Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Zkorumpovaná pakáž, práce na objednávku a právo. Pozor na rychlé soudy

 -   - 

reporteri Autor: Reporteri CT

ANALÝZA Na první pohled se zdá, že výrok Andreje Babiše adresovaný novinářům České televize, kterým je označil za zkorumpovanou pakáž pracující na objednávku, je bez dalšího jednoduchým výrokem, který vyjadřuje Babišovu nelibost nad způsobem informování o své osobě ze strany České televize. Ve skutečnosti se však jedná o výroky tři, z nichž každý má jinou právní kvalifikaci.

Prvním výrokem je to, že jsou novináři z České televize zkorumpovaní, dalším výrokem je, že jsou pakáží, a konečně třetím je to, že pracují na objednávku. Výrok o tom, že jsou novináři ČT zkorumpovaní, je skutkovým tvrzením.

Pravda o úplatku

Korupcí je vyžádání, nabídnutí, předání nebo přijetí úplatku, které narušují řádné plnění určité povinnosti. Jednou z hlavních povinností České televize je poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací.

Být zkorumpovaný v případě novinářů České televize tedy znamená, že by si museli vyžádat nebo přijmout úplatek tak, aby to narušilo poskytování těchto informací. Takové jednání by bylo zároveň trestným činem přijímání úplatku, protože férové informování veřejnosti Českou televizí je věcí obecného zájmu.


Čtěte také:

Dělení médií podle Andreje Babiše: Ta, co mi jdou na ruku a pak už jen „zkorumpovaná pakáž“

Ministr financí a stížnosti na ČT: Posílal je Agrofert i Babiš osobně

Všímá si pořad Reportéři ČT nepřiměřeně Andreje Babiše? Spočítali jsme to

Sorry jako! Odklon, křišťál, čarování a účetní hodnota bordelu. Politici vysvětlují příjmy


K porušení osobnostních práv dochází zejména takovými skutkovými tvrzeními, která jsou nepravdivá. Pravdivost skutkového tvrzení musí prokázat ten, kdo do cti jiného difamujícím tvrzením zasáhl. Tato osoba musí tedy unést tzv. důkaz pravdy.

Aby nebyl Babišův výrok o zkorumpovaných novinářích České televize neoprávněným zásahem do osobnostních práv, musel by prokázat, že si novináři České televize vyžádali nebo přijali úplatek za účelem narušení jejich povinnosti poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace o jeho osobě.

Pro úplnost je třeba ještě dodat, že úplatek nemusí mít formu peněz, ale může mít formu jakékoli neoprávněné výhody, která se projeví v majetkové sféře korumpované osoby.

Pakáž, póvl, ksindl, verbež

Naproti tomu označení novinářů za pakáž není skutkovým tvrzením, ale hodnotícím soudem. Ačkoli původně pakáž zřejmě znamenala část vojska, která se starala o zásobování a zavazadla, v dnešní době je synonymem hanlivých výrazů jako póvl, ksindl či verbež.

Tento hodnotící soud vyjadřuje subjektivní názor Andrej Babiše na novináře České televize, které hodnotí na základě vlastních subjektivních kritérií. Hodnotící soud má tedy subjektivní povahu a nelze na něj používat měřítka pravdivosti či objektivní  správnosti.

K dosažení  účelu hodnotících soudů, např. k vzbuzení zájmu veřejnosti o určitý závažný společenský jev, je někdy na místě použití i relativně peprnějších výrazů, které by za jiných okolností mohly být považovány za urážlivé.

Požadavek, aby veškeré výrazy k označení konkrétních  fenoménů či osob měly umírněnou podobu, by ke škodě věci zbavoval hodnotící soudy opodstatněné emocionality. Hodnotící soud tak může i přehánět a může být dokonce i nerozumný a předpojatý.

Při posuzování hodnotícího soudu je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem hodnocení.

Musí se tedy zkoumat, zda primárním cílem hodnotícího soudu není hanobení a zneuctění dané osoby, protože hodnotící soud nemůže být veden zlým úmyslem.

Zásah do morální integrity

Vzhledem k tomu, že novináři působí veřejně a mají vliv na utváření názorů veřejnosti, musí počítat s tím, že budou vystaveni vyšší míře kriticismu než osoby, které veřejně činné nejsou.

Andrej Babiš zdůvodňuje svůj negativní postoj k novinářům České televize tím, že o něm velmi často informují.

Kombinace politické, finanční a mediální moci, kterou má v současné době Andrej Babiš, je však natolik významná a natolik v rozporu s pojetím demokratického státu, že je taková pozornost naprosto logická.

Stejně tak jeho podnikatelské aktivity a jeho působení v době komunistického nedemokratického režimu vyvolává tolik otázek, že by jejich ignorování bylo naopak nerespektováním žurnalistické povinnosti informovat veřejnost.

Pro označení redaktorů České televize slovem pakáž tedy neexistuje žádný reálný základ. Tento výraz je pouze hrubě urážlivý, mající za cíl tyto osoby dehonestovat a zasáhnout tak do jejich morální integrity.

Touha po poslušnosti

Konečně posledním tvrzením je to, že zmiňovaní redaktoři pracují na objednávku. Na první pohled by se mohlo zdát, že toto tvrzení není difamační. Redaktoři totiž zcela jistě pracují na základě nějakého pokynu, neboli objednávky, který jim dává jejich nadřízený.

K zásahu do osobnostních práv však může dojít též pravdivými skutkovými tvrzeními v případě, že jsou uvedena takovou formou nebo v takových souvislostech nebo za takových okolností, že působí difamačně.

V kontextu Babišova vyjádření je nutno práci na objednávku chápat tak, že se jedná o vytváření reportáže na základě pokynu někoho, kdo k udělení takového pokynu není oprávněn, a kdo je zřejmě zároveň podnikatelským či politickým oponentem Andrej Babiše.

Akceptování takových pokynů či objednávek redaktory České televize by však bylo porušením zákona, protože do obsahu vysílání lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

Výrok o tom, že novináři ČT přijímají „objednávky“ na vytváření reportáží o Andreji Babišovi od neoprávněných osob, je skutkovým tvrzením, že tito novináři porušují zákon.

I zde platí, že pravdivost tohoto skutkového tvrzení musí prokázat Andrej Babiš, který musí unést důkaz pravdy.

Tímto důkazem pravdy by byl důkaz, že novináři ČT přijali pokyn k vytvoření reportáže od někoho, kdo neoprávněně zasáhl do obsahu vysílání České televize, čímž byl porušen zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Úřední osoba musí snášet kritiku své činnosti a musí počítat s tím, že bude vystavena komentářům médií. Součástí profesionálního přístupu úřední osoby k funkci by mělo být se s takovými projevy vyrovnat.

Andrej Babiš ve své pozici jedné z nejbohatších a nejmocnějších osob v České republice na pouhé referování o své osobě reaguje urážkami a je otázkou, zda jejich účelem je pouze dehonestovat dané novináře a médium, či je jeho úmyslem je zastrašit.

Z tohoto důvodu je pochopitelné, že Andrej Babiš vlastní média. Jedině tak si totiž může zajistit absenci kritických hlasů na jeho adresu a absolutní poslušnost.

O autorovi

Autorem článku je Aleš Rozehnal

Advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.

Komentáře

Komentářů (20)
  1. Alexandr Rovný napsal - dne 3.2.2017

    Zveřejněte foto Babišova bandity z brutálního zásahu a Bureš může zabalit kufry a odjet do své domoviny.

  2. Anton Němec napsal - dne 3.2.2017

    Velmi pěkné popsání situace. Ale trochu se bojím, že je to jen ilustrace stavu, kam se svět postupně ubírá. Stále mluvíme a píšeme o populismu (naslibuji hory doly a pak je mi to jedno), ale autoritářství (bude to tak, jak jsem řekl já, protože já mám vždy pravdu) je snad ještě horší.
    Máme prezidenta, jehož myšlení přesahuje naše chápání a proto se nemusí nikdy omlouvat.
    Máme ministra financí, který zajistí, že se nám plat zvýší o 100 Kč a on vydělá milióny. A protože je nám líp, tak se také nemusí omlouvat.
    Bohužel je spousta lidí, kteří se rádi nechají vést někým, kdo myslí za ně a někoho, kdo jim přidá na výplatě.
    A bohužel je spousta lidí, kteří řeknou, že slušnost, svoboda a demokracie je nenakrmí a neobleče.

    • petrph napsal - dne 3.2.2017

      Ve skutečnosti odpověd pro demokracii je snadná. Totiž důsledné oddělení pravomocí státních orgánů. Politici se nemají hrabat do justice. Justice do politiky (kromě prošetřování konkrétních trestných činů politiků). Prezident má své konkrétní pravomoci dané ústavou, do ničeho jiného nemůže zasahovat. Zahraniční politiku určuje ministerstvo zahraničí a schvaluje vláda, nikoliv prezident..Atd..Možná kdyby tohle pochopila média, ubylo by tak 90 procent jejich “senzačních sdělení”..
      A ještě tedy, to že “prezident se neomlouvá”, to není jeho obvinění to je prostě obecný fakt. Pokud moje paměť sahá, tak z politiků se za svoje jednání neomlouvá téměř nikdo, a vůbec málokdo ze státní správy…

      • ČERT napsal - dne 3.2.2017

        Pokud zde nějak narážíte např. na mediální pozornost, kterou poutají třeba jednotliví politici či některé jejich projevy, a na druhou stranu, pravomoci jednotlivých funkcí či státních orgánů, nehledal bych nějakou úměru mezi těmito věcmi. Úplně mimochodem, president sice skutečně neurčuje zahraniční politiku, ale jeho role v tomto ohledu také není zanedbatelná. Kromě reprezentativní role “zastupitele státu navenek” také “sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy”, byť “sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy” (čl. 63 odst. 1 Ústavy ČR – podle jejího vydání ještě z r. 1997, které mám teď zrovna po ruce). – – – Ústava je poměrně stručný dokument, samozřejmě určující základní pravidla. Ale je jasné, že politika je prakticky hlavně o lidech, míněno nyní o osobnostech v rozhodujících funkcích. Jen takový příklad – ČR byla od svého vzniku (1993) klasifikována, pro slabou pozici presidentského úřadu, jako tzv. parlamentní republika. Nyní se však hovoří o přechodu de facto k polopresidentskému systému. Kromě přímé, všelidové volby presidenta, která si samozřejmě vyžádala ústavní změny v otázkách jeho zvolení, se na tom, pokud se nemýlím, dost rozhodujícím způsobem podílí právě osobnost M. Zemana jako takového, jako zkušeného politického veterána, politika charismatického pro mnoho lidí atd., se všemi svými tendencemi. Asi by se nehovořilo o přechodu k polopresidentskému systému, kdyby byl zvolen, byť v přímé všelidové volbě, nějaký kandidát politicky mnohem méně výrazný.

        • petrph napsal - dne 5.2.2017

          To na čem jsem narážel, bylo v první řadě, že média by měla rozlišovat mezi tím co politik pronáší (jako svůj osobní názor), mezi tím co politicky navrhuje (třeba jako návrh zákona) a tím co politicky protlačuje (legitimně i méně legitimně). Média by měla být schopna si v tom udělat pořádek (a pokud nechtějí být bulvárem), se soustředit na to podstatné.
          Ovšem, dodejme podstatné, role médií v demokracii je v tom,zda na jejich informace politici nějakou reflexí reagují. Pokud je mohou ignorovat ve stylu “nerušte, my vládnem”,..pak se tato veřejná kontrola médií rozplizuje na bulvár.

          Teď k tomu druhému. Bohužel, je nepřesná formulace, že česká republika se stala parlamentní republikou. Ve skutečnosti, díky povolebním dohodám se vlastně parlament, ale i vlastně státní správy tímto podřizuje úzké skupince politických bossů koaličních stran , kteří se takto sami najmenovali do vlády (do příštích voleb). Co dlouhodobě následovalo po onom roku 1993 to předpokládám potvrzuje..

