Sasko-Anhaltsko se chystá na podzimní volby do zemského sněmu, které budou po těch maďarských zřejmě druhými nejsledovanějšími volbami roku v Evropě. V čele spolkové země může vůbec poprvé stanout kandidát ze strany AfD. Jak se chystá strana utahovat šrouby, pokud by se dostala k moci, nastiňuje velmi otevřeně v tzv. vládním programu, který schválila o víkendu na sjezdu v Magdeburku.

Organizace AfD Sasko-Anhaltsko přijala svůj volební program pro zemské volby v září. Na zemské stranické konferenci v sobotu v Magdeburgu rozhodlo 250 delegátů o tzv. vládním programu. Ten by uplatnila, pokud by se po volbách v září dostala ke slovu v zemské vládě. Podle průzkumů má nyní 38 procent, což je výrazný náskok před CDU s něco málo přes 25 procenty.

AfD se dlouhodobě netají tím, že usiluje o zásadní změny v migrační politice. Program v Sasku-Anhaltsku požaduje doslova „obrat o 180 stupňů“ a komplexní deportační ofenzivu. Zmiňuje ovšem výslovně také Ukrajince. Těm má být podle dokumentu zrušen chráněný status válečných uprchlíků a vytvořeny pobídky k jejich návratu.

Výměna studentů s Ruskem

Volební program byl z velké části napsán Hansem-Thomasem Tillschneiderem, píše server Correctiv. Místopředseda frakce AfD v zemském sněmu je považován za horlivého stoupence Ruska. Například se v říjnu loňského roku zúčastnil akce na ruském velvyslanectví v Berlíně k 73. narozeninám prezidenta Vladimira Putina.

Program AfD nikde nezmiňuje, že Rusko vede proti Ukrajině útočnou válku v rozporu s mezinárodním právem, odkazuje jen na „ukrajinský konflikt“.

Zároveň navrhuje zachovat a pokud možno rozšířit výuku ruštiny v Sasku-Anhaltsku. Mají být také obnoveny výměnné programy studentů s Ruskem.

Rusko je popisováno jako partner již ve volebním programu sasko-anhaltské AfD, stejně jako odmítnutí sankcí: „Sankce nejvíce škodí tomu, kdo je uvaluje.“ Strana požaduje také uvedení do provozu plynovodu Nord Stream 2.

Výrazné změny navrhuje AfD ve vzdělávací politice. Ta je jednou z oblastí, kde má zemská vláda obzvláště širokou pravomoc. AfD by chtěla centrálně rozhodovat o tom, které učebnice by se měly používat v kterých ročnících. Která vydavatelství by byla zvažována, „uvidíme, až přijde čas,“ cituje Tagesschau vedoucího kandidáta strany Ulricha Siegmunda.

Pouze 25 procent studentů v daném ročníku v Sasku-Anhaltsku by mohlo navštěvovat gymnázia, navrhuje dále AfD.

Začleňování dětí se zdravotním postižením do škol označuje strana jako „experiment“, který by měl být ukončen. Stejně tak chce zrušit výchovu proti rasismu.

„Nepotřebujeme ve školách antirasistické programy, ale spíše kurzy sebeobrany,“ prohlásil zemský místopředseda a mluvčí AfD pro kulturní politiku Hans-Thomas Tillschneider na stranickém sněmu v Magdeburgu. Dále uvedl, že si přeje styl, který nebude formován „kňučením levicových tetiček“, ale „bojovým pokřikem fotbalových fanoušků“.

Spolkům by AfD v Sasku-Anhaltsku poskytovala státní financování pouze tehdy, pokud se „věrohodně zavážou k demokratickému řádu a vlasteneckému postoji“. AfD nechává otevřenou otázku, co přesně znamená vlastenectvím a jaký závazek by měly spolky přijmout.

Ukončení smluv o veřejnoprávním vysílání

AfD se dále domnívá, že na divadelních scénách Saska-Anhaltska se hraje příliš málo německých her. Strana uvádí, že pod její vládou se budou financovat pouze kulturní instituce, které přispívají „k podpoře německé identity“.

Strana také požaduje radikální revizi mediální politiky: ukončení spolkových smluv o veřejnoprávním vysílání, restrukturalizaci veřejnoprávního vysílání na „základní službu“ financovanou z daní a zrušení dotací pro nezávislá média.

AfD předložila návrh na vypovězení spolkových smluv o veřejnoprávním vysílání už loni v prosinci v sasko-anhaltském zemském sněmu, ale neuspěla. Poslanci jejich návrh velkou většinou – 16 hlasů pro a 66 proti – zamítli.

Že jsou média pro AfD tím vůbec největším nepřítelem, potvrdili delegáti opět na svém sobotním sjezdu v Magdeburgu. Hned v úvodním projevu se předseda zemské strany Reichardt ostře vyjádřil proti „propagandistickým poskokům v tisku a médiích“ a „levicovým námezdním otrokům v redakcích“.

Soukromá bezpečnostní agentura se po zahájení konference pokusila novinářům odepřít vstup.

Německá média popisují, jak se dosud parlamentní skupina AfD pokoušela prosazovat své teze magdeburském zemském sněmu. Například požadovala vytvoření kulturně-turistického projektu „Cesta Německé říše“ (obdobu současné Romantické cesty, která propojuje hrady a zámky a další památky).

Bauhaus, který nesnášeli již nacisté pod vedením Hitlera, označila AfD za „slepou uličku modernismu“ a navrhla nahradit slogan reklamní kampaně státu „#moderndenken“ (myslete moderně) sloganem „#deutschdenken“ (myslete německy).

AfD také prosazovala zavedení „Pasu hrdosti“ – karty, která by udělovala slevy na historických místech.

Tajné jednání v Postupimi o „remigraci“

Jedničkou na kandidátce AfD v Sasku-Anhaltsku do zemských voleb bude 35letý Ulrich Siegmund. Pochází z Havelbergu, vystudoval ekonomickou psychologii a obchodní administrativu. Do strany AfD vstoupil v roce 2014 a od roku 2016 je poslancem zemského sněmu.

Od roku 2022 spolu s Oliverem Kirchnerem vede parlamentní skupinu AfD v zemském sněmu. Byl jedním z těch, kteří se účastnili tajné postupimské schůzky politiků a podnikatelů v listopadu 2023, kde se mělo mluvit o masových deportacích migrantů a „remigraci“.

Ulrich Siegmund tehdy uvedl, že se schůzky neúčastnil jako zástupce AfD. Později byl odvolán z funkce předsedy výboru pro sociální věci v zemském sněmu.

Sasko-anhaltská pobočka AfD byla klasifikována jako potvrzená pravicově extremistická organizace Úřadem pro ochranu ústavy v listopadu 2023.

Loni v květnu takto označil celou stranu AfD. AfD toto rozhodnutí soudně napadla a požádala o předběžné opatření, aby strana nebyla označována jako „potvrzená pravicově extremistická strana“, dokud nepadne rozsudek.

Správní soud této žádosti ltos v únoru vyhověl, ale také uvedl, že „AfD otevřeně prosazuje cíle, které nejsou v souladu s ústavním pořádkem“. Spolkový úřad pro ochranu ústavy nicméně prozatím nesmí klasifikovat AfD jako „potvrzenou pravicovou extremistickou stranou“ a musí vyčkat na výsledek hlavního řízení. To se může táhnout dlouho.

AfD může být do vydání rozsudku nadále monitorována Úřadem pro ochranu ústavy pro podezření z pravicového extremismu. Jednotlivé zemské organizace jsou i nadále příslušnými zemskými úřady na ochranu ústavy klasifikovány jako potvrzené pravicově extremistické. To platí pro Durynsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Braniborsko a Dolní Sasko.

Politolog Wolfgang Schroeder z Univerzity Kassel předpokládá, že existují další usvědčující faktory, kterými se zpravodajské služby dosud nezabývaly, a které by měly mluvit v neprospěch AfD. V posudku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy z května 2025 podle něj dosud nebyly zohledněny například „četné vazby na čínské a ruské zpravodajské služby“ a také mládežnická organizace AfD Generation Deutschland, uvedl Schroeder pro Deutschlandfunk.

Generation Deutschland vznikla loni v listopadu poté, co předchozí mládežnická organizace AfD Junge Alternative (Mladá Alternativa) byla zrušena ke konci března 2025. Junge Alternative byla označena jako „potvrzená pravicově extremistická strana“ v dubnu 2023.

AfD v Sasku-Anhaltsku získala v loňských spolkových volbách nejvíce hlasů, a to 37,1 procenta. Celkově se strana umístila na druhém místě a získala 152 křesel v 630členném německém Bundestagu s 20,8 procenta hlasů.

Zemské volby v Sasku-Anhaltsku se budou konat 6. září 2026.