KOMENTÁŘ. Západočeská regionální televize ZAK TV nedávno velkolepým plesem slavila třicetileté výročí. Pogratulovat přišel i sám primátor Plzně Roman Zarzycký. Lepší ilustraci toho, kam až se v posledních letech propadla česká regionální žurnalistika a jak se novinařina v krajích volně zaměňuje za politickou propagaci, bychom hledali jen těžko. Navíc jen pár měsíců před komunálními volbami, kdy se o hlasy voličů bude bojovat právě i v těchto „médiích“.

„Myslím, že to je médium, které si zaslouží naši pozornost, které by se mělo sledovat,“ řekl plzeňský primátor na oslavě ZAK TV. A pokud jde o byznysové vazby, pozornost Plzně i Plzeňského kraje tato televize rozhodně má. Ostatně primátor Zarzycký je sám jejím pravidelným hostem a televize s ním nekonfliktní rozhovory pořizuje už řadu let – tedy i před jeho primátorskou érou.

Nejde vždy o vysloveně „hrdelní zločiny“ vůči žurnalistice, ale každopádně vidíme devalvaci základních pojmů jako zpráva či rozhovor, vidíme stírání hranic mezi žánry a také stále nečitelnější odstíny šedi mezi zpravodajstvím a mezi sdělením, na jehož zveřejnění měl někdo nějaký osobní zájem.

Například v jednom z rozhovorů před komunálními volbami v roce 2018 musel Zarzycký coby lídr kandidátky ANO postupně „čelit“ dotazům jako „Co dovolená, byla letos nějaká, nebo se celé léto chystáte na volby?“ a dále „Do Itálie se také jezdí kvůli gastronomii, byl i toto cíl vaší cesty?“.

A když už došlo přece jen na politiku, ani zde se příliš nezapotil: „Komunální volby klepou už doslova na dveře, vy v nejbližších dnech odstartujete s hnutím ANO ostrou část předvolební kampaně. Jak se na to těšíte?“

Jak ale primátor reaguje, když dojde na standardní žurnalistiku, která nejde jen „po srsti“? Příkladem je článek serveru Plzeňská drbna, který loni v únoru popsal zkušenosti některých v Česku žijících ukrajinských dětí se šikanou. Zarzycký to označil za možné „fake news a poškozování značky města“. Věc ve stejné době začala prověřovat i policie, která ale odmítla, že by jednala na politickou objednávku primátora. Protiprávní jednání nakonec policisté nenašli.

Jak to vidí starostové

Z registru smluv je zjevné, že si mediální služby a propagaci u ZAK TV dlouhodobě objednává jak sama západočeská metropole, tak kraj, i jejich příspěvkové organizace, a dále další obce či města v Plzeňském či Karlovarském kraji.

Ten uzavřel smlouvu na natáčení týdenního krajského zpravodaje s hodnotou téměř 850 tisíc korun ještě za minulé hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO). Reportáže vysílané v rámci podobných pořadů „na klíč“ však v programu ZAK TV nejsou jasně označeny jako placený obsah, a pro diváka se tak rozmlžuje hranice mezi propagací samospráv a zpravodajstvím.

Příkladem je třeba loňská objednávka městského obvodu Plzeň 4 na prezentaci v anketě „Jak to vidí starostové“. Kromě čtyř vydání ankety zahrnovala i dvě vysílání pořadu Interview na ZAK TV. Opět bez jasného signálu pro diváky, že sledují placený obsah.

Mimochodem, už dnes by mělo být poměrně snadné zjistit, kam jdou výdaje státu – tedy i krajských a místních samospráv – na reklamu a mediální služby. Jenže evropský zákon o svobodě médií (EMFA), který měl zprůhlednit zadávání státní reklamy, stále nemá český prováděcí zákon. A tak místo jednoduchého přehledu „na kliknutí“ nezbývá než brouzdat registrem smluv (čest výjimkám jako je Olomoucký kraj).

Sólo pro europoslance Knotka

Vraťme se ale k ZAK TV. V jejím pořadu Interview se opakovaně objevil také europoslanec ANO Ondřej Knotek, a opakovaně bylo vysílání opatřeno logem jeho frakce Patrioti pro Evropu.

