Turecké bezpečnostní složky zadržely tento týden 180 lidí podezřelých z napojení na Islámský stát. Velký zátah proti radikální islamistické organizaci probíhal ve třiceti tureckých provinciích. Není jasné, zda souvisel s pátečním útokem na koncertní síň v ruském Krasnogorsku, při kterém zemřelo 139 lidí a k němuž se přihlásila středoasijská odnož Islámského hnutí, Islámský stát-Chorásán. Její bojovníci byli ale už dříve zapojeni do útoků, které se začátkem roku odehrály v Íránu a v tureckém Istanbulu.

Brutální vraždění radikálních islamistů v krasnogorské koncertní síni vypadalo jako náhodná událost. Až následné informace ukázaly, že zahraniční zpravodajské služby před zvýšenou aktivitou Islámského státu v posledních týdnech varovaly. Stejně jako tomu bylo v případě lednového útoku v íránském Kermánu, při kterém teroristé z Islámského státu-Chorásán zabili 90 lidí.

Jednou ze zemí, která proti členům Islámského státu v posledních měsících aktivně zasahovala bylo Turecko. Od června loňského roku do současnosti provedly podle ministerstva vnitra místní bezpečnostní složky proti Islámskému státu 1316 protiteroristických operací, při nichž měly zatknout 692 lidí. Proč má právě Turecko s Islámským státem tolik problémů?

Dvojí metr se nevyplatil

K aktuálnímu velkému zátahu na členy Islámského státu, který turecké bezpečnostní složky prováděly od neděle do úterý ve 30 tureckých provinciích, došlo podle portálu Al Monitor po pátečním masakru v krasnogorské koncertní síni. Jak uvedla agentura AFP, dva z tamních atentátníků odletěli začátkem března do Moskvy, poté, co několik týdnů pobývali v Turecku.

Jejich tádžický původ je pak společný i s útočníkem Islámského státu, který 28. ledna zabil jednoho člověka při střelbě během mše v katolickém kostele v tureckém Istanbulu.

Útok, který si mohl vyžádat mnohem větší počet obětí, kdyby se teroristovi nezasekla zbraň, byl prvním úspěšný útokem Islámského státu na tureckém území po sedmi letech (naposledy zabili džihádisté 39 lidí, když 1. ledna 2017 vtrhli do istanbulského nočního klubu) a ukázal, že středoasijská odnož Islámského státu, tzv. Islámský stát-Chorásán zapustil na tureckém území nezanedbatelné kořeny.

Cestičku mu prošlapali členové původního Islámského státu, který vyhlásili radikální islamisté v červnu 2014 v Sýrii a dvojí metr tureckého prezidenta Erdogana.

Ten sice Islámský stát jako jeden z prvních na světě odsoudil coby teroristickou organizaci, zároveň ale, minimálně podle reportáží několika prestižních světových médií, přivíral oči nad ilegálním obchodováním s Islámským státem, stejně jako léčbou jeho bojovníků na tureckých soukromých klinikách.

To, že na tureckém území v blízkosti syrských hranic pobývají buňky členů Islámského státu, bylo v oblasti tzv. veřejným tajemstvím. Volné proudění bojovníků do Sýrie přes Turecko popsal ještě v roce 2018 časopis Foreign Policy jako „džihádistickou dálnici“.

Ačkoliv na Islámský stát Turecko „svedlo“ téměř všechny velké atentáty, ke kterým na jeho území během války v Sýrii došlo, podle analytiků se Islámský stát reálně přihlásil k jedinému, a sice výše zmiňovanému útoku na istanbulský noční klub, kde lidé slavili příchod nového roku. Pro Turky se ale hnutí stalo reálným bezpečnostním rizikem a došlo k prvnímu velkému zatýkání.

16. ledna 2017 policie chytila pachatele atentátu uzbecké národnosti a o tři týdny později dalších 450 osob podezřelých ze spolupráce s Islámským státem. Od té doby došlo k mnoha menším akcím namířeným proti IS a jeho aktivitám na území Turecké republiky.

K té nejnovější ze začátku tohoto týdne policie mnoho informací neposkytla. Ministerstvo vnitra uvedlo, že od neděle do úterý pozatýkaly bezpečnostní složky 180 lidí, kteří buď zastávali vysoké funkce v rámci hnutí nebo se účastnili bojů v konfliktních zónách, kde Islámský stát působí nebo poskytovali skupině finanční prostředky.

„Bezpečnostní složky při raziích zabavily také velké množství zahraniční hotovosti, dokumentů a digitálních materiálů,“ uvedl k zásahu turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya.

Problém „nové ISIS“

Po porážce chalífátu Islámského státu v Sýrii se jeho bojovníci rozptýlili na různá území. Někteří stále „operují“ uvnitř Sýrie, jiní se „ztratili“ v evropských zemích nebo v Africe, další odjeli budovat nový chalífát do Afghánistánu (odtud i přídomek Chorásán). Na pomezí Afghánistánu a Pákistánu se ale radikální islamisté dostali do zásadního střetu s Tálibánem, který je vnímá jako nebezpečná a příliš radikální konkurence a tvrdě s Islámským státem-Chorásán bojuje.

A i to je důvodem, proč má s Islámským státem-Chorásán rostoucí problém právě Turecko.

Když turecká policie dopadla atentátníky z istanbulského římskokatolického kostela Santa Maria, ukázalo se, že za útokem nestála „turecká odnož Islámského státu“, která se původně k útoku přihlásila, ale že za plánováním operace ve skutečnosti stála afghánská pobočka skupiny. Oba útočníci byli, podobně jako v případě útoku v Rusku, středoasijského původu.

Americký thinktank Stimson k tomu ve své březnové studii napsal: „Je pozoruhodné, že Islámský stát-Chorásán snáze využil Turecko jako finanční a tranzitní uzel vzhledem k rostoucímu počtu afghánských uprchlíků, kteří v posledních třech letech přecházejí do země přes Írán. Radikálové, kterým Tálibán brání v monitorování jejich finančních toků, zřejmě našli nový způsob, jak omezení obejít, a sice, že využívají spící buňky v Turecku a příhraničních oblastech se Sýrií k finančním převodům pomocí tradičních směnáren hawala,“ popisuje autor studie Fuad Šahbazov.

Podle něj se v Turecku bojovníkům ze středoasijských zemí daří i kvůli kulturní a jazykové blízkosti: „Turecko dlouhodobě považuje středoasijské země za strategické spojence, i když čelí rostoucím hrozbám ze strany středoasijských islamistických sítí. Těm společné jazykové, náboženské a kulturní vazby umožňují obcházet bezpečnostní filtry v turecky mluvících zemích,“ píše Šahbazov, který upozorňuje i na to, kolika útokům se na území Turecka nebo připravovaným z tureckého území pro jiné země podařilo jen v loňském roce zabránit.

Namátkou vzpomeňme na hrozící útok proti katedrále v Kolíně nad Rýnem, kterou koncem roku po několik dní hlídala německá policie.

„V prosinci 2023 turecká policie údajně zabránila spiknutí namířenému proti kostelům a synagogám, jež zřejmě souviselo s probíhající válkou mezi Izraelem a Hamásem v pásmu Gazy,“ píše Fuad Šahbazov s tím, že v předchozích měsících stejně tádžičtí operativci úspěšně zaútočili v Íránu, Rakousku a Německu.

Islámský stát-Chorásán podle něj navzdory častým policejním raziím a zatýkání v Turecku stejně posiluje. Za logistické centrum operací radikálního hnutí v Evropě označila Turecko také lednová zpráva OSN. Z výslechů nedávno zadržených radikálů mělo například vyplynout, že hnutí plánovalo útoky na konzuláty Švédska a Nizozemska v Istanbulu.

Islámský stát-Chorásán měl navíc za jejich účelem zprostředkovat cestu do Turecka potenciálním sebevražedným atentátníkům z Ruska, Afghánistánu a Střední Asie. Akce se nakonec díky intenzivním zásahům turecké policie proti osobám napojeným na islamisty nepovedla, podle Šahbazova ale potenciální atentátníci mohli odjet do Evropy.

Chapadla se natahují do Evropy

Rozšiřující se aktivity Islámského státu-Chorásán na území Evropské unie potvrzují i bezpečnostní analytici. Podle serveru Al Monitor byla například v červenci 2023 v Německu a v Nizozemsku dopadena buňka islamistů složená z Tádžiků, Turkmenů a Kyrgyzů. Další buňku Islámského státu-Chorásán tvořenou tádžickými státními příslušníky zatkla v prosinci rakouská policie ve Vídni.

Podle bezpečnostních expertů se „nábor nových radikálních džihádistů“ v Evropě zjednoduší kvůli probíhajícímu konfliktu v Gaze.

Ředitel Programu o extremismu na Univerzitě George Washingtona Lorenzo Vidino dokonce v rozhovoru pro Euronews zašel tak daleko, že válku v Gaze označil jako „požehnání“ pro Islámský stát, který ho využije k mobilizaci nových útočníků.

„Ať už agentů, kteří jsou s ním operačně propojeni, nebo bude oslovovat náhodné lidi online pomocí propagandy,“ řekl Vidino, který je přesvědčen, že Islámský stát-Chorásán v Evropě útočit „chce, plánuje a schopnost k tomu má“.

Dva muže podezřelé z napojení na toto hnutí zadržela například minulý týden německá policie. Ta je podle televizní stanice Deutsche Welle obvinila z plánování útoku na švédský parlament. Útok měl být údajně odvetou za pálení koránu ve Švédsku. Za největší islamistickou hrozbu pro Německo označila Islámský stát-Chorásán také německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Jako jednu z největších bezpečnostních hrozeb teď experti označují plánované letní olympijské hry, které se mají konat na přelomu července a srpna v Paříži.