Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
,

Hrozba terorismu do Evropy přichází i z výcvikových táborů na Balkáně

Země Balkánu jsou oblíbenou destinací českých turistů. Balkán, to ale není jen Chorvatsko, čisté moře přívětivé klima a dovolená, ale i neklidné oblasti, v nichž se skrývají výcvikové tábory pro nábor bojovníků do řad Islámského státu.

Skupiny radikálů operují především v Bosně a Hercegovině, v Kosovu, Albánii a Makedonii; nabírají a trénují zde nové členy do řad samozvaného Islámského státu (IS).


Text vznikl ve spolupráci HlídacíPes.org se serverem Euractiv.cz, autorka původního textu: Eliška Kubátová


Na problému výcvikových táborů Islámského státu v Evropě upozorňuje i poslední zpráva Evropského policejního úřadu (Europol).

„Kromě tréninkových zařízení v Sýrii existují výcvikové tábory menšího rozsahu také v EU a balkánských zemích,“ píše se ve zprávě Europolu.

Řádově tisíce osob

Takové tábory umožňují islamistům především otestovat kondici uchazečů, i zde se rozhoduje o tom, kdo se stane novým bojovníkem Islámského státu.

„Je to problém hlavně pro tajné služby a bezpečnostní složky. Ty se primárně soustředí na lidi, kteří cestují do Turecka nebo do Sýrie, a ne na lidi, kteří jezdí na Balkán,“ varuje před hrozbou radikálního islámu, která do EU přichází mimo jiné z balkánských zemí, i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP).

Také cesta radikálů z oblastí Balkánu dále do Evropy je snadnější než z Blízkého východu. Jak upozorňuje odborník na terorismus v balkánských zemích z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Filip Tesař, přítomnost islámských radikálů původem z Makedonie a z Kosova zachytily bezpečnostní složky například v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Švédsku a Norsku.

„Další Albánci, kteří hodlali odcestovat do Sýrie nebo Iráku, byli zadrženi v Británii, Belgii, Španělsku, Itálii, Řecku, Turecku, Egyptě a Saúdské Arábii,“ píše v podrobné analýze o radikálním islámu na Balkáně Filip Tesař.

Odhadem jedna pětina občanů Bosny a Hercegoviny, kteří odjeli do Sýrie a Iráku k radikálním islamistům, navštěvovala později v západní Evropě a USA své příbuzné a přátele, legálně či ilegálně tam pracovala a určitá část má dokonce občanství západních států, dodává Tesař.

„Radikální islamismus na Balkáně je v jednotlivých zemích záležitostí řádově tisíců osob. Nejde o masový společenský jev. Naopak, komunity radikálních islamistů jsou společensky poměrně uzavřené,“ vysvětluje odborník ÚMV.

Dědictví války na Balkáně

Militantní islám na Balkáně je především dědictvím války v Jugoslávii, což je případ hlavně Bosny a Hercegoviny. V té době řádově stovky zahraničních mudžáhidů získaly účelově občanství Bosny a Hercegoviny.

Po skončení války v zemi zůstali a stali oporou několika radikálních komunit. „Většinu radikálních islamistů však tvoří domácí muslimové,“ upozorňuje Tesař. Jejich počet se odhaduje na několik tisíc.

„Politici vůbec o této hrozbě nemluví nebo o ní neví. Ale na Balkáně je mezi lidmi po válečných konfliktech přes opakované amnestie odhadem několik milionů automatických zbraní, granátů a různých výbušnin. Může to být poměrně obrovská hrozba,“ říká i český europoslanec Zdechovský.

Islámská radikalizace a boj proti terorismu je v současnosti evropským tématem číslo jedna. Po útocích v Paříži z poloviny listopadu Evropská komise začátkem prosince navrhla novou směrnici, která má mimo jiné kriminalizovat cesty do zahraničí za teroristickými účely či podstoupení výcviku v táborech islámských radikálů.

Koncem ledna pak Europol zahájil činnost prvního Evropského protiteroristického centra (ECTC), které má pomoci sdílet informace mezi členskými státy a poskytovat podporu při vyšetřování teroristických útoků.

„Evropské protiteroristické centrum pomoci může, a to velice,“ myslí si Tesař, podle kterého je v současné době nejpodstatnější výměna zpravodajských informací mezi balkánskými státy navzájem, ale i mezi balkánskými státy a státy EU.

„Balkánské státy potřebují poradenství, technickou pomoc a v neposlední řadě samozřejmě i finance, aby mohly posílit své kapacity. Profesionalita většinou není zásadním problémem,“ vysvětluje odborník ÚMV.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

2 komentáře

  1. Němec napsal:

    Boj s teroristy má velmi jednoduchou strategii. Jako boj se zákeřnou strategií musí být obrana ještě zákeřnější. Žádné řeči politiků o jednotě a podobně je nesmysl. Sledování, vyhošťování, věznění, předávání si informací je také nesmysl. Okamžitě zabít. Oni si to vybrali. Tak musí pracovat ECTC.

  2. Antonín Hlaváček napsal:

    Nelze se divit, jestliže špičky EU, na nátlak ministerstva zahraničí USA vedeného M.A., instalovaly bývalého albánského gangstera a teroristu Thaciho do vysokých vládních funkcí v Kosovu !Proč by se Thaci zříkal saudských petrodolarů když nad ním drží ochrannou ruku nejen EU ale i USA.

Přidávání komentářů není povoleno