Facebook Miloš Zeman, zdroj

Byznys s Ruskem má v Česku mocné zastánce. I když paběrkuje, stát ho dotuje miliardami

Napsal/a -pes- 25. listopadu 2017

Prezident Miloš Zeman se vrátil z návštěvy Ruské federace, kde s Vladimirem Putinem oznámil zahájení Česko-ruského fóra a vezl s sebou i rekordně velkou podnikatelskou delegaci.  Obchodní význam Ruska pro Česko se však účelově nadsazuje, naopak se potlačují bezpečnostní rizika, konstatuje nová studie Asociace pro mezinárodní otázky. 

České obchodní zájmy v Rusku podporuje na jedné straně hlavně Ministerstvo průmyslu a obchodu a jeho instituce a agentury: Česká exportní banka (ČEB), Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) nebo agentura CzechTrade. Ty považují Rusko za příležitost pro český export a z logiky svých zájmů přehlížejí bezpečnostní kontext.

Vedle toho ale v česko-ruských obchodních vztazích působí i faktor hlavy státu. „Výstřední chování prezidenta navíc zastiňuje aktivity vlády, která se v této oblasti výrazně neprojevuje, a agendu tak nastoluje Hrad,“ píše ve své aktuální studii Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Mýtus o klíčovém trhu

Jaká jsou fakta o ruském trhu, který řada českých politiků a byznysmenů popisuje jako obrovskou příležitost? Podle údajů portálu Businessinfo.cz a České národní banky (ČNB) obrat ruského zahraničního obchodu v roce 2016 v porovnání s rokem 2015 poklesl o 11,4 %.

Analýza AMO jmenuje hlavní důvody – propad cen ropy, západní sankce, ruské protisankce, nepříznivá struktura ruské ekonomiky, nestálost rublu, stagnace spotřebitelské a investiční poptávky, pokles ruského vývozu (o 17,5 % v porovnání s rokem 2015).

Tabulka: Asociace pro mezinárodní otázky

V roce 2016 se podíl Ruska na celkovém vývozu ČR snížil ještě o 0,1 procentního bodu, tedy na 1,9 %. Pro kompenzaci ztrát exportu do Ruska bylo v roce 2015 posíleno sedm zastupitelských úřadů a tři zahraniční kanceláře CzechTrade ve světě.

Poslední statistky ukazují mírné zlepšení situace na ruském trhu. Ruský vývoz do ČR se v prvních měsících 2017 zvýšil, což potvrzuje i EGAP. České přímé zahraniční investice do Ruska rostou a díky stabilizaci rublu se znovu vyplácí vyvážet.

AMO ale připomíná, že velká část investic se neobejde bez pomoci EGAP a ČEB, tedy bez pomoci státu.

Je čas na změnu

Ruský trh je podle analýzy nepředvídatelný, nestabilní, neplatí zde vymahatelnost práva a hlavně je politizovaný. Po pěti letech propadu ruského HDP ročně až o 5 %, kdy ČR naopak posilovala až o 4 % ročně, se Rusko dostává na úroveň zhruba půlprocentního růstu. Roční až 20% inflace vyčerpala kupní sílu.

Výrobní kapacity se nemění. Ruská ekonomika se nemodernizuje a neinovuje a v době tzv. čtvrté průmyslové revoluce zaostává. Zásadním rozdílem oproti minulému roku je vyšší cena ropy a zemního plynu.

Žádného velkého růstu se tedy v nejbližší době Rusko nedočká, navíc je ruská ekonomika životně závislá na vnějších faktorech a cenách ropy a zemního plynu, uvádí AMO.

Dále konstatuje, že výhodou českého exportu do Ruska byla dosud také jeho vyšší přidaná hodnota než například při vývozu do Německa.

Ruský trh se ale pod vlivem sankcí proměnil a nová politika dovozu je taková, že Rusko již nemá zájem o hotové výrobky a po exportérech vyžaduje tzv. lokalizaci výroby, tedy, aby vyráběli přímo v Rusku.

Současná situace by tak podle analýzy měla být spíše impulsem pro reformulaci a reorientaci české politiky a nového nastavení podpory jiných ekonomických odvětví, stejně jako struktury proexportních nástrojů.

Maximální dotace na minimální byznys

Teze o výjimečném ruském trhu bledne i při pohledu na objem současných ruských investic v ČR. Ten dosahuje zhruba 20 miliard Kč. Ovšem pro srovnání – celkově všechny přímé zahraniční investice v České republice ke konci roku 2015 dosáhly výše 2 895,2 miliard Kč.

Nízkým reálným číslům přitom vůbec neodpovídá masivní státní podpora českého obchodu s Ruskem. Podíl Ruska na celkovém českém vývozu činí jen asi 2 %, podíl Ruska na aktivitách ČEB a EGAP ale dosahuje hodnot okolo 32 % (ČEB), respektive 30 % (EGAP).

Tabulka: Asociace pro mezinárodní otázky

Obě tyto státní instituce navíc dlouhodobě hospodařily se ztrátou v řádech stamilionů a jak připomíná AMO, můžou za to do velké míry právě problémové aktivity v Rusku – v případě České exportní banky zejména nesplacené ruské pohledávky.

Debaty o restrukturalizaci financování exportu se vedou dlouho, zásadní rozhodnutí přijme až nová vláda. Jako příklad neochoty měnit zaběhaný systém nabízí AMO rezignaci (listopad 2016) Pavla Kysilky, bývalého generálního ředitele České spořitelny, z funkce předsedy dozorčí rady ČEB s odůvodněním, že mu vadí chybějící koncepce státní podpory exportu.

Proč je tedy ruský trh v Česku mnohými osobnostmi a organizacemi s vlivem na zahraniční politiku stále vnímán jako klíčový?

Odhady Svazu průmyslu a dopravy ukazují, že pro třetinu firem, které utrpěly kvůli sankcím v posledních letech ztráty, je ruský trh nenahraditelný.

Mezi aktivní subjekty prosazující posilování obchodních vztahů s Ruskem patří skupina v okolí prezidenta Zemana vedená poradcem Martinem Nejedlým, skupina kolem bývalého komunistického důstojníka Zdeňka Zbytka, firmy působící v Rusku (zejména skupina PPF Petra Kellnera, Alta, Škoda Auto, Hamé, Moravské naftové doly, Unistav, Farmtec, PSJ, Sitel, Favea, Chemoprojekt, Koh-i-noor, AGC Flat Glass Czech), vypočítává AMO.

Riziko nejen finanční

V pozadí byznysu s Ruskem ale stojí i otázky bezpečnosti. Česká kontrarozvědka (BIS) ve své aktuální výroční zprávě uvádí, že společnosti s ruským kapitálem ve zvýšené míře „nedodržovaly pravidla a porušovaly zejména daňové a regulatorní předpisy i smluvní vztahy“.

Za tím podle všeho stojí propojení ruského kapitálu s šedou zónou ekonomiky pohybující se na pomezí legality, píše AMO. Navíc BIS otevřeně mluví o Česku jako o jednom z cílů ruské tzv. hybridní války.

Podle AMO by tak Česká republika směrem k Rusku měla jednoznačně nadřadit bezpečnostní zájmy nad exportní politiku. V rámci obchodních vztahů v postsovětském prostoru by pak Česko mělo usilovat o větší diverzifikaci a více pozornosti věnovat zejména Ukrajině.

V legislativě by se i kvůli Rusku hodil České republice zákon o ochraně proti rizikovým zahraničním investicím. A v neposlední řadě – Kancelář prezidenta republiky by podle AMO měla zveřejňovat transparentní seznam podnikatelů, které hlava státu bere s sebou na zahraniční cesty. Nejen do Ruska.

 

 

6 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Nebyt ropy a plynu je dnes Rusko stejne zaostala zemedelska zeme jako pred 100 lety. Firmy, ktere se mermomoci tlaci do Ruska, pravdepodobne nedokazou uspet na rozvinutych trzich. Co mi bude platne, kdyz se mi neco podari realizovat v Rusku, kdyz pak za to nedostanu zaplaceno? Proplati mi ztratu EGAP? Takze se mi na ni vlastne slozi vsichni obcane CR ze svych dani?

  2. Anna Jord. napsal:

    Bohužel, odkaz v textu na danou studii nefunguje.

  3. Nemec napsal:

    Někdy se myslím, že se probudíme a díky prezidentovi Zemanovi a Babišovi už nebude existovat svobodná Česká republika . Už dnes jsme národ prošpikovaný kolaboranty. Jiné národy to také nemají lehké ale protože je spojuje hrdost a vlastenectví , tak se tam lidé dovedou společně veselit a je jedno zda to je v Brazílii nebo Portugalsku. My se díky Zemanovi a Babišivi budeme jen nenávidět.

  4. petrph napsal:

    Tohle je přeci zcela standardní popis fungování státních institucí, tak jak je popsal už někdy před půl stoletím profesor Parkinson na příkladu Velké Británie. Ty zkrátka fungují, naprosto špatně a utrácejí zbytečné velké sumy peněz, i když už vůbec nejsou potřeba. V tom se ani od Západu nijak nelišíme.
    Btw, jak si ještě vzpomínám bylo to za vlády ODS, když tady jakýsi pan „nejlepší ministr financí“ Kalousek vykřikoval že je potřeba šetřit, takže je mohl zrušit, stejně jako řadu dalších naprosto zbytečných státních institucí a agentur. Jenže to neudělal, a skončil u seškrtání sociálních výdajů a zvyšování daní..

  5. liberal shark napsal:

    Nejhorší je soustavný tlak firmy ALTA na ČEZ, aby používal výhradně ruské jaderné palivo. Zřejmě je to podmínka Rusů, aby jim dovolili vyvážet naše obráběcí stroj do Ruska. Tak se stalo, že jadernou strategii ČR vlastně diktuje Rosatom a TVEL :-(.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies