Koncem dubna 2026 zmizel z výsledků vyhledávání Google článek „Česko je tranzitní uzel zvláštních obchodů s čínskými drony pro válčící Ukrajinu“ , který byl publikovaný na serveru HlídacíPes.org. Text se věnoval ukrajinskému podnikateli Oleksandru Hromykovi, zakladateli holdingu KTD Group působícího na Ukrajině, v České republice a na Slovensku.

Investigace zveřejněná na začátku roku 2025 vycházela z kopií faktur, celních deklarací, smluv i hlášení velitele ukrajinské vojenské jednotky.

Podle zjištění autorů tohoto textu tyto dokumenty nasvědčovaly tomu, že česká společnost KTD iHome, registrovaná na Jurije Žuržu, příbuzného Oleksandra Hromyka, sloužila jako prostředník při dodávkách čínských bezpilotních prostředků deklarovaných jako výrobky pocházející z Ukrajiny nebo Slovenska.

Samotné drony přitom na území České republiky vůbec nevstupovaly. Přes Polsko pokračovaly přímo na Ukrajinu.

Pochybnosti ohledně dronů

Původní článek upozorňoval také na rozdíly mezi dvěma smlouvami uzavřenými mezi ukrajinskou společností KTD Jupiter a českou firmou KTD iHome.

V dubnu 2023 byly kompletně vybavené drony Jupiter DEFIANT HUNTER-1 nakupovány za přibližně 53 tisíc až 59 tisíc amerických dolarů za kus.

O dva měsíce později už podle nové smlouvy č. 1006-23 směřovaly na Ukrajinu stejné modely rozebrané na jednotlivé komponenty – bez kamer, řídicích jednotek a další klíčové výbavy – přičemž jejich deklarovaná cena přesahovala 110 tisíc dolarů za kus.

Další pochybnosti vyvolalo hlášení velitele roty úderných bezpilotních prostředků ukrajinské vojenské jednotky A4689 z října 2023. Upozorňoval v něm na technické závady dodaných dronů a doporučil pozastavit jejich přejímku do doby, než bude objasněn jejich skutečný původ.

Investigace se zabývala také podobností konstrukce dronů KTD Jupiter s několika již existujícími modely. Vedle americké společnosti Northrop Grumman a čínského výrobce Digital Eagle upozorňovala rovněž na podobnost s dronem OG-65 ruské společnosti Glory Air s vazbami na Kreml.

Samostatná část článku se věnovala neúspěšné žádosti společnosti KTD Slovakia o investiční podporu slovenské agentury SARIO. Firma ve svých prezentačních materiálech použila video zveřejněné již v roce 2020 na Instagramu s geolokací ukrajinských Čerkas.

Oleksandr Hromyko všechna zmíněná zjištění odmítl. Výroba podle něj probíhá ve výrobních závodech na Ukrajině a na Slovensku. Současně oznámil plány na přeměnu civilních letadel Jupiter na vojenské bezpilotní prostředky Defiant.

Původní text vzbudil pozornost nejen v České republice, ale i na Ukrajině a v dalších médiích, která na něj odkazovala nebo přebírala publikované závěry.

Jak popisujeme níže, důsledkem byla snaha omezit či zcela zamezit možnosti, aby se článek dal zpětně dohledat ve vyhledávači Google.

Jak jsme zjistili deindexaci

Na konci dubna 2026 si autoři původního textu všimli neobvyklé změny. Článek o Oleksandru Hromykovi a dronech Jupiter přestal být dohledatelný prostřednictvím vyhledávače Google.

Nepomohl ani přesný název článku, ani klíčová slova, díky nimž se spolehlivě zobrazoval mezi prvními výsledky.

Záznam v databázi Lumen dokumentující žádost o deindexaci článku HlídacíPes.org z výsledků vyhledávání Google:

Na webu HlídacíPes.org sice text zůstal nadále veřejně dostupný. Fakt, že se ale nezobrazuje ve výsledku vyhledávání, značně omezuje cestu, kterou se k investigativním článkům dostávají další čtenáři.

Jak ukázalo další pátrání, podobně z Google zmizely odkazy i na jiné texty, které původní zjištění HídacíPes.org citovaly nebo o případu Oleksandra Hromyka informovaly samostatně.

Řada médií obdržela prostřednictvím služby Google Search Console oznámení o stížnostech podaných podle amerického zákona Digital Millennium Copyright Act (DMCA).

DMCA je právní mechanismus určený k ochraně autorských práv. Držitelům práv umožňuje žádat odstranění obsahu porušujícího jejich autorská práva z výsledků internetového vyhledávání.

V tomto případě však šlo o původní novinářské texty jednotlivých redakcí. Mezi redakcemi, jejichž články byly podle dostupných informací z výsledků vyhledávání odstraněny nebo omezeny, figurují například Delo.ua, 5 Kanal, Censor.NET, Fokus, The Page nebo Speka.

Zvláštní pozornost budí ještě jedna okolnost.

V oznámení byla jako údajný nositel autorských práv uvedena zpravodajská agentura Bloomberg. Žádné z dotčených médií však její obsah nepřebírá ani nepublikovalo. Ve všech případech šlo o vlastní investigativní materiály věnované dodávkám bezpilotních prostředků pro Ukrajinu.

V tomto případě jde o zneužití jména renomované mezinárodní agentury i zneužití nástroje pro ochranu autorských práv k úplně jinému účelu.

Mechanismus DMCA vznikl jako nástroj proti internetovému pirátství a neoprávněnému šíření cizího obsahu. Zde se však změnil v prostředek, který článek sice formálně nemaže, ale prakticky jej činí neviditelným pro většinu veřejnosti.

Další záznam z databáze Lumen týkající se žádosti o odstranění z výsledků vyhledávání Google. Tentokrát se stížnost vztahuje k článku ukrajinského serveru Censor.NET, přičemž jako údajný držitel autorských práv je opět uvedena agentura Bloomberg:

Redakce požádala prostřednictvím všech dostupných komunikačních kanálů společnost Google o vysvětlení, jak a na základě čeho byly jednotlivé stížnosti posuzovány a v jaké fázi se jejich prověřování nachází.

Do uzávěrky tohoto článku ale žádná odpověď nepřišla.

Konflikt mezi objednatelem a deindexátorem

Podle zdrojů z ukrajinského mediálního prostředí je pravděpodobné, že takzvaná deindexace článků je součástí cílené snahy Oleksandra Hromyka omezit viditelnost publikací o jeho podnikatelských aktivitách.

Hromyko se údajně obrátil na společnost Notrace, která se specializuje na správu online reputace a mimo jiné nabízí služby spočívající právě ve snížení viditelnosti nežádoucího obsahu ve výsledcích internetového vyhledávání.

K dispozici  máme dokument, který byl rozeslán několika ukrajinským redakcím právě jménem společnosti Notrace.

Stojí v něm, že je Oleksandr Hromyko požádal o odstranění kritických článků z výsledků vyhledávání Google. Mezi publikacemi, jejichž viditelnost měla být omezena, měl být i článek serveru HlídacíPes.org.

Dopis výslovně uvádí, že cílem zakázky nebylo požádat redakce o zveřejnění opravy, poskytnutí prostoru pro vyjádření, ani zahájení standardní komunikaci s novináři. Účelem mělo být výhradně odstranění odkazů na články z výsledků vyhledávání Google.

E-mail rozeslaný redakcím jménem společnosti Notrace, v němž firma popisuje zakázku týkající se omezení viditelnosti článků o Oleksandru Hromykovi ve vyhledávači Google:

V překladu dokument uvádí: „Jsme tým Notrace, který se specializuje na správu online reputace, deindexaci obsahu z vyhledávače Google a snižování viditelnosti negativních výsledků vyhledávání. V rámci této činnosti se na nás obrátil Oleksandr Hromyko se žádostí o odstranění řady kritických publikací o jeho osobě z výsledků vyhledávání Google. Mezi články, jejichž viditelnost si přál omezit, byl i váš materiál. Požadavek se netýká zveřejnění opravy, poskytnutí práva na vyjádření ani komunikace s redakcí. Jeho cílem bylo výhradně snížit viditelnost článku ve výsledcích vyhledávání Google.“

Dopis obsahuje ještě jednu pozoruhodnou informaci: klient se prý následně začal vyhýbat úhradě sjednané odměny a poté se pokusil zpětně změnit podmínky uzavřené dohody. To mělo vést k ukončení spolupráce.

