Podnikatel a bývalý aktivní politik za ODS Petr Štrunc podal v únoru žalobu na dva plzeňské politiky za výroky v médiích. V květnu soud nařídil mediaci, k dohodě stran ale nedošlo. Případ nyní míří k soudu a bude na něj upřena i mezinárodní pozornost.

„Mediace skončila bez výsledku. Máme nařízené jednání u soudu na leden 2026,“ informoval HlídacíPes.org Michal Vozobule, který je jedním ze dvou žalovaných. „Pořád se ale divím tomu, že když člověk pojmenuje věci pravými jmény, tak se pak musí měsíce věnovat soudnímu řízení,“ konstatuje Vozobule.

Žalobu na plzeňského zastupitele a šéfa plzeňské TOP 09 Michala Vozobule podal Petr Štrunc za jeho komentář, který vyšel 18. října na webu Plzen.cz.

Komentář se primárně věnoval obvinění místopředsedy dozorčí rady pražského dopravního podniku Jana Marka v jedné z větví kauzy Dozimetr. Vozobule v komentáři upozornil na vazby Jana Marka na ANO a údajně i na primátora Romana Zarzyckého.

Petra Štrunce zmínil jen okrajově jakožto podnikatele, který má stát za hnutím PRO Plzeň, které se po volbách v roce 2022 stalo spolu ANO součástí současné koalice na plzeňské radnici i ve vedení Plzeňského kraje.

Petr Štrunc avizoval svoji žalobu na Michala Vozobuleho v textu, který publikoval rovněž na webu Plzen.cz o dva dny později.

Za další dva dny se na stejném webu objevil třetí text, tentokrát podepsaný hnutím PRO Plzeň: „Pan Vozobule označuje Petra Štrunce jako ,obchodníka s chudobou‘, což je tvrzení zcela neodůvodněné a nepravdivé. Petr Štrunc je plzeňský podnikatel, který se významně podílí na rozvoji Plzně a vytváří zde přibližně 600 pracovních míst (…) Právní kroky připravuje i hnutí PRO Plzeň,“ stojí v textu, který hnutí zveřejnilo i na svých webových stránkách.

Právě spojení s hnutím PRO Plzeň je přitom jedním z bodů, za které Štrunc Vozobuleho žaluje. V textu žaloby požaduje kromě kompenzace ve výši 100 tisíc korun zveřejnění omluvy na webu Plzen.cz.

Petr Štrunc podal podle informací HllídacíPes.org žalobu také na Romana Jurečka, podnikatele a dlouholetého místopředsedu plzeňské ODS, který bývá rovněž často nazýván „kmotrem“. Štrunc byl v minulosti nejen Jurečkovým spolustraníkem, ale v 90. letech spolu i podnikali. Štrunc nyní požaduje od Jurečka omluvu a milion korun za jeho výroky v rozhovoru na Parlamentních listech.

Také HlídacíPes.org obdržel – již vloni na podzim – předžalobní výzvu od Petra Štrunce za článek zveřejněný po loňských krajských volbách.

Jak již dříve uvedl HlídacíPes.org, oficiální spojení Petra Štrunce s hnutím PRO Plzeň nelze z veřejných zdrojů dohledat. Zřejmé ale je, že na nejvyšších pozicích kandidátky PRO Plzeň se vždy objevují dlouholetí přátelé a spolupracovníci Petra Štrunce.

Na jeho nemovitostech již tradičně před volbami visí obří transparenty PRO Plzeň. Předsedou PRO Plzeň je Štruncův dlouholetý spolupracovník a jednatel jeho firem Radek Mráz, který byl v roce 2013 obviněn v případu daňových úniků při dovozu LTO, v tzv. kauze Jantar, v níž pachatelé zneužívali jako bílé koně nájemce z ubytoven, které provozovaly Štruncovy firmy.

Radek Mráz je v současnosti jednatelem Štruncových firem POLTEKA a Area D, která provozuje zábavní centrum pro děti v sousedství ubytovny Zborovská.

Před letošními parlamentními volbami visí na stejných nemovitostech billboardy Motoristů.

Žalobce o dohodu často nestojí

Případem Štruncovy žaloby se zabývá Okresní soud Plzeň-město. V únoru soudkyně v případu nařídila mediaci, ta ale skončila záhy a k dohodě stran nedošlo.

„Jako mediátorka jsem vázána mlčenlivostí a k jednotlivým případům se vyjadřovat nemohu. Jen chci upřesnit, že soud může účastníkům nařídit pouze první informativní setkání s mediátorem, při němž se sami rozhodnou, zda chtějí do mediace vstoupit. Mediace je vždy dobrovolná a nikdo nemůže strany nutit ani k účasti, ani k dohodě,“ uvedla pro HlídacíPes.org Dana Potočková z firmy Conflict Management International, která byla v případu zapojena jako mediátorka.

„V typických SLAPP (strategic lawsuit against public participation = strategická žaloba proti účasti veřejnosti, pozn. red.) sporech mediace často naráží na to, že žalobce o dohodu vůbec nestojí, a proto ani nezačne. Není na mediátorovi, aby hodnotil, zda jde o SLAPP spor, to je otázka právního posouzení,“ vysvětlila Dana Patočková. Podle ní je podstatné, zda všichni účastníci projeví ochotu jednat a hledat přijatelné řešení.

„Je dobré si uvědomit, že skutečné jádro konfliktu může ležet i jinde, než ukazuje žaloba, třeba v nevyjasněných faktech či starších sporech. Mediace pak může nabídnout prostor k diskusi a vyjednávání o těchto otázkách. Není však univerzálním nástrojem a tam, kde chybí reálný zájem na dohodě, ztrácí svůj smysl,“ dodala Patočková.

Jak se vypořádat s podobnými případy, které nesou známky šikany a zneužití právních nástrojů, tzv. SLAPPs, stanoví nová evropská anti-SLAPP směrnice. Členské státy ji musí implementovat do 7. května 2026. V České republice je nyní implementační zákon v připomínkovém řízení.

Směrnice přináší především ochranu pro oběti těchto šikanózních žalob. Doplňují ji Doporučení Rady Evropy. Pokud bude směrnice implementována v souladu s doporučeními, mohli by soudci zamítat zjevné šikanózní žaloby již v raném stádiu a zabránit tak jejich umlčovacímu efektu na oběť.

Pokud žalobce neprokáže, že byla žaloba opodstatněná, bude muset uhradit veškeré náklady řízení, včetně právního zastoupení žalovaného. Navíc může čelit sankcím. Oběť naopak bude moci požadovat odškodnění, včetně odškodnění za psychickou újmu nebo újmu na pověsti.

Tato opatření by měla sloužit zároveň jako odrazovací prostředek od toho, aby byly právní kroky a žaloby zneužívány k umlčení kritických hlasů a informací veřejného zájmu.

SLAPPs přispěly k zpravodajským pouštím

V České republice vydala doporučení k implementaci směrnice Rada vlády pro lidská práva ve svém usnesení.

„Účelové šikanózní žaloby, které omezují veřejnou debatu, jsou problémem i v Česku. To víme z naší činnosti i díky výstupům z dotazníku, který jsme k tématu připravili. Víme o desítkách případů zástupců občanské společnosti nebo novinářů, kteří čelili zneužití práva, s často závažnými dopady na psychické zdraví, finance i motivaci v aktivitách ve veřejném zájmu pokračovat. Aby byla opatření obsažená v evropská anti-SLAPP směrnici účinná, je nezbytné ji v Česku vztáhnout i na vnitrostátní případy. V drtivé většině případů je totiž žalobce i žalovaný z jedné země. Bez demokratické diskuse a bez svobodných médií není kvalitní demokracie realizovatelná,“ uvedl pro HlídacíPes.org David Chytil ze Sekretariátu Rady vlády pro lidská práva.

Požadavky na efektivní implementaci anti-SLAPP směrnice jsou formulovány také ve Výzvě politickým stranám před parlamentními volbami k podpoře svobody médií, jejímž spoluiniciátorem je Asociace online vydavatelů (AOV), a kterou podepsala dvacítka mezinárodních organizací zabývajících se svobodou médií.

Jak chránit média před strategickými žalobami (SLAPP)

Efektivně a včas implementovat směrnici EU proti žalobám SLAPP a doporučení Rady Evropy a usnesení české Rady vlády pro lidská práva:

• aplikovat ochranu na mezinárodní i vnitrostátní případy;
• zavést účinné sankce odrazující od použití SLAPP;
• umožnit soudům zamítnout žalobu jako SLAPP z vlastní iniciativy již v rané fázi řízení;
  přijmout opatření na odškodnění obětí SLAPP;
• zajistit, aby soudní i jiné relevantní orgány byly detailně informovány o problematice SLAPP;
• systematicky shromažďovat a průběžně zveřejňovat data o SLAPP žalobách mířených na novináře.

Na mezinárodní úrovni sleduje případy šikanózních žalob proti novinářům, aktivistům i dalším obětem z řad veřejnosti Koalice proti SLAPP v Evropě (CASE). Mapuje jednotlivé případy a poskytuje také přehled organizací, které jsou schopny obětem SLAPPs poskytnout pomoc. Případy SLAPP je možné hlásit zde.

Podle informací HlídacíPes.org bude nyní zvýšená pozornost věnována právě situaci v České republice, kde dosud pravidelný a podrobný monitoring případů SLAPP neprobíhal.

Zároveň je Česká republika zemí, která je v několika indikátorech nevíce postiženou zemí v EU co se týká fenoménu zpravodajských pouští v regionech. Podle zprávy i usnesení Rady vlády pro lidská práva právě SLAPPs jako nástroj k umlčení kritických hlasů na lokální úrovni k této situaci výrazně přispěl. I proto budou obzvláště případy jako je ten plzeňský v příštím roce sledovány.

Koalice CASE letos zřídila také Evropský monitor proti SLAPP, jehož cílem je poskytovat informace o stavu transpozice a implementace evropských nástrojů týkajících se SLAPP na národní úrovni. Monitor spravuje Evropské centrum pro svobodu tisku a médií (ECPMF).

Autorka je předsedkyní dozorčí rady ECPMF.