Vysloužilý člen české vojenské rozvědky stojí za projektem soukromé zpravodajské agentury Exanpro. Ta se rychle propracovala mezi weby, jež pravidelně citují nejrůznější konspirační a tzv. alternativní média, prokremelské weby i nacionalistické strany v Česku.

Hlavní garant webu Jiří Wagner je například i pravidelným hostem „alternativního“ Svobodného vysílače. V éteru se tak potkává například s „pověstným“ Vedoucím kolotoče, anonymním autorem prokremelského webu Aeronet.

„Nemám rád název alternativní web. Dělil bych je na ty hlavní a na ty ostatní. My jsme odborný web i soukromá zpravodajská agentura,“ vysvětluje Jiří Wagner při setkání s redaktorem HlídacíPes.org.

„NATO eskaluje napětí”

Texty, zpravodajské výstupy a analýzy, ale nepřipravuje sám. Jak říká, za webem stojí zhruba třicítka bývalých zkušených zpravodajců (tedy pracovníků rozvědky či kontrarozvědky) převážně ze zahraničí.

„S našimi informacemi může pracovat každý, my se snažíme psát poctivě. Mezi proruské weby Exanpro zařadili zastánci té jedné ideologie. Pro mne je nejdůležitější obstát sám před sebou, hodnotit věci spravedlivě. Nechci se přetvařovat, cpát se do nějakého proudu,“ říká Wagner.

Původně web Exanpro žádný kontakt na autory nenabízel, nedávno ale přibyla e-mailová adresa na „hlavního garanta“ – prý pro zvýšení důvěryhodnosti. Domluvit schůzku bylo poté již snadné.

Jiří Wagner vystupuje jako správný zpravodajec – nenápadně. Působí klidně, zkušeně a je zjevné, že svoje názory má pevně dané a utříděné. Ty jsou však značně v rozporu s tím, co by se dalo čekat od dlouholetého zpravodajského důstojníka země, jež je od roku 1999 členem Severoatlantické aliance.

„To, že posíláme vojáky NATO včetně našich do pobaltských zemí, jen zbytečně eskaluje napětí. Rusko je předurčený nepřítel a my se tím stáváme součástí soupeření USA a Ruska,“ říká Wagner, i když hned dodává, že sám se snaží „vyvarovat se subjektivních pocitů“.

„Dávám přednost odbornosti před expresivností. Řekl bych, že je to něco mezi žurnalistikou a prací státní zpravodajské agentury,“ zdůrazňuje.

Odezvu ovšem nachází spíše u různých konspiračních webů a projektů.

Sputnik a Aeronet nejsou samy

„Nedělám rozdíl v tom, když se mnou budete chtít mluvit vy, nebo to bude někdo ze Svobodného vysílače, ze Sputniku nebo třeba Dělnické strany,“ říká Wagner s tím, že dokáže rozlišit to, že „některé weby mají předsudky, k někomu tíhnou, někomu nahrávají“.

„Sputnik nebo Aeronet jsou bezpochyby weby proruské. Ale stejně tak jsou weby adorující USA,“ říká. Konkrétní příklad ale nenabízí.

Na otevřený dotaz, zda on sám a jeho projekt nezískává finanční či jinou podporu kupříkladu z Ruska, odpovídá záporně. „Rusové mne neplatí. Všude se ale mluví o tom, jak Rusko ovlivňovalo volby v USA, ale jak víte, že naopak USA neovlivňují volby v Rusku? Jen se o tom nemluví,“ reaguje.

Těžko soudit, zda je skutečnou cílovou skupinou projektu i tuzemská expertní a zpravodajská komunita, ať už současná či bývalá. Kupříkladu bývalý ředitel rozvědky ÚZSI Karel Randák i někdejší šéf Vojenského zpravodajství Andor Šándor na dotaz HlídacíPes.org odpovídají shodně: „Ne, neznám.“

„Je to zvláštní projekt, vím, že za ním stojí někdo z bývalých členů vojenské rozvědky, který nemá příliš v lásce Ameriku. Jinak mi přijde, že se údajné zpravodajské výstupy v podstatě jen točí na slovíčkaření,“ komentuje web Exanpro pracovník české kontrarozvědky BIS, s nímž HlídacíPes.org o tématu hovořil.

Web má řadu sekcí, grafických prvků, nabízí například vědomostní testy pro odbornou i laickou veřejnost, zpravodajskou nauku a řadu dalších informací z oboru „tajných služeb“.

„Exanpro vzniklo vloni, stránky plním někdy od února nebo března 2016,“ říká Jiří Wagner. Původně mělo prý jít o předplacený web, nyní je však veřejně přístupný, bez reklam.

Nutně se nabízí otázka kdo projekt platí. Sám Wagner říká, že Exanpro není jeho obživa. Skutečně – žádná společnost s názvem Exanpro v obchodním rejstříku nefiguruje, Jiří Wagner má sice živnostenský list, obchodní rejstřík však prozrazuje, že živnost má aktuálně přerušenou.

