
Rusko je v Praze bez velvyslance. Zmejevský po letech skončil, náhrada zatím není
Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevský po více než deseti letech ukončil svou diplomatickou misi v Praze. HlídacíPes.org to zjistil podle změny v obsahu diplomatické listiny českého ministerstva zahraničí. Pozice velvyslance je nyní neobsazena, i když svou nominantku ruský prezident Vladimir Putin vybral už vloni v prosinci.
Když zástupci Ruska koncem dubna veřejně prohlašovali, že české firmy vyrábějící drony se mohou stát cílem ruských útoků, musel se ruský velvyslanec dostavit „na kobereček“ výroky vysvětlit.
Byl to asi i jeho poslední veřejný akt před tím, než po dlouhých deseti letech v Česku skončil.
V aktuální diplomatické listině, již vede české ministerstvo zahraničí, již jméno Vladimira Zmejevského uvedeno není a anglicky psaná kolonka „H.E., Ambassador Extraordinary and Plenipotentiary“ zůstává nevyplněna.
Ruský prezident Vladimir Putin už vloni v prosinci veřejně oznámil, že novou velvyslankyní v Česku bude Anna Ponomarevová. To se ale ani po pěti měsících nestalo.
Dočasným vedoucím mise je tak Valery V. Terentiev v roli chargé d´affaires.

Z diplomatické listiny MZV ČR.
Mlčení jako forma odmítnutí
Ruská média o Ponomarevové sice píší jako o již jmenované mimořádné a zplnomocněné vyslankyni, ale reálně to tak bez oficiálního souhlasu hostitelského státu (tzv. agrément ) být nemůže.
Putin ji jmenoval novou velvyslankyní v Česku dekretem č. 952 z 23. prosince 2025, podle obecných zvyklostí, přijímající stát může odpovědět „během týdnů až několika měsíců“.
Když se HlídacíPes.org nedávno na ministerstvu zahraničí dotazoval, zda Ponomarevová agrément získala, odpověď nepřišla.
To, že její jméno v diplomatické listině zapsané není, nasvědčuje tomu, že česká strana k jejímu působení souhlas zatím neudělila.
„Ve výjimečných případech dotyčná země souhlas nevydá. Odmítnutí je znakem vážných problémů, které spočívají ve výhradách přijímající země vůči navrhované osobě nebo vyplývají z negativních vztahů mezi zeměmi. Nejčastější formu odmítnutí představuje mlčení, tedy neudělení agrément po dobu několika měsíců,“ popisuje v obecné rovině ministerstvo.
Pět měsíců lze v diplomatické praxi považovat za již dlouhé mlčení. Může jít i o reakci na ruské porušení pravidla, že jméno nového velvyslance se má zveřejnit právě až po obdržení souhlasu hostitelského státu.
Předčasné zveřejnění „neodpovídá etiketě v mezinárodních vztazích“, kdy jednostranné zveřejnění jména může hostitelská země vnímat jako tlak na přijetí navržené osoby.
Pro srovnání: stávající ruský velvyslanec Zmejevský byl dekretem prezidenta Ruské federace jmenován 19. února 2016 a už 22. března předával pověřovací listiny tehdejšímu prezidentu Zemanovi.
Věrná úřednice se znalostí češtiny
Informace o možné velvyslankyni Anně Ponomarevové jsou i v ruskojazyčných zdrojích poměrně chudé a převážně čistě úřední: jde hlavně o oficiální oznámení Kremlu a ruského ministerstva zahraničí o jejím jmenování do Prahy a o několik krátkých zpráv ruských médií.
V Praze byla v době, kdy měla ambasáda hodně přes stovku akreditovaných diplomatů, respektive pracovníků ruských zpravodajských složek s diplomatickým krytím.
Dohromady to vykresluje obraz kariérní diplomatky se silnou vazbou na Česko a znalostí českého jazyka: vystudovala Karlovu univerzitu v Praze, mluví česky, anglicky, italsky a slovensky, ve službách ruské diplomacie je od roku 1994.
Z veřejných zdrojů nelze dohledat například její postoje k válce proti Ukrajině, ani bližší vazby na Putina a jeho hlavní okolí – nad rámec prezidentského jmenování.
Jako vysoce postavená diplomatka však působí v systému, kde se diplomacie a zpravodajské zájmy tradičně prolínají, v Praze byla v době, kdy měla ambasáda hodně přes stovku akreditovaných diplomatů, respektive pracovníků ruských zpravodajských složek s diplomatickým krytím.
V Česku pracovala v letech 2012–2016 jako rada – vyslanec, její tehdejší působení je veřejně dohledatelné hlavně přes kulturně-diplomatické a paměťové akce v Ruském středisku vědy a kultury, tedy přes klasické nástroje ruské měkké síly.
Od roku 2018 byla zástupkyní ředitele odboru ruského ministerstva zahraničí zaměřeného na střední Evropu. Zda se nakonec na ruskou ambasádu do Prahy skutečně vrátí, jisté není.

České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Viceprezident Patriotů „Kasička“ byl zbaven imunity v EP. České ANO bylo proti

Dana Huňátová: Když vybuchují ruské drony jen kousek od slovenských hranic
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)