chrisjohnbeckett via Foter.com / CC BY-NC-ND, zdroj

Obraz Číny v Česku. Politici mluví o sbližování, média ale ukazují hlavně negativa země

Napsal/a Ivana Karásková 15. listopadu 2017

Česká média při informování o Číně stále zdůrazňují problematiku lidských práv. Ukazuje to analýza mediálních výstupů o Číně za posledních sedm let provedená Asociací pro mezinárodní otázky. Novináři v Česku tak do velké míry nesdílejí přístup politiků a byznysmenů, kteří se Čínu snaží prezentovat především jako obchodní šanci.

V rámci mezinárodního projektu ChinfluenCE, mapujícího čínský vliv v České republice, na Slovensku a v Maďarsku, analyzovala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) 1257 textů, které se týkaly Číny a politiky nebo ekonomiky, a byly publikované v nejsledovanějších českých médiích od roku 2010 do června 2017.

Výsledkem jsou dvě hlavní zjištění. Za prvé, informování o Číně narostlo spolu s tím, jak čínské téma prostoupilo domácí politikou, především v důsledku aktivit prezidenta Miloše Zemana.

A za druhé, navzdory snahám části politické elity o zlepšení vztahů s Čínou zůstává její obraz v českých médiích poměrně negativní (pozitivně byla Čína vylíčena jen v 14 % textů, zatímco ve více než 41 % bylo hodnocení záporné).

Témata, o nichž se během sledovaného období v médiích v souvislosti s Čínou nejvíce hovořilo, zobrazuje následující „wordcloud“:

Největší kategorii tvoří ekonomické a politické vztahy Číny s ostatními státy světa. V ní jsou zastoupeny zejména vztahy se Spojenými státy, Ruskem, Japonskem a čínské působení v mezinárodních organizacích.

Česká média tím logicky reflektují dynamický nárůst čínského vlivu a moci v mezinárodním systému, díky němuž se Čína během poslední dekády dostala do pozice jednoho z klíčových globálních aktérů.

Média jako strážci hodnot

Druhou příčku v pořadí témat zaujala lidská práva. Tuto kategorii tvoří obecné zmínky o nedodržování lidských práv v Číně spolu s informacemi o dílčích tématech jako jsou pronásledování homosexuálů, dětská práce, trest smrti, věznění disidentů, vztah Číny k národnostním menšinám v Sin-ťiangu a Vnitřním Mongolsku nebo odebírání orgánů vězňům.

Ačkoliv česká zahraniční politika ve vztahu k Číně po roce 2012 utlumila kritiku porušování lidských práv s cílem navázat lepších ekonomické vztahy, v mediálním diskurzu je toto téma stále živé. Lidská práva se stala téměř reflexivně používanou nálepkou připojovanou k obrazu Číny v České republice.

Díky tomu se zmínky o porušování lidských práv objevovaly i v pořadech rozebírajících primárně zcela jiná témata (např. českou ekonomickou diplomacii, kulturu nebo čínský vliv v regionu).

Otázkou je, jestli všudypřítomné odkazy na lidská práva nevedou k pocitu, že téma je notoricky známé a reflektované, tudíž není třeba dále ho rozvíjet cestou získávání informací “z terénu”, které by českému čtenáři poskytly hlubší vhled do fungování současné Číny a její společnosti.

Mnoho Tibetu, málo Tchaj-wanu

Třetí nejsilněji zastoupenou kategorií byly poukazy na autoritářskou povahu čínského komunistického režimu, s čímž souvisí i další kategorie v pořadí, týkající se cenzury médií a internetu.

Za součást kriticky orientovaného zpravodajství lze považovat i téma Tibetu, které však na rozdíl od předchozích dvou kategorií vykazovalo velké výkyvy v čase.

Zmínky o Tibetu kulminovaly minulý rok v souvislosti s návštěvou dalajlámy v Česku, jeho setkáním s ministrem kultury Danielem Hermanem a následným prohlášením čtyř nejvyšších ústavních činitelů.

