Deset let od zákazu podpory islamistů. Německá vláda slibuje urychlení deportací
V září to bude deset let, kdy německé ministerstvo vnitra zakázalo činnost tzv. Islámského státu v Německu, včetně jakékoliv podpory této organizace. Hrozba islamistickým terorismem se přesto meziročně zvýšila, uvádí Zpráva o ústavní ochraně za rok 2023. Po červnovém incidentu v Mannheimu, kde islamista ubodal policistu, slibuje německá vláda opět zákon, který by urychlil deportace zločinců.
V Německu se podle Zprávy o ústavní ochraně za rok 2023 nachází 27 200 islamistů, což je téměř stejný počet jako v předchozím roce.
Početně nejsilnější skupinou v rámci islamistických hnutí v Německu zůstává s přibližně 10 500 stoupenci salafismus. Aktivity na salafistické scéně v roce 2023 vzrostly, salafističtí influenceři mají vysoký dosah zejména na TikToku.
Spolková prokuratura v Karlsruhe nařídila jen za červenec devět zatčení a vznesla dvě obžaloby proti příslušníkům nebo podporovatelům tzv. Islámského státu.
„Hrozba islamistickým terorismem v Německu i pro německé zájmy a instituce po celém světě pokračuje a dále se zvyšuje od teroristického útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 a následných vojenských střetů v pásmu Gazy. Hrozba v Německu pochází jak od džihádisticky motivovaných jednotlivých pachatelů, tak od džihádistických skupin. Kromě méně složitých útoků na primárně ,měkké‘ cíle, které v posledních letech dominovaly, lze očekávat i komplexnější útočné projekty,“ konstatuje poslední zpráva Spolkového úřadu pro ochranu ústavy.
Čtvrt milionu na vykoupení vězňů
V čím dál větší míře dochází také ke zneužívání konfliktů a válek k financování islámského terorismu a extremismu pod rouškou charity, varuje dále zpráva.
Související články
Němci chtějí policii povolit software pro rozpoznávání obličeje
„V návaznosti na ruskou útočnou válku proti Ukrajině, zemětřesení v Turecku a Sýrii, jakož i situaci v pásmu Gazy, byl identifikován rostoucí počet žádostí o dary nebo finanční převody spojené s islamistickými nebo teroristickými organizacemi.“
Na síť financování Islámského státu se zaměřila také jedna z největších policejních razií v Německu proti příznivcům IS, která proběhla loni na konci května.
Domovní prohlídky byly provedeny v deseti spolkových zemích, přičemž bylo nasazeno více než tisíc příslušníků Spolkového kriminálního úřadu, zemských kriminálních úřadů a policie.
Celkem prohledali více než sto nemovitostí v Berlíně, Bavorsku, Brémách, Bádensku-Württembersku, Hamburku, Hesensku, Porýní-Falci, Durynsku, Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku. Němečtí policisté spolupracovali během razie i s Nizozemskem.
Zatčeno bylo sedm osob, které prostřednictvím sítě podporovatelů údajně v letech 2020 až 2022 převedli z Německa do Sýrie více než 250 tisíc eur pomocí důmyslného systému darů. Podezřelí jsou převážně německé, ale také kosovské, marocké a turecké národnosti.
Podle spolkového státního zastupitelství měly být peníze použity na vykoupení a propuštění členů IS vězněných v táborech na severovýchodě Sýrie nebo na financování „životního stylu v táborech v souladu s požadavky IS“. Na konci listopadu 2023 vznesla Spolková prokuratura obvinění proti pěti obžalovaným. Soudní proces začal letos 17. dubna u Vyššího zemského soudu v Düsseldorfu.
Cílem měli být Židé či mešita
Teroristické skupiny podporující IS vznikají v Německu nejen za účelem financování, ale i s cílem přímo podnikat násilné činy. Na konci července začal soud se sedmi islamisty ve věku 21 až 47 let, kteří se podle obžaloby dostali do Německa přes Polsko z Ukrajiny na jaře 2022, kdy využili situace po napadení Ukrajiny Ruskem.
Následně vytvořili džihádistickou teroristickou skupinu, aby „prováděli významné útoky v duchu teroristické milice IS“. Jedná se o pět Tádžiků, jednoho Kyrgyze a jeden člen pochází z Turkmenistánu. Skupina měla být v kontaktu s členy zvláště radikální odnože IS „Provincie Islámský stát Chorásán“ (ISPK).
Související články
Je třeba zasáhnout hned, třicátá léta se mohou opakovat, říká starosta bavorského města
Muži byli zatčeni při razii 6. července 2023 v Severním Porýní-Vestfálsku. Obviněni jsou z vytvoření teroristické organizace a plánování útoků, šest z nich je rovněž obviněno z podpory teroristické milice Islámský stát. Údajně vybrali dary v celkové výši několika tisíc eur pro bojovníky IS vězněné v Rusku a Iráku.
Zatčeni byli v době, kdy měli prozkoumávat možné cíle pro své útoky. Uvažovali například o veletrhu v Kolíně nad Rýnem ve čtvrti Deutz či liberální mešitě Ibn Rushd Goethe v Berlíně. Tu radikální vůdci IPSK označili za „místo pro uctívání ďábla“ kvůli tamní rovnosti mužů a žen.
Několik měsíců před svým odhalením se prý zaměřili také na Židy. Podle obžaloby shromažďovali informace o potenciálních obětech útoku a vyhledávali na internetu židovská modlitební pravidla, aby se dozvěděli více o každodenní rutině zbožných Židů.
Zpřísnění zákona o deportacích
Na začátku června zvedli vládní politici opět debatu o rychlejších a účinnějších deportacích do Afghánistánu a Sýrie poté, co 25letý Afghánec zranil na protiislámském shromáždění v Mannheimu nožem několik lidí, včetně 29letého policisty, který později na následky zranění zemřel.
„Islamističtí agitátoři, kteří duchovně žijí v době kamenné, nemají v naší zemi místo,“ řekla následně médiím ministryně vnitra Nancy Faeserová a slíbila, že připraví co nejdříve další novelu zákona o deportacích.
Podle kancléře Olafa Scholze by se nový deportační řád měl vztahovat kromě pachatelů také na lidi, kteří oslavují teroristické zločiny. „Každý, kdo oslavuje terorismus, jde proti všem našim hodnotám a měl by být také deportován,“ řekl v projevu v Bundestagu.
K podobnému případu jako letos v Mannheimu došlo loni v dubnu v Duisburgu. 27letý syrský uprchlík, který se přihlásil k podpoře IS, tam ubodal nožem muže a čtyři další vážně zranil. Vrchní zemský soud v Düsseldorfu jej odsoudil k doživotnímu vězení s následnou preventivní detencí.
Co se týká deportací, Německo je dosud úspěšné pouze zhruba v jedné třetině případů. Účinnější praxi brání především procesní překážky, ale také to, že osoby určené k deportaci často nelze zkrátka nalézt.
Dále platí, že by neměl být deportován nikdo, kdo je potenciálně ohrožen ve své domovské zemi, i když spáchá teroristický čin. Zahraničním zločincům hrozí deportace do země původu navíc až po odpykání trestu. A například právě do Afghánistánu nedeportovalo Německo nikoho od doby, kdy se v Kábulu v srpnu 2021 dostal k moci radikální islamistický Tálibán.
Za nezdařené vraždy jen pár let
Pokud jsou u islamistů v Německu zjištěny trestné činy teprve ve fázi přípravy, nebo se skutek nezdařil, tresty většinou příliš vysoké nebývají.
26letý Iránec Jalala J. dostal v listopadu 2023 čtyři roky vězení s následnou preventivní detencí za to, že se chystal vyrobit kyanid a následně v souladu s ideologií džihádistické milice Islámský stát zabít vypuštěním jedu co nejvíce lidí. Příslušné suroviny pro výrobu kyanidu si již obstaral. Provést útok chtěl údajně na Silvestra 2022 ve městě Castrop-Rauxel v Severním Porýní-Vestfálsku.
K sedmi letům vězení byl v roce 2021 odsouzen tehdy jednatřicetiletý Tádžik Ravsan B. Ten vedl skupinu přívrženců IS, s níž plánoval v roce 2019 nejprve vraždu albánského podnikatele a poté v Německu žijícího 35letého rodáka z Íránu Amira D., který konvertoval ke křesťanství.
Ani k jedné vraždě nedošlo, přestože se o obě skupina islamistů pokusila. Skupinu navigoval mezinárodně hledaný terorista zvaný Abú Fatima ze Severokavkazské republiky Dagestán, který se také údajně podílel na útoku kamionem ve Stockholmu v dubnu 2017, při němž zemřelo pět lidí a 14 bylo zraněno.