          A teď se možná dostaneme k závěru jakého vlastně potřebujeme v době prezidenta. Zda “zkušeného politického veterána, politika charismatického, ale i tvrdého vyjednávače. A nebo tedy nějakého “méně výrazného, apolitického, akademického, schopného morálních soudů, schopného sjednocovat národ (tedy jakž takž souhlasit se všemi? )?

          Jenže potíž je v tom, že nyní narůstá evropská i globální politická krize. Tentýž prezident bude muset současně tvrdě vyjednávat (nikoliv jen dojednávat) postavení našeho státu,jak v rámci EU, celé Evropy i celého světa..Samozřejmě nelze vyloučit ani nějaké domaćí těžké krize (pády vlády, pokusy o puč, a pod.). Takže příští volba prezidenta bude dost důležitá

          • ČERT napsal - dne 5.2.2017

            Ano, jasné v případě médií a politiků s jejich výroky, návrhy ap., i naopak reakcí politiků na informace médií. A ten asi zjednodušený termín “parlamentní republika” v ČR bychom měli tedy spíše upřesnit na formulaci třeba o vládě, řekněme, střídajících se oligarchií, které ovládají stát skrz pozice svých stran a hnutí, dosažené v parlamentu… – – – A ještě k tomu presidentovi, aspoň pokud jde o to vyjednávání vůči zahraničí… Já jsem tady citoval tu naši Ústavu, kde doslova stojí, že president “sjednává mezinárodní smlouvy”, ale není to jeho povinnost, může to přenést na vládu či na její členy. Takže nejen osoba presidenta, ale jistě i premiéra nebo ministra zahraničí může být v tomto ohledu velice klíčová. Ono ostatně obecněji konkrétně v otázce pozice ČR na poli EU, stačí připomenout, že osobnost premiéra či vláda ČR je tu rozhodující.

  3. petrph napsal - dne 3.2.2017

    Strašně nerad oponuji právnímu výkladu a závěru pana doktora Rozehnala. A budu docela rád, když mi někdo prokáže v čem dělám chybu.
    Nakonec – já sám považuji působení pana Babiše ve vedení státu za tragedii demokracie.
    On totiž pan Babiš nemá jenom média, on má především poslaneckou imunitu. A tato imunita byla již v základech demokracie vetknuta jako nezrušitelná ochrana zvolených zástupců lidu, hlavně právě proto aby mohli zcela beztrestně bez jakýchkoliv sankcí a dokonce bez nutnosti důkazu pravdy pronášet podobnou kritiku i obvinování zejména státní moci a jejích institucí. (Pan doktor Rozehnal totiž zapomněl dodat, že ČT je podřízena politicky jmenované Radě ČT, která jí dosazuje sobě loajálního ředitele – což bylo tuším kdysi i zde na HP kritizováno jako závada její nezávislosti)

    A až teď (bohužel) dojdeme k tomu průšvihu že pan Babiš vlastní média. Ono totiž – jak vidno i zde na HP, porušování zákonů, etických pravidel a zneužívání své pravomoci různým způsobem u nás provádí kdekdo (včetně pana Babiše). Ale bude to pan Babiš se svými médii, kdo to pak bude moci před volbami vhodně fitrovat voličům..

  4. Němec napsal - dne 3.2.2017

    Rodiče učí děti aby nelhaly, nekradly a chovaly se slušně. Potom pan Babiš o jejich rodičích prohlásí, že jsou zkorumpovaná pakáž a zloději. Máme ministra školství, máme ministra kultury, máme ministra spravedlivosti ale všichni tři mlčí a mlží. Přitom jsou všichni tři odpovědni za naši politickou morálku. Větší zbabělost nemohou prokazovat. Komunisty vystřídal spolek ANO bez morálky a zábran jen s cílem demoralizovat slušný stát pro svého sprostého miliardáře a svá koryta.

    • petrph napsal - dne 3.2.2017

      A jak těm dětem chcete vysvětlovat proč ti ministři nějakou stížnost proti Babišovi nepodají? Protože by třeba mohla padnout vláda, a přišli by o svoje korýtka? Máte dojem že tím ty děti svojí morálku posílí, nebo ještě zhorší?
      Bohužel tedy, pokud chcete dětem vštěpovat morální principy, musí to být na jim přístupné mentální úrovni – a hlavně tedy ty morální principy v těch příkladech musí platit.Jinak to nemá smysl.
      A vůbec nemá smysl plést děti politikou a buntovat je jednostranně do politiky jedněch proti druhým. To z nich vyrostou leda stejní bezcharakterní politici jako ti před nimi

      • Weber napsal - dne 4.2.2017

        Zajímá mne Váš názor na to, kde se ti bezcharakterní politici berou. Jsou již takto zrozeni, jen časem se vyvíjí k obrazu, který jim někteří lidé přisoudí, nebo jsou k tomu bezcharakternímu profilu vychováni a když, tak kým, nebo čím. Nebo dokonce jsou v tomto vzděláni a když, tak jakou institucí? Pokud jen nemáte druh člověka zvaného politik rád, tak nemusíte odpovídat, to bychom se točili v kruhu.

        • petrph napsal - dne 5.2.2017

          Kde se tito bezcharakterní politici berou, vysvětlil poměrně jasně anglický historik John Dalberg-Acton už roku 1892 slovy “Moc korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně”.
          Neboli-vemte i třeba zcela charakterního, poctivě si vydělávajícího člověka a přesuňte ho do vládní politiky.
          Třeba poslance. Ten člověk po zvolení zjistí, že bere poměrně vysoké peníze za nic. Ale, to je jen začátek, hned se kolem ně začnou točit lobbisté a nabízet mu další a další peníze za podporu jejich projektů. Nebo za zpřístupnění státních materiálů. Navíc on sám může takto využívat svůj vliv pro prosazování podpory (dotací, atd.) pro spřátelené subjekty. Navíc zjistí že mu za to nic nehrozí (ani za jiné překračování zákona), protože má imunitu. Co si myslíte že si zvolí? A pak je tu ještě další level – on přece dopředu ví že za 4 roky jeho ráj může skončit. Takže mu nezbývá než “držet basu” a hlasovat automaticky podle pokynů svých politických bossů (pro ještě větší zlodějiny), aby měl jistotu že si ho je strana dá znovu na nějaké čelní místo své kandidátky.
          Stačí tohle vysvětlení?

          • Weber napsal - dne 6.2.2017

            Stačí v tom, že poukazujete na v podstatě zákonitý vývoj člověka v roli nové (odložil lopatu, nebo klávesnici), společnost jej delegovala na její zastupování v důležitější činnosti pro ni. Z vlastních zkušeností s lidmi mohu potvrdit, že svěřením důležitější role ve společnosti, se s člověkem až na vyjimky dějí neuvěřitelné proměny.

  5. Karel napsal - dne 3.2.2017

    Pane Němec,nemluvte o Babišovi a vzpomeňte si na hulváctví jiných pánů ministrů či poslanců,jejich zjevného jednání pod vlivem na jejich pracovišti a jejich zatloukání o nehodách v autě a jejich nepřítomnosti při nich.Podivte se na přítomnost poslanců obou komor v pracovním procesu a jejich pracovní kázeň při jednáních.Každého jiného pracovníka a to doufám,že parlament je pro ně pracoviště,by na hodinu vyrazili!!!!!!! A nad duchaplností některých poslaneckých příspěvku zůstává rozum stát.Kdyby to uměli aspoň z toho papíru,co jim někdo napsal,přečíst!

    • Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 4.2.2017

      Co má ordinérní hulvátské vyjadřování donašeče STB ze Slovenska, zaštítěného nakeťasenými miardami, společného s vyjadřováním poslanců českého parlamentu, kromě slovníku? Nikdo z nich, kromě onoho Babiše, přece nechce řídit ČR jako firmu, která mu patří a ve které všichni musí na slovo poslouchat majitele, jinak hrozí, že je okamžitě vyhodí z práce.

