Curtis Gregory Perry on Foter.com / CC BY-NC-ND, zdroj

Češka Tereza H. pašováním drog „podporovala“ radikální islamisty. Problém, o kterém se nemluví

Napsal/a Tereza Engelová 4. února 2018

Neuplyne den, aby česká bulvární média neřešila, jestli je o českou občanku Terezu H., která se kvůli pašování devíti kilogramů heroinu ocitla v pákistánském vězení, dobře postaráno. Titulky řeší kvalitu stravy, budíček v pět hodin ráno… Stranou zájmu zůstává, že právě peníze z drogového byznysu financují z podstatné části islamistické radikální skupiny a zásadně brzdí rozvoj v nejchudších zemích světa, jako je například Afghánistán, ale i Pákistán. 

Peníze získané obchodem s drogami drží finančně nad vodou islamistické radikály z Al Káidy a Tálibánu, v menší míře i Islámského státu. Stojí za smrtí statisíců lidí ve válkách, které pomáhají udržovat, decimují ekonomiky chudých států.

Pokud je snad toto vše lidem v Evropě příliš vzdálené, je tu i nejnovější zpráva Europolu, která uvádí následující: Z 5000 mezinárodních zločineckých skupin operujících na území Evropské unie je více než třetina zapojena do pašování drog.

Čísla, která se s tímto špinavým byznysem pojí, jsou alarmující nejen v Pákistánu a Afghánistánu, ale i v Evropě a ve Spojených Státech.

Drogy financují i převaděče uprchlíků

Až šest miliard dolarů si podle odhadů Europolu vydělaly za rok 2016 gangy převádějící uprchlíky do Evropy. Pašování lidí z rozvojových zemí za evropské hranice se vedle pašování drog stalo nejvýnosnější kriminální činností. Řada gangů se přitom zabývá obojím a k pašování drog stále více využívá i uprchlíky v jejich tíživé životní situaci.

„Plno gangů vydělávajících na pašování drog se po roce 2014 připojilo k pašování lidí, ale i naopak. Výhradně převaděčské gangy rozšířily agendu i na drogový byznys, protože zjistily, že jejich kontakty, sítě a stezky můžou fungovat na obojí,“ přiznal deníku Independent už před dvěma lety šéf Europolu Rob Wainwright.

Podobně je veřejným tajemstvím i propojení praní špinavých peněz z drog a financování radikálních islamistických skupin, potažmo jejich útoků v evropských metropolích.

Podle nejnovější zprávy OSN, která se týká celosvětového obchodu s drogami, vydělaly teroristické skupiny, především Tálibán a Al Káida, kolem 150 miliónů dolarů jen tím, že daní farmáře pěstující opium v Afghánistánu.

Celkové příjmy z drogového byznysu činí podle zprávy OSN pro samotný afghánský Tálibán nejméně 200 milionů dolarů ročně (jiné statistiky uvádějí vyšší částky). Přičemž roční státní rozpočet Afghánistánu je 6,3 miliard dolarů.

Podle informací, které nedávno zveřejnil list New York Times, pochází z byznysu s drogami 60% příjmů Tálibánu, který v současnosti kontroluje už 40% afghánského území, tedy téměř třetinu obyvatel celé země.

Opiová velmoc

Právě Afghánistán je smutným příkladem toho, kam drogový byznys může chudou zemi během pár let stáhnout. A ještě smutnější je fakt, že po americké invazi v roce 2001 stačilo udělat pár věcí jinak a Afghánistán se mohl rozvíjet jiným směrem.

Alespoň tak mi to kdysi předestřel přední pákistánský novinář a odborník na Tálibán Ahmed Rašíd: „Tálibán ještě před 11. 9. 2001 změnil přístup k produkci opia. Obchod s opiovou pastou tvořil po léta podstatnou část příjmů tálibánského režimu. V roce 2001 ale Tálibán farmářům zakázal mák vysadit (zřejmě chtěl vyhnat nahoru celosvětové ceny opia) a ten zákaz byl velmi účinný. Zatímco v roce 1997 afghánští farmáři vyprodukovali 2 800 tun opia, za rok 2001 to bylo jen 185 tun.“

Velkou příležitost k vyřešení problematiky obchodu s drogami po spojenecké invazi do Afghánistánu viděli Britové.

„Celkem 98% heroinu, který se tehdy prodával v londýnských ulicích, pocházelo z Afghánistánu. Britské tajné služby tehdy navrhly skoupit celou úrodu afghánského máku za rok 2002 a farmářům poskytnout k pěstování jiné plodiny. Ministerstvo zahraničí ale tuto strategii zavrhlo a místo toho se rozhodlo finančně kompenzovat farmáře, když svou úrodu zničí. Skončilo to tragicky,“ tvrdí Ahmed Rašíd v knize Úpadek do chaosu.

Nárust pěstování opiového máku v Afghánistánu v letech 1994 – 2016

Jak dále píše, britská vláda na kompenzace vynaložila 80 miliónů dolarů. Neznalost místních poměrů ale způsobila, že kompenzace byly vyplaceny do špatných rukou. Dostali je guvernéři a šéfové policie v jednotlivých provinciích, kteří pak měli vyplatit farmáře. Peníze samozřejmě z větší části putovaly ke klanům a kmenům guvernérů.

Část farmářů, která peníze dostala, využila kompenzace na kultivaci stávajících makových polí, a naopak řada těch, kteří svou úrodu skutečně zničili, nedostala nic a ocitla se ve velkých finančních problémech.