ZAK TV tvrdila, že od europoslance ani jeho frakce žádné platby za jeho mediální výstupy nedostává, a to ani teď, ani v minulosti. Poslední rozhovor s Ondřejem Knotkem však televize bezprostředně po dotazech HlídacíPes.org v březnu stáhla a nahradila verzí bez loga.

Na jaře 2025 naše redakce popsala případy, kde ÚTV zjevně propagovala hnutí SPD, což se později vysvětlilo osobním angažmá tehdejší obchodní ředitelky ÚTV v předvolební kampani hnutí Tomia Okamury. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve výše zmíněných případech několikrát konstatovala porušení zákona.

„O opatření toho loga nás požádal pan Knotek, jestli si ho může pro své účely k tomu dát, aby ho měl pro sebe, pochlubit se známým,“ vysvětloval tehdy ředitel ZAK TV Zbyněk Chmelík. Ondřej Knotek se však letos objevil i v klasických zprávách ZAK TV.

V reportáži zpravodajské relace z 29. ledna jako jediný respondent celého příspěvku na ploše bezmála čtyř minut s obrazovými prostřihy vysvětloval plány Evropské komise na zákaz ethanolu – a to znovu žargonem Patriotů pro Evropu. Celkově tak Knotek dostal za posledních několik let na ZAK TV nápadně velký prostor, podle televize však na čistě zpravodajské bázi.

Tendence upřednostňovat SPD

Podobné pochyby nejsou v regionálních televizích tohoto typu ojedinělé. Sesterskou televizí ZAK TV je i ústecká ÚTV ovládaná od roku 2024 – stejně jako ZAK TV a další české regionální televize – skupinou Euronova Group plzeňského podnikatele Radka Nováka. A právě ÚTV nepřiznaně propagovala před volbami politiky hnutí SPD a strany PRO.

HlídacíPes.org nejprve upozornil na nestandardní formát rozhovorů na ÚTV, v nichž si moderátorka Ivana Turková coby aktivní politička a kandidátka strany PRO zvala před krajskými volbami v roce 2024 jako hosty další kandidáty téže strany.

Na jaře 2025 naše redakce popsala případy, kde ÚTV zjevně propagovala hnutí SPD, což se později vysvětlilo osobním angažmá tehdejší obchodní ředitelky ÚTV v předvolební kampani hnutí Tomia Okamury. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve výše zmíněných případech několikrát konstatovala porušení zákona.

„Kvantitativně-kvalitativní analýza vysílání tohoto pořadu za období od 25. února do 26. března 2025 naznačuje z hlediska poskytnutého prostoru možnou tendenci upřednostňovat zástupce hnutí SPD před jinými politickými subjekty,“ konstatovala mimo jiné vysílací rada.

Stranická propagace, nebo publicistika?

Jsme o rok dál – a o rok blíž komunálním volbám, v nichž právě regionální média (nebo to, co z nich zbylo) můžou hrát podstatnou roli.

To by ale řada z nich nesměla být prodlouženou rukou lokálních politických a byznysových zájmů. Nejde samozřejmě jen o Plzeň, HlídacíPes.org už dříve popsal i případ webu Chomutovky.cz, který měl svého času i tištěnou verzi, a pod hlavičkou zpravodajství zviditelňoval nejprve hnutí Trikolóra a poté zmíněnou stranu PRO.

Jinde, třeba v Horáckých novinách z Třebíče, si můžeme přečíst rozhovor, který pod štítkem „publicistika“ připravil jeden člen KDU-ČSL s dalším lidovcem v roli novinář-respondent. A takových případů by se jistě našlo dost i v jiných krajích.

Nejde vždy o vysloveně „hrdelní zločiny“ vůči žurnalistice, ale každopádně vidíme devalvaci základních pojmů jako zpráva či rozhovor, vidíme stírání hranic mezi žánry a také stále nečitelnější odstíny šedi mezi zpravodajstvím a mezi sdělením, na jehož zveřejnění měl někdo nějaký osobní zájem.