Česká odposlechová republika: Konec velrybaření, policie musí pro informace do ulic
Justice v poslední době vyslala několik tvrdých signálů, že není spokojena se způsobem, jakým se v Česku povolují odposlechy. Jde třeba o zrušující rozsudek v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebo přezkum v případu bývalého policejního šéfa z Liberce Miroslava Dvořáka, kde Nejvyšší soud konstatoval porušení zákona. Jsme svědky „odposlechové revoluce“?
„V justici se našli soudci, kteří se již nechtěli dívat na toho, že se v přípravném řízení soudci fakticky stali posluhovači některých aktivistických státních zástupců, kteří věřili, že nikdo v budoucnu nebude mít odvahu všelijak podivně nařízené odposlechy či domovní prohlídky zpochybnit.“
Slova brněnského advokáta a bývalého náměstka nejvyššího státního zástupce Zdeňka Koudelky jsou k soudcům a žalobcům velmi tvrdá. Sám patří k dlouhodobým kritikům nezákonností, které se v přípravném řízení zjevně dějí.
A nejde jen o odposlechy. V minulosti Koudelka kritizoval i praxi svévolného výběru soudců, například při povolování domovních prohlídek nebo jednání o vazbě. Tuto praxi loni v dubnu definitivně zatrhl Ústavní soud. Jsou odposlechy další na řadě?
Kauza Rath jako lakmusový papírek
Lidé kolem justice se shodují, že klíčový bude další vývoj v kauze exhejtmana Ratha. V jedné rovině se musí středočeský krajský soud vyrovnat s vyřazením nezákonně pořízených odposlechů a zkusit „dostat“ Ratha pomocí jiných důkazů.
HlídacíPes.org oslovil několik vybraných justičních činitelů, státních zástupců, advokátů, politiků a bezpečnostních expertů, aby odpověděli na anketní otázky týkající se zneužívání odposlechů v ČR. Rozhovory s nimi či jejich názorové texty přineseme v následujících dnech.
Zároveň ale nespokojení žalobci v čele s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou (na dotazy HlídacíPes.org neodpověděla) ohlásili pokus zvrátit zrušující rozsudek pomocí stížnosti pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (též nechal dotazy bez odpovědi) avizoval, že jim vyhoví.
Zda jde o jakousi revoluci v povolování odposlechů, bude podle Koudelky možné říct právě až po rozhodnutí Nejvyššího soudu o případné ministrově stížnosti
v kauze Rath. „Ovšem je naděje, že reálně platí ústavní norma o tom, že odposlechy, ale i domovní prohlídky a další narušení práv lidí v přípravném řízení trestním, musí povolit soud. Přitom toto povolení nesmí být formální orazítkování návrhu státního zástupce, jinak se soud jako ochránce základních práv lidí stane bezcenným,“ říká Zdeněk Koudelka.
Konec velrybaření
Kde je chyba? Politolog a bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd z brněnské Masarykovy univerzity dlouhodobě varuje před tzv. velrybařením. Zejména elitní celorepublikové útvary policie rezignovaly na zjišťování kvalitních informací přímo v kriminálním prostředí (tzv. HUMINT, human intelligence – zjednodušeně ústní informace) a příliš spoléhají na odposlechy – telefonní nebo prostorové (SIGINT, signal intelligence – informace pořízené strojově).
„Pokud se policejní orgán hodně ,snaží‘, najde si v odposlechu to, co se mu hodí. Informace ,z uší‘ vytrhává z kontextu, nedoplňuje dalšími poznatky a především dalšími podpůrnými důkazy. To je největší tragédie využívání odposlechů v českém prostředí,“ říká Šmíd.
PSALI JSME: Nezákonné odposlechy. Jak inspekce díky nim zatočila s bývalým policejním šéfem z Liberce
Česká odposlechová republika. Když bez štěnic není žádný jiný důkaz
Když žalobce a soudce jedno jsou. V kauze Rath se povolovaly odposlechy metodou Ctrl+C Ctrl+V
Praxi velrybaření – tedy rozhození odposlechových sítí a teprve následné vytěžování pořízených informací a jejich překování v konkrétní obvinění – kritizoval Nejvyšší soud ve zmíněném případu libereckého policejního ředitele. „Není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání,“ napsal doslova.
Žalobci jako spiklenci policie
Co se musí změnit? „Řada státních zástupců nadále nevystupuje jako garant trestního řízení, čímž se jinak mnozí rádi honosí, a jako dozorující orgán, ale fungují spíše jako jacísi ,spoluspiklenci´policistů,“ říká politolog Šmíd.
Právník Jan Vobořil z nevládní organizace Iuridicum Remedium dodává, že do značné míry mohou za současný stav i soudci, kteří dosud často jen slepě přebírali návrhy státních zástupců, aniž by zkoumali, zda je odposlech vůbec nutný.
„Odposlechy nejsou v trestním řádu koncipovány jako první věc, kterou máme zkusit a čekat jestli se někdo chytí. Vždy má jít o téměř poslední nástroj, pokud všechny ostatní selžou nebo jsou nepoužitelné. Tato zásada subsidiarity stejně jako průběžné vyhodnocování odposlechů nejsou v praxi často respektovány,“ říká Vobořil.
Platí to podle něj nejen pro odposlechy, ale ještě ve větší míře pro získávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci – tedy tzv. záznam o provozu telefonu, kde se pohyboval nebo kdo si s kým volal – aniž by byl znám obsah hovoru. Takových údajů policie využívá řádově víc než „tvrdých‘ odposlechů.
„Odposlech je velice lákavá a v případě některých policejních útvarů vysloveně návyková metoda či droga,“ varuje advokát a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol. Podle něj do budoucna hrozí, že policisté nebudou bez odposlechu schopni odhalovat pachatele trestných činů.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Jiří Gruntorád: Den samizdatu. Co že se to 12. října připomíná či dokonce oslavuje?
Putinův vězeň Orlov: Opozice připravuje „mapy“ převzetí moci v Rusku
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Tak to jsem docela zvědav na onen výběr tázaných „justičních činitelů, státních zástupců, advokátů, politiků a bezpečnostních expertů“-a hlavně tedy na kontext otázek na které budou odpovídat. Protože, jistě lze souhlasit s tím, že široký tajný odposlech (který tajně provádějí i jiné státní bezpečnostní složky) může být nelegitimní, a má své nebezpečí. Ovšem na druhé straně, osvobodit zřejmého pachatele z toho důvodu, že sice povolení k odposlechu bylo, ale jeden soudce má (najednou)jiny názor na jeho zdůvodnění- než druhý soudce který ten odposlech před několika lety povoloval? Tak to už zase tak zřejmé, ani spravedlivé být nemusí, zvláště tedy v případě že jde o obžalovaného z vysoké politiky (nebo i policie) a je zájem státu (některých politických činitelů) ten případ zamést pod koberec??
Bohužel – tedy – i náš soudní systém prochází hlubokou krizí podobně jako ten politický. Nemělo by tedy být úkolem nezávislých médiích obhajovat a omlouvat jeho formalistické přístupy,které lze snadno klientelisticky zneužívat. Stejně jako to nedělají u těch politiků,,
Po dlouhé době asi 10 let první zpráva, která dělá docela zásadní krok zpátky od dlouhodobě přetrvávajícího směru veškerého českého politického snažení ke všemocnému státu východoevropsko-putinovského typu.
Asi zázrak. Bylo už fakt načase.
Zvonili jsme po náměstích i kvůli takovémuto systému policejní práce, rozhození sítě šmírování skrytými kamerami a odposlouchání telefonátů a čekání „až se ryba chytí“ a teď to tu máme zase. Za tím, že je kde co (a kde kdo) zkorumpované, je především zneuživání ochrany lidských práv, tedy ochrana lidských práv bez požadavku na dodržování “lidských” povinností – respektování svobody druhého, zodpovědnosti za své činy, či slušného chování se k sobě navzájem. Dnešní společnost dospěla ve svém zdůrazňování práv jedince bez zodpovědnosti do stádia, které lze nazvat : urvi co můžeš a to hned, na ostatní nehleď! Nadšení a obětaví policisté tento lapsus nevyřeší ani neodstraní. I estébáci byli nadšenými a obětavými policisty.
Nadšení a obětavost přece nikoho, ani policisty, nepovyšuje nad zákony. Účel prostředky nesvětí, naopak prostředky mohou znesvětit účel. Dobro nelze konat zlem. A trvale už vůbec ne.
Na straně druhé, jistě budete soiuhlasit s tím, že jsme nezvonili na náměstích ani proto, aby mohl nějaký soudce „prostě“ podle svého rozhodnutí zrušit většinu důkazů a osvobodit politika, u kterého našla policie sedm milionů v úplatcích z rozkradených veřejných peněz..Takovu formu zlodějské demokracie jsme snad taky v listpadu 1989 nechtěli nebo ano?
Roky se tu některé věci nevyšetřovali resp. nežalovali. Teď tu ta snaha nějaká byla, ale očividně nezákonná a teď se prostě vrátíme zpět, kdy si politici-podnikatelé budou mastit kapsy v řádech mld Kč a lidé budou řešit 30 Kč poplatek u lékaře 🙁