Součástí neštěstí pak bylo naprosté podcenění problematiky drogového byznysu ze strany tehdejší americké administrativy. Americké jednotky měly mandát bojovat s Tálibánem, nikoliv s drogovými gangy. Než Američané pochopili, jak propojené tyto světy jsou, bylo pozdě. Produkce opia od roku 2004 raketově vzrostla a pokusy o její potlačení jsou dodnes žalostné.

Vzestup drogových bossů a jejich proniknutí do vládní správy i regionálních samospráv s sebou přinesly velkou míru korupce a velmi zkomplikovaly snahy o rozvojové aktivity západních mocností.

Andrew Wilder, americký sociolog, který žil v Kábulu, to popsal následovně: „Peníze z drog zásadně ovlivnily parlamentní volby v roce 2005. Nejméně 17 nových členů parlamentu byli drogoví překupníci a dalších 24 poslanců bylo s drogovým byznysem nějak propojeno.“

V roce 2006 vyprodukoval Afghánistán asi 6 100 tun opia – 82% celosvětové produkce. O deset let později v roce 2016 to sice bylo „jen“ 4 800 tun, ale mák se pěstuje už v 21 z 34 afghánských provincií a Afghánistán pokrývá 90% světové produkce opia.

Jeden mrtvý každých 32 minut

Ruku v ruce s rozmachem drogového byznysu rostou významně i počty drogově závislých jak v Afghánistánu, tak v sousedním Pákistánu, ale i v Evropě a Spojených státech.

V Pákistánu bylo podle místních protidrogových úřadů před deseti lety 4,5 miliónu drogově závislých, dnes je to dvojnásobek. Podle amerického Centra pro výzkum globalizace vzrostla spotřeba afghánského heroinu významně také ve Spojených státech.

Zatímco ještě v roce 2001 podle statistiky GlobalResearch užívalo heroin 189 tisíc Američanů, v roce 2016 už to bylo 4,5 miliónu uživatelů. Zpráva doslova uvádí, že afghánský heroin zabije ve Spojených státech člověka každých 32 minut.

Binghamtonská univerzita v New Yorku pak mozaiku heroinové zkázy doplňuje ještě o další střípek – a sice praní špinavých peněz z drogového byznysu přes banky na Západě.

Evropské a americké banky podle výzkumu univerzity každoročně properou mezi 500 miliardami až jedním bilionem dolarů špinavých peněz, což může ve svém důsledku významně ovlivňovat politická rozhodnutí především ve vztahu s bojem proti drogovému byznysu.

To vše jen na dokreslení obrázku, jehož malou součástí se jako pěšák stala nová česká „mediální celebrita“ Tereza H. Toho času v pákistánském vězení.

4 komentáře

  1. eva napsal:

    Článek jsem si přečetla, jestli tomu ale dobře rozumím, to že Tereze podporovala Islámský stát nebylo míněno, že tak konala vědomě jako jeho otevřená sympatizantka, ale spíše dedukováno v obecné rovině (napojení IS na peníze z drog) Pokud to tak je, pak je ale titulek na nezávislou novinařinu dost bulvární, protože o napojení Terezy na IS se v článku čtenář nedozví ale vůbec nic.

    • Maximilian Heil napsal:

      Madam si „nevšimla“ uvozovek v titulku?

  2. petrph napsal:

    Ale no právě. Jistě že masová globální produkce a distribuce drog je závažný společenský problém, a ve spojení s dalšími formami organizovaného zločinu , a navíc v krizových lokalitách je prakticky nezvládnutelný. Nerad bych se zde pouštěl do diskuze o současném západním (i našem) právním systému, který svým formálním přístupem tuto zločinnou činnost spíše ochraňuje před vyšetřováním a trestem, nežli naopak.
    Ale pokud se vrátíme na začátek, a ptáme se, proč se o „..české občance Tereze H. zavřené v Pakistánu za pašování drog mluví či nemluví, či snad se nikoliv bulvarizačně ale politicky řešit bude nebo nebude.
    Tohle je totiž další ze závažných problémů, který náš polistopadový režim dodnes nedokázal vyřešit. Totiž důsledné oddělení právní spravedlnosti, zahraniční (dlouhodobé) politiky našeho státu a interní (praktické) politiky postavené víceméně na principu ruka ruku myje.
    Protože právě na tom záleží další osud Terezy H. Buď se do toho naši politici vůbec nebudou „hrabat“ , a až bude odsouzena, si odsedí pěkných pár let v pakistánském špinavém kriminálu – a i český bulvár na ní brzo zapomene.
    A nebo se do toho naši politici začnou hrabat – a to čistě z osobních propagandistických důvodů,aby se mediálně ukázali jako ochránci občanů, takže Terezu H. „slavně“ osvobodí Jenže – se to neřekne hned – ale zanedlouho to praskne, co za to její propuštění museli (třeba na úkor naší zahraniční a spojenecké politiky) pakistánskému režimu zaplatit,,,

  3. Laj napsal:

    „Drogový řetěz“
    -pěstitel-zpracovatel-vývozce/dopravce-laborant -distributor-spotřebitel.=finance= vyprání =´čisté peníze na cokoli.
    Nutno zasahovat na všech úrovních.!!
    Přeji policii opakovaně úspěšné zásahy.
    Našim občanům přeji vždy rozvahu nad svými aktivitami, odpovědné chování a „selský rozum“.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies