Spojené státy a Velká Británie oznámily nové sankce proti Rusku. Týkají 120 subjektů, osob i společností ve více než dvaceti zemích a zaměřují se i na finanční sítě dvou ruských oligarchů Ališera Usmanova a Romana Abramoviče. Druhému jmenovanému se zatím dařilo ve Spojených státech sankcím vyhýbat. Na povrch ale minulý týden vypluly další důkazy o jeho napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Roman Abramovič má občanství hned tří zemí: Ruska, Izraele a Portugalska. Ani v jedné z nich se už ale nedokáže skrýt před postihy, které jeho majetku hrozí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Ačkoliv se poměrně dlouho sankcím dokázal vyhýbat a značnou část majetku stihl převést těsně před vypuknutím války na svých sedm dětí, stále ještě zbývá dost toho, o co může kvůli vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina přijít.

Konec nebo začátek?

Evropské státy zařadily Abramoviče na černou sankční listinu už dříve; i kvůli tomu byl například vloni na jaře nuceně prodán „jeho“ londýnský fotbalový klub Chelsea.

Ve Spojených státech se ale postihy zatím Abramovičovi vyhýbaly a to i díky žádosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zpočátku války na Ukrajině věřil, že by jeden z nejbohatších ruských oligarchů mohl být schopen vyjednat s Vladimirem Putinem příměří.

Role Abramoviče jako ukrajinsko-ruského mediátora ale nenaplnila očekávání a západní politici teď dali najevo, že další sankční postihy se dotknou i jeho i jeho finančních poradců.

Today we are cracking down on oligarch enablers, including the financial fixers for Abramovich and Usmanov.

We are closing the net on the Russian elite and those who try to help them hide their money for war.

We won’t stop until Putin does.

— James Cleverly🇬🇧 (@JamesCleverly) April 12, 2023

Britský ministr zahraničí James Cleverly k tomu napsal na Twitter: „Zasahujeme proti činitelům, co pomáhají oligarchům, včetně finančních zprostředkovatelů Abramoviče a Usmanova. Kolem ruské elity a těch, kteří se jí snaží pomoci schovat peníze na válku, stahujeme síť. Nezastavíme se, dokud se nezastaví Putin.“

Co přesně Londýn a Washington zásahem proti finančním zprostředkovatelům ruských miliardářů myslí, není zatím jasné. Navíc americká ministerstva zahraničí a financí se ve společném prohlášení odkazují pouze na Usmanova, nikoliv na Abramoviče.

Byt pro „učitelnicu“

Americký list The Washington Post začátkem dubna přinesl nové informace o propojení Romana Abramoviče s Vladimirem Putinem. Oligarcha dlouhá léta přitom podobná obvinění rázně odmítal. Z nově odhalených finančních záznamů vyplývá, že to byl Abramovič, kdo v roce 2005 zaplatil za byt v izraelském Tel Avivu pro ženu, která kdysi Vladimira Putina na střední škole učila němčinu.

Mina Judická-Berlinerová svůj „zázračný příběh“ odvyprávěla před lety izraelským médiím, kterým řekla, že když se dozvěděla o státní návštěvě Putina v Izraeli, poprosila přes ruský konzulát, zda by se s ním mohla setkat. Putin pak 84letou ženu přijal v Jeruzalémě při soukromé audienci, kde prý čtyřicet minut vzpomínali na staré časy. Po ukončení návštěvy jí Putin poslal věcné dary a zařídil jí koupi bytu v hodnotě 245 tisíc dolarů.

Nově odhalené dokumenty až teď ukázaly, že za byt Putinovy někdejší učitelky platila fiktivní společnost se sídlem na Kypru, o níž se předpokládá, že ji vlastní Abramovič. Novináři dostali do rukou „záznam o daru“ z účetnictví kyperské společnosti ovládané Abramovičem odeslaném Mině Juditské-Berlinerové v den, kdy koupila malý byt v centru Tel Avivu.

Mluvčí oligarchy redaktorům Washington Post na jejich otázky ohledně koupě bytu odpověděl, že k věnování částky sice došlo, ale nebylo učiněno na příkaz Vladimira Putina, nýbrž na žádost židovské komunity a zařídil ho ruský rabín Alexander Boroda.

„Bylo by falešné a senzacechtivé tvrdit, že někdo měl kontrolu nad financemi pana Abramoviče na základě daru ve výši 240 000 dolarů,“ odpověděl v emailu redaktorům Washington Postu oligarchův zmocněnec.

Ačkoliv se podle redaktorů jedná v obratech offshorové společnosti o zcela marginální částku, pro objasnění vztahů mezi Putinem a Abramovičem, potažmo ruskými oligarchy, může být ale velmi významná.

„Příběh izraelského bytu dokonale vystihuje, jaká nepsaná pravidla platila v rámci systému Putinovy éry,“ řekl k tomu Washington Postu Andrew Weiss, odborník na Rusko z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace (CEIP), který dříve zastával funkce v Bílém domě.

„Oligarchové jako Roman Abramovič nemusí uplatňovat násilné metody, aby se na Putinův příkaz starali o drobné věci. Přesně vědí, co se od nich očekává, a velmi rádi svou roli hrají,“ řekl Weiss k ruskému systému sponzorství a skrývání bohatství prostřednictvím transakcí mezi oligarchy a Kremlem.

„Nalezené účtenky umocňují dojem, že existovaly dohody, které oba muži dlouho popírali. A sice, že Abramovičovo obrovské bohatství, původně pocházející z postsovětského prodeje státních aktiv, bylo spojeno provázky, za něž mohl Putin tahat,“ píší ve svém článku redaktoři Washington Post.

Nutno dodat, že Roman Abramovič jakékoliv finanční propojení s kremelským vládcem léta popírá. Pro britský deník The Guardian ho v roce 2010 označil za zcela absurdní.

Soudně si vloni vymohl i úpravu knihy „Putinovi lidé,“ ve které autorka Catherine Beltonová na základě výpovědí bývalých Abramovičových spolupracovníků popsala, že fotbalový klub Chelsea koupil v roce 2003 na Putinův příkaz, aby „zviditelnil Rusko v Británii“. Vydavatel Harper Collins na základě soudního rozhodnutí souhlasil, že do knihy zahrne „podrobnější vysvětlení motivací pana Abramoviče“ a doplňující komentáře jeho mluvčího.

Dary, nedary

Abramovič žil v minulých letech ve Spojeném království a v Izraeli, kam oficiálně emigroval v roce 2018 poté, co mu v Británii vypršela platnost vstupního víza.

Patří tedy mezi nejbohatších Izraelce a v průběhu let poskytl štědré dary různým židovským spolkům a izraelským institucím, včetně Nanotechnologického výzkumného oddělení univerzity v Tel Avivu nebo Centra nukleární medicíny Shiba Hospital.

Pouhý den před ruskou invazí na Ukrajinu, 23. února 2022, věnoval dar v hodnotě desítek milionů izraelských šekelů Památníku obětí holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě. Ten ale po uvalení britských sankcí na fotbalový klub Chelsea oznámil, že od daru odstupuje.

Izraelské úřady sice deklarují, že dodržují mezinárodní sankce uvalené na ruské banky a finanční instituce, samostatná opatření proti ruským firmám nebo jednotlivcům ale Izrael nepřijal. Podle deníku Al Monitor takovou možnost údajně izraelská legislativa ani nenabízí.