v životě dějí křivdy, každý má zkušenost s nepříznivým zásahem státních úředníků, ale málokdo má žaludek a peníze na to, aby získal ze státního rozpočtu, který vytvářejí svými daněmi všichni občané, kteří pracují a daně odvádějí, tak neslýchanou sumu peněz do svého osobního vlastnictví. Každé podnikání má svá rizika, každý lidský čin a rozhodnutí má svá rizika, a pokud si někdo myslí, že je mu ublíženo víc než každému druhému občanovi, tak se mýlí. Už dávno mohl pan Šťáva podnikat s něčím jiným a vydělal by si jistě dost peněz, ale on připraví raději státní rozpočet o takovou sumu…je to nehorázné. Nikdo mu neublížil, pouze mu zarazili podnikání v oboru krevní plasmy, kterou mimochodem lidé tehdy darovali zdarma. To není spravedlnost, to je neomalenost. A pan advokát Kalvoda mě také zklamal. Škoda slov.

  7. Jiří napsal:

    Nic bych nikomu neplatil.Nejsme už Československo ale ˇCeská republika.

  8. Milan napsal:

    Copak chtěl autor článku nám čtenářům sdělit? Když se to PROŠETŘOVALO mezi soudci a různými vládami a stejně se NIC NEUDĚLALO,tak co my čtenáři s tím máme UDĚLAT ??? My občané ČR můžeme být tak jedině NESPOKOJENI s politiky a písemně je KRITIZOVAT,ale jinak nemůžeme udělat NIC !!

  9. Marie napsal:

    Co takhle stíhat bankéře Tošovskýho za prodání zlatých tun zásob za pár šupů? Milionkrát jsem se ptala, kdo k tomu dal příkaz? Tošovský si jezdí v USA Ferarrim a my máme prázdnou díru v bance. To bylo miliard dneska! Tady se rozkradlo uplně všechno a nikdy se nic nevyřešilo. Běda, když budete dlužit finančáku jednu jedinou korunu.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.