Česká pašeračka v Pákistánu má světoznámého advokáta. Věří, že ji dostane na svobodu
Češka Tereza Hlůšková odsouzená v Pákistánu k necelým devíti letům vězení za pašování drog má nového advokáta. Je jím Saif ul Malúk, muž celosvětově známý coby úspěšný obhájce pákistánské křesťanky odsouzené k smrti za rouhání Asii Bibiové. Malúk v exkluzivním rozhovoru pro HlídacíPes.org říká, že věří v to, že odvolání české pašeračky proti verdiktu bude úspěšné. Očekává její propuštění na svobodu.
„Po pečlivém prostudování případu Terezy Hlůškové a přípravě jejího odvolání věřím, že ji vrchní soud v Láhauru propustí na svobodu,“ říká do telefonu pákistánský advokát Saif ul Malúk.
Na čem chce obhajobu české pašeračky postavit, nyní prozradit nechce. Podle něj má ale původní rozsudek nad Terezou Hlůškovou slabé základy. Zkušený advokát věří, že by se Češka mohla dostat po dvou letech strávených v pákistánském vězení zpět do České republiky.
Dopisy z vězení
Terezu Hlůškovou odsoudil pákistánský soud vloni v březnu k trestu osmi let a osmi měsíců za mřížemi a k pokutě 113 000 pákistánských rupií (zhruba 18 500 korun). Shledal ji vinnou z pašování necelých devíti kilogramů heroinu.
Třiadvacetiletá žena od svého zatčení na láhaurském letišti v lednu 2018 tvrdí, že jí drogy někdo podstrčil do kufru. To, že se stala obětí pašeráckého gangu zopakovala i v korespondenci s autorkou tohoto textu.
„Nejsem, ani jsem nebyla drogový dealer. Za to, že jsem byla blbá a naivní, jsem si už odseděla 26 měsíců v pekle,“ trvá Hlůšková na své nevinně.
Vrchní soud v Láhauru požádala v odvolání podaném vloni v dubnu o anulaci rozsudku. Její předchozí advokát Asghar Dogar rozsudek napadl s tím, že „popírá skutečné události případu“.
Odvolání Hlůškové, které je její poslední nadějí na zvrácení trestu osmiletého vězení, vrchní soud zatím neprojednal. Odsouzená pašeračka tím získala čas na výměnu svého obhájce. Kontakt jí předala ambasáda.
„Mám nového právníka. Ten starý jen mluvil a sliboval a snědl peníze,“ napsala redakci HlídacíPes.org z vězení Tereza Hlůšková.
Předávání vězňů v nedohlednu
Ještě před nedávnem podle svých slov doufala, že by se z Pákistánu mohla dostat domů kvůli koronavirové pandemii. Mezi vězeňkyněmi se šířila informace, že všechny zahraniční vězně pošlou kvůli šíření nemoci Covid-19 do zemí jejich původu. To však popírá jak české ministerstvo zahraničí, tak ministerstvo spravedlnosti.
„Informaci o předání Terezy Hlůškové do ČR potvrdit nemůžeme. Nemáme o takovém předání v souvislosti s Covid-19 (stejně jako MZV) žádné informace,“ říká Vladimír Řepka, vedoucí tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Související články
Češka Tereza H. pašováním drog „podporovala“ radikální islamisty. Problém, o kterém se nemluví
K ničemu zatím podle ministerstva nevedly ani snahy podepsat dohodu o předávání odsouzených mezi Českou republikou a Pákistánem. Ta byla českými úřady zmiňována jako možnost, že by si česká pašeračka odpykala část trestu v tuzemské věznici.
„Česká republika je připravena jednání o textu smlouvy zahájit, na rozdíl od pákistánské strany, která na žádosti ČR o zahájení expertního jednání o návrhu smlouvy vůbec nereaguje. Věc pravidelně urgujeme cestou Velvyslanectví ČR v Islámábádu, ale bez výsledku,“ shrnuje mluvčí Vladimír Řepka.
Odvolání jako poslední šance
Jedinou možností pro Terezu Hlůškovou, jak se dostat zpět do České republiky dřív než za sedm let, tak zůstává odvolání.
Vrchní soud v Láhauru ho měl projednávat koncem března, kvůli koronavirové pandemii bylo ale jednání odročeno. V červenci začínají dvouměsíční soudní prázdniny. Odvolací soud tedy může zasednout někdy v průběhu podzimu.
Nový advokát české pašeračky Saif ul Malúk potvrdil, že v případě úspěšného odvolání případ končí a Tereza Hlůšková by se dostala na svobodu.
„V případě, že obhajoba s odvoláním u vrchního soudu uspěje, odsouzený je během několika dnů propuštěn na svobodu. Je to finální rozhodnutí, už neprobíhají žádná další soudní řízení, říká právník.
Ten se celosvětově proslavil úspěšnou obhajobou pákistánské křesťanky Asii Bibiové, která byla za rouhání odsouzena k trestu smrti. Ve vězení strávila osm let. Díky úspěšně vedenému odvolání zbavil pákistánský nejvyšší soud Bibiovou všech obvinění a v lednu 2019 ji propustil na svobodu. Kvůli mohutným protestům islámských radikálů po celé zemi ale Bibiová zůstávala v ochranné vazbě až do května 2019, kdy se jí podařilo odletět do Kanady.
Terezu Hlůškovou zadrželi 10. ledna 2018 celníci na láhaurském letišti. Ve spodní části jejího kufru objevili osm a půl kilogramů heroinu. Mladá Češka, která podle svých slov Pákistán opakovaně navštívila jako modelka, měla letět do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech a dále do Irska.
Podle pákistánského zpravodajského portálu UrduPoint měly drogy, které Tereza Hlůšková převážela, na černém trhu hodnotu kolem 24,5 milionu korun.
Drogy ničí Jižní Asii
Peníze získané obchodem s drogami decimují ekonomiky Pákistánu i sousedního Afghánistánu. Podporují korupci a finančně drží nad vodou islámské radikály z Al Káidy a Tálibánu, v menší míře i Islámského státu.
Podle statistik Europolu je do pašování drog zapojena víc jak třetina z pěti tisíc mezinárodních zločineckých skupin operujících na území Evropské unie. Tyto gangy kromě drog pašují také lidi.
Podle listu New York Times pochází z byznysu s drogami 60% příjmů Tálibánu. Ten kontroluje přes 40% afghánského území, tedy téměř třetinu obyvatel celé země.
Ruku v ruce s rozmachem drogového byznysu za posledních deset let významně vzrostly počty drogově závislých jak v Afghánistánu a v Pákistánu, tak v Evropě a Spojených státech. V Pákistánu bylo podle místních protidrogových úřadů před deseti lety 4,5 miliónu drogově závislých, dnes je to dvojnásobek.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Migrace a školství. Menšinové koalice v Sasku a Durynsku jedou v kolejích AfD
Zátah ve třiceti tureckých provinciích. Zatčeni byli novináři, politici i aktivisté
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Každý z nás by si jistě všiml, že má o 9 kg těžší zavazadlo , jistě i uznávaný advokát . Rozdíl mezi advokátem a soudcem je v tom, že advokáta nezajímá pravda ale peníze. Kde jsou drogy tam jsou i peníze.
Nemusela, když její arabskoislámský společník (kterého „soud“ bez problémů pustil) ta zavazadla přebaloval.
Nicméně byla hloupá, že do takových států vůbec jela a že svěřila své bezpečí do rukou muslima. Z tohoto pohledu si za to skutečně může.
S Vámi naprosto souhlasím, to bylo první co mne napadlo, když ji zatkli a ona tvrdila, že o ničem neví.
Dle mne to nebylo poprvé co pašovala drogy, kde by jinak vzala ve svém věku na takový luxus. Z platu prodavačky asi těžko… Jen ať si ji tam nechají po celý zbytek trestu
Pokud vím, tak zásada obhájce je v tom, že ho vlastně vůbec nemá zajímat jestli je obviněný vinný nebo nevinný, musí ho hájit všemi právními prostředky. O to smutnější je, když je skutečně nevinný a justice všechny ty návrhy obhájce odmítá, s předpokladem že ten sprostý podezřelý je stejně lump.
Jak vidno, pan Malúk je asi právní kouzelník nebo optimista, pokud chce dosáhnou osvobození své klientky už po dvou letech od zatčení.
Když to porovnáme s nyní oslavovaným případem u nás, paní Nečasové (Nagyové), cesta k jejímu prohlášení za svatou (sorry nevinnou) až Nejvyšším soudem trvá už 7 let.. Soudě dle toho by člověk řekl že Pakistán je 3x demokratičtější a právnější stát, uznávající všechna práva občanů, než celá Česká republika :)))
Jen poznámka k tomu poslednímu oddílu… Tak ona ta oblast toho tzv. „Zlatého půlměsíce“ (Afghánistán, Pákistán, bývá k tomu přiřazován i Írán) má už trochu delší tradici v té roli výchozího centra mezinárodního obchodu s drogami, a konkrétně heroinem (jako taková konkurenční oblast je v tomhle ohledu vnímán ten tzv. „Zlatý trojúhelník“ v jihovýchodní Asii). To už takhle platí od doby, co se opravdu ve velkém rozjížděl ten nelegální mezinárodní obchod s drogami zhruba od 60.let 20.století (jinak samozřejmě ta tradice má kořeny mnohem, mnohem starší), nebo to platilo už předtím – a k čemuž vedle zvýšené poptávky na druhou stranu zjevně obrovsky přispěly zesílené restrikce ze strany mezinárodního společenství. Možná lze v téhle souvislosti připomenout i amerického presidenta R. Nixona, který boj proti drogám a obchodu s nimi označil za vůbec jednu z priorit politiky USA.
Jinak, je taky obecněji známo nebo připomínáno, poukazováno, kterak se s pádem komunismu a rozpadem SSSR (mimochodem, komunistická ČSSR zůstávala do roku 1989 téměř mimo tento mezinárodní obchod) otevřely v 90.letech nové důležité „drogové cesty“ právě z téhle oblasti „Zlatého půlměsíce“ do Evropy hlavně přes ten postsovětský prostor.
Nemáte tak úplně pravdu. Ty drogy přes nás šly už za socialistické éry, pouze se tu neprodávaly, protože kupní síla obyvatel, navíc majících k dispozici jen nekonvertibilní měnu, neumožňovala jejich zakoupení. Právě ten rychlý nástup po roce 1989 se dává do souvislosti s tím, že zde příslušné kanály už byly vybudované. Je to informace ze školení protidrogových poradců a lektorů z 90. let, které jsem v té době absolvoval.
Tak já jsem napsal „téměř“, ale ano, děkuji za upřesnění. Vím, že tady v těch 70., 80.letech byly i konkrétní případy odhalení, na pražském letišti nebo na hraničních přechodech, cizinců (mj. i těch Afghánců), kteří přes nás pašovali heroin do tehdejšího Západního Německa. Ale jak naznačujete i s tou nekonvertibilitou tehdejší Kčs, tak jsme byli nejspíš opravdu jen transitní země. Pokud vím, ostatně i s tímhle se taky dává do souvislosti vysoká obliba, jakou mezi našimi drogovými konzumenty měly ty u nás ilegálně vyráběné drogy, jako pervitin nebo třeba (a tady může být blízkost zrovna k heroinu, jako taky opiát) braun…
A je zajímavé, že braun skončil prakticky hned po pádu socialismu (protože se objevil dostupný heroin), pervitin se spolu se Semtexem stal naším nejvyhledávanějším vývozním artiklem. Protože pervitin konkuruje spíš kokainu, který je velice drahý. MMCH v důsledku pervitinu nás minul crack, který představuje obrovský problém v zemích západně od železné opony.
Tak to je možné s tím pervitinem a crackem… Vím, že ten crack (jako vlastně taková levnější varianta kokainu), jeho kouření, byl tak od 80.let dost rozšířen mezi takovými chudšími vrstvami v USA, dost často černochy. Ale jistě, dostalo se to ve velkém i do Evropy…