HlídacíPes.org,

Italští radikálové a fašisté si přivlastňují Jana Palacha. Sbírka jejich písní vyšla i v češtině

Napsal/a Vojtěch Berger 7. února 2019

Když v lednu uspořádaly italské kapely z prostředí krajní pravice koncert na památku Jana Palacha, vyvolalo to rozruch v Česku i v Itálii. Inspirace českým studentem, který se upálil na protest proti společenské letargii po sovětské okupaci, neslábne v italské ultrapravici ani po 50 letech.

Palach a jeho čin jsou námětem řady skladeb radikálně pravicových skupin. „Náměstí, prázdné ulice, jen člověk a oltář, čestná oběť, mladík umírá v ohni,“ stojí například v textu písně „Jan Palach“ skupiny Compagnia delľ Anello. I ona byla mezi ohlášenými vystupujícími na kontroverzním koncertu za Jana Palacha.

Texty těchto skupin o Palachovi vyšly vloni dokonce v českém překladu. Vydal je web Délský potápěč, který dává prostor teoriím o nerovnosti ras a třeba členy ultrapravicové Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby označuje za „disidenty 21. století“.

Proti koncertu protestovala česká ambasáda v Římě, čeští studenti i skupina senátorů. Nad akcí sice původně převzaly záštitu městské i provinční úřady ve Veroně, pak ale organizátorům pořádání koncertu odřekli majitelé několika nemovitostí, a tak se akce nakonec uskutečnila na venkově.

Prodalo se prý několik set vstupenek a „bylo vyprodáno“, jak na Facebooku napsali organizátoři ze sdružení Nomos blízkého krajní pravici.

Šéf hnutí Nomos Michele Marai, který ve volbách před jedenácti lety kandidoval za krajně pravicovou stranu Forza Nuova (Nová síla), se sám označil za fašistu.

Společenstvo prstenu

Web Délský potápěč, který loni italské texty o Palachovi vydal v češtině, sám odkazuje na některé další weby blízké krajní pravici, včetně zahraničních, a dává prostor i protagonistům krajně pravicové scény, například ze Slovenska.

Zmiňovaná kapela Compagnia delľ Anello (Společenstvo prstenu) je podle české publikace nástupnickou skupinou Gruppo Padovano Di Protesta Nazionale, což je podle textu údajně „vůbec první hudební soubor (italské) alternativní nové pravice“.

„Tolik květin na dláždění, tolik vyplakaných slz, slz vyplakaných pro Jana Palacha,“ končí text její skladby.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


Proč je právě Palach pro italskou ultrapravici dlouholetým idolem, popsal v lednu filozof Václav Bělohradský, který v Itálii dlouho žil.

Oč nepřijatelnější podle něj bylo Palachovo sebeupálení pro italskou levici, která v něm viděla „uzavření politického pole pro dialog, odmítnutí politiky jako dialogu a především odmítnutí spolupráce uvnitř tábora (východního bloku, pozn. red.), v který italská levice věřila,“ o to atraktivnější bylo pro krajní pravici:

„Itálie je katolická země a tam je takový typ boje velmi nepopulární. Sebeupálení není pro katolíky legitimní forma protestu… Ale fašistům nebo radikální pravici se to líbilo. Oni pohrdali politikou. Nechtěli dialog, chtěli bojovat,“ vysvětloval Bělohradský, proč se Jan Palach stal pro italskou ultrapravici symbolem hned od počátku.

„Jan se klidně usmívá…“

„I já utíkal, i já měl strach, když jsem viděl tanky a svůj lid ve zmatku. Po cestě domů jsem lidem a mámě napsal mezi sutí ulic čtyři řádky. Zítra mě na ulici najdou mrtvého, umřu, aby si svět vzpomněl na Prahu. Den poté jsem se na to náměstí vrátil a mlčky daroval své tělo ohni,“ zní český překlad pasáže z jiné písně věnované Janu Palachovi, Primavera ’68 od skupiny ZPM.

Zmiňovaná kapela Compagnia delľ Anello má v repertoáru také píseň Alain Escoffier, o francouzském radikálním aktivistovi, který se v roce 1977 na protest proti sovětské politice upálil před pařížským sídlem společnosti Aeroflot. I v této skladbě ale dojde na Palacha.

A v tiché Praze na náměstí, Jan se klidně usmívá: Je živý a se mnou,“ stojí v textu.

Na koncertě pro Jana Palacha v lednu u Verony měl vystoupit i písničkář Gabriele Marconi, na plakátech zvoucích na akci byl hned na prvním místě. Také on se v repertoáru odvolává mimo jiné na Jana Palacha, konkrétně v písni Vzpomínky (Ricordi):

Moje kosti vězí v centru Prahy, má krev teče Paříží, má kůže je teď buben svolávající k pochodu z Derry do Belfastu. Vzpomínej evropský válečníku, cesta odsud až na onen svět byla dlouhá, ale při tvém příchodu propukl radostný jásot,“ zpívá Marconi.

Česká sbírka textů italské ultrapravice věnovaných Janu Palachovi píseň interpretuje takto: „Skladba evokující velké obrazy – pro kulturní horizont radikální pravice příznačné – evropského kamenného, bronzového a železného věku, raného a vrcholného středověku i věku moderního, kdy na ‚sluneční stezku‘ k Elysiu přes lidské věky žijících evropských hrdinů vykročil v boji za svobodu svého lidu rovněž Čech Jan Palach.“

Kdo šíří texty o Palachovi

Web Délský potápeč, jehož nákladem publikace vyšla, v sekci odkazy zmiňuje kromě jiných i stránky německých krajně pravicových médií nebo médií blízkých utltrapravici (například Sezession, Zuerst!, Junge Freiheit či Free West Media). V rubrice „Disidenti 21. století“ přináší mimo jiné několik rozhovorů se sympatizanty či členy krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotleby.

Web přinesl například rozhovor s Milanem Mazurkem, poslancem za ĽSNS, kterého soud v Banské Bystrici loni (tehdy nepravomocně) odsoudil k pokutě pět tisíc eur za rasistické výroky.

Mazurek při svém vystoupení v alternativním žilinském rádiu Frontinus v roce 2016 mluvil například o „komunitě cikánských asociálů“ a tvrdil, že „cikáni si z plození dětí nebudou smět dělat byznys“.

V článcích na webu Délský potápěč se také opakují odkazy na krajně pravicové celoevropské hnutí identitářů. V sekci „Biologie a ekologie“ se zase stránka věnuje mimo jiné rozdílům mezi rasami. Web má i speciální tag pro články označené „Židovská otázka“.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

3 komentáře

  1. petrph napsal:

    No to je ale smutné, namísto toho aby jsme byli hrdi na to, že čin našeho Palacha někdo v Evropě obdivuje, tak je to naopak podezřelé :))))
    A bohužel odpověď je, kdo jiný než krajní pravice, protože současnému evropskému, levicově a postmarxisticky orientovanému mainstreamu, jsou připomínky na oběti (předešlé i současné) hlubokých společenských střetů velmi nepříjemné, a snaží se na ně v  rámci politické korektnosti rychle zapomenout..
    Mimochodem třeba proto, že jak zmíněno „Palachovo sebeupálení neznamenalo samo o sobě „uzavření politického pole pro dialog, odmítnutí politiky jako dialogu “ – je to tragické, ale Palach ve své oběti naopak pokračování tohoto dialogu (bez cenzury) požadoval. Jenomže ani toho, už tehdejší odcházející politická nomenklatura Pražského jara nebyla schopna, a raději zkolaborovala s tvrdými komunisty a sovětskými poradci, než by se dokázala postavit v čelo národa a pokusit se dobýt svobodu..
    To jen takové poučení pro současnost, pokud snad někdo očekává od EU a jejich domácích příznivců něco víc než předpisy na křivost okurek a balení koblih…,

  2. ČERT napsal:

    „…se sám označil za fašistu…“ No tak, řekl bych, že zrovna v Itálii to slovo „fašista“ nemusí plnit roli takové obyčejné nadávky. Když někdo v Itálii hrdě řekne „já jsem fašista“, může to být možná, plus mínus, podobné, jako když u nás hrdě někdo řekne „já jsem komunista“. Jistě, v obou případech se jistě najde mnoho takových, kteří mu za to budou přinejmenším nadávat, ale o samotnou terminologii nejde… Ten termín „fašismus“ (il fascismo) je mimochodem odvozen od těch starořímských fasces (prutů se sekerou), které fašistická strana po první světové válce přijala za svůj symbol – také, „il fascio“ je v italštině „svazek“, takže tady ten původ samotného výrazu…
    Jinak tedy, je fakt, že zrovna italští fašisté a zrovna Jan Palach, to na první pohled může asi opravdu působit poněkud zvláštně…
    Ale, tak taky se občas připomíná jistý obdiv, který někdy v době krátce před první světovou válkou choval tehdy ještě budoucí fašistický Duce (Benito Mussolini) k našemu Janovi Husovi…

    • Liberal shark napsal:

      Je to tak, fasismus je formou korporativniho socialismu – tedy levicovy politicky smer.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama