Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Zrada podzemní církve. Vatikán prodloužil kontroverzní smlouvu s Čínou

Papež František v říjnu schválil již druhé prodloužení prozatímní smlouvy o jmenování biskupů mezi Vatikánem a ČLR. Smlouva však situaci katolíků v Číně nezlepšila. Vatikán v mnohém čínské vládě ustoupil, sám však nic nezískal.

Letos 22. října papež František podle očekávání rozhodl o dalším prodloužení smlouvy mezi Svatým stolcem a čínskou vládou, jež upravuje postavení papeže v rámci katolické církve v ČLR a zároveň řeší problematiku jmenování čínských biskupů. Dohoda byla původně uzavřena roku 2018 na zkušební dvouleté období a na podzim roku 2020 byla prodloužena na další dva roky. Její platnost končila právě letos v říjnu.

Vatikán si od dohody sliboval, že ukončí desítky let trvající rozdělení katolické církve v ČLR na státem uznanou a tolerovanou, leč s Vatikánem nekomunikující část a na tzv. „podzemní” katolickou církev. Tu až donedávna Vatikán podporoval, ale v Číně nemá povolení k činnosti a její následovníci jsou státem pronásledováni. Kritici smlouvy však poukazují na to, že je pro Vatikán značně nevýhodná a pro část věřících představuje přímo zradu.

Vývoj postavení katolické církve v Číně

Postavení oficiální, státem uznané katolické církve a neoficiální podzemní církve se v různých dějinných obdobích proměňovalo. Vztahy mezi čínskými komunisty a katolickou církví byly nepřátelské již před vznikem ČLR. Čínští katolíci se během druhé světové války a v následné občanské válce profilovali jako protikomunistická síla, a proto tam, kde komunisté zvítězili, katolíky neúnavně pronásledovali. K nejhoršímu masakru došlo roku 1946 v okrese Čung-li, kde komunisté brutálně povraždili tisíc katolíků včetně dětí.

Po vzniku ČLR roku 1949 komunisté vyhnali většinu zahraničních duchovních a domácí představitele katolické církve zavírali do vězení a posílali na nucené práce. Ve vykonstruovaných procesech obviňovali misionáře ze špionážních aktivit a nakonec roku 1951 zpřetrhali diplomatické vztahy s Vatikánem. Jelikož však katolickou víru nedokázali vymýtit, snažili se ji dostat pod kontrolu založením Všečínského katolického vlasteneckého sdružení, které od roku 1957 oficiálně zastřešuje katolické aktivity v ČLR a v souladu s čínskou ústavou neuznává vliv papeže. Část věřících se k němu ovšem odmítla připojit a pokračovala ve své činnosti bez schválení úřadů. Právě tato společenství, která představují tzv. podzemní církev a zároveň i větší polovinu z čínských 9-12 milionů katolíků, Vatikán podporoval až do uzavření smlouvy roku 2018.


Autorkou textu je Simona Fantová. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.


Během kulturní revoluce byly veškeré náboženské aktivity zakázané, včetně těch pořádaných oficiální církví. V době Teng Siao-pchingových reforem přišlo období nového zájmu o víru a úřady často tolerovaly i společenství podzemní církve. Od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2012 ovšem dochází ke stále větším perzekucím věřících. Členové podzemní církve čelí rostoucímu riziku sledování, věznění i mučení. Vláda se je snaží donutit, aby svou víru praktikovali pouze pod hlavičkou Všečínského katolického vlasteneckého sdružení.

Ale ani tomu se nevyhýbají represe. Od roku 2016 v ČLR probíhá kampaň za sinizaci náboženství, v jejímž rámci se z kostelů, pokud nejsou rovnou zbourány, odstraňují náboženské symboly a nahrazují je symboly politické, třeba portrét Si Ťin-pchinga. Věřící se též povinně seznamují se Si Ťin-pchingovým myšlením.

Otázky nad obnovením smlouvy

V době, kdy se situace věřících v ČLR rapidně zhoršuje, začal Vatikán s čínskou vládou vyjednávat o smlouvě upravující tamní postavení papeže i jmenování biskupů. Tuto smlouvu, jejíž obsah nebyl nikdy plně zveřejněn, nakonec obě strany uzavřely na zkušební období dvou let v únoru roku 2018. Vatikán doufal, že ukončí rozkol mezi oficiální a podzemní církví, potvrdí postavení papeže jakožto hlavy všech katolíků v zemi a spolu s čínskou vládou najde kompromis ohledně jmenování biskupů.