„Není to firma, je to spíše komunita lidí, kteří kdysi někde působili, sdílíme mezi sebou informace,“ odpovídá Wagner. Žije prý z výsluh, na něž má jako dlouholetý voják z povolání a zpravodajský důstojník nárok, má i „nějaký majetek“, ale do detailů zacházet nechce.

„Snažím se nějak přispět společnosti. I proto jsem skončil s aktivní službou, ta už byla plná politikaření. Chtěl jsem se věnovat odborné činnosti. Měl jsem dost důvodů, proč odejít. Nic už mi to nedávalo, profesně ani odborně, nikam jsem se neposouval,“ konstatuje Wagner, který řady vojenských zpravodajců opustil před třemi lety.

„Nejsem proruský, jen poctivý”

„Od svých čtrnácti let jsem byl ve vojenské škole, v oboru jsem od té doby zůstal. Prošel jsem různými kurzy, misemi NATO, různými pozicemi v taktickém, operačním i strategickém zpravodajství,“ říká.

Opět se tak vrací otázka, jak mohl se svými názory a pohledy na svět, Spojené státy, Evropskou unii a NATO v takovém prostředí tak dlouho vydržet.

„Černá ovce jsem kvůli svým názorům nebyl, i když mám na řadu věci možná jiné pohledy. Spoustu dezinformací si děláme sami,“ říká a doplňuje: „Není tu snaha přiblížit se pravdě, ale jít ve jménu jedné a ještě cizí politiky – i proto jsem ze služby odešel.“

Z textů na webu je přitom patrný značně kritický pohled na vše americké, na NATO i EU a naopak přinejmenším značné porozumění pro to, jak svět (a kupříkladu dění na Ukrajině či anexi Krymu) vidí Rusko.

„Nejsem proruský. Jen se snažím vyjadřovat poctivě,“ odmítá námitku na jednostrannost obsahu svého webu. Připouští ale, že je pro vystoupení z NATO. „Stal se z toho účelový pakt, není to o kolektivní obraně, majitelem NATO jsou Spojené státy. Není tam debata ani konsensus, to je jenom zdání debatujících, kteří odsouhlasí všechno, co už bylo dopředu rozhodnuto,“ je přesvědčen bývalý plukovník české vojenské rozvědky.

„Oficiální cíle zůstávají skryté – příkladem je invaze do Iráku a jeho následná okupace. Jde o soupeření o sféry vlivu mezi USA a Ruskem,“ dodává s tím, že je i pro odchod Česka z Evropské unie.

„To ale neznamená, že se chci vrátit do vlivu Ruska. Rusům by naše vystoupení z EU stejně radost neudělalo, je pro ně lepší ovlivňovat EU jako celek,“ myslí si.

Kdo další zaplňuje web řadou textů zaměřených na českou zahraniční politiku, zpravodajství České televize či rozbory výroků politiků, Wagner přibližuje jen mlhavě:

„Jsme volná komunita autorů doma i v cizině. Většinou jde o veterány zpravodajských služeb, převážně ze zahraničí. Je to nárazové, ale není to víc než 30 lidí. Jsou to převážně mé vazby a kontakty z minulosti, z odborných aktivit. To, jestli jim platím nějaký honorář, vnímám jako vnitřní záležitost.“

Ukázky z textů Exanpro:

• V České republice je údajně až 80 dezinformačních webů. Podobný počet je podle EU na Slovensku, a v Maďarsku je údajně 100 takových webů. Celou tuto protikampaň ohledně ruské propagandy hodnotíme z hlediska zpravodajské analýzy jako reakci západních zemí v čele s USA na vlastní zaostávání za zahraniční politikou Ruské federace v klíčových oblastech.
• Dalším opatřením vlády České republiky v boji proti propagandě je zavedení vzdělávacího programu do škol. Program by měl žáky a studenty učit, jak odhalit propagandu a jak se jí bránit. Otázkou je, zda se tento program bude vyučovat pravdivě, anebo propagandisticky. Ve skutečnosti je tento program opět jakýmsi alibismem a důkazem pro západní společenství, že český systém plní západní normy a požadavky. Vždyť přece úplně postačí vést studenty k pravdě, jinými slovy je učit pracovat s psaným a mluveným slovem neboli práci s informacemi.
• Pokud chceme hodnotit bezpečnostní situaci ve světě a zaměřujeme se na Ruskou federaci, musíme se stejnou měrou zaměřit i na Spojené státy. Pokud je zde ale snaha vynechat USA z tohoto hodnocení, pak nemá smysl zabývat se samotným Ruskem, protože hodnocení nebude v tomto případě nikdy úplné a použitelné.
• Ministr lhal, když tvrdil, že naše vlastní bezpečnost je založena na principu, jenž se pojí k závazku kolektivní obrany. Avšak takový závazek neexistuje a ministr to musí vědět. Členské země Severoatlantické aliance nejsou zavázány k poskytnutí vojenské pomoci jiné členské zemi, čímž neexistují žádné bezpečnostní záruky. Proslulý článek 5 Severoatlantické smlouvy neukládá členským zemím žádné povinnosti a nevypovídá nic o kolektivní obraně.