Dokumentární rekonstrukce konce války. Vlasovci v Praze, dne 6. května 1945
Druhý den povstání v Praze 1. ruská divize Ozbrojených sil KONR zajišťovala své pozice na Berounsku a západních přístupech ku Praze. Vojenské velitelství Velké Prahy „Bartoš“, vládní vojsko, četnictvo, policie i místní povstalecká velitelství mezitím k jejímu velitelství do Suchomast vyslalo řadu emisarů s prosbou o pomoc.
Až v pozdním odpoledni dorazily samostatný průzkumný oddíl a čtyři pěší pluky na okraj Velké Prahy.
Ve večerních hodinách velitel 1. ruské divize VS KONR genmjr. Sergej Kuzmič Buňačenko v Řeporyjích rozhodl o ranním útoku na východní břeh Vltavy.
Povstání v hlavním městě Praze na konci 2. světové války stále provází řada mýtů, manipulací či polopravd, které nám neumožňují v plném rozsahu vnímat a pochopit dramatičnost situace posledních dnů války. To se týká pochopitelně i zásahu tzv. vlasovců ve prospěch povstalé Prahy.
HlídacíPes.org přináší ukázky z edice dokumentů věnované jednomu z nejkontroverznějších, ale také nejdůležitějších témat bezprostředně spjatých s průběhem květnového povstání – vystoupení 1. ruské divize VS KONR.
Zásadně rozšiřuje již zveřejněný soubor dokumentů o spolupráci Vojenského velitelství Velké Prahy (velitelství „Bartoš“) s ruskými protistalinskými dobrovoleckými útvary.
Edice byla sestavena z 211 dokumentů, hlášení, záznamů a svodek velitelství „Bartoš“.
Ukázky z publikace publikujeme se svolením autora, historika Pavla Žáčka i nakladatelství Academia. Knihu je možné zakoupit ZDE. Ukázky poprvé vyšly na HlídacíPes.org v květnu 2017
Dokument č. 46
1945, 6. května, 2.00 hod. – Praha. Výtah z přehledu zpráv soustředěných 2. (zpravodajským) oddělením štábu Vojenského velitelství Velké Prahy „Bartoš“ od 23. hod. 5. května 1945
Letiště v Ruzyni je obsazeno německými jednotkami.
V Rakovníku jednotky německé oddíly odzbrojeny.
V Lounech klid – městem procházejí ustupující jednotky z Chomutova.
[…]
V Berouně klid – dohoda s vojsky.
[…]
Ve Zdicích převrat. Německé jednotky odzbrojeny.
V Chuchli [jednotky] asi 1 divise Vlasovovy armády – plně vyzbrojeny.
[…]
Vlasovci přijeli do města. Štěchovická přehrada obsazena německými jednotkami SS.
Zámek Zbraslavský ve vlastních rukou.
[…]
Ve 23.45 [hod.] včetně všech obcí okresu Praha-sever vše v pořádku. Proti našim jednotkám stojí asi 1000-1200 německých vojáků.
[…]
Ve Zbraslavi jsou hlášeny silné panceřové jednotky SS.
[…]
V oblasti již[ních] Čech 3 divise Vlasovců a sice
jedna směrem na Třeboň,
jedna jižně Budějovic,
jedna jižně od Prahy.
Úkolem prý je spojiti se jižně Prahy k boji proti Němcům a bolševikům.
V Třeboni klid – vyjednávání s němec[kou] posádkou.
V prostoru Krč potvrzeno v 0.50 hod. soustřeďování německých jednotek. Čekají na pěchotu. Ráno nastoupí asi k útoku.
Podle hlášení došlého do 2 hod. soustřeďují se německé jednotky k všeobecnému útoku na Prahu[,] a sice od jihu, jihovýchodu a severovýchodu a západu.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 106/CIII/1/15. Bojová hlášení 2. oddělení štábu VVVP „Bartoš“, 5. – 6. 5. 1945, č. l. 1-2 (Přehled zpráv od 23. hod. dne 5. 5. do 02,00 hod. dne 6. 5. 1945). Originál strojopisu.
Dokument č. 66
1945, 6. května, 5.35 hod. – Praha. Výtah z hlášení mjr. pěch. Martina Brumly, velitele „na levém břehu“, z policejní stanice Malá Chuchle, po návratu ze štábu 1. ruské divize VS KONR v Suchomastech
1.) Přijel jsem v tomto okamž[iku] ze štábu Vlasova:
Mluvil jsem s vel[itelem] div[ise].
„Zajavlali [ot] sbaja [sebja,] što [v] každom slučaju postarájutsa o osvobož[d]enie goroda.“
Na přání[,] aby okamžitě jedn[otky] k nám postavené nejblíže ke gorodu[,] aby postupovaly dále, bude vydán [rozkaz] po vyjasnění poměrů a situace na západě[,] odkud je hlášeno 20 – 30.000 SS. ( V záznamech 2. oddělení štábu VVVP „Bartoš“ je poslední věta zachycena takto: Na přání, aby jednotky k nám nejblíže postavené postupovaly dále, bude vydán rozkaz po vyjasnění poměrů a situace na západě. Odkud hlášeno 20-30 000 SS. Srov. VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 35/B/1/4.)
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 102/CIII/1/13. Bojová hlášení, 6. 5. 1945. Originál rukopisu.
Dokument č. 77
1945, 6. května, 7.30 hod. – Praha. Výtah ze situačního hlášení brig. gen. Julia Fišery, velitele povstaleckého úseku Kladno
Posádka Beroun
Vlasovci odzbrojili posádku. V noci pochodují na Prahu. Velitel mjr. Novák (Mjr. pěch. Jan Novák, vojenský velitel Berouna) má jednu rotu úplně vyzbrojenu. Ráno bude druhá. (V podkladech VVVP „Bartoš“ je zachována i další verze hlášení (bez časové specifikace): Posádka Beroun.Vlasovci odzbrojili posádku. V noci opouštějí Vlasovci Beroun a jedou přes [jméno neuvedeno – pozn. ed.] na Prahu. Velitel mjr. Novák, má 1 rotu plně vyzbrojenou, ráno bude mít druhou. Ráno převezmou kasárny, jinak klid. […] Srov. VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 102/CIII/2/13. Bojová hlášení, 6. 5. 1945.)
Louny Nepř. posádka se posiluje vojskem přivezeným auty z Postoloprt
Rakovník Všichni nepř. vojáci odzbrojeni. Klid. Rovněž sjednána dohoda s útvary SS v Bolešovicích. […]
Slaný Posádka neodzbrojena v síle asi 200 mužů. Slíbili[,] že nezakročí. Někt[eré] jednotky, které přijížděly na autech[,] byly odzbrojeny. […]
Nové Strašecí
12 pušek. 1 obrněný vlak. Pohybuje se směrem k Lužné[,] dva vagony flaku, jeden vagon též kulometů. Posádka 60 mužů. Spojení s 25 partyzány. Koleje před vlakem vyhozeny. Lokomotiva z kolejí. 10 mužů a 25 partyzánů zabránilo opravě kolejí
[…]
Kladno Ve městě klid. Posádka ozbrojena asi 1500 mužů. Velitel slíbil[,] že nezakročí[,] nebude-li napaden. Celkem tři malé incidenty, které byly likvidovány.
Stav posádky 30 pušek, 250 ruč[ních] granátů.
Poldina huť obsazena 25 čes. partyzány.
Čet. stanice Jeneč po 2 hod. hlásila klid.
S vojskem gen. Alexejeva sjednáno spojení s partyzán[em] rus[kým] por. Pokolin[em]. (Správně: por. Andrej Jefimovič Sokolov, velitel operativně-čekistické skupiny 4. správy NKGB USSR „Praga“.)
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 35/B/1/4. Záznamy zpráv 2. oddělení štábu VVVP „Bartoš“, 5. – 9. května 1945. Originál rukopisu.
Dokument č. 90
1945, 6. května, 9.30 hod. – Praha. Hlášení o navázání styků se samostatným průzkumným oddílem 1. ruské divize VS KONR
[Ve]lit. pol. komisařství!
Navázání styků s Vlasovci[, jak] jsme předsevzali.
Nevíme ovšem[,] zda Vlasovci vyhoví. Zatím jsme dokázali, že skupina Vlasovců se přepravila do Modřan a čistí Modřany a zámek Komořany. Velké skupiny Vlasovců táhnou po chuchelské silnici a bylo by dobře[,] kdyby i Braník se pokusil o [je]jich přepravu [do] Braníka. Podejte nám tel. zprávu! č. RF1229
[Předal:] Juna
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 764/CIII/1/122. Bojová hlášení Braník, 6. 5. 1945. Originál rukopisu.
Dokument č. 186
1945, 6. května, před 15.30 hod. Praha. Výtah ze situačního hlášení npor. pol. Aloise Ereta, velitele 38. revíru IV. policejního úseku
Velitelství „Bartoš“! Praha
1.) Hlásím, že mám jeden lehký tank s osádkou, který nabízím k disposici vrchnímu velitelství. Zatímní jeho stanoviště u smích[chovského] revíru.
2.) Vyslaný pátrač na motocyklu do prostoru Chuchle zjistil dotazem u velitele jedné jednotky Vlasovských vojsk tato důležitá data:
a.) Celkový počet vojska gen. Vlasova asi 25.000 mužů. Výzbroj úplná včetně lehkého dělostřelectva.
b.) Úkol: do večerních hodin dnešního dne dosáhnout Prahy.
3.) Část Vlasovských vojsk se přepravila přes Vltavu a zakopává se v prostoru Braníka s úkolem zajistit pravý břeh z jihu (směr Komořany).
4.) Část Vlasovových vojsk (síla neznáma) zakopává se ve Velké Chuchli (lehké dělostřelectvo) s hlavním úkolem zajistit směr jih – levý břeh a vedlejším úkolem s palebnou podporou před oddíl zakopávající se v Braníku.
5.) Mezi Slivencem a Barrandovem se směrem [ve směru] Praha postupují další jednotky Vlasov[ců].
6.) Přednosta nádraží Jinonice hlásil, že se Němci v Motole a Ruzyni vzdali Vlasovcům. Dotazem u nár[odního] výboru v Hlubočepích (pan Zahálka) bylo vzdání se uvedených Němců potvrzeno.
7.) […].
npor. pol. Eret
velitel 38. pol. revíru
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 102/CIII/2/13. Bojová hlášení, 6. 5. 1945, č. l. 128. Originál rukopisu.
Dokument č. 225
1945, 6. května 1945, 16.30 hod. – Praha. Hlášení brig. gen. Aloise Bendy, velitele úseku 38. revíru IV. policejního úseku
Gen. Benda 38. revír[,] zpráva: Vlasovci prochází kolem 38. rev[íru], v síle 1 pluku (1. pěší pluk 1. ruské divize VS KONR postupoval do Velké Prahy přes Radotín v závěsu za samostatným průzkumným oddílem), 2. pluk pochoduje na stejné výši přes Jinonice na Prahu. 3. pluk ještě dále na sever (3. pěší pluk 1. ruské divize VS KONR postupoval po státní silnici Beroun – Praha s úkolem z chodu zaútočit na letiště Ruzyně.), 4. pluk v prostoru Stodůlky. (4. pěší pluk 1. ruské divize VS KONR se ze státní silnice Beroun – Praha stočil do Stodůlek.) Mají lehké dělostřelectvo v síle dvou oddílů. Zanechali proti odporu na Zbraslavi sílu asi dvou rot. Část se přepravila u Zbraslavi na druhý břeh a postoupila do prostoru Modřan. Podle hlášení velitele čelného praporu.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 102/CIII/2/13. Bojová hlášení, 6. 5. 1945. Originál rukopisu.
Dokument č. 262
1945, 6. května, 17.20 hod. – Praha. Hlášení mjr. konc. Jaroslava Schnircha, velitele úseku Bílá Hora, o navázání styku s velitelem 3. pěšího pluku 1. ruské divize VS KONR pplk. Georgijem Petrovičem Rjabcevem – Alexandrovem
Rtm. Šťastný navázal ve 16.45 hod. styk s Vlasovci, vel[itelem] 3. pluku.
Dotyčného informoval o zaminovaném poli u Ruzyně. Předáváme mapu se zakresleným letištěm, Ruz[yňskými] kasárnami (V ruzyňských kasárnách Heinricha Himmlera byl umístěn SS výcvikový a náhradní prapor tankových granátníků 2 (SS-Pz. Gren. A. u. E. Btl. 2).) a zam[inovanými] prostory. […] Vlasovci směr letiště.
Obrněný vlak vyložil asi dva tanky a vrátil se zpět do Hostivic a vystřeloval bílé rakety (asi něm[ecké signály?]).
Vlasovci překročili trať poblíž Hostivic a postupují dále na letiště. Něm. turbiny ostřelují silně Vlasovce. Flak baterie u Zličína je v rukou Vlasovců. Nyní klid.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 102/CIII/1/13. Bojová hlášení, 6. 5. 1945. Originál rukopisu.
Dokument č. 278
1945, 6. května, před 17.45 hod. – Praha. Hlášení styčného důstojníka por. v záloze Vladimíra Cirmona brig. gen. Karlu Kutlvašrovi o příjezdu předvoje samostatného průzkumného oddílu 1. ruské divize VS KONR ke Štefanikovým kasárnám
Pane generále,
přijel jsem do Prahy s předvojem generála Vlasova pod velením pana majora Kostěnky [Kostěnka], jehož prozatímní stanoviště je Löhnerova ul. (dnes Petřínská ulice.) 16[,] č. tel. 47920.
Jmenovaný major se k Vám pokoušel dostat jak osobně, tak telefonicky, ale nebylo to možné. Za takové situace vysílám k Vám spojku. Jeho přáním jest: aby Radiojournal vyzval německou posádku v Praze, aby neprodleně složi na rozkaz generála Vlasova složila zbraně. Jestli tak učiní, zaručuje jí úplnou bezpečnost a propuštění. V opačném případě, tj. nebude-li bezpodmínečně kapitulovati, zaručuje[,] že v Praze nezůstane ani jeden Němec na živu.
Dále prohlašuje major Kostěnko, že pokud tuto výzvu neuslyší hlásit z radia, nezahájí žádné akce.
por. Cirmon 6/5
[…]
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 112/CIII/1/17. Bojová hlášení, zprávy, fonogramy aj., 5. – 9. 5. 1945, č. l. 33-34. Originál rukopisu.
Dokument č. 326
1945, 6. května, 19.55 hod. – Praha. Hlášení npor. Ing. Františka Nebeského, povstaleckého velitele severního předmostí Trojského mostu
Košický vojenský agent 23, hlásí zprávu o Vlasovových oddílech:
Asi v 17. hod. přibyly Vlasovovy oddíly směrem od Hostivic k Ruzyni v síle asi jednoho pěšího praporu. Povstal boj mezi Vlasov.vojsky a vojsky SS, který trval asi jednu hod. Vlasovovy oddíly o[b]stály v boji dobře, načež nastala hodin[ová] přestávka, ve které parlamentáři SS vyjednávají s Vlas[ovovými] oddíly. Asi jedna pěší rota postupuje směrem k Ruzyňskému letišti a zbytek vojska čeká na Bílé hoře.
[…]
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 106/CIII/1/15. Bojová hlášení 2. oddělení štábu VVVP „Bartoš“, 5. – 6. 5. 1945, č. l. 156 (240/3). Originál rukopisu.
Dokument č. 327
1945, 6. května, 20.00 hod. – Praha. Výtah z hlášení kpt. Oldřicha Kryštofa, velitele vojenského štábu Ústřední rady odborů, vojenské komisi České národní rady
[…]
Smíchov výtop: Vlasovci projeli kolem vítáni železničáři. 15 – 20 tanků a auta. Němci se stáhli do města (kam?)
Tatra: Vlasovci v 17.00 [hod.] po hl[avní] třídě od nádr. do Štef. kasáren – nezaruč[eno]
Leták Vlasovců hozen do tov[árny]
Vlasovci jsou v Řeporyjích Walter.
[…]
Leták Vlasovců:
B r a t ř i Č e š i a R u s i !
Nac[ionálně]-soc[ialistické] Německo je[st již] v [předsmrtné agonii a chce ještě udusiti začátky osvobozeneckého českého národního hnutí v Praze.
V Praze vztyčen prapor svobody proti uchvatitelům a rušitelům svobody, proti nacionálně-socialistickému Německu.
My, ruští vojáci, kteří vedeme zápas za svobodu rodného národního Ruska proti dalšímu pokoření bolševismem, nemůžeme státi stranou tohoto zápasu českého národa.
Dal jsem proto rozkaz Ozbrojeným silám Komitétu pro osvobození Ruska vstoupiti na podporu vzbouřivším se českým národovcům. Nastal okamžik, kdy lidstvo musí se zbavit konečně vražedného německého nacismu!