Na zaslané doplňující dotazy k dopisu i k výše zmíněné spolupráci společnost Notrace nereagovala.

Na dotazy však odpověděl samotný ukrajinský podnikatel Oleksandr Hromyko. Redakce se jej tentokrát neptala na původ dronů Jupiter, ale na to, zda si on nebo společnosti s ním spojené objednali služby zaměřené na deindexaci článků týkajících se jeho podnikatelských aktivit.

Na naše dotazy Oleksandr Hromyko odpověděl stručně: „Společnost Notrace neznám a nikdy jsem se na ni neobrátil.“

Nejde o ojedinělý případ

I když články o sporných obchodních schématech při dodávkách dronů mizí z výsledků vyhledávání, samotný problém zůstává.

Během posledního roku se v českých médiích objevilo několik dalších případů popisujících velmi podobné obchodní mechanismy.

Nejbližší paralelu představuje kauza společnosti Reactive Drone. Jde o jinou firmu i jiné osoby než v případě Oleksandra Hromyka, podle zveřejněných informací však obchodní model vykazuje nápadné podobnosti.

Server iROZHLAS.cz zveřejnil v listopadu 2025 investigaci o společnosti sídlící na virtuální adrese na okraji Prahy, která nakupovala čínské bezpilotní prostředky a následně je prodávala ukrajinské armádě za několikanásobně vyšší ceny.

Firma během dvou let pořídila drony přibližně za 36 milionů korun, zatímco jejich prodej ukrajinské straně dosáhl hodnoty 692 milionů korun. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou tedy činil stovky milionů korun.

Vyšetřování Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) následně dospělo k závěru, že značná část finančních prostředků byla převedena na čínské účty prostřednictvím faktur za zboží, které podle kriminalistů ve skutečnosti nikdy dodáno nebylo. Takový postup mohl podle vyšetřovatelů sloužit ke snižování daňového základu.

Policie zadržela jednatele společnosti a na jejích bankovních účtech zajistila přibližně 384 milionů korun.

Celá kauza ukazuje obchodní model, který se v základních rysech podobá schématu popsanému v původním textu HlídacíPes.org: nákup čínských dronů, využití prostředníka registrovaného ve třetí zemi a výrazné navýšení ceny při dodávkách na Ukrajinu.

Reakce samotné Ukrajiny

Na podobné problémy upozornily v roce 2026 také ukrajinské instituce.

Jak informovala redakce BBC News Ukrajina, ukrajinští výrobci záchytných dronů, bezpilotních prostředků určených k ničení jiných dronů, obdrželi během března desítky obchodních nabídek ze zemí Perského zálivu a Blízkého východu. Zahraniční odběratelé byli připraveni zaplatit výrazně vyšší ceny, než jaké nabízeli domácí zákazníci.

Řada výrobců však od jednání ustoupila poté, co začátkem března obdržela dopis Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU). Ta v něm upozorňovala na zákaz vývozu zbraní do zemí Blízkého východu a zároveň zmiňoval možnost trestní odpovědnosti při porušení stanovených pravidel.

Do složité situace se současně dostaly společnosti, které již podaly žádosti o vývozní licence prostřednictvím meziresortní komise pro vojensko-technickou spolupráci a exportní kontrolu.

Tyto žádosti zůstaly bez rozhodnutí. Výrobci tak nedostali ani povolení, ani formální zákaz.

Právě tato právní nejistota vytváří prostředí, v němž mohou být neprůhledné zprostředkovatelské struktury paradoxně funkčnější než oficiální obchodní kanály.

To je jeden z důvodů, proč případy podobné kauzám Hromyko nebo Reactive Drone nelze vnímat jako izolované incidenty. Zapadají do širší debaty o transparentnosti dodávek vojenského materiálu, fungování zprostředkovatelů i kontrole veřejných prostředků v době války.