Ačkoliv záběry přicházející z Ukrajiny opakovaně prokázaly, že Rusové používají při útocích na ukrajinskou infrastrukturu íránské drony Šáhid-136 (Rusy označované jako Geraň 2), Moskva i Teherán to vehementně popírají. Otázkou zůstává, kam až íránsko-ruská vojenská spolupráce může zajít. Vladimir Putin nechce být na Teheránu příliš závislý a ani levné a dostupné íránské drony mu zřejmě nebudou
Švédský nejvyšší soud tento týden zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe do Turecka. Mohlo by to zkomplikovat vstup Švédska a Finska do NATO. Právě Keneşovo vydání si totiž Ankara klade jako podmínku pro vyslovení souhlasu s rozšířením Severoatlantické aliance o zmíněné dva státy. Turecko chce po Švédsku vydat i další desítky lidí z takzvaného „seznamu nepřátel Turecka“.
Novinář Muhamad Bagher Moradí před osmi lety utekl z Íránu kvůli problémům s tamním islámským režimem a požádal o azyl v Turecku. Letos v květnu ale náhle zmizel a nebylo jasné, co se s ním stalo. Až teď jeho právník řekl novinářům, že ho íránský režim drží v nechvalně známé teheránské věznici Evín.
Ve dvou třetinách íránských provincií zavřeli podnikatelé obchody, a připojili se tak k demonstracím proti islámskému režimu. Informoval o tom server Al-Monitor. Íránský režim hrozí obchodníkům za připojení ke stávce soudy a zvyšuje rychlým tempem počty poprav. Jen od soboty bylo oběšeno pět osob. Šest dalších si vyslechlo rozsudek smrti v souvislosti s účastí na protivládních demonstracích.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan potřebuje před červnovými volbami občanům ukázat, že má pod kontrolou dvě věci: upadající ekonomiku a syrské uprchlíky. To jsou zatím nejzásadnější témata, která turecké voliče tíží a Erdogan ví, že by mu obě mohla zlomit vaz. Obří inflaci turecké liry se teď snaží zachránit půjčkami z Kataru a Saúdské Arábie, uprchlíky
„Smrdí to jako terorismus,“ prohlásil krátce po útoku na istanbulské nákupní třídě Istiklal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Atentát z minulé neděle si vyžádal šest obětí a přes 80 zraněných. Turecká policie z útoku obvinila Kurdskou stranu pracujících a kurdské milice YPG v Sýrii, ty však shodně vinu popírají. Dění v Turecku v některých rysech připomíná rok 2015, kdy série
Írán chystá soudy s demonstranty proti režimu. Jako první mají přijít na řadu mladé novinářky Nilufar Hamediová a Elahé Muhamadiová. Byly obviněny z „tajné dohody proti národní bezpečnosti a propagandě proti islámské republice“. Za to jim teď hrozí tvrdé tresty, možná i šibenice. Podle jejich příbuzných ale novinářky jen dělaly svou práci.
Íránský režim nasadil při potírání protivládních demonstrací polovojenské jednotky. Ty už nezasahují jen proti lidem v ulicích, ale zaměřují se i na obytné komplexy. Střílí do oken bytů a z pouličních tlampačů vyhrožují kritikům režimu likvidací. Vláda mezitím oznámila, že brzy zahájí soudní proces s první tisícovkou zadržených demonstrantů. Ti čelí obvinění ze spiknutí proti islámské republice a
REPORTÁŽ. „Chci poprosit svět, prosím podpořte nás, naše lidi, naši revoluci, nepodporujte naši vládu. Myslete na Íránce v ulicích. Lidé chtějí demokracii. Nevyměňte podporu lidských práv za ropu a plyn.“ Slova, která zazněla v centru Berlína, kam se na osmdesátitisícovou demonstraci sjeli Íránci a jejich podporovatelé z celé Evropy. I v německé metropoli se hrálo o budoucnost země, která
REPORTÁŽ. Íránci už nechtějí islámský režim, probíhá tam revoluce a svět by ji měl podpořit, znělo na obří víkendové demonstraci v centru Berlína. Přijelo kolem 80 tisíc lidí, Íránců žijících v exilu po celé Evropě, aby podpořili protesty probíhající v jejich rodné zemi. Přímo v Íránu se podle aktivistů k protestům přidávají také lidé pracující v ropném průmyslu, zaměstnanci továren a