Vyzývám Vás, věrné Čechy a Rusy k zápasu. V tomto zápase za svobodu nebudeme sami, neboť začínáme zápas za nezávislost, samostatnost, spravedlnost a svobodu.
Nacionálně-socialistická klika přivedla do záhuby miliony lidstva, přinesla bezpráví a porobu národů, tak jako toto vše přinesl bolševism do naší rodné Rusi. Jedině zápas zbaví nás těchto vrahů lidstva.
Ať žije svoboda!
Ať řije [žije] sjednocení v zápasu proti vrahům lidstva, nacionálně-socialistickému Německu a bolševismu!
Vrchní velitel Ozbrojených sil Komitétu pro osvobození Ruska.
Generál-poručík Vlasov.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 114/CIII/1/17. Denní hlášení, 6. – 9. 5. 1945.
Dokument č. 349
1945, 6. května, 20.55 hod. – Praha. Hlášení vrch. stržm. Františka Pírka, příslušníka spojovací ústředny Zemského četnického velitelství v Praze, o štábu 1. ruské divize VS KONR v Řeporyjích
[…]
7.45 [19.45 hod.] četn[nické] odd[ělení] Praha hlásí:
Z Řeporyjí toto hlášení:
Štáb gen. Vlasova (a to gen. Vlasov, a gen. Budičenko [Buňačenko)] a asi 25.000 Vlasovců táhnou jednak na Motol, druhá na Bílou horu.
Od nich byl vyslán spojovací důstojník, aby vojsko v Ruzyni a na letišti se do 1 hod. v noci vzdalo a složilo zbraně, jinak zahájí útok.
Zpráva tato není ověřena.
VÚA-VHA, f. Velitelství Bartoš, sign. 102/CIII/1/13. Bojová hlášení, 6. 5. 1945, č. l. 265. Originál rukopisu.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Poslední bitva sovětského vojáka. Litoměřice chystají novou podobu parku
Vašku, nepodepisuj to, radil Havlovi. František Lízna šel za vším vytrvale
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
Hmm. Vlasovci.
Kdyby se v té době nenaházela Rudá armáda na Moravě a nehrnula se od Krušných hor, Vlasovci by v klidu čistili české luhy a háje od partyzánů a honili dezertéry.
Tož tak.
Jo? Vidite v tech dokumentech neco takoveho? Nebo vidite predstavu, kterou zanechalo rude vymyvani mozku? Hodna Ruda armada a zli Vlasovci?
Moje osobní koncem 2.sv. války osobně prožitá skutečnost je v souhlase s Admirálovým tvrzením o Vlasovcích. Byli mimo jiné součástí vojenských útvarů německých nacistů, určených k potírání partyzánského hnutí a stíhání zběhlých německých vojáků.
Tato zkušenost neměla nic společného s „rudým vymýváním mozků“ jak Vy Petře Kaminsky naivně a účelově tvrdíte,v souhlase s dnešním falšováním dějin , hlavně nedávných. Vše se dělo dávno předtím, než se komunisté začali prosazovat. Jeden z mých vzdálených příbuzných, žijících v Rakousku, voják z donucení, byl jimi, těmi Vlasovci před vánocemi 1944 jako dezertér „uloven“, předán nacistickému vojenskému soudu a následně popraven v Brně.
a kdyby bylo období, než se komunisté začali prosazovat?
Něco si načtěte. Z těch nejdůvěryhodnějších zdrojů.
Vlasovci byli koncem války staženi z fronty a nasazeni ve vnitrozemí na protipartyzánské a pořádkové operace. Přečtěte si také něco o jejich podílu na potlačení povstání ve Varšavském ghettu. Poučné čtení.
Vlasovci byli stejní zrádci, kteří za válečného stavu zradili svou vlast, jako byli naši kolaboranti v čele s legionářem Moravcem. Miliony zajatých rudoarmějců raději zemřeli za nelidských podmínek v zajateckých táborech ale na rozdíl od nich nezradili!
A jejich účast na obraně Prahy jen dokládá jejich charakter. Nejprve zradili vlast a pak své „spojence“. Mělo to být snad vykoupení za své pochybné přesvědčení? Dostalo se jim stejné odsouzení jako našim kolaborantům. Moravec se odsoudil sám.
Vzhledem k těm citovaným proklamacím a vzhledem k tomu, co se reálně v SSSR dělo v letech před druhou světovou (nebo Velkou vlasteneckou) válkou, bych ty vlasovce, v tom smyslu, že se tedy vrhli do spojenectví s nacisty (kteří se mj. propagandisticky prohlašovali za „osvoboditele od bolševismu“), dokázal i pochopit… Vždyť nakonec, je známo, že i mnozí z těch rudoarmějců, kteří přežili německé zajetí, si pak ještě museli projít „očistcem“ gulagů…
Ale nejde mi, prosím Vás, o žádnou záměrnou protibolševickou propagandu, která se tu nosila někdy v 90.letech, kdy se zdůrazňovalo, jak byl Stalin jako státník ještě horší charakter než Hitler (což je ale v některých aspektech, jako vztah k vlastním lidem a vůbec takovému širšímu okolí, nejspíš pravda), atd. atd. A už vůbec bych Vám nechtěl vyvracet Váš názor. Ale taky je to asi třeba celé vidět jako součást jedné obrovské tragédie, než jen hledat čistě kladné a čistě záporné hrdiny…
:)) rudé srdce bije. Zradili hodného otce Stalina, na jehož rozkaz povraždili celou ruskou elitu a desítky milionu lidi, včetně nechutností typu řízeného hladomoru na Ukrajině. Kdo byl horší Hitler, nebo Stalin?
Trpěliví Pražané od 15.3.1939 až do 5.5.1945 snášeli okupaci německými nacisty jakž takž (viz . „V úterý 2. června 1942 se na Staroměstském náměstí v Praze konala od 20 hodin „Manifestace českého lidu pro Říši“, kterou oficiálně nepořádaly nacistické okupační orgány, ale vláda protektorátu Čechy a Morava. Obyvatelé hlavního města byli vyzváni, aby se na veřejné shromáždění dostavili „v počtu co nejhojnějším“, a aby svou přítomností odmítli atentát na zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha a „rejdy emigrantské smečky, soustředěné kolem Beneše, veřejného nepřítele českého národa číslo jedna“.
Na shromáždění bylo podle dobových pramenů přítomno 65 000 lidí. Vysoká účast byla mimo jiné způsobena fámami o chystané decimaci příslušníků českého národa ze strany nacistů v rámci odvetných opatření za atentát na Heydricha.
V sobotu 3. července 1942 se na Václavském náměstí v Praze konala manifestace, která byla největším veřejným shromážděním v protektorátu Čechy a Morava po atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Manifestace se zúčastnilo asi 200 000 občanů a je považována za jednu z největších demonstrací, které se v novodobých dějinách na Václavském náměstí uskutečnily“. Zdroj archiv bezp. složek -ÚSTR).
Ovšem, když 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitlerve svém bunkru sebevraždu spolu se svou družkou Evou Braunovou, kterou si těsně předtím vzal za manželku, se už okupace těmi německými nacisty stala nesnesitelnou a tak po pětidenním rozvažování bylo Pražany vyhlášeno a také zahájeno povstání; Proti těm německým okupantům, samozřejmě. My, co jsme žili jinde, já třeba s rodiči na západ od Brna v Tišnově, plném německých vojáků a slyšeli jsme co chvíli dělostřelbu a výbuchy granátů a bomb, jsme si říkali, že to bylo „za pět minut dvanáct“; to Pražské povstání.
Sluší se doplnit informaci o sdělení, že první neněmecký voják se objevil ve dveří domu v 1.00 hodin 9.5.1945 a nebyl to Američan, jak učila paní učitelka Štěpánová na základní škole v nedaleké Veverské Bitýšce, ale Rus z armády maršála Malinovského, který odmítl mým otčímem nabídnutý alkohol, ale požádal o sklenici vody a zeptal se : „Germaněc nět?“.
Oprava : „Germancov nět?“
Komunistická indoktrinace je stále dost zřetelná. bylo by zajímavé zveřejnit zápisy z jednání ČNR, kde komunisté, pod vedení Smrkovského, prosazovali boj do posledního muže proti německý vojskům, za účelem více zajatců (otroků) pro Rudou armádu. Samozřejmě civilní oběti, či zničení města soudruhy nezajímalo. Vlasovci byli chudáci chyceni mezi dvěma obludnými režimy, nicmene jejich úloha v Praze je pouze pozitivní.