Společnost ČEZ má dostat více než miliardu korun od ruského plynárenského gigantu Gazprom. Ten se ale navzdory prohrané arbitráži k placení nemá a ČEZ proto řeší, jak, kde a jakou formou se dlužné částky domoct.

Podle informací HlídacíPes.org má ČEZ již vytipované blíže nespecifikované majetky Gazpromu v Polsku a v Řecku s tím, že „právníci ČEZ na tom pracují“. Oficiálně však ČEZ konkrétní kroky komentovat nechce.

„Gazprom dlužnou částku nezaplatil, přestože mu to uložil tribunál Mezinárodní obchodní komory svým konečným rozhodčím nálezem. Konkrétní záměry nebo právní kroky k vymožení dlužné částky, ale ze strategických důvodů nezveřejňujeme. Zatím je i předčasné spekulovat, zda a v jakém rozsahu se podaří částku vymoct – vymáhání je vždy otázkou více let,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

ČEZ poslal Gazprom k mezinárodní arbitráži poté, co po začátku ruské války proti Ukrajině ruská plynárenská firma významně zkrátila své dodávky a nedodržel tak ani platnou smlouvu s ČEZ.

Ten pak musel výpadek pokrýt nákupy plynu za tehdejší vysoké ceny. Rozdíl činil v součtu více než jednu miliardu korun, kterou ČEZ chtěl po Gazprom zpět.

Na ruský majetek nesahat

Spor skončil již vloni v únoru, od té doby k přiznané částce přibývají úroky z prodlení. „Dlužná částka je nad úrovní miliardy korun, ale k úročení se nebudeme blíže vyjadřovat,“ konstatuje Ladislav Kříž.

Nad Gazpromem v mezinárodní arbitráži už dříve v podobných případech vyhrál třeba německý Uniper či rakouský OMV, nicméně ani v případě těchto firem se ruská společnost k vyplacení sumy nemá.

Už dříve ČEZ potvrdil, že bude své nároky vymáhat exekučně.

V tom může následovat příklad firmy Diag Human, která na základě Newyorská úmluvy o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů získala možnost arbitrážní verdikt uplatnit v kterémkoli ze 172 členských států úmluvy – právě formou exekuce majetku (v jejím případě majetku České republiky).

„Bude třeba žádat soudy o uznání arbitrážního nálezu, ale lze to spojit rovnou i s návrhem na nařízení exekuce, samotné řízení minimálně v první instanci probíhá zpravidla poměrně rychle,“ komentoval tuto možnost pro HlídacíPes.org už dříve Petr Bříza, parter advokátní kanceláře Bříza & Trubač a expert na mezinárodní arbitráže.

Exekučně je možné nechat zabavit leccos – kupříkladu nemovitosti patřící v dané zemi Gazpromu, ale i movitý majetek, jako jsou automobily, umělecká díla či třeba letadlo, pokud by bylo ve vlastnictví firmy.

Jak upozorňuje Petr Bříza, přestože je Gazprom vlastněný ruským státem, lze postihnout pouze majetek dlužníka: „To je v tomto případě Gazprom, nikoliv Ruská federace. Majetek patřící Ruské federaci na základě tohoto nálezu tedy postihnout nelze.“

Jen malý objem majetku

Mezi společnostmi, které podaly žaloby na Gazprom, jsou finský Gasum, francouzský Engie, italský Eni, slovenský ZSE Energia a rakouský OMV. Právní kroky podnikly také německé RWE a Unipro, česká NET4GAS a Innogy Energie, nizozemské Gasunie Transport Services a BBL Company V.O.F., švýcarský DXT Commodities a řecký DEPA.

Celkový objem nároků evropských firem vůči Gazpromu dosáhl podle Reuters zhruba 19,5 miliardy eur. Pohledávka ČEZ je v tom tedy tvoří jen menší podíl.

Gazprom však po roce 2022 z velké části Evropu opustil nebo přišel o aktiva v EU. Jak konstatuje analýza mezinárodní právní firma Squire Patton Boggs z dubna 2026: „K dispozici je jen velmi omezený objem majetku, z něhož lze tyto nálezy vymáhat.“