Uživatel

Tereza Engelová

Rusko-íránské spojenectví má své limity. Za drony na Ukrajinu Teherán nejspíš dostane stíhačky

Ačkoliv záběry přicházející z Ukrajiny opakovaně prokázaly, že Rusové používají při útocích na ukrajinskou infrastrukturu íránské drony Šáhid-136 (Rusy označované jako Geraň 2), Moskva i Teherán to vehementně popírají. Otázkou zůstává, kam až íránsko-ruská vojenská spolupráce může zajít. Vladimir Putin nechce být na Teheránu příliš závislý a ani levné a dostupné íránské drony mu zřejmě nebudou

Komplikace v rozšíření NATO. Turecko chce za své „ano“ vydání politických uprchlíků ze Švédska

Švédský nejvyšší soud tento týden zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe do Turecka. Mohlo by to zkomplikovat vstup Švédska a Finska do NATO. Právě Keneşovo vydání si totiž Ankara klade jako podmínku pro vyslovení souhlasu s rozšířením Severoatlantické aliance o zmíněné dva státy. Turecko chce po Švédsku vydat i další desítky lidí z takzvaného „seznamu nepřátel Turecka“.

Íránský režim stupňuje tempo poprav vězňů. K protivládním protestům se přidali i obchodníci

Ve dvou třetinách íránských provincií zavřeli podnikatelé obchody, a připojili se tak k demonstracím proti islámskému režimu. Informoval o tom server Al-Monitor. Íránský režim hrozí obchodníkům za připojení ke stávce soudy a zvyšuje rychlým tempem počty poprav. Jen od soboty bylo oběšeno pět osob. Šest dalších si vyslechlo rozsudek smrti v souvislosti s účastí na protivládních demonstracích.

Obří inflace a miliony syrských uprchlíků. Erdogan půl roku před volbami hasí problémy Turecka

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan potřebuje před červnovými volbami občanům ukázat, že má pod kontrolou dvě věci: upadající ekonomiku a syrské uprchlíky. To jsou zatím nejzásadnější témata, která turecké voliče tíží a Erdogan ví, že by mu obě mohla zlomit vaz. Obří inflaci turecké liry se teď snaží zachránit půjčkami z Kataru a Saúdské Arábie, uprchlíky

Útok v Istanbulu jako předvolební vzpruha pro Erdogana? Jednou už mu sázka na strach vyšla

„Smrdí to jako terorismus,“ prohlásil krátce po útoku na istanbulské nákupní třídě Istiklal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Atentát z minulé neděle si vyžádal šest obětí a přes 80 zraněných. Turecká policie z útoku obvinila Kurdskou stranu pracujících a kurdské milice YPG v Sýrii, ty však shodně vinu popírají. Dění v Turecku v některých rysech připomíná rok 2015, kdy série

Íránský hon na čarodějnice. První tresty za protirežimní protesty mají dostat dvě novinářky

Írán chystá soudy s demonstranty proti režimu. Jako první mají přijít na řadu mladé novinářky Nilufar Hamediová a Elahé Muhamadiová. Byly obviněny z „tajné dohody proti národní bezpečnosti a propagandě proti islámské republice“. Za to jim teď hrozí tvrdé tresty, možná i šibenice. Podle jejich příbuzných ale novinářky jen dělaly svou práci.

Íránský režim ještě přitvrdil. Střílí lidem do bytů a chystá monstrproces s demonstranty

Íránský režim nasadil při potírání protivládních demonstrací polovojenské jednotky. Ty už nezasahují jen proti lidem v ulicích, ale zaměřují se i na obytné komplexy. Střílí do oken bytů a z pouličních tlampačů vyhrožují kritikům režimu likvidací. Vláda mezitím oznámila, že brzy zahájí soudní proces s první tisícovkou zadržených demonstrantů. Ti čelí obvinění ze spiknutí proti islámské republice a

Írán už nestojí o autoritářský režim. Lidé ho mají dost, touží po svobodě

REPORTÁŽ. „Chci poprosit svět, prosím podpořte nás, naše lidi, naši revoluci, nepodporujte naši vládu. Myslete na Íránce v ulicích. Lidé chtějí demokracii. Nevyměňte podporu lidských práv za ropu a plyn.“ Slova, která zazněla v centru Berlína, kam se na osmdesátitisícovou demonstraci sjeli Íránci a jejich podporovatelé z celé Evropy. I v německé metropoli se hrálo o budoucnost země, která

„Nevyměňte lidská práva za ropu a plyn.“ Íránci v exilu věří, že tentokrát bude revoluce úspěšná

REPORTÁŽ. Íránci už nechtějí islámský režim, probíhá tam revoluce a svět by ji měl podpořit, znělo na obří víkendové demonstraci v centru Berlína. Přijelo kolem 80 tisíc lidí, Íránců žijících v exilu po celé Evropě, aby podpořili protesty probíhající v jejich rodné zemi. Přímo v Íránu se podle aktivistů k protestům přidávají také lidé pracující v ropném průmyslu, zaměstnanci továren a