Kritici však poukazují na to, že stávající smlouva je pro Vatikán značně nevýhodná. Vatikán si může vybírat pouze z těch kandidátů na biskupa, které Peking předem vybral v procesu tzv. demokratické volby. Sice může uplatnit právo veta, ale zároveň nemůže všechny kandidáty odmítat s ohledem na potřeby fungování církve. Čínská vláda naproti tomu může volbu nových biskupů zdržovat a v krajním případě nemusí jmenovat nikoho, čímž by duchovní de facto „nechala vymřít“.

Státem řízený proces výběru biskupů je navíc v rozporu s kanonickým právem, dle něhož „církevní instituce rozhodují o jmenování biskupů nezávisle na státních autoritách, pouze je na závěr o svém rozhodnutí informují”. Nemluvě o tom, že samotné členství v komunistické straně je pro katolickou církev těžkým hříchem trestaným exkomunikací. Od roku 2018 bylo navíc podle nové smlouvy jmenováno jen šest a ve své funkci potvrzeno sedm dříve neuznaných biskupů. Server Union of Catholic Asian News navíc tvrdí, že těmto biskupům Vatikán udělil svůj mandát tajně ještě před podepsáním dohody. Naproti tomu čínská vláda získala kontrolu nad tou částí katolíků, kteří se v rámci nových změn zaregistrovali ve státem uznané církvi.

Žádné z článků smlouvy též nebyly začleněny do čínského práva. Vatikán tak v právním systému ČLR stále nepředstavuje subjekt, jež by měl mít podíl na jmenování biskupů. Stejně tak nedošlo ke změně právních norem v čele s ústavou, které zakazují jakýkoli zahraniční vliv v náboženství v Číně, což je v přímém rozporu s tím, že by papež měl představovat hlavu čínských katolíků.

Kritici si také všímají, že aby vůbec došlo k uzavření této smlouvy, musel se Vatikán vzdát možnosti kritizovat čínskou vládu. Papež František se tak s výjimkou jednoho drobného náznaku dosud nevyjádřil k existenci koncentračních táborů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde jsou zadržovány přibližně dva miliony lidí převážně ujgurské národnosti vyznávajících islám. Nevyjádřil se ani k situaci čínských katolíků, přestože výzkumy hodnotí ČLR jakožto 17. nejnebezpečnější zemi pro křesťany, a to ani ve chvíli, kdy se před soudem ocitl devadesátiletý hongkongský kardinál Joseph Zen, jehož čínská strana ve vykonstruovaném procesu obviňuje ze spolupráce se zahraničními silami.

Smlouva vyvolává obavy i na Tchaj-wanu. Vatikán je jediným evropským státem, který s Tchaj-wanem udržuje diplomatické vztahy a přestože od roku 1971 ponechává post nuncia neobsazený, představuje pro něj významného spojence. Smlouva s ČLR, ale i nečekané odvolání vatikánského chargé d`affaires v Tchaj-peji, by mohla značit další sbližování Vatikánu s ČLR. Smlouva nevyhovuje ani hongkongským věřícím, protože není jisté, jestli se proces výběru biskupů podle smlouvy vztahuje i na ně.

Zrada pro podzemní církev

Největší ránu však smlouva představuje pro věřící z podzemní církve, kteří za cenu obrovského rizika a mnohých obětí papeže uznávají jako autoritu. Smlouvu mezi Vatikánem a čínskou vládou mnohdy vnímají jako zradu a domnívají se, že papež Číně nerozumí.

Jakkoli si papež od smlouvy s ČLR sliboval zlepšení situace čínských katolíků, došlo spíše k opaku. V roce 2018 přešla správa Všečínského katolického vlasteneckého sdružení pod Oddělení práce na jednotné frontě ÚV KS Číny a to spolu s čínskou biskupskou konferencí přijalo Pětiletý plán podpory počínšťování katolické církve naší země, jehož obsah nejvýstižněji shrnuje heslo „politika vede, náboženství ji následuje“. Přesto však roku 2020 papež František rozhodl o prodloužení smlouvy na další dva roky.

Ani v tomto období však nedošlo ke změně v tomto neblahém trendu. Zatímco smlouva stále není reflektovaná v čínském právním řádu, Státní úřad pro náboženské záležitosti vydal roku 2021 nařízení, které (v přímém rozporu se smlouvou) zakazuje, aby se na jmenování biskupů podílel jakýkoli zahraniční subjekt. I věřící, kteří jsou součástí státem uznané katolické církve, nyní zažívají větší perzekuci. V kostelech jsou kvůli kontrole instalované kamery s rozpoznáváním obličejů, přísněji se vymáhá zákaz účasti na náboženských aktivitách osobám mladším osmnácti let a vláda brání v praktikování víry (už tak značně omezené čínskými zákony) i státním zaměstnancům, zejména učitelům. Katolické kostely jsou navíc zbavovány náboženských symbolů či rovnou systematicky bourány a ze Si Ťin-pchingova myšlení se stala součást věrouky, zