Covidové dilema krajní pravice. Jak očkovat a přitom neztratit voliče, pro které je vakcína zlo
Extremisté svůj vliv v krizích tradičně posilují, výjimkou není ani pandemie covidu. V Česku sice není krajní pravice součástí vlády, v jiných zemích střední Evropy ale ano. A právě to staví extremisty před dilema: jak současně zvládat pandemii, řešit její dopady na ekonomiku, připravovat očkovací plán, a zároveň udržovat své voliče „v provozní teplotě“ – třeba šířením konspirací o vakcínách.
V covidové krizi krajní pravice profitovala ze šíření konspiračních teorií, které často mířily proti různým etnickým skupinám a menšinám. Kromě toho se – a Česko není výjimkou – účastnila různých anti-rouškových protestů a demonstrací proti vládním pandemickým nařízením.
Extremistickou rétoriku mohou letos zesílit hlavně tři témata spojená tak či onak s covidem: vakcíny, migrace a ekonomika. Jak budou extremisté úspěšní v šíření svých pohledů na svět, záleží na tom, jestli budou nebo nebudou u moci.
Když odpůrci vakcíny očkují
Přirozeně se nabízí, že se extremisté pokusí ideologicky využít odpor proti očkování. I když jsou antivakcinační postoje mezi krajní pravicí běžné, je však spíš nepravděpodobné, že je některá z extremistických stran bude prosazovat, je-li součástí vlády. V takovém případě má především zodpovědnost za ochranu zdraví obyvatel. A dokud není pandemie pod kontrolou, bude krajní pravice jak součást koalic svůj odpor vůči vakcíně krotit.
Přesný opak platí pro extremistické strany v opozici. Jejich rétorický odpor vůči očkování se může výrazně zesílit a získat i příznivce z jiných částí společnosti – kteří sice nemají politicky extrémní názory, ale z nějakého důvodu odmítají vakcínu.
Text vznikl ve spolupráci s mediální platformou Visegrad Insight a jejím projektem #DemocraCE. Autorem analýzy je Asya Metodieva.
V Česku například hnutí SPD Tomia Okamury na podzim nahlas odmítlo povinné očkování „nevyzkoušenou vakcínou“, a to ačkoli se vakcinace v Česku plánuje na dobrovolné bázi.
Extremistická Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby zase tvrdila, že vakcína proti covidu může měnit lidské geny a podobně jako SPD využívá nejistoty a nevyjasněných otázek kolem očkovacího procesu.
Viníci? „Migranti, muslimové, Romové“
Vlády ve střední Evropě nevysvětlují potřebu očkování dost jasně. Kvůli rychlému procesu výroby, testování a schválení vakcíny, zbylo málo času na osvětu mezi občany o tom, jakou efektivitu i jaké limity jednotlivé vakcíny mají, a jakou technologii využívají.
Je také stále nejisté, jestli vlády v regionu dokážou zajistit dostatek očkovacích dávek a efektivně zastavit šíření covidu. Proto krajní pravice může toto informační vakuum využívat a zaplnit.
Několikrát se loni stalo, že středoevropští lídři obvinili z šíření nákazy cizince nebo vlastní občany vracející se z ciziny. Příkladem byl rakouský kancléř Sebastian Kurz. Ten řekl, že lidé, kteří strávili léto v „zemích svého původu“ zatáhli nákazu zpátky do Rakouska. Odkazoval tím hlavně na západní Balkán, odkud pochází řada lidí žijících trvale v Rakousku.
Ještě dříve, když pandemie teprve začínala, naznačil maďarský premiér Viktor Orbán, že za šíření covidu může migrace a že nákazu do Maďarska přinesli cizinci.
V březnu 2020 hlavní Orbánův poradce pro bezpečnost György Bakondi prohlásil, že „nelegální migrace představovala vždy zdravotní problém, ale pandemie koronaviru ho posunula na úplně jinou úroveň“.
V Polsku zase krajně pravicová skupina „Based Poland“ s více než 120 tisíci fanoušky na Twitteru, tvrdila, že muslimové a Romové nedodržují při pandemii bezpečnostní odstupy.
Zastavit virus na hranicích
Protiimigrační rétorika také může mít reálné politické dopady. Podle průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy z roku 2020 občané států EU výrazně podporují přísnější hraniční kontroly v čase pandemie.
Nabízí se sice vysvětlení, že se veřejnost více obrací k nacionalismu a proti migrantům a tedy i krajní pravici, pravděpodobněji však průzkum odráží především dočasné obavy z šíření covidu. To spíše neovlivní celkové postoje veřejnosti v letošním roce, pokud jde o svobodu pohybu a o názory na cizince.
Ve zmíněném průzkumu se jen menšina dotázaných vyslovila proto, aby EU převzala větší kontrolu nad hranicemi mezi jednotlivými členskými státy, až pandemie skončí.
Za třetí, proticovidová nařízení vlád ve střední Evropě připravila ve svém důsledku řadu lidí o práci. Toho nepochybně krajně pravicové síly, které jsou u moci, budou chtít využít, aby zakryly vlastní nekompetentnost při řešení ekonomických problémů.
Maďarsko a Polsko už ekonomickou krizi využily při svém sporu s Evropskou unií, která s oběma zeměmi vede řízení kvůli porušování demokratických standardů v justici a svobodě slova.
Jak vyhladovět Budapešť
Obě země odmítají podmínit poskytování unijních fondů dodržováním evropských hodnot, a proto zablokovaly 750 miliard eur určených pro Evropský fond obnovy. Nakonec vyhrál kompromis nad variantou, která by Maďarsko s Polskem úplně obešla.
EU tedy mohla prosadit podpůrný koronavirový plán bez dvou středoevropských států. To by ale mělo dlouhodobé důsledky pro důvěryhodnost Unie.
Takový krok by pomohl konzervativním (resp. minimálně v případě Maďarska autoritářským) vládám v obou zemích upevnit moc, protože ignorování jejich hlasů by posílilo protibruselskou a nacionalistickou rétoriku. To by zase podpořilo krajně pravicové skupiny, zaměřené otevřeně proti EU a proti Západu.
Pandemie covidu může sloužit i jako záminka odříznout opozici od finančních zdrojů. Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána během pandemie odklonila veřejné prostředky od obcí ovládaných opozicí a přesměrovala je tam, kde sama vládne.
Příkladem je Budapešť a její starosta Gergely Karácsony. Ten za poslední rok vyrostl jako nadějná postava maďarské opozice a v covidové krizi musí bojovat s Orbánovou vládou, aby městu poskytla alespoň nějakou pomoc.
Budapešť například potřebuje nahradit ztráty z veřejné dopravy, ale podle starosty vláda na žádosti o pomoc nereaguje. Příští parlamentní volby budou v Maďarsku za rok na jaře, což dává Orbánovi dost času, aby post-pandemickou ekonomickou krizi využil k dalšímu útoku na opozici.
Dilema těch, co vládnou
Vakcína, migrace i ekonomika – všechna tři témata jsou pro krajní pravici šance, jak z covidové krize profitovat. Ve střední Evropě ale extremisté budou zřejmě méně jednotní. Ti, co už jsou ve vládě, totiž musí řešit vakcinační programy a ekonomické dopady.
Opoziční krajní pravice se bude naopak nadcházející očkování snažit využít k vlastní mobilizaci – a ukazovat ho jako součást celosvětové konspirace.
Ekonomický a sociální dopad covidu může extremistům přihrát řadu sympatizantů a voličů. Vyšší míra nezaměstnanosti způsobená krizí vyvolá pravděpodobně frustraci a zklamání u velké části společnosti a posune mnoho lidí na sociální okraj.
Radikálové v opozici tak tento hněv způsobený sociálním propadem budou využívat jako zdroj mobilizace, zatímco extremisté ve vládách zřejmě dále posílí protiunijní rétoriku. Brusel budou vinit ze špatné ekonomické situace a tím udržovat pocit „vnějšího nepřítele“, aby se sami udrželi u moci.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
12 komentářů
Z toho primitivního propagandistického útoku jsem pochopil, že nejhorší „krajní pravice“ jsou Polsko, Maďarsko a tak trochu Rakousko. Ostatní „krajní pravičáci“ sice u moci nejsou, ale stejně je potřeba si na ně došlápnout.
„Krajní pravice“ zde, jak je obvyklé, není popis světonázoru, ale tzv. „nadávka prostá“.
Přesněji řečeno, extrémistické strany nemají ve vládě, vládní koalici co dělat, extrémy jsou vždycky škodlivé. Ať levicové, či pravicové. Jenomže, i to je jeden z negativních dopadů našich ústavních zvyklostí, že si i ty velké strany „zvykly“, že pokud už se protlačí ti extrémisté do parlamentu, tak si je do holportu vládních koalic berou, a jejich požadavky jim potom plní..
Tentokrát jste to vystihl. příkladem je TOP09.
Přesněji řečeno, extrémistické strany nemají vproti vládní koalici DEMENTbloku co dělat,
extrémy KOmunistickéINTERNAcioníli( KOMINTERNY) nyní PIRÁTské jsou vždycky škodlivé. jako externí pravice NÁrod-ních soCIalistů
. Jenomže, i to je jeden z negativních dopadů našich ústavních 5% nepořádků a jeho zvyklostí, že si i ty velké extremistické strany „zvykly“, že pokud už se protlačí nejen parlamentu, tak si do holportu vládních koalic typu NÁRODNÍ FRONTY
berou, i ty ostaní ješ už u voličů nemaj úspěch a naoko plní jako že jejich požadavjky nejne že jejich propadkum davaj teplé židle a celá koryta a ještě je nechj ovivňovat vůli většiny i kdyš na oko vedoucí ůlohu jako nemaj.
Okamůra a jeho podržtašky jsou asi extrémní, alespoň co do jejich mentální nedostatečnosti určitě, ale na druhou stranu nejsou žádná pravice. Jedná se o klasické populistické žvanily horující pro „silný stát“, tedy jsou to levičáci jako Brno.
Jestli je podle Vás Okamura levičák, tak byste se měl vrátit do základní školy za účelm doplnění základního vzdělání. V článku je naopak řazen spíše ke krajní pravici, kvůli odporu vůči imigraci a menšinám.
Ještě poznámka: Odvolatelnost poslanců, přímá hmotná odpovědnost veřejných činitelů všech tří pilířů státní moci (zákonodárné moci, výkonné moci, soudní moci jak říká Ústava), zavedení referenda do politiky po vzoru Švýcarska,to jsou opravdu podle Vás extrémně levicové protidemokratické požedavky?
Když se jeden rudoodborářský boss vyjádřil, že bude třeba využít krachu podnikatelů a nahnat je zpět do továren k výrobním linkám (které k jeho lítosti po roce 1989 opustili), tak to bylo taky dost jednoznačné využití epidemie COVID.
Jak si má zkrachovalý podnikatel vydělávat podle vás jinak než prací ?
Je třeba pohlídat, aby se boj proti COVID nevyužíval k cílené likvidaci podnikatelů. Protože právě tohle se děje.
Takovou hloupost si mohl skutečně vymyslet jenom ten odborářský boss .
Ono totiž i tomu majiteli fabriky, kterej by možná před rokem o dělňase k linkám stál, muselo už dojít, že ta krize trvá už dlouho a ničí celou ekonomiku. Takže i jemu se může brzo stát že bude muset produkci v továrně omezit nebo zavřít. A co potom, bude snad ty nabrané dělňase platit ze svého? Nebo jim aspoň, kdyby je i propustil, vyplatil zákonné odstupné? Sakulajda..
Problém je, že velké podniky, různými způsoby propojené se státem, se krachu nemusejí obávat tolik, případně vůbec. A stát jim COVIDováním zlikviduje nepříjemnou konkurenci