Anjem Choudary. Foto: Profimedia

Jak jsem zpovídala teroristu: „Vy na nás házíte bomby a čekáte zpátky růže?“

Napsal/a Tereza Engelová 5. července 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Téměř přesně před devatenácti lety islamističtí teroristé zaútočili na metro a autobus v centru Londýna. 52 lidí tehdy zabili a přes 780 zranili. Minimálně jeden z pachatelů měl úzké vazby na Al-Muhajiroun, islamistickou skupinu, která otevřeně schvalovala útoky z 11. září 2001 a požadovala zavedení práva šaría ve Velké Británii. Spoluzakladatel skupiny teď stojí před soudem. O tom, proč podporuje a oslavuje násilí ve jménu islámu, mluvil s novináři otevřeně už před řadou let.


„Jsem ten, koho nazývají fanatikem, pro tebe, Alláhu. To je dobré. Útočíme kvůli Alláhovi, protože to je Sunnat Allah (boží cesta),“ kázal Anjem Choudary před dvěma lety v rámci online přednášky Islámské společnosti myslitelů (ITS). Skupina je odborníky na extremismus považována za americkou odnož v Británii zakázané islamistické organizace Al-Muhajiroun.

Bezbranný stát

Citace z této přednášky zazněly před několika dny i v soudní síni Woolwichského korunního soudu, kde Choudary stanul kvůli obvinění z řízení teroristické organizace, členství v teroristické organizaci a jejího podporování.

Choudary se během své výpovědi hájil tím, že skupina Al-Muhajiroun, kterou pomáhal v roce 1996 založit jejímu tehdejšímu vůdci Omaru Bakrimu Muhammadovi, zanikla ještě před londýnskými útoky, v roce 2004.

Mohla jsem z toho podivného místa i rozhovoru odjíždět s pocitem, že jsem potkala bláznivého fanatika, vzpomínám si ale, že jsem po cestě zpět přemýšlela hlavně nad tím, jestli a jak moc mají britské bezpečnostní složky podobné lidi pod kontrolou a jak dalece je monitorují.

Prokuratura to ale vzala jako vytáčku, příznačnou pro radikální islamisty žijící na Západě. Podle žalobců Al-Muhajiroun fungoval dál. Jen podle potřeby a množících se zákazů měnil názvy. Stejní lidé měli figurovat v organizaci Al-Muhajiroun, Al Ghurabaa, Islam4UK, Sharia4UK a Sharia4Belgium. Stejní lidé ve vedení, stejné myšlenky, které šířili směrem ke svým stoupencům.

I to je podle odborníků důvod, proč je podobné organizace vyznávající otevřeně protizápadní a extremistické postoje tak těžké eliminovat. Příběh skupiny Al-Muhajiroun velmi dobře ilustruje, jak naivně až laxně přistupovaly měnící se britské vlády k islamistické hrozbě.

Případ Anjema Choudaryho konkrétně ukazuje, jak bezzubá může být administrativa státu i tváří v tvář očividné hrozbě. Právě probíhající soudní líčení je ale důkazem, že se v tomto ohledu britská společnost přece jen proměnila.

Rozhovor s teroristou

Bylo to v září 2002. Rok předtím teroristé z Al-Káidy unesli letadla a narazili s nimi v USA do věží Světového obchodního centra a budovy Pentagonu. V Londýně jsem právě pro Českou televizi natáčela vzpomínkové akce uspořádané k prvnímu výročí tragické události. Rozhovory s příbuznými obětí, kladení věnců.

Britské tajné služby se mi později ozvaly samy, zjevně aktivity skupiny monitorovaly. Jenže to už se psal rok 2005 a v Londýně pár měsíců předtím zemřelo při útoku islamistických teroristů přes 50 lidí.

Jenže reportážím chyběla podstatná součást mozaiky. Co teď dělají lidé, kteří z útoků na „Dvojčata“ mají naopak radost a kteří ho oslavují? A kteří by klidně mohli podobný akt časem zopakovat? Přišlo mi důležité zjistit, jak přemýšlejí a nakolik si západní společnost uvědomuje, že i tihle lidé jsou její součástí.

Bylo jasné, že existují a že jsou i v Londýně. Šlo jen o to je najít. A k mému překvapení to bylo snazší, než jsem čekala. Skupina Al-Muhajiroun se totiž na internetu otevřeně hlásila ke schvalování útoků z 11. září, její členové se tím nijak netajili, naopak tento názor šířili i na veřejných kázáních. Nikdo jim to totiž nezakazoval.

Stačilo si domluvit rozhovor a jak se ukázalo, „Emigranti“ (al-muhajiroun znamená v překladu z arabštiny emigrant – pozn.red.) o mediální pozornost stáli. Podmínky rozhovoru sice byly netradiční a do poslední chvíle nebylo jasné, zda se setkání skutečně odehraje. Po hodině nočního čekání před garážemi v nepříliš bezpečné čtvrti na severu Londýna, odkud taxikář ihned po našem vysazení urychleně zmizel, ale kolem půl jedenácté dorazila dodávka.

Ať je vidět nápis Alláhu akbar…

Vylezlo z ní několik mužů s plnovousem oděných do tradičních dlouhých košil. Jedním z nich byl i Anjem Choudary, jeden ze zakladatelů Emigrantů a jejich tehdejší „mluvčí“.

Neomluvil se za pozdní příjezd, jako ženě mi ani nepodal ruku, jen mě pokývnutím hlavy pozval dál. Vešli jsme do jakéhosi skladu, plného krabic a různých letáků v arabštině. Zatímco se Choudary se svými pomocníky snažil na zeď pověsit nápis Alláhu akbar, který měl podle jejich představ během rozhovoru dominovat v pozadí záběru, snažil se mi vysvětlit, co je k oslavám násilí na civilních obětech vede.

„Vy na nás v Libanonu, v Palestině házíte bomby a očekáváte, že my vám budeme vracet růže?“ rozohnil se. Tvrdil, že je potřeba dosáhnout samostatnosti Palestiny a že násilí páchané na muslimech musí být opětováno, útoky z 11. září považoval za „velkolepou odvetu“ a podle něj byl islám ve válce se Západem.

Mohla jsem z toho podivného místa i rozhovoru odjíždět s pocitem, že jsem potkala bláznivého fanatika, vzpomínám si ale, že jsem po cestě zpět přemýšlela hlavně nad tím, jestli a jak moc mají britské bezpečnostní složky podobné lidi pod kontrolou a jak dalece je monitorují.

Z toho, co Choudary říkal, bylo zřejmé, že Dvojčata nebudou posledním cílem, na který podobně smýšlející lidé zaútočili. Nenávist vůči Západu byla tak hluboká a odhodlání k „džihádu“ tak zřejmé, že bylo jen otázkou času, kdy nastane, jak sám Choudary řekl, další „velkolepý historický moment“.

Na seznamu smrti

Britské tajné služby se mi později ozvaly samy, zjevně aktivity skupiny monitorovaly. Jenže to už se psal rok 2005 a v Londýně pár měsíců předtím zemřelo při útoku islamistických teroristů přes 50 lidí. Podcenila bezpečnostní služba MI5 míru islamistického radikalismu a riziko skupin jako Al-Muhajiroun? Nebo se podobnému činu zkrátka nedalo zabránit?

Zpětně se to odhaduje těžko, určitou odpověď ale nabízí Richard Kemp, bývalý člen takzvané Cobry (zkratka pro Cabinet Office Briefing Rooms, výbory, které koordinují činnost vládních orgánů v reakci na národní nebo regionální krize – pozn.red.), který byl v době bombových útoků v Londýně odpovědný za koordinaci zpravodajských informací z MI5 a tajné služby MI6.

Richard Kemp dal v roce 2017 rozhovor reportérovi Richardovi Watsonovi z pořadu BBC Newsnight, který ho později citoval v článku BBC s názvem „Podcenili jsme Al-Muhajiroun?“ 

Kemp Watsonovi řekl: „Byli jsme k AlMuhajiroun až příliš tolerantní, bylo to velké selhání a viděli jsme později důsledky. Viděli jsme vraždu Lee Rigbyho (voják zavražděný v roce 2013 v Londýně stoupencem Al-Muhajiroun – pozn.red.), viděli jsme četné útoky po celém světě.

Kemp sám se pak podle britských médií za svá vyjádření ocitl na „seznamu smrti skupiny Al-Káida“. V roce 2017 vyvolal kontroverze, když v článku britských The Times kritizoval rekrutaci mladých muslimů do britské armády v rámci politické korektnosti. Tvrdil, že se skrze ně pokoušejí do britských ozbrojených složek infiltrovat síly Islámského státu.

Byl za to ale veřejností i úřady kritizován kvůli stigmatizaci všech mladých muslimů jako „potenciálních teroristů“ a kvůli podkopávání pokusů o zvýšení diverzity v britských ozbrojených silách.

Dění kolem skupiny Al Muhajiroun má i řadu jiných zajímavých souvislostí. HlídacíPes.org se jim bude podrobněji věnovat v dalších textech.

Pop-up mobil Mobile (207451)
ReklamaSMR mobil článek Mobile (207411)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
ReklamaSMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

ReklamaSkyscraper 2 Desktop (211796-4)