Pixabay, zdroj

Dobrá škola se dá vybudovat za pět let, Česko ale musí konečně začít. Co zachrání naše vzdělávání?

Napsal/a Vojtěch Berger 2. ledna 2018

Česko má poslední šanci na reformy v oblasti vzdělávání, které mu umožní reagovat na globální výzvy. Posledních 17 let jsme doslova promarnili, upozorňuje studie Aspen Institute. Zvlášť zdůrazňuje, jak málo času se na středních školách věnuje mediální výchově. A že jsou na tom čeští učitelé platově skoro nejhůř ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Migrace, hybridní konflikty i otevřené války, klimatické změny. Stěžejních procesů, které vyvolávají nepředvídatelné události, je ve světě řada. Státy na ně můžou buď pasivně reagovat, bránit se jim, nebo se naučit z nich těžit. Přesně to ale podle studie Česko v tuhle chvíli neumí. Do značné míry za to může zanedbané školství.

Česká republika se momentálně chlubí nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé EU. Jak křehké je to prvenství ale ukazuje následující tabulka (znázorňuje podíl pracovních míst, jejichž existenci může ohrozit pokračující automatizace výroby).

Zdroj: OECD, Tabulka: Aspen

„Zaniklá pracovní místa nejsou nahrazována novými ve smyslu stejné či obdobné práce s drobnou obměnou kvalifikace, nýbrž vzniká práce diametrálně odlišná, co se předpokladů týká. Trend, který technologie zahájily, vyprazdňuje oblast středních kvalifikací, kdežto nově vzniklá pracovní místa vyžadují převážně vyšší kvalifikaci, v menším procentu (v některých odvětvích) také nižší,“ píše s odvoláním na statistiky OECD Aspen.


Text je výběrem ze studie zpracované pro výroční konferenci Aspen Institute Central Europe, jejíž byl HlídacíPes.org mediálním partnerem.aspennew


Právě na produkci středních kvalifikací je ale české školství dlouhodobě založeno, protože je výrazně vychýlené do odborné oblasti na úkor všeobecného vzdělávání, konstatuje Aspen.

„Vzdělávací systém historicky předpokládá, že většina lidí jej opustí po střední škole. Změny v ekonomice a na pracovním trhu ukazují, že bude třeba tuto strukturu výrazně změnit,“ dodává.

Selhání škol bude společnost bolet

Zdroj: OECD, Tabulka: Aspen

To, do jaké školy rodiče děti pošlou, má taky přímý vliv na jejich pozdější chování coby voličů. Aspen argumentuje výsledky Studentských voleb pořádaných pravidelně společností Člověk v tísni. Ukazuje se v nich, že středoškoláci do velké míry volí podle svého socioekonomického statusu.

Zatímco podpora krajně populistického politického projektu SPD Tomia Okamury na gymnáziích byla minimální, na učilištích byla v roce 2017 tato strana druhá nejpreferovanější, a to hned za hnutím ANO Andreje Babiše.

Školy jsou přitom jediným místem, kde „dochází k intenzivní interakci mezi různými sociálními vrstvami, a měly by přirozeně být nositelem sociální koheze a její reprodukce,“ tvrdí studie.

Jinými slovy – už ve školách se určuje, jestli žáci později budou chápat důležitost společenské soudržnosti, a tím i ovládat schopnost definovat, co je pro společnost důležité – zdaleka ne jen ve vzdělávání, ale třeba i v energetice, zdravotnictví, dopravě a taky v demokratickém uspořádání státu.

Zároveň s tím se na středních školách věnuje jen minimální pozornost mediální výchově, v průměru jen čtyři vyučovací hodiny za celé středoškolské studium.

Aspen proto doporučuje zásadně posílit občanské vzdělávání. „Demokracie není samoudržitelná, a pokud převládne „alternativní“ vidění reality nad skutečností, stane se rázem velmi křehkou,“ stojí v dokumentu.

Zdroj: Median, Tabulka: Aspen

Dvacet let na změnu

Lepší školství, a tím i lepší společnost ale nemůže být zadarmo – týká se to hlavně platů učitelů. „ČR ostudně zanedbává vzdělávací systém, mezi vyspělými zeměmi OECD a EU je společně s Maďarskem a Slovenskem na konci pomyslného žebříčku v tom, kolik procent HDP do vzdělávání vkládá,“ píše Aspen.

Nutná je taky změna struktury vzdělávácího systému – aby lépe reagoval na zmíněnou polarizaci, kdy na jedné straně ekonomika nevyžaduje tolik středně kvalifikovaných, zato mnoho vysoce kvalifikovaných i mnoho nejméně kvalifikovaných pracovníků.

To všechno se neobejde bez odpolitizování ředitelských pozic na školách. Ředitel by měl být hlavně kvalitní pedagogický manažer. A měl by mít vyšší plat než dnes.

Dobrá škola se podle Aspenu pod dobrým ředitelem dá vybudovat za pět let a změny by se v systému pozitivně projevily za 20 let.

Čtěte též

Reklama

11 komentářů

  1. petrph napsal:

    Tedy – doufám že jsem jen špatně pochopil formulovaný názor „studenti mají dosahovat vyššího ukončeného vzdělání, protože tím pádem budou volit jiné (ty správné) strany??
    Tak to je špatně – a ukazuje to jedině to v jaké krizi je náš politický systém. Ono je to totiž obráceně – ty „správné strany“ by měly podporovat i skupiny s nižším vzděláním. A možná že je i ve své základně podporují. Co je to ovšem platné, když ani v politických stranám nefungují pluralitní principy aby alespoň politicky plnili své programy. A uzákoní se to na čem se dohodnou nejvyšší bossové těch stran. Je samozřejmě špatně, když je tím bossem sám big Babiš, ale jak jsem viděli právě z hlediska přijímání zákonů, když o těch zákonech rozhodoval Sobotka, Babiš a Bělobrádek, nebylo to o mnoho lepší.
    A samozřejmě je směšné chtít to řešit – právě v dnešní postfaktické době rozšířenou mediální výchovou. Jak už jsem tu myslím psal – což může být školení na 5 minut – jak se hledá v Googlu. nebo semestrální kurz vědecké práce s informacemi – ovšem pak s tím předpokladem že praktické ověřování té každé jedné informace je otázka řady hodin,dnů, týdnů (některé jsou potvrzeny či vyvráceny až později). Což prakticky nikdo dělat nebude. A navíc s tím rizikem že řada informací nejsou ověřitelná objektivní fakta ale pouze něčí hlásané názory, se kterými lze souhlasit nebo nesouhlasit..

    • František napsal:

      Já také doufám, že jste to špatně pochopil. Chápu to přesně opačně. Tedy, že špatné vzdělání způsobuje, že lidé volí „špatné“ strany. A dle kontextu jako „špatné“ chápu strany jenž nemají v demokracii co dělat, tedy strany například propagující nenávist.

      • petrph napsal:

        Jestli tady nějaká strana opravdu – ale opravdu doložitelně produkuje nenávist, je na místě na ní podat soudní oznámení a požadovat její zrušení. Což se ale u současných parlamentních stran nestalo.¨
        Ale jestli snad máte na myslí pod mediálním pojmem nenávist rozdílné názory na současná globální a společenská rizika, tak to máte smůlu.
        Ostatně – pokud se podívám na přijaté zákony v poslední době, mám takový dojem že zvolení politici (pokud není právě před volbami) z nějakého důvodu nenávidí vlastní občany a snaží se je co nejvíc skřípnout. Třeba takové EET neodhlasovala v plné míře jen ANO ale i se vztyčenou pravicí i všichni poslanci sociální demokracie a křestanských demokratů. O řadě dalších zákazů nemluvě.. A pravicové strany se dokázaly znemožnit o volební období dřív. Btw z důvodů které jsem uvedl dříve..

  2. Petr Kaminsky napsal:

    1) Co to je medialni vychova? Absolvoval jsem socialisticke skolstvi a pod timhle terminem si nedokazu predstavit vubec nic. 2) Platy ucitelu se nemohou vyrazne zvysit, protoze jsou urcovany platovymi tabulkami. Pokud je chceme zvysit, museli bychom zvysit platy i kdejake sekretarce na urade. Nebo konecne opustit platove tabulky. Tim by taky vznikl prostor pro ohodnoceni „spolecenskeho prinosu“ profesi. Dnes jsou platy napr. IT odborniku vysoce nadprumerne, jejich spolecensky prinos minimalni. Ale nema cenu porovnavat soukromy a verejny sektor.

    • petrph napsal:

      Víte – možná bych se pokusil vysvětlit vysoce společenský přínos IT odborníků – který je ale (možná u nás) špatně využíván.
      Protože jistě že IT odborník má být vysoce placen protože jeho práce se exponenciálně zúročuje ve správné a kvalitní funkčnosti IT systémů za které zodpovídá.
      Takže – dejme tomu že zaplatíte třeba 2 hodiny práce IT odborníka (2x 500 Kč) za instalaci a nastavení počítače, který pak třeba rok používáte zcela bez potíží ke své práci. Pokud se vyskytne nějaká závada příjde opraví a naúčtuje třeba jen tu hodinu. Navíc – opravdoví IT odborníci umí toto i dálkovým přístupem, nebo hromadně pro celé skupiny (domény) počítačů.
      Jistě že dnes není nutné /a ani řada institucí to už nedělá), platit si svého „ajťaka“ měsíčním platem (třeba 70-100 000 Kč) jen pro sebe.
      A podobně, práce programátorů (i analytiků) se vyplatí – pokud udělají za několik měsíců práce nějaký program (i kdyby náklady byly v milionech) – a pak ten program využívá pro urychlení a zefektivnění své práce třeba tisíce lidí, stovky institucí, desítky úřadů. Samozřejmě /i finanční/ efektivita klesá, když si každý úřad musí objednávat vytvořit program jen pro sebe, protože pro něj platí trochu jiné předpisy, než pro ten vedlejší úřad. Popřípadě, pokud vláda a parlament každý rok, každých pár měsíců ty zákony mění – a veškeré tyto změny se musí do těch programů pokaždé a draze dodělávat..

      • Oskar (hanák z hané) napsal:

        Mám dva vnuky a oba vystudovali doma i v zahraničí „na IT-odborníky“ a také se tím velmi úspěšně živí. Ovšem když se jich zeptám, proč se důležité dokumenty, na př. ve zdravotnictví, nebo záznamy o zaměstnání pro důchodovou agendu stále ukládají, mimo v digitální podobě, i v písemné formě na papíře, říkají mně : Dědo z papíru to magnetem nevymažeš.

    • František napsal:

      Mediální výchova je něco co by mělo naučit mediální gramotnost což dle wiki je: „Tento pojem by měl sdružovat základní schopnosti – vyhledávání informací, vyhledávání obsahů, porozumění všech jejich významů, schopnosti sdělení analyzovat a porovnávat s dosavadními zkušenostmi, schopnost kriticky hodnotit.“
      Pokud se chcete dozvědět více doporučuji na manipulátor cz vyhledat pojem mediální gramotnost.

  3. Pavel Polák napsal:

    Zažil jsem ve školství spoustu změn a bohužel, co do metodologie byly všechny k horšímu. Proč? Protože se změnou vždy přichází peníze, které nikdy nedoputují tam kam mají, a proto čím větší paskvil, tím více peněz do kapsy demokratům pardon byrokratům. Důkazem budiž inkluze.

  4. Jaroslav Kos napsal:

    Co dělali a jakou odpovědnost měli a mají třeba ministři školství ???. K úpadku školství pomáhá také rušení Zvláštních škol a inkluze !!!

  5. Nowak napsal:

    A který stát dokáže těžit z nečekaných změn (díky svému skvělému vzdělávání)? Já si žádný konkrétní zrovna nepředstavím.
    Volby u nás nedopadly extra. Ale v USA mají Trumpa, ve Velké Británii brexit, ve Francii se málem stala prezidentkou Le Penová, … I tam selhalo školství a musejí ho honem napravit?

    • Jiri Janecek napsal:

      Pro doplneni – Pravi Finove 17.5 % (2015), Svedsti demokrate 12.9 % (2014)…

      Aby tam byly i ty nase velke vzory…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama