Bojový dron. Ilustrační foto: Profimedia

Dokázalo by se Česko ubránit útoku dronů? Otázka jako horký brambor

Napsal/a Tereza Engelová 19. dubna 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Dronový útok Íránu na Izrael a jeho odražení za pomoci spojenců vede k podstatné otázce: jak by se v případě útoku drony bránila Česká republika? HlídacíPes.org už před časem s tímto dotazem oslovil Ministerstvo obrany ČR a další zodpovědné instituce. Z odpovědí se dá vyvodit, že v případě masivního útoku by obranu českého území zajistila protivzdušná obrana. Pokud by ale na naše území zaútočil nebo se „zatoulal“ ojedinělý dron, vyvstává řada otázek, na které ale vesměs odpovědi chybějí.

Jak je zabezpečen český vzdušný prostor v případě, že by do něj zpoza hranic vlétl neznámý bezpilotní letoun? Jednoduchý dotaz, na který ale úřady nemají jednoznačnou odpověď.

Přitom s přibývajícím počtem útoků drony, ať už ve válečných konfliktech, ale i mimo ně, se pravděpodobnost podobného incidentu zvyšuje i nad územím České republiky.

Ať už v důsledku „zatoulaného“ dronu z probíhajícího válečného konfliktu za naší hranicí, tak jak se to stalo už v několika nahlášených případech v Rumunsku nebo s raketami v Polsku. Do budoucna ale nemůže být vyloučen ani cílený útok dronem na konkrétní cíl nebo osobu.

Například když by na českém území pobýval někdo, koho by se chtěl jiný stát či skupina osob zbavit a cílený útok dronem by vyhodnotili jako nejbezpečnější a efektivní řešení. Podobně byli jen letos zabiti například tři lídři Hamásu v libanonském Bejrútu nebo tři američtí vojáci v Jordánsku, ale případů z předešlých let je mnohem více.

Lze se takovému nečekanému útoku účinně bránit? A pokud ano, jak? Popřípadě kdo by byl za zneškodnění útočného dronu zodpovědný?

HlídacíPes.org oslovil s těmito dotazy Ministerstvo obrany České republiky. Ukázalo se ale, že jednoduchý dotaz má komplikované řešení a úřady si jej přehazovaly jako horký brambor.

Ministerstvo obrany se odkázalo na Ministerstvo vnitra, to zas na Armádu ČR. Nakonec vše skončilo u Policie ČR. Podle mluvčí Ministerstva obrany je totiž otázka útoku bezpilotním letounem na našem území natolik komplexní, že nemá jednoznačnou odpověď.

Drone, radši nepadej

Ačkoliv protiraketovou obranu má na starost Armáda ČR, problematika dronů do ní, alespoň podle odpovědi zaslané tiskovým oddělením Ministerstva obrany, nespadá.

Problematiku provozu dronů řeší ministerstvo vnitra. K protiraketové obraně lze říci z bezpečnostních důvodů pouze tolik, že ji řeší Armáda ČR v součinnosti s NATO,“ odpověděla pro Hlídacípes.org Simona Cigánkovátiskové oddělení Ministerstva obrany ČR na otázku, jakou má Česká republika ochranu proti případnému nasazení bojových dronů nad svým územím a je-li součástí protiraketové obrany.

Poté, co ale HlídacíPes.org oslovil s obdobným dotazem ministerstvo vnitra, ukázalo se, že to zodpovídá pouze za bezpilotní letouny vypuštěné na území České republiky, tudíž by vůbec neřešilo útok dronem vyslaným nebo zatoulaným z území cizího státu.

„Ministerstvo vnitra se zaměřuje na možná ohrožení nelegálními drony v oblasti vnitřní bezpečnosti, tedy na rizika, která mohou nastat při provozu těchto leteckých prostředků, uvnitř území České republiky,“ odpověděla HlídacíPes.org Hana Malá z odboru komunikace MV ČR.

Podle ní za detekci a zneškodnění dronu, popřípadě zajištění pilota, zodpovídá Policie ČR, podle novely zákona o policii schválené parlamentem v roce 2021.

Podle upraveného zákona o policii může policie zamezit provozu, poškodit nebo zničit dron, který přímo ohrožuje život, zdraví, veřejný pořádek nebo majetek. Jedná se tak o zásadní specifické oprávnění, které reaguje právě na zvyšující se rizika spojená s provozem těchto bezpilotních prostředků,“ popsala Hana Malá aktuální situaci a pravomoci policistů na národní úrovni.

Jak ale sama potvrdila, zmíněné kompetence policistů se netýkají bezpilotních letounů, které by k nám přiletěly zpoza hranic. „MV nedisponuje žádnými oprávněními k odvetným útokům či nástroji tzv. protiletecké obrany,“ napsala HlídacíPes.org Hana Malá.

Kdo by tedy bezpilotní letoun blížící se do českého vzdušného prostoru měl zachytit a byl zodpovědný za jeho nahlášení ať už Policii ČR nebo Armádě ČR? HlídacíPes.org oslovil ještě poslední instituci, která by v tomto ohledu mohla mít určité kompetence, a sice Řízení letového provozu (ŘLP). Jeho mluvčí ale jakoukoliv kompetenci ŘLP v tomto ohledu vyvrátil.

„ŘLP ČR  není součástí obrany státu, jsme poskytovatelé služeb řízení letového provozu. Prosím obraťte se na Armádu ČR,“ odpověděl vedoucí tiskového oddělení ŘLP Richard Klíma.

Podruhé jsme se tedy obrátili na Ministerstvo obrany s otázkou, kdo by řešil proniknutí neznámého bezpilotního letounu nad naše území a jak? Odpovědí bylo, že se máme obrátit na nějakého bezpečnostního analytika, protože se v takovém případě může řešit tolik různých scénářů, že by za ně zodpovídaly různé rezorty různých ministerstev…

„Je totiž nutné říci například jaký dron? Protože každý spadá do jiné legislativy a jiné kategorie. Je důležité i to, kdo by dron ovládal? Čech, český voják, cizinec, cizí voják, alianční (omylem na cvičení) voják nebo voják jiné armády mimo NATO a za jakým účelem? To už jsou ta ,co by, kdyby‘, na která vám nelze za ministerstvo odpovědět. Je to tolik proměnných, že se mohou týkat různých resortů – vnitra, zahraničních věcí, obrany a různých českých i evropských legislativ,“ popsala dilema ze strany Ministerstva obrany Simona Cigánková.

K tomu se dá dodat jedině naděje, že se Česká republika v podobné situaci nikdy neocitne, protože vyhodnocování otázek typu, kdo dron za hranicemi řídí, by mezitím mohlo stát buď lidské životy nebo minimálně poškození majetku. A i když se jedná o scénáře pro ČR zatím hypotetické, v jiných evropských zemích už je řešit museli. 

Nízký a pomalý přelet

Například na rumunské území sousedící s Ukrajinou dopadly od začátku války trosky dronů několikrát. V Polsku zase zabíjely zbloudilé ruské rakety.

Rumunsko nejdříve dopady fragmentů ruských bezpilotních letadel na své území oficiálně nepřiznalo, později ale jejich dopad potvrdilo s tím, že se podle vyhodnocení expertů rumunské armády i NATO nejednalo o úmyslné útoky Rusů zaměřené na Rumunsko.

Tento týden ale rumunské úřady zahájily další vyšetřování, a sice ohledně tří přeletů bezpilotních letounů nad rumunskou vojenskou leteckou základnou v noci z 15. na 16. dubna.

Podle Rádia Svoboda a ukrajinského serveru Ukrajinská pravda nahlásil personál 57. letecké základny Mihaila Kogălniceanu nacházející se nedaleko města Constanța přelet několika bezpilotních letounů mezi 22:30 16. dubna a 00:30 17. dubna.

Podle zdrojů z rumunského letectva se jednalo o malé drony komerčního typu a létaly v nízkých výškách malou rychlostí.

„V souladu s předpisy byla přijata veškerá opatření k zajištění bezpečnosti ve vzdušném prostoru a příslušné úřady pro civilní letectví byly o situaci neprodleně informovány. Opakovaně byla také použita opatření elektronického boje a kolem 00:30 byl ztracen rádiový a vizuální kontakt s posledními dvěma systémy,“ uvedla k incidentu tisková služba rumunského letectva.

Událost ale bude vyšetřovat zvláštní vyšetřovací komise v čele s náčelníkem štábu 57. letecké základny. Podle serveru RBC-Ukrajina se má letecká základna Mihaila Kogălniceanu brzy začít rozšiřovat. Do roku 2040 by měla být největší vojenskou základnou NATO v Evropě. Jestli s tím zmíněný incident může mít nějakou spojitost, ale vyšetřovatelé neuvedli.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)