Když žalobce a soudce jedno jsou. V kauze Rath se povolovaly odposlechy metodou Ctrl+C Ctrl+V

Napsal/a Robert Malecký 19. prosince 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Odvolací Vrchní soud v Praze zrušil trest 8,5 roku vězení nad někdejším středočeským hejtmanem Davidem Rathem z ČSSD. Důvod? Nezákonně pořízené odposlechy. Samotný fakt, že se středočeský krajský soud bude muset kauzou zabývat znovu, je znám od října. Teď týdeník Euro jako první upozornil na vady, které ke zrušení vedly. A my tak můžeme zkoumat, kdo je za ně zodpovědný.

Varování: tento článek nepojednává o vině MUDr. Ratha, neboť o ní vůbec nic nevíme. (Tedy nevíme o ní nic pravomocně; v právním státě jedině věrohodně). Text naopak pojednává o tom, proč se o vině MUDr. Ratha věrohodně nic nedozvíme.

Policisté, státní zástupci a bohužel i soudci totiž v přípravném řízení nasekali tak příšerné skutky, že z obžaloby nejspíš zbude jen pověstná kůlnička na dříví.

Kauza Rath jako očista společnosti

Když se hroutily nebo oddalovaly jednotlivé větve kauzy Nagyová, pořád zde byla aspoň nějaká vlajková loď „nové justice“ – případ Davida Ratha.

Zainteresovaní lidé se tím taky příslušně chlubili: jak skryli vyšetřování před nadřízenými, aby někdo nevynesl informace. Jak se přes Nejvyšší státní zastupitelství případ dostal na sever Čech, kde prý riziko vyzrazení nehrozilo. I tím, jaký měla kauza očistný efekt na společnost – což jsou slova vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, jejíž tým vyšetřování na severu Čech rozjížděl.


ČTĚTE TAKÉ: Co chce dělat Bradáčová s trestním řádem? Právníci varují před jeho změnami

Zákulisí korupce: Jak policie dostala Davida Ratha


Lenka Bradáčová dokonce chtěla kvůli této kauze měnit trestní řád. Reagovala tak na údajnou snahu Rathových právníků „zneužívat“ práva obviněných, a oddalovat tak proces.

Teď se ovšem ukázalo, že to byla Bradáčová a spol., kdo za trestuhodného přihlížení soudců Okresního soudu v Ústí nad Labem „očistili společnost“ nezákonným postupem a pošlapáním základních práv.

Jak jinak nazvat situaci, kdy si žalobci v přípravném řízení dělají v podstatě co chtějí a soudce na sebe bere jen roli komparsu a dává žalobcům požehnání stylem Ctrl+C Ctrl+V?

„Okresní soud ve všech případech toliko zcela nekriticky převzal názor státního zástupce z podaných návrhů (jak je zřejmé z fakticky doslovného zkopírování návrhů státního zástupce vždy jen s doplněním příslušných návětí tak, aby bylo zřejmé, že jde o rozhodnutí soudu), které však též obsahovaly jen popis skutkových okolností a obecné konstatování, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení včetně poukazu na vzájemnou znalost podezřelých a jejich maximální snahu o utajení, což je však všeobecně použitelný argument u jakékoli skupinové a byť jen minimálně dopředu promyšlené trestné činnosti.“
(z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. října 2016)

Neboli žalobce a soudce jedno jsou. Kde jsme to již slyšeli?

Bianco šeky. Vyšetřujte, my se neptáme

Další pasáže usnesení vrchního soudu se i dál čte jako obžaloba poměrů v „nové justici“:

„Z uvedeného je zřejmé, že žádosti … jsou natolik obecné, navíc obsahující nepravdivé informace o podezřelých.“

„… nejsou odůvodněny ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. okresní soud neuvedl, proč vydává příkazy na maximálně možnou dobu, pokud se omezil na pouhé konstatování, že doba odposlechu a záznamu byla stanovena v souladu s návrhem státního zástupce (který však stejně jako policejní orgán konkrétní důvody navrhované délky trvání tohoto procesního úkonu neuvádí)…“

Za zvláštní pozornost pak stojí tato citace:

„Polovina příkazů pak neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin, jakožto obligatorní podmínky pro možnost vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.“

Přeloženo z právničiny do srozumitelného jazyka: říká, že státní zástupci dostali od soudce bianco šek na odposlechy, aniž museli říct, co vlastně vyšetřují.

To je něco tak neuvěřitelného, že člověk nemusí být lidskoprávní aktivista, aby pochopil, jakými metodami tým tehdejší náměstkyně krajského státního zástupce Lenky Bradáčové na severu Čech vládl. To, že se případ, oznámený bývalým policistou Liborem Gregorem na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně, dostal právě do Ústí nad Labem, pak může za náhodu považovat jen naivka.

Přijdou kárné žaloby?

Státní zástupkyně Lenka Bradáčová rozsudek vrchního soudu nepřijala. Považuje ho za zásadní vybočení z dosavadní rozhodovací praxe samotného Vrchního soudu v Praze, významně podle ní vybočilo i z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí. (Celé stanovisko VSZ v Praze najde zde.)

Rozhodnutí vrchního soudu je prý přepjatě formalistické, Bradáčová proto připraví stížnost pro porušení zákona, kterou chce předložit ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi.

Krajský soud v Praze bude o věci muset rozhodnout znovu, obžaloba už přitom nemůže počítat s nezákonně pořízenými odposlechy. Co z kauzy zbude, je teď na žalobci.

A poslední věc, z pohledu veřejnosti nejdůležitější. Je to opět ministr spravedlnosti (ale nejen on, drží ji například prezident republiky, jen ji nevyužívá), kdo je nadán kárnou pravomocí vůči soudcům ústeckého okresního soudu.

Že by ji nepodal (a nezvážil totéž i u státních zástupců, kteří si pro bianco šeky k soudu chodili), je ve světle uvedených zjištění zcela nepředstavitelné.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)