  6. Tomáš napsal - dne 4.2.2017

    Z některých z vás je mi zle stejně jako z pana Babiše. Vím, že se zde bavíme hlavně o politice, moci a bezohlednosti, ale mnohým z vás, stejně jako Babišovi, Zemanovi a ostatním, chybí morálka, čest, zdravý rozum a hlavně pokora. Nedělám si iluze o našem národu, ale proč se lidé nebaví o slušných, inteligentních, vzdělaných a ve světě uznávaných kapacitách, kterých nemáme málo? Protože to ty lidi nezajímá a nevědí o nich. A právě proto zde máme presidenta voleného “lidem”, a proto zde máme ministra financí jakého si “zasloužíme”. Už víte, proč je mi zle???

    • nováček napsal - dne 5.2.2017

      O těch “slušných, inteligentních, vzdělaných a ve světě uznávaných kapacitách, kterých nemáme málo” se lidé budou bavit tehdy, až ty kapacity vstoupí do každodenní politiky, která přímo ovlivňuje život lidí. Zatím se ale baví o těch, co v té každodenní politice jsou a provozují ji jako politiku moci a bezohlednosti a chybí jim stejně jako Babišovi, Zemanovi a ostatním, morálka, čest, zdravý rozum a hlavně pokora.

      • petrph napsal - dne 6.2.2017

        Když ona má demokracie takovou nepříjemnou chybičku. Vstup do politiky znamená i pro ty “..slušné, inteligentní, vzdělané a ve světě uznávané kapacity”
        a)Kandidovat(už to samo o sebe znamená určitou medializaci a politickou práci)
        b)Kandidovat na kandidáte nějaké partaje (což znamená loajalitu k té partaji)
        c)Aby pak,i jako zvoleni, v politice zjistili že i jejich hlas (odborníka, i třeba světové kapacity) má v parlamentu (radě kraje,..) úplně stejnou váhu jako nějakého nýmanda, který jen tupě zvedá ruku dle pokynů partajního bosse.
        Tudíž, v současném stavu parlamentní demokracie za stavu současných ústavních zvyklostí ani vstup takových elit do politiky ničemu nepomůže. Když tedy navíc, když člověk odhlédne od křiku “elit, které se sami označují za elity národa”. Protože potom třeba zjistí, že zase tolik těch světově uznávaných elit nemáme, a většina z nich do politiky nepůjde…

      • Weber napsal - dne 6.2.2017

        Nevím, do jaké skupiny ve společnosti se kvalifikujete vy, ale mělo by být zřejmé i vám, že bohužel stále častěji se prosazují ti, co nejvíce křičí, jsou bezohlední, sprostí nejen svou filozofií a kupodivu také vzdělaní a řekl bych, že právě proto mají všeobecný úspěch u většiny. Koho je to chyba, když se razí povědomí, že jsme si rovni a není pánů, ani kmánů. Myslím, že tato účelová deformace má katastrofální důsledky na mladou generaci. Vaše “výzva” aby ta slušnější část společnosti statečně vstoupila do řízení věcí veřejných je iluzorní! Proč by to ti lidé dělali, když vědí, že ta společnost většiny jim to z prosté nevědomosti, nebo zpožděného uvažování, nebo manipulace s ní není schopna ocenit a spíše slyší na jednoduchá hesla a dehonestaci slušných křiklouny. Ti moudřejší ustoupí zlu nejen proto, že je to známá moudrost. Ti moudřejší ustoupí také proto, že jsou si vědomi svých předností a o těch zbývajících se drží mantry, že kdo chce kam, pomožme mu tam!

    • nováček napsal - dne 7.2.2017

      Tomáši, Vám je zle z demokracie na západní zůsob? Nejste sám, ale: “Demokracie je takové uspořádání společnosti, ve kterém vládne “lid” prostřednictvým svých zástupců, volených ve všeobecných volbách.” Copak s tím chcete udělat? Zrušit “lid”? Nebo tu demokracii?

  7. Tomáš napsal - dne 7.2.2017

    Nováčku není mi zle z demokracie, ale z lidí, kteří stále pláčou po časech minulých, z lidí v politice, kteří se stále víc chovají jako v dobách minulých, z lidí, kteří byli zapojeni v dobách minulých a nestydí se být veřejně aktivní i teď po tolika letech od roku 89. Je mi zle z bývalého i toho současného “socialismu”. Už mi rozumíte???