Italské Benátky stojí před důležitým rozhodnutím. Co město udělá pro svoji záchranu? Pokud by neudělalo nic, hrozí, že bude zaplaveno ještě v tomto století. Mezinárodní tým vědců přišel nyní s návrhem několika variant, jak město zachránit. Přestěhování Benátek na pevninu bude ale podle nich ve vzdálenější budoucnosti stejně jedinou možností.

Benátky nyní chrání před záplavami systém MOSE. Jde o 78 mobilních stavidel, instalovaných v zálivech Lido, Malamocco a Chioggia. Poprvé byl použit 3. října 2020, plně zprovozněn je od roku 2023. Systém dokáže ochránit město před přílivem až do výšky zhruba 130 centimetrů.

Jen letos byl během 23 dnů, od 28. ledna do 19. února, aktivován 30krát, což znamenalo celkové náklady ve výši přibližně šest milionů eur. Odborníci připomínají, že pokud by mobilní stavidla nebyla k dispozici, došlo by v této době k silným, opakujícím se záplavám, které by mohly zastavit každodenní činnost v historickém městě. Toto období navíc spadalo do termínu, kdy se v Benátkách konal tradiční karneval.

Benátky. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org

Pro srovnání během prvních pěti let používání (mezi lety 2020 a 2025) byl systém použit celkem 108krát.

Alvise Papa, vedoucí benátského Centra pro monitorování přílivu a odlivu (Centro Maree), popsal období začátku letošního roku jako „absolutně výjimečné“. Takto dlouhá série přílivových událostí podle něj dosud nebyla zaznamenána.

Žádný jednotlivý příliv sice nepřekročil 140 cm, což by znamenalo extrémní „acqua alta“ (vysokou vodu), kterou by systém MOSE nebyl schopen zcela zastavit, ale průměrná roční hladina moře prudce vzrostla z přibližně 24 cm v předchozích letech na 68 cm v letošním roce, řekl Papa médiím.

Umíráček pro město

Odborníci varují, že je potřeba začít jednat ihned, protože hladina moře může do konce století stoupnout až o metr. To představuje „umíráček“ pro město, řekl v dubnu pro The Guardian profesor Andrea Rinaldo, inženýr a hydrolog, který získal před třemi lety Stockholmskou cenu za vodu (běžně známou jako Nobelova cena za vodu) a od srpna 2024 je prezidentem Benátského institutu věd, literatury a umění.

„Benátky už nemají čas ztrácet čas, nemohou si dovolit déle čekat, protože klimatická změna je tady. Jazyk vědy je obvykle opatrný, založený na pravděpodobnosti daného jevu, ale dnes máme jistotu, že za sto let budeme mít v Benátkách o metr moře více. Už nemůžeme ztrácet čas pochybnostmi. S dalším metrem bychom museli uzavírat stavidla MOSE v průměru 200krát ročně, což znamená, že by byla prakticky stále uzavřena,“ říká Rinaldo.

Systém MOSE byl podle něj koncipován jako projekt budoucnosti, ale tato budoucnost přišla mnohem dříve, než inženýři očekávali.

Podle Benátského centra pro studium přílivu a odlivu překročilo mezi lety 1870 a 1949 hladinu 1,1 metru, nad kterou se aktivuje systém MOSE, 30 přílivů. Jen mezi lety 2015 a 2024 bylo takových přílivů 76.

„Za zhruba 30 let budeme možná muset zvedat stavidla MOSE každý den,“ říká Alvis Papa.

I pokud by hladina moře stoupla do konce století průměrně „pouze“ o 30 až 50 centimetrů, což je podle klimatických scénářů prahová hodnota za předpokladu nízkých emisí, budou muset být stavidla zvednutá tak často, že lagunu prakticky izolují po většinu roku.

Tento scénář by vedl k zániku ekosystému laguny. Bez přílivového cyklu by se stala stagnující pánví s poklesem hladiny kyslíku a ztrátou biodiverzity.

Příliv a odliv totiž vytvářejí přirozenou výměnu vody a sedimentů mezi Benátskou lagunou a Jaderským mořem. Protipovodňové bariéry blokují tok vody, což podporuje nadměrný růst řas. Když řasy odumírají, rozkládají se, vysávají veškerý kyslík z vody a zabíjejí ryby a další mořskou flóru.

Zvednutá stavidla by také znamenala uzavření laguny pro lodě, což by vedlo k ekonomické paralýze.

Přemístění Benátek za sto miliard

Mezinárodní vědecká obec si problém Benátek uvědomuje. V polovině dubna byla publikována v prestižním magazínu Nature: Scientific Reports studie s názvem „Dlouhodobé adaptační cesty pro Benátky a jejich lagunu v důsledku stoupající hladiny moře“.

Studii zpracoval mezinárodní výzkumný tým vedený klimatologem Pierem Lionelem z Univerzity v Salentu a Valerií Di Fantovou z institutu v Deltares, spolu s Marjolijn Haasnootovou, přední odbornicí na adaptační strategie ve stejném institutu, Robertem Nichollsem z Univerzity East Anglia a jedenácti dalšími evropskými výzkumníky.

Mezi možnosti, které vědci ve studii popisují, patří ochrana centra Benátek hrázemi, které by ho oddělily od zbytku laguny, dále uzavření celé laguny „super hrází“, nebo přemístění města, jeho obyvatel a historických památek do vnitrozemí.

Hráze mohou být podle studie nezbytné již při vzestupu hladiny moře o více než půl metru, k čemuž může dojít do roku 2100 za předpokladu, že se naplní scénář s nízkými emisemi. Strategie uzavřené laguny by mohla být životaschopná i při vzestupu hladiny moře o více než půl metru a autoři odhadují, že by toto řešení mohlo město ochránit před vzestupem hladiny moře až o 10 metrů.

V dalším scénáři ale varují, že přemístění města může být nezbytné i při vzestupu hladiny moře o více než 4,5 metru, k čemuž by mělo dojít po roce 2300.

Výzkumníci se pokusili také vyčíslit, kolik by jednotlivá řešní stála. Použili přitom výpočet podle výše nákladů na předchozí inženýrské projekty, upravené o inflaci na ceny z roku 2024. Výstavba hrází by podle těchto výpočtů mohla stát 500 tisíc až 4,5 miliardy eur.

Uzavření laguny pomocí super hráze by mohlo zpočátku stát více než 30 miliard eur, přemístění města by mohlo vyjít až na 100 miliard eur.

„Vzhledem k vysoké kulturní hodnotě Benátek jsou tyto náklady zjevně neúplné a žádné adaptační opatření nemůže dlouhodobě udržet Benátky takové, jaké vidíme dnes,“ řekl médiím spoluautor studie, profesor Robert Nicholls.

Autoři také upozorňují, že vzhledem k tomu, že výstavba rozsáhlých opatření, jako jsou trvalé bariéry, může trvat 30 až 50 let, je tedy nezbytné včasné plánování.

Mnozí už ani nevlastní brodící kalhoty

Systém MOSE byl budován téměř 50 let a stál více než šest miliard eur. Jeho příprava začala poté, co Benátky 4. listopadu 1966 utrpěly nejhorší povodeň ve své historii. Hladina moře dosáhla tehdy výše 194 cm. Povodeň, způsobená bouřlivou vlnou, přílivem a prudkými dešti, způsobila masivní škody na budovách, kanalizačních systémech a tisících cenných uměleckých děl.

Myšlenka protipovodňových zábran byla poté rozpracována v 70. letech a modul byl postaven v 80. letech. Realizaci zpozdily byrokracie, obavy z dopadu na životní prostředí a také korupční skandál. V roce 2014 byl tehdejší starosta Benátek Giorgio Orsoni zatčen pro podezření z korupce.

Vyšetřování případu odhalilo síť klientelismu a úplatkářství, která navýšila náklady na projekt MOSE o miliony eur.

Mnoho Benátčanů bylo zpočátku proti projektu MOSE právě kvůli jeho rostoucímu rozpočtu, ale také kvůli obavám z dopadu na lagunu a nedůvěře, že by vůbec takový systém mohl fungovat.

Po spuštění systému si ale Benátčané na MOSE rychle zvykli a jsou mnohem méně tolerantní i k lehkým záplavám, řekl pro The Guardian technický ředitel projektu Giovanni Zarotti. „Benátčané nyní berou MOSE jako samozřejmost. Mnozí už ani nevlastní brodící kalhoty.“

Protipovodňová opatření budoucnosti jsou také jedním z hlavních témat předvolební kampaně komunálních voleb, která probíhá v Benátkách právě v těchto týdnech. Volby se budou konat 24. a 25. května, druhé kolo má být 7. a 8. června.

V Benátkách bude třeba vybrat nástupce dlouholetého starosty Luigiho Brugnara, který město řídil od roku 2015. Loni byl obviněn z korupce v případu, který je vyšetřován od roku 2022 a týká se prodeje městských pozemků a jednoho z paláců. Jeho výslech by měl proběhnout letos na podzim. Brugnaro dosud tvrdí, že je nevinen. Místo starosty už ale obhajovat nebude.

Velkým tématem voleb je také bydlení. Nájemné v laguně dosáhlo úrovně, která rodinám s průměrnými příjmy prakticky znemožňuje trvalý pobyt v historickém centru. Počet registrovaných obyvatel Benátek klesl v roce 2025 pod 47 tisíc. Před deseti lety to ještě bylo více než 55 tisíc.