ROZHOVOR. Český stát nejenže nevyřešil dopady střetu zájmů Andreje Babiše, ale ani nezačal včas vymáhat neoprávněně vyplacené dotace. Odpovědnost za to má do značné míry vláda Petra Fialy, upozorňuje Janusz Konieczny, někdejší protikorupční aktivista, dnes analytik Pirátské strany a autor trestního oznámení k evropskému žalobci. Nynější Babišova vláda podle něj zneužívá svou moc.

V rozhovoru pro HlídacíPes.org Janusz Konieczny popisuje dnešní tlak Babišovy vlády na úředníky, vypočítává konkrétní miliardové sumy, které by měl Agrofert vrátit, varuje i před rizikem promlčení a vysvětluje, proč se obrací na evropské instituce.

Vaše trestní oznámení ve věci Andreje Babiše a jeho střetu zájmů je rozsáhlé, má sto příloh. Na koho ale konkrétně míří?

Toto trestní oznámení nejprve mířilo na nevymáhání veřejných prostředků z dotací a veřejných zakázek, které byly prokazatelně nezákonné už z první Babišovy vlády. Pak jsem toto trestní oznámení rozšířil i na nezákonné přidělování dotací a zakázek v současné vládě. Jsou tam tedy dvě linie: nevypořádání se s Babišovou vládou a pak nezákonné přidělování dotací a zakázek v současnosti. Všech 100 příloh jsme zveřejnili na webu Pirátů.

Dá se to nějak personifikovat? Míří to obecně na úřednický aparát, na ty, kdo na dotace dávají pomyslné razítko?

My jsme to primárně vždy mířili na ministry. Jsou to oni, kdo vytvářejí tlak na úředníky a brání jim v nezávislém rozhodování. Je krajně problematické a naprosto nepřijatelné, když ministr dopředu říká, jak mají úředníci rozhodnout. Nebo naopak, že chtějí něco udělat a shora se jim to zakáže. Upozorňujeme ale i konkrétní vysoce postavené úředníky. Doručuji jim vlastní analýzy a rovněž stanoviska respektovaných expertů, čímž mohu doložit, že ty podklady měli.

Pokud si někdo myslí, že nová Vláda Andreje Babiše nyní zastavila vymáhání miliard po Agrofertu, tak je na omylu – žádné vymáhání neběželo, a proto nebylo co zastavovat.

Pak bude na kriminalistech, aby posoudili, jestli nezákonně rozhodli úmyslně, nebo ne. Například nyní, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu posuzuje proplacení dotace pro Kostelecké uzeniny ve výši 3,7 milionu – zde jsem paní vrchní ředitelce poslal dopis se stanoviskem analytického týmu Pirátů, které jsme zasílali i Evropské komisi. Je tam jasně popsáno, proč je Andrej Babiš nadále ve střetu zájmů a podle našich závěrů by přidělení této dotace bylo v rozporu s článkem 61 evropského finančního nařízení o střetu zájmů.

Takže je v podstatě varujete, že pokud konkrétní dotaci podepíšou, mohou se vystavit riziku trestního stíhání. Jak na to reagují?

Paní vrchní ředitelka mi odepsala, že jsou různé právní názory a vše je složité. Mezi řádky lze z dopisu vyčíst značnou nervozitu a obavu z rozhodnutí. Posuzovat žádosti Agrofertu by přitom měla zcela standardně jako u jiných podnikatelů a z hlediska postupu je situace jednoznačná. Paní vrchní ředitelce připomínám i to, že už jednou takhle dotace posuzovali za první Babišovy vlády a rozhodli dle pravomocných rozsudků zcela nezákonně.

Tehdy za to nebyla odpovědná ona, ale Marian Piecha (bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu odpovědný za sekci fondů EU, pozn. red.), který je dnes trestně stíhaný. Už tehdy tam téma dotací bylo pochybně a podezřele vyhodnocováno. Snažím se tedy, aby ti, kteří budou rozhodovat, měli všechny možné podklady, aby pak evropský žalobce nebo vrchní státní zastupitelství –  podle toho, zda jde o národní, nebo evropské dotace – měli při posuzování úmyslu poměrně jasno.

Dosti nepovedená deagrofertizace

Dá se říct, že z vašich analýz plyne, že práce „pro Babiše“, nebo ve věci evropských dotací ve prospěch Agrofertu, může mít pro konkrétní lidi nepříjemné důsledky, včetně trestního stíhání?

Rozhodně ano. Úředníci musí nezávisle posoudit, zda jsou právní předpisy splněné, nebo ne. Ovšem když se za první Babišovy vlády náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner rozhodl to začít posuzovat a oznámil, že má podezření, že dotace by mohly být nezákonné, výsledek byl, že musel z úřadu okamžitě odejít. Babišova vláda chtěla ukázat, jaký osud čeká neposlušné úředníky. Úředníci se bojí těchto odvetných kroků, ale i trestního stíhání.

Janusz Konieczny, někdejší protikorupční aktivista, dnes analytik Pirátské strany a autor trestního oznámení k evropskému žalobci. Foto: se svolením Janusze Konieczného

Sám jsem se setkal s velmi zajímavou situací. Nebudu toho úředníka jmenovat, ale říkal mi: „Mám rozhodnout o dotaci a vím, že když ji přidělím, tak mě dost možná zavřou.“ Bál se, protože mu bylo úplně jasné, že je to nezákonné. A současně věděl, že když dotaci nepřidělí, skončí. Tak vymyslel třetí cestu: dal to do šuplíku a nerozhodl. Úředníci jsou pod velkým tlakem, ale málokdo má odvahu jako Leo Steiner. Tím je ale nechci omlouvat. Mohu s nimi soucítit, ale jde o veřejné peníze a oni musí rozhodovat ve veřejném zájmu.

Když říkáte, že trestní oznámení z února 2026 míří primárně na ministry, míří i na ministry předchozí Fialovy vlády za to, že to neřešili?

Primárně míří na ministry Babišovy vlády, nicméně nemohu dělat rozdíly mezi tím, jestli jde o opozici, nebo o koalici. Za to, že se neoprávněně přidělené dotace nevymáhaly, má obrovskou odpovědnost exministr Marek Výborný. Dokonce utajoval dokument, dle kterého vymáhání mělo být zahájeno v roce 2022. Tento dokument jsem dohledal a zveřejnil a snažil jsem se přimět některé úřady, aby vymáhaly nezákonné dotace po Agrofertu stejně jako po jakékoliv jiné společnosti.

Pokud si někdo myslí, že nová Vláda Andreje Babiše nyní zastavila vymáhání miliard po Agrofertu, tak je na omylu – žádné vymáhání neběželo, a proto nebylo co zastavovat. Spolu s panem Výborným má zodpovědnost za nevymožení těchto prostředků i bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura. Přitom to měli být naší spojenci v procesu deagrofertizace. Nemám pochybnosti, že Andrej Babiš měl značný vliv i ve vládě Petra Fialy.

Nakonec zástupci fondu pokrčí rameny a řeknou, že už je pozdě a vše je promlčené. S běžným podnikatelem se přitom tento úřad nemaže.

Skutečně tedy minulá vláda v té věci neudělala nic?

Většina ministerstev udělala jen nutné minimum, ke kterému byla donucena Evropskou komisí. K pochopení této situace je nutné se vrátit do roku 2022, kdy tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula oznámil, že se začnou po Agrofertu neoprávněně vyplacené dotace vymáhat. Nechal k tomu připravit zmíněnou analýzu, aby bylo jasné, kolik a jak vymáhat, došel tehdy k sumě 4,5 miliardy korun.

My jsme si tehdy na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde jsem byl analytikem ministra Ivana Bartoše, taktéž zpracovali analýzu a i když šlo o podstatně menší částku, peníze jsme vymohli, zastavili jsme dotace, které jsme měli zastavit a dospěli jsme k prvnímu pravomocnému rozsudku, který potvrdil střet zájmů Andreje Babiše. Jenže tam, kde šlo o miliardy, na ministerstvu zemědělství, se to najednou za  ministra Marka Výborného zablokovalo a zastavilo.

O kolik jde tedy peněz?

Celkově by úřady měly po Agrofertu vymáhat na nezákonných dotacích kolem 7,5 miliardy Kč, z čehož národní dotace tvoří kolem 2,5 miliardy Kč. Další prostředky by úřady měly vymáhat z nezákonných veřejných zakázek – například Lesů České republiky.

Rád bych všem doporučil si přečíst odpověď Marka Výborného na písemnou interpelaci Ivana Bartoše z března 2025. Je to opravdu neuvěřitelná odpověď a vypadá jako by ji napsali právníci Agrofertu. Je zde uvedeno, že závěry Evropské komise není nutné se řídit, dále, že společnosti Agrofertu odevzdávaly čestná prohlášení o neexistenci střetu zájmů, a proto není důvod se domnívat, že by byl porušen zákon o střetu zájmů. Argumenty Marka Výborného zde byly totožné s argumenty Andreje Babiše. Z této odpovědi jsem byl zcela konsternován.

Čím si to vysvětlujete?

Nerad bych spekuloval o nějakých zákulisních dohodách, protože k tomu nemám důkazy. Já se držím faktů, které mohu doložit konkrétními dokumenty. Poměrně důležitý byl moment, kdy jsem se dopracoval k oné analýze ministra Nekuly, která nebyla veřejně dostupná. Žádal jsem o ni nejprve Státní zemědělský intervenční fond i Ministerstvo zemědělství a oni mi odpovídali, že žádná analýza neexistuje. Já s jistotou věděl, že existuje a že je v ní jasně uvedeno, že už v roce 2022 se mělo začít vymáhat.

Získal jsem ji vloni v polovině srpna, krátce před volbami. Na ministerstvu a na fondu proto věděli, že to bude za chvíli veřejné a že bude černé na bílém, že už tři roky měli peníze vymáhat a že ty miliardy už dávno měly být na účtu státu. A tak ministr Výborný najednou otočil a začal říkat, že vymáhání začíná nebo dokonce, že již probíhá, ačkoliv to nebyla pravda. Paradoxně jeho slova odmítli i zástupci Ministerstva zemědělství a Zemědělského fondu. A je jasné, jelikož se jedná o spoustu miliard, tak Agrofert a lidé Andreje Babiše mají eminentní zájem na zabránění jakéhokoliv vymáhání.

Pokud vím, máte s tím i vlastní zkušenost…

Mohu popsat svoji zkušenost, kdy mě zhruba před rokem kontaktovali Marian Piecha s právníkem advokátní kanceláře Portos, kdy mě pozvali do italské restaurace. Telefonicky mi říkali, že se musíme domluvit na „spojenectví“, vadilo jim, že kritizuji tuto právní kancelář za vystavování nepravdivých posudků v tématu střetu zájmů Andreje Babiše, přestože obsah těchto posudků rozcupovaly rovněž i soudy. Vadily jim i moje trestní oznámení týkající se závažných IT kauz Ministerstva práce a sociálních věcí. Nabízeli mi výměnou úpravu auditu k digitalizaci stavebního řízení. Několikrát mi bylo zdůrazněno, že se to hlavně nesmí nikdo dozvědět. Já jsem tehdy tuto komunikaci zaznamenával, pozvánku do italské restaurace jsem samozřejmě odmítl a zvukové záznamy a písemnou komunikaci předal policii.

Pokud chceme, aby se tu přestala zneužívat moc a rozkrádání veřejných peněz, musíme tyhle lidi maximálně podporovat. Nejsou to práskači ani bonzáci. O to větší paradox je, když to říká Andrej Babiš, který spolupracoval s StB.

Na druhé straně i dnes úřady operují právními analýzami, že dotace společnostem z koncernu Agrofert přidělovat lze.

To je právě práce zmíněné advokátní kanceláře Portos, která už za první vlády Andreje Babiše vydávala pro ministerstvo zemědělství posudky, na které se pak všichni, kdo Agrofertu dávali dotace a zakázky, odvolávali. Tvrdila, že vše je v souladu se zákonem o střetu zájmů. Podle pozdějších pravomocných rozhodnutí soudů šlo o posudky zcela lživé. A teď si představte, že skončí první Babišova vláda, vy se stanete ministrem, tvrdíte, že chcete systém „deagrofertovat“. Budete s touto kanceláří spolupracovat? Spíš ne. Jenže ministr Výborný svůj přístup postavil opět na práci advokátní kanceláře Portos. A ta na ministerstvu pokračuje i nyní a znovu píše posudky, že střet zájmů Andreje Babiše není. Už tohle samo o sobě je velmi podivné.

Kolik miliard se mělo vymáhat

Jak se ty peníze, které by měl Agrofert vracet, vlastně počítají?

Jedna věc jsou dotace, druhá veřejné zakázky. U dotací by se měla vymáhat celá částka, která byla nezákonně přidělena, tedy sedm a půl miliardy. Tu částku lze stanovit poměrně jasně, je odvozená z výročních zprávy Agrofertu. Těchto sedm a půl miliardy je nezpochybnitelných a to by vrátit měli.

U veřejných zakázek je podstatné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, jak se v takovém případě postupuje. Nevrací se celá částka, ale jen část nezákonně získaných prostředků v rámci narovnání a bezdůvodného obohacení nad rámec prokazatelného plnění zakázky. Podle mých propočtů by se mohlo jednat asi o dvě až dvě a půl miliardy. Celkově tedy zhruba deset miliard korun.

Jak je to s promlčecími lhůtami? Není to tak, že Agrofert tu svou potenciální povinnost peníze vrátit prostě „vysedí“?

To rozhodně hrozí a z odpovědí Zemědělského fondu lze dovodit, že je to i cíl. Snaží se o to i poslanecký návrh, který tyto lhůty výrazně zkracuje. Nakonec zástupci fondu pokrčí rameny a řeknou, že už je pozdě a vše je promlčené. S běžným podnikatelem se přitom tento úřad nemaže. Zde je zcela jiný přístup. Je třeba ovšem dodat, že ohledně těchto promlčecích lhůt se vedou soudní spory. Podle některých výkladů je promlčecí doba čtyři roky, podle jiných deset let.

Proč ten rozpor? 

Jde o to, že nejprve musí proběhnout takzvané přezkumné řízení, kdy výsledkem je závěr, že dotace je nebo není nezákonná. Teprve potom probíhá řízení o vrácení dotace, kdy úřad získá prostředky zpět. Probíhá zejména donucovacím způsobem, který může mít i soudní dohru. V zákoně o SZIF je pro řízení o vrácení dotace stanovena promlčecí doba deset let, nicméně spor se vedl o promlčecí dobu přezkumného řízení. Nakonec to dle posledního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vypadá, že platí desetiletá lhůta i pro přezkumné řízení.

To nehraje do karet Agrofertu a dle mého názoru právě proto vládní poslanci předložili tento poslanecký návrh, díky kterému se zkrátí lhůta na čtyři roky a nezákonné miliardové dotace nebude možné po Agrofertu vymáhat z důvodu promlčení. Ministerstvo zemědělství a Zemědělský fond ovšem nedělají nic už skoro deset let. Pokud to chtějí takto vyčekat, měli by to podle mne řešit i kriminalisté. Ta novela je jasná malá domů – je to úprava střetu zájmů Babišovi na míru. My jsme na tento nebezpečný návrh rovněž upozornili Evropskou komisí. Tohle je už totiž porušení principů právního státu.

Je v této věci nějaký protiargument Babišovy strany, který berete vážně? Sám Babiš říká, že zákon o střetu zájmů splnil ještě nad rámec toho, co se požaduje. 

Já se snažím být maximálně empatický a snažím se nějaký jejich protiargument najít, ale nenašel jsem nic. Je zjevné, že u přidělování dotací a zakázek jsou úředníci a úřady pod tlakem Andreje Babiše. To už není jen střet zájmů, ale zneužívání moci. A to je naprosto nepřijatelné. Navíc nejde jen o nezákonné přidělování dotací a zakázek, ale i o vytváření legislativy na míru.

Takže pro Andreje Babiše v tomhle pochopení nemám. Už proto, že tady vzniká a ještě vznikne obrovská škoda. A to se příliš neřeší i další problémy jako to, že některé dotace byly původně určené jen pro malé a střední podniky, ale pravidla se upravila tak, aby se otevřely i velkým koncernům. Lze uvést řadu příkladů zneužívání střetu zájmů: úpravy dotačních pravidel, boj proti návrhu Evropské komise zastropovat dotace a tak dále.

Narazil jsem na řadu vyšetřovatelů a kriminalistů, kteří se snaží, nechávají si konkrétní věci vysvětlovat. Jsou ovšem i jiní, kteří věc rovnou odloží nebo posunou pryč od sebe. Paušalizovat to ale nechci. Záleží na konkrétním policistovi i státním zástupci.

Jak si vysvětlujete, že u Agrofertu Babiš aspoň formálně převedl akcie do svěřenských fondů, ale u firem jako Symbio nebo Hartenberg Holdings se o to ani nepokusil?

I tady je střet zájmů úplně jasný, nezpochybnitelný. Jsou tam firmy, které také čerpají veřejné peníze, třeba peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění a dají se dohledat i některé veřejné zakázky. Bohužel v době vlády Petra Fialy nebyl zákon o střetu zájmů navzdory návrhu Pirátů upraven do mnohem funkčnější podoby, například, aby zabránil zneužívání střetu zájmů ve zdravotnictví.

Přiznám se, že byl jsem z toho frustrován – běhal jsem po Poslanecké sněmovně i Senátu a přesvědčoval jsem politiky tehdejší vlády, že je nutné tento zákon upravit do funkční podoby. Jednou jsem získal podporu celého senátního výboru, když jsem to senátorům osobně vysvětloval, nicméně nakonec neprošlo nic.

Kdo je tady práskač

Celou dobu se bavíme o tom, co by se mělo dělat, ale fakticky se skoro nic neděje. Výjimkou je nedávná obžaloba evropského žalobce Adama Bašného v kauze takzvané inovativní toastové linky Agrofertu za 100 milionů korun. Jste spokojen aspoň s tímto? 

Jsem rád, že aspoň to dospělo do téhle fáze. Otázka je, jestli by se nějaký případ vůči koncernu Agrofert dostal tak daleko, kdyby neexistoval evropský žalobce. Andrej Babiš o nás pořád říká, že jsme práskači, udavači a bonzáci. Ale já budu dál psát trestní oznámení a dávat podněty jak vrchnímu státnímu zastupitelství a evropskému žalobci, tak Evropské komisi. Koneckonců na tuto podezřelou stomilionovou dotaci jsme upozornili kriminalisty už v roce 2019.

Je za tím tedy i nedůvěra v domácí orgány činné v trestním řízení? Proto se obracíte přímo do Bruselu a na Evropskou komisi?

Takhle bych to úplně neřekl. Na Evropskou komisi se obracíme proto, že jde také o evropské dotace, nejen o ty národní. A Komise má k tomu sankční mechanismy. Pokud jde o kroky vůči evropským i národním prostředkům, obracíme se na evropského žalobce, ale zároveň i na Vrchní státní zastupitelství v Praze. Není to tedy tak, že bych českému státnímu zastupitelství nedůvěřoval. Faktem ale je, že se pak ex post dají srovnat reakce z Evropy a reakce českých orgánů.

Evropská komise má velmi silné sankční mechanismy ať už v oblasti právního státu, nebo z hlediska ochrany finančních zájmů Evropské unie. Může třeba zablokovat dotace.

Vrchní státní zastupitelství se například snaží některé věci předávat evropskému žalobci, přestože jde o národní dotace a Evropský žalobce je nemůže řešit, i kdyby chtěl. Ale musím říct, že jsem narazil i na řadu vyšetřovatelů a kriminalistů, kteří se snaží, nechávají si konkrétní věci vysvětlovat. Jsou ovšem i jiní, kteří věc rovnou odloží nebo posunou pryč od sebe. Paušalizovat to ale nechci. Nedá se říct prostě „důvěřuji“ nebo „nedůvěřuji“. Záleží na konkrétním policistovi i státním zástupci.

Sám jste připomněl, že vás i celý analytický tým Pirátů Babiš často označuje za udavače nebo bonzáky. Odkud se podle vás bere ten obecněji pozorovatelný přístup části společnosti, že když někdo upozorní na nepravost, je hned „práskač“?

To je skutečně pozoruhodné. Moje známá, dánská novinářka, tvrdí, že u nich takový termín jako je bonzák, práskač ani neznají. Protože ten, kdo na něco takového upozorní, je vnímán pozitivně. U nás úředník, nebo kdokoli jiný, kdo jedná nezávisle ve veřejném zájmu, hodně riskuje a je dle mého názoru hrdinou. Pokud chceme, aby se tu přestala zneužívat moc a rozkrádání veřejných peněz, musíme tyhle lidi maximálně podporovat.

Nejsou to práskači ani bonzáci. O to větší paradox je, když to říká Andrej Babiš, který spolupracoval s StB. Práskač je ten, kdo vědomě spolupracoval v totalitním státě s tajnou policií a škodil slušným lidem, ne ten, kdo se postaví zlodějnám.

Když se obracíte i na Evropskou komisi, jaké kroky od ní čekáte? Co vlastně může udělat kromě toho, že řekne: když to nevyřešíte, nebudeme vám proplácet peníze?

Evropská komise má velmi silné sankční mechanismy ať už v oblasti právního státu, nebo z hlediska ochrany finančních zájmů Evropské unie. Může třeba zablokovat dotace. Mým cílem ale je, aby škoda byla co nejmenší a aby se ty prostředky ochránily co nejdřív. Čím dřív Evropská komise rozhodne, tím menší škoda vznikne a tím menší potřeba pak bude něco vymáhat.

Jenže neskončí to nakonec tak, že dotace se zaplatí z národního rozpočtu, Agrofert dostane své, EU to neproplatí a účet tedy zůstane doma?

Ano, přesně tak. Evropská komise si ohlídá, aby neproplatila to, co proplatit nemá. Česká strana naopak musí aktivně vymáhat. A právě z toho nevymáhání vznikají škody.