Spolková prokuratura požadovala pro Ravsana B. nejprve osm a půl roku vězení. Nakonec ale kromě částečného doznání soud jako polehčující okolnost vyhodnotil i to, že Ravsan B., otec dvou dětí, trpěl po rozchodu s manželkou depresivními náladami.
V březnu 2018 byli odsouzeni tři Syřané, kteří přicestovali do Německa v listopadu 2015 ze Sýrie na příkaz IS, aby zde byli připraveni k útokům. Zatčeni byli po necelém roce. Nejstarší obžalovaný ve věku 27 let dostal trest šest a půl roku vězení. Další dva obžalovaní, kteří byli nezletilí, dostali každý tři a půl roku.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Na viděnou v srbské televizi. České stopy v propagandě Vučićova režimu
„K této záležitosti hnutí nepodá vyjádření.“ Jak se SPD kamarádí s extremisty z AfD
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Pokud se je nepodaří deportovat, tak je třeba držet tyto osoby ve speciálních detenčních zařízeních s dostatečně silnou ostrahou. A do těchto zařízení dávat všechny co nejsou s to fungovat jako civilizovaní lidé (a např. nutí své manželky a dcery chodit zahalené). Klidně ať jsou u toho i nějaké střežené dílny, aby si na sebe vydělali. A za nedostatku elektřiny by mohli sedět na šlapacích kolech a pohánět alternátory.
pomohlo by i očkování,předevím přísná lékařská prohlídka která by odhalila parazitické ,infekční a pohlavní choroby a další ,např. onkologické které by vyžadovaly nákladnou léčbu. S tímto nálezem by si sami museli vyjednat pojistku u některé zdravotní pojiťovny,bude-li některá ochotná je vzít do pojištění. Pokud ne,tak buď časově neomezená karanténa a péče na jejich vlastní náklady ,nebo vrátit za hranice.Pokud ano,pak přeočkovat a použít antihormony aby nebyli sexuálně agresivní,plus .s.c. injekce spermií pro neplodnost.
Deportovat můžete tam,kde souhlasí s přijetím.A to je kde ? Nikde ! ,takže můžou zpřísňovat jak chtějí a nebude to k ničemu.
Je řada chorob,které se léčit nedají a lze se jim vyhnout pouze prevencí.
Takže nevpouštět migranty,když se jich nelze zbavit.
A ti,kteří to udělali ,ač dobře věděli,ba s tím i počítali,že se jejich země a národy nedokážou ubránit ,jsou ti pachatelé,kteří musí být potrestáni .Takže ne migranty mají v Německu vyhánět,ale Němce- politiky !
Mimochodem, ten pojem deportace je dost široký, přesnější je pojem readmise, teďy že toho člověka poslem do státu odkud je. Ale na to je jistě potřeba předem diplomatická smlouva s tím státem. A na to už byla dost dlouhá doba a EU prý má dostatek mezinárodního vlivu jak tvrdi aby si takove smlouvy s řadou států dohodla..
když tu situaci zasadíme do jiné doby,tak by taková krize vůbec nevznikla.Viníkem je dnešní slabá autorita státu a práva přiznaná komukoli.Řešení je přitom docela jednoduché- hlídané hraniční přechody a nepropustné hranice.
S těmi nepropustnými hranicemi jest to ale potíž a to po celém světě. Ty neexistují – zelená hranice (mimo přechody) je otevřená linie v přírodě, která se dá obvykle překročit kdekoliv. A nikde nemají tolik hlídek na hranici aby hlídaly celý prostor – pořád.
Takže, co jediné zbývá, nastavět po celé délce hranice vysoké ploty, ale i za nimi mít detekci, zda někdo neleze přes ně. Jako to mají USA s Mexikem, jako to mají teď Maďaři, jako to mají teď myslím i Poláci.
Navíc, pokud jde o pobřežní státy, tam je to ještě horší.
Ale když už jsou uvnitř, ta situace by měla být jasná, jsi tady ilegálně, tak zpátky domů.. I ty žádosti o azyl by se měly projednat rychle, jsi prokazatelně z toho státu kde něco hrozí, ano, nejsi, nemáš nárok.
V reálu z ní mají země 3. světa leda legraci. Pro ně jsme blbci, co si sami ničí svou ekonomiku.