Lukašenkův režim proměnil svou diplomatickou službu v síť špionů, kteří působí i v zájmu Ruska. Fungování této sítě popsal BelPol, sdružení bývalých běloruských příslušníků bezpečnostních složek. Minulý týden zveřejnil seznam stovky osob, které mají být součástí této sítě a pod diplomatickým krytím působí ve 40 zemích.

Oficiálně působí jako diplomaté, poradci, atašé a zaměstnanci ambasád, ve skutečnosti ale pracují pro běloruskou KGB a GRU. Organizace BelPol zveřejnila jména zhruba stovky osob zapojených do této sítě ve svém novém vyšetřování s názvem „Lukašenkovi špioni po celém světě / Agenti KGB a hra pod maskami diplomatů“.

BelPol zároveň oznámil, že seznam není kompletní a ve zveřejňování dalších jmen bude pokračovat.

V současné době jsou hlavní úkoly Lukašenkových špionů v zahraničí podle BelPol následující: Legitimizace zločince Lukašenka jako údajně legitimního prezidenta Běloruské republiky. K tomu se využívá propaganda, dezinformace i podplácení zahraničních lobbistů.

Dalším úkolem je napomáhání obcházení mezinárodních sankcí, které byly uvaleny na režim kvůli politickým represím a spoluúčasti na ruské agresi proti Ukrajině.

Dále jde o shromažďování informací o činnosti běloruské opozice, infiltrace řad demokratických sil, diskreditace jejich představitelů a vylákání Lukašenkových odpůrců na území Běloruska za účelem jejich trestního stíhání.

Mezi hlavní úkoly sítě běloruských agentů patří podle BelPolu také provádění operativních akcí na pokyn ruských tajných služeb nebo v jejich zájmu, a to zejména na ukrajinském, polském, litevském a lotyšském území.

BELPOL je monitorovací, analytické a investigativní centrum pro demokratické síly Běloruska. Tvoří jej bývalí zaměstnanci běloruských donucovacích orgánů, kteří v roce 2020 opustili službu na protest proti zmanipulování prezidentských voleb a porušování ústavních práv běloruských občanů, ale také ze specialistů (ekonomů, IT specialistů atd.).

Do činnosti skupiny BelPol patří vyšetřování zločinů režimu, příprava sankčních případů pro EU, USA, Kanadu, Velkou Británii, Japonsko a Ukrajinu, monitorování militarizace Běloruska, expertní briefingy pro západní partnery, účast na strategických dialozích se Spojenými státy, Kanadou a EU a poskytování analytických materiálů partnerským zemím a politickým strukturám.

Prioritou je Evropa, USA a Asie

BeoPol popsal, jak celý systém v Lukašenkově režimu funguje.

„V běloruských speciálních službách se špionáží v zahraničí pod diplomatickým krytím zabývá Úřad zahraniční rozvědky ústředního aparátu KGB a Hlavní vojenská rozvědka Generálního štábu ozbrojených sil (GRU). Podle údajů, které získal Belpol, se zaměstnanci Lukašenkových speciálních služeb pod diplomatickým krytím dělí do tří kategorií: První a hlavní z nich jsou osoby, které se přímo zabývají špionáží, náborem agentů a dalšími operativními činnostmi. Druhou kategorií jsou diplomatičtí kurýři. Jejich úkolem je doručovat z Běloruska do diplomatických zastoupení a zpět dokumenty, nosiče informací, speciální techniku a další vybavení. Třetí kategorií jsou šifrovací důstojníci. Ti se nezabývají operativní činností, ale pouze zajišťují šifrovanou komunikaci mezi diplomatickými zastoupeními, ministerstvem zahraničních věcí a speciálními službami.“

Pozice diplomatického krytí pro zaměstnance KGB a GRU jsou vytvořeny jak v aparátu ministerstva zahraničních věcí (MZV), tak v diplomatických zastoupeních v zahraničí. V aparátu MZV jsou zástupci speciálních služeb trvale soustředěni v Odboru diplomatické bezpečnosti.

Špioni z KGB zastávají v diplomatických zastoupeních podle zjištění BelPol převážně následující krycí funkce: druhý tajemník, první tajemník, poradce (nejčastěji) a vyšší poradce.

„Pracovníci GRU pod diplomatickým krytím působí ve většině případů jako atašé pro otázky obrany a asistenta vojenského atašé. Někdy však mohou zastávat i jiné krycí funkce, které nesouvisí s vojenským atašé. Pokud jde o šifrovací důstojníky KGB, ti mají v diplomatických zastoupeních téměř vždy krycí funkci atašé. Jedná se o nejnižší diplomatickou funkci. Ve výjimečných případech jsou šifrovací důstojníci jmenováni do funkce třetího tajemníka.“

Zvláštní kategorii tvoří tzv. pololegální agenti: oficiálně jsou zodpovědní za bezpečnost ambasády a udržují otevřené kontakty s donucovacími orgány hostitelské země. Takové krytí jim umožňuje provádět prakticky otevřeně operační práci. Do zpravodajské činnosti se zapojují i ​​manželky „diplomatů“. Mohou provádět sledování, shromažďovat informace o určitých osobách a provádět kontrasledování během operačních akcí.

Prioritními oblastmi pro minskou rozvědku jsou evropské země, zejména sousední, USA a Asie. Největší špionážní sítí mezi všemi zahraničními misemi Běloruska je však síť v Rusku, která pokrývá nejen Moskvu, ale i všechna města, kde se nacházejí konzuláty a pobočky ambasády.

Osobní oddanost diktátorovi

Jak zjistil BelPol, velkou roli v získávání pozic v Lukašenově diplomacii hraje nepotismus.

„Prostudovali jsme údaje o stovkách Lukašenkových diplomatů a zjistili jsme následující: V diplomatickém sboru současného Běloruska tvoří asi polovinu, možná i více, náhodní lidé bez odpovídajícího vzdělání a zkušeností. Jsou to bývalí Lukašenkovi úředníci a příslušníci bezpečnostních složek, vedoucí a odborníci státních a soukromých podniků, celníci, něčí příbuzní, přítelkyně a podobně. Celkově lze říci, že do struktury ministerstva zahraničních věcí se mnozí dostávají zjevně díky protekci nebo výlučně díky osobní oddanosti diktátorovi. Osoby, které nemají žádné diplomatické zkušenosti, mohou být okamžitě jmenovány velvyslanci a mimořádnými vyslanci a do dalších klíčových funkcí.“

BelPol dále uvádí, že mezi zaměstnanci Lukašenkových tajných služeb je velmi mnoho přistěhovalců z Ruska a stoupenců „ruského světa“ z jiných regionů bývalého SSSR. „Tito lidé zpravidla nevnímají Bělorusko jako svou vlast. Mohou být ,dvojitými agenty‘ a pracovat nejen pro Lukašenka, ale i pro ruské zájmy.“

Na Ukrajině působí agent GRU narozený v Olomouci

Na běloruském velvyslanectví v Praze působil donedávna jako poradce pro bezpečnostní a správně-právní otázky Nikolaj Alexandrovič Dukšta, narozený v roce 1985 v Grodnu. V září 2025 byl odhalen a kvůli špionážní činnosti vyhoštěn českými úřady.

Podle informací BelPolu pracoval Dukšta v různých aparátech KGB včetně ředitelství zahraniční rozvědky. Pod diplomatickým krytím působil od roku 2021, dříve v zahraničí nebyl nasazen. BelPol podotýká, že Dukšta se často scházel s ostatními agenty v Maďarsku.

K České republice má vztah také muž jménem Evgenij Anatoljevič Kosovec, který se narodil v roce 1982 v Olomouci a nyní působí na Ukrajině jako asistent vojenského atašé. Jeho otec byl vlivný voják, zastával funkci bývalého prvního zástupce náčelníka zbrojního odboru Ozbrojených sil Běloruské republiky.

Evgenij Kosovec působí pod diplomatickým krytím od roku 2018. Před misí na Ukrajině nevyjížděl na zahraniční služební cesty v rámci GRU. Má také krycí pas, vydaný v roce 2016 na jméno Jevgenij Alexandrovich Martynov.

O Jevgeniji Kosovci existuje také informace z 13. srpna 2020, kdy se pokusil nelegálně dovézt z Ukrajiny do Běloruska alkoholické nápoje, tabákové výrobky a další zboží nad rámec stanovených limitů pro přepravu.

„Zřejmě si myslel, že díky diplomatickému pasu projde hranicí bez kontroly,“ podotýká BelPol. Celnice ale zboží zabavila. Kosovec má navíc na kontě ještě dvě správní pokuty, zjistil BelPol.

V Bruselu působí čtyři agenti GRU a KGB

BelPol odhalil také celou špionážní skupinu, která působí na Velvyslanectví Běloruska v Bruselu. Její členové plní také funkce zastoupení při Evropské unii a NATO. Jako poradce velvyslanectví pro administrativní a právní otázky zde působí Pavel Vasiljevič Gurjanov, zaměstnanec běloruské GRU, s krycím pasem na jméno Pavel Vasiljevič Korčagin.

Další postavou je vojenský atašé jménem Dmitrij Nikolajevič Luka, narozený v roce 1978 v německé Postupimi v rodině vojáka. Jedná se rovněž o zaměstnance GRU, od roku 2021 má krycí pas na jméno Dmitrij Nikolajevič Belov.

Jako první tajemník, který má na starosti konzulární záležitosti, zde působí muž jménem Dmitrij Sergejevič Krishtal, narozený v roce 1992 v Pinsku v Brestské oblasti. Jde o zaměstnance ústředního aparátu KGB a je to zcela nový špion, dosud „neodhalený“ v jiných zemích, konstatuje BelPol.

Dalším je atašé velvyslanectví bez uvedení funkce Sergej Konstantinovič Artejev, narozený v roce 1976 v Minsku. Pracovník ústředního aparátu KGB. Jedná se o důstojníka – šifrovacího experta, který působí pod diplomatickým krytím od roku 2014. Předtím byl dva a půl roku na zahraniční misi na Ukrajině.

Špionem KGB je i generální konzul v Mnichově

Dalším velmi důležitým objektem pro běloruskou diktaturu je velvyslanectví v Berlíně ve Spolkové republice Německo. Pozici poradce pro administrativně-právní otázky tam zastává Dmitrij Anatoljevič Leonov, pracovník centrálního aparátu KGB, narozený v roce 1977.

Jeho otec byl generálmajor Anatolij Kirillovič Leonov, bývalý náčelník správy KGB pro Vitebskou oblast a později ředitel Institutu národní bezpečnosti Běloruska. Dmitrij Leonov působí pod diplomatickým krytím přibližně 20 let. Specializuje se především na špionáž v zemích západní Evropy.

Druhým tajemníkem pro politické a protokolární otázky je Sergej Vladimirovič Sipko, který dříve sloužil u KGB ve Vitebské oblasti a poté byl převelen do centrálního aparátu KGB. V roce 2018 obdržel krycí pas na jméno Sergej Vladimirovič Samochin.

Generálním konzulem v Mnichově je další pracovník centrálního aparátu KGB Kirill Leonidovič Dragun, narozený v roce 1972. Pod diplomatickým krytím působí Kirill Dragun přibližně 20 let. Špionáž v Německu je jeho specializací. Pro KGB pracoval již jeho otec.

Podle BelPolu je potřeba věnovat pozornost také konzulce jménem Olga Aleksandrovna Odinec, která se do diplomatických služeb pravděpodobně dostala díky protekci svého otce a může být využívána v zájmu KGB. Jejím otcem je penzionovaný důstojník KGB Aleksandr Antonovič Petrovič, který působil ve Správě diplomatické bezpečnosti ministerstva zahraničí

Špioni jsou také součástí stálé mise Běloruska při kanceláři OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě. Například prvním tajemníkem dohlížejícím na spolupráci s Meziparlamentní unií, Mezinárodní organizací práce, Světovou zdravotnickou organizací a Společným programem OSN pro HIV/AIDS je důstojník KGB Jevgenij Sergejevič Lednev, potomek čekisty, který má od roku 2016 krycí pas na jméno Sergej Alexandrovič Gorčakov.

Zaměstnanci KGB se to množí také v USA. Jako poradce pro bezpečnostní otázky Stálého zastoupení Běloruské republiky při OSN v New Yorku působí Denis Anatoljevič Tarasenko, narozený v roce 1981, který absolvoval Akademii FSB Ruska v Moskvě. Poté sloužil pro zahraniční rozvědku KGB v Minsku. Pod diplomatickým krytím působí od roku 2016, byl vysílán na zahraniční služební cesty do Rakouska, Bulharska, Turecka a Libanonu.

Na velvyslanectví Běloruska v USA ve Washingtonu působí jako poradce velvyslanectví pro bezpečnostní a administrativně-právní otázky Andrej Viktorovič Marťanov, narozený v roce 1974. Jde o zaměstnance odboru zahraniční rozvědky KGB. Dříve působil jako pseudodiplomat v Turecku a ve Spojených arabských emirátech.