Uživatel

Tereza Engelová

Saúdská Arábie se kamarádí hlavně s vlastními zájmy. A k těm patří dobré vztahy s Ruskem

Návštěva amerického prezidenta na Blízkém východě dostala všemožná přirovnání od přelomové po ostudnou. Ačkoliv se z ní nečekaly zásadní výstupy, ani zásadní změny vztahů s jednotlivými zeměmi, jedno téma zajímalo všechny. Podaří se Joe Bidenovi vyjednat navýšení těžby ropy, potažmo pokles cen pohonných hmot? Saúdové ale ukázali, že se nehodlají řídit zájmy nikoho jiného, než svými vlastními.

Turci plánují obsadit další kurdská území. Další místo, kde se střetávají zájmy USA a Ruska

ANALÝZA. Zatímco americký prezident Joe Biden utužuje vzájemné vztahy na čtyřdenní cestě po blízkovýchodních zemích, Turci se netají plány na obsazení další části kurdských území na severozápadě Sýrie. V okolí města Tal Rifaat se podle informací od místních novinářů chystá bitva o území, které by Turci rádi připojili k oblasti dobyté před pěti lety v rámci operace Štít

Stát by měl podporovat českou kulturu, ne platit honorář Nicka Cavea, kritizuje šéf Jatek78

„Jestli se nezmění systém přidělování peněz z rozpočtu Ministerstva kultury víc směrem k podpoře regionální kultury a jejího podhoubí, pak ten úřad může brzy zavřít, protože žádná česká kultura už nebude,“ říká Štěpán Kubišta v rozhovoru pro HlídacíPes.org. Velké zahraniční hvězdy by podle něj neměly „ubírat“ z fondů pro české umělce.

Stalin a Lenin už zmizeli, teď je na řadě zbytek. Litevci zametají zbytky sovětské minulosti

Válka na Ukrajině znovu otevřela v Pobaltí debatu o dokončení „desovětizace“. Litva chce proces započatý v devadesátých letech uzavřít novým zákonem, který nově navrhli tamní poslanci. Zákon se týká také názvů ulic, škol a veřejných prostranství odkazujících na osoby aktivní v politických, vojenských nebo represivních strukturách či organizacích spojených se sovětskou okupací Litvy v letech 1940–1941 a 1944–1990 a

Hvězdné války na obzoru. Pro Česko může být vesmír jako moře, zatím je divočinou bez pravidel

Vesmír je čím dál nebezpečnější místo a svět přitom nemá pravidla, jak se v něm chovat. Poslední vesmírná smlouva je stará 55 let. „S vesmírem je to stejné jako s námořním, pozemním, vzdušným a kybernetickým prostorem. Potřebuje fungovat na základě nějakých pravidel a ta zatím chybí,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org Jana Robinsonová, ředitelka Programu vesmírné bezpečnosti Pražského

Litva končí se sovětskou érou. Kvůli válce na Ukrajině mají zmizet pomníky i názvy ulic

Ruská invaze na Ukrajinu znovu rozpoutala v Litvě živou debatu o její sovětské minulosti. Litevský parlament v reakci na to vypracoval návrh zákona o zákazu propagace totalitních a autoritářských režimů a jejich ideologií. Takzvaný „desovětizační“ zákon by měl urychlit nejen odstraňování soch a pomníků z éry SSSR, ale také změnu zbývajících názvů ulic a náměstí, které ji připomínají.

Utekli z Běloruska, teď zahrají v Praze. Kapela zpívá o těžce nemocné zemi diktátora Lukašenka

Členy hudební skupiny Dlina Volny na nějaký čas rozdělila napjatá politická situace v jejich rodném Bělorusku. Zpěvačka Masha Zinevitchová a klávesista Ales Shislo emigrovali vloni do Litvy, baskytarista Vad Mikutsky se k nim připojil až letos v březnu. „Od jara jsme zase spolu, máme obrovskou radost, že můžeme koncertovat a do Prahy se moc těšíme,“ říkají hudebníci. V rozhovoru

Turecko chystá nový zákon proti dezinformacím. Pravdu a lež posoudí vládní úředníci

Rok před volbami se režim tureckého prezidenta Erdogana snaží prosadit zákon proti dezinformacím. Formálně má veřejnost chránit před „nadávkami, pomluvami, diskreditací, nenávistí a diskriminací“ a pro šiřitele dezinformací navrhuje několikaleté vězení. O tom, co je pravda a co lež, ale budou rozhodovat vládní úředníci a soudy poplatné právě prezidentu Erdoganovi. Zákon tak ještě víc zkomplikuje

Demokracie začíná u účtu za elektřinu. Německé firmy drží Orbána, říká ředitel Sorosovy nadace

„Musíme se o lidi víc zajímat i jako o spotřebitele,“ tvrdí Goran Buldioski, výkonný ředitel Open Society Foundations pro Evropu a Eurasii. OSF působí ve více než 120 zemích světa, kde se skrz udělování grantů snaží o budování občanské společnosti a demokracie. Populisté ji kvůli zakladateli Georgi Sorosovi často napadají jako „Sorosovu nadaci“. Jak se