Opačný narativ, který popisuje Tibet před rokem 1959, kdy byl „osvobozen” čínskou armádou, jako feudální stát s otroky, jimž byly utínány ruce a vylupovány oči, v českém mediálním prostředí šířili čínská velvyslankyně Ma Keqing, prezident Zeman, (již zesnulý) komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf a Haló noviny. Jde přitom o obraz, který věrně reflektuje oficiální rétoriku Čínské lidové republiky.

Zajímavé je, že na rozdíl od Tibetu byla ve vztahu k Číně jen minimální mediální pozornost – v textech primárně se věnujících Číně – věnována mezinárodnímu postavení a vnitrostátnímu vývoji Tchaj-wanu a vztahům v tchajwanské úžině. Jde přitom o téma, které je ze strategického hlediska řádově důležitější.

Tchaj-wan navíc s českou společností, na rozdíl od Tibetu, reálně sdílí určité paralely historického vývoje, jako je postavení malé země v sousedství velmoci nebo přechod politického systému od autoritářského režimu k demokracii.

Daň za negativní obraz o Číně

Až za lidskoprávně orientovanými tématy se v pořadí témat objevují ekonomické otázky, ať jde o čínskou ekonomiku jako takovou nebo českou ekonomickou diplomacii.

V kritickém světle je představována otázka čínského lobbingu. Stejně jako u tibetské otázky je však pozornost věnována spíše českým aktérům, zejména podnikání Petra Kellnera, Jiřího Šmejce, Jaroslava Tvrdíka a Jana Kohouta (výjimkou jsou zmínky o čínské skupině CEFC).

Důležité problematice čínského vlivu v České republice však věnovala česká média méně pozornosti než například kulturní výměně s Čínou. Stejně málo byla pokryta témata čínských investic v ČR nebo domácí problémy v Číně (tuto kategorii tvořilo zejména téma korupce a boje čínského vedení s ní).

Daní za přístup, který se z velké části soustředí na negativní aspekty současné Číny, je projekce interních, českých témat do zpravodajství o této zemi.

Česká média každopádně, alespoň prozatím, vzdorují snaze části politické elity přesměrovat pozornost zahraniční politiky i širší veřejnosti výhradně k příležitostem, které (údajně) nabízí čínský trh českým exportérům a investorům.


Autorka je analytičkou Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky, kde koordinuje mezinárodní projekt ChinfluenCE mapující čínský vliv ve střední Evropě.

 

7 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Proc se divite? Lidska prava jsou jednou ze zakladnich hodnot, na kterych stoji zapadni civilizace (kam doufam stale patrime), takze je jasne, ze na nekompatibilitu cinskeho statniho kapitalismu je treba upozornovat. Na druhou stranu to muze vypadat jako whataboutismus. 2) Tajwan se nas (narozdil od pevninske Ciny) nesnazi koupit. 3) Je s podivem, jak moc dokazou zahranicne-politickou orientaci ovlivnovat velkobyznysmeni z HC/PPF. Kdysi nas diky nim tahl Klaus do Ruska. Dnes je to se Zemanem do Ciny.

    • nováček napsal:

      „Lidska prava jsou jednou ze zakladnich hodnot, na kterych stoji zapadni civilizace“.
      Byl jsem překvapen, jak „intenzivně“ v Číně za ně loboval prezident USA při své nedávné cestě po Asii. A jak mu v tom všichni vedoucí politici z vyspělých západních demokracií horlivě přizvukovali!

      • nováček napsal:

        Abych nezapomněl, prezident USA také osobně prohlásil, že jeho země bude preferovat „jednu Čínu“, jen zapomněl říct , která to bude, Čínská lidová republika (Peking, pevninská Čína), nebo Čínská republika (Tchaj-pej, Tchajwan).

  2. teufel3424 napsal:

    Paní analytička Karásková zřejmě přehlédla, že, co se týká informací o investicích, tak není o čem informovat, protože žlutí bratři tady žádné peníze neinvestovali. Pouze provedli několik akvizic a pokusili se ukrást nějaký ten patent. Od člověka, který se živí analýzou, bych čekala trochu pečlivější práci s textem.

  3. jon napsal:

    Jo svobodna media to je dobry slogan…jenze penize jsou penize a ty casto ty svobne media docela osvobozuji od svobody..Ale,Cina ma asi 1.4 miliardy lidi a ti musi nekde spat a neco jist,tak budte trochu obektivni.Ridit takovy gigant by ani Babis a jini zapadni politici nezvladli a to nemluvim o jinych….se svalnatymi keci….!

  4. petrph napsal:

    Jenom taková drobná noticka, ze včerejších médií,
    http://blog.aktualne.cz/blogy/olga-lomova.php?itemid=30384&_ga=2.191419114.1137404502.1507218971-211802880.1466601907
    Pod názvem Home Credit ztrácí v Číně důvěru
    Píše se v ní „..V posledním roce se však objevují i kritické hlasy. Čínští zákazníci si začínají stěžovat na nekorektnost jednání Home Creditu, na nevybíravé způsoby vymáhání dluhů a na porušování práva na ochranu osobních údajů. ..: „Home Credit násilím vymáhá dluhy a hrubě porušuje elementární standardy společenské morálky“. , že zaměstnanci Home Creditu zákazníkům nevysvětlí způsob počítání úroků ani dodatečné poplatky a uvádějí je v omyl, a dále, že porušují právo zákazníků na ochranu soukromí. ..Tehdy byly praktiky Home Creditu pranýřovány dokonce na stránkách serveru Paj-ťia Paj-tu široce sledovaného po celé Číně. Článek podrobně a s konkrétními – byť anonymizovanými – příklady popisoval, jak jsou zákazníci špatně informováni o výši úroků a o poplatcích, které splátky prodražují tak, že zákazník platí roční úrok až ve výši 47,7 procent“ atd….
    I tohle je totiž takový určitý rozdíl mezi naším demokratickým kapitalismem a čínskou totalitou. To to na co si čínští zákaznící zcela otevřeně a za pomocí médií stěžují, je u nás skrze firmu Home Credit zcela legální a morálně opodstatněné podnikání, a kdo si od nich půjčil, tak má dodržovat smlouvu a jeho chyba, když ho i u soudu svlíknou z kalhot, že?
    Jistě -nelze to srovnávat s čínským vězněním politických věznů nebo popravami. Jenže to třeba vysvětluje o čem mluvil pan Zeman, když říkal že se máme i od Číny dost učil.. (což samozřejmě bylo ukřičeno médii)..
    Každopádně, pokud tedy nezávislé a objektivní zpravodajství, tak o pozitivech i negativech.. Dělat to jednostranně, znamená že (a v dnešní době internetu) si lidé ty informace najdou a pochopí (po svém) sami.

  5. O. Schäfer napsal:

    Obávím se , že politika současného vedení Číny je z ekonomického pohledu zcela pragmatická. Vůdcové jsou zřejmě odhodláni obětovat tuto generaci ( nebo ještě příští? Podle potřeby ) k dosažení prvořadého cíle – udělat z Číny světovou jedničku ve všech globálních hlediscích. Ekonomickém , vojenském , technologickém , sportovním atd. atd. Zcela záměrně neuvádím „politickém“. Já jsem přesvědčený , že vedení Číny o politiku ( v daném případě komunistickou ideologii ) vůbec nejde. Ale právě komunistická ideologie umožňuje vůdci (cům) realizovat politiku absolutního podřízení všech atributů občanského života ( lidská práva , politické svobody , životní prostředí , životní úrověň…. ) této vytýčené metě. Chaina first!!! Uvolnění těchto striktně vymezených hranic by logicky vedlo k naprosto nepřijatelnému , z pohledu vední Číny , posunutí termínu dosažení těchto cílů. Pro svět je základní otázka, kam povede toto postavení Číny , jako světového lídra, Chci věřit , že Čína nebude pak uplatňovat stejnou politiku pro celé lidstvo ve snaze být „first“ ve vesmíru. Ale kdo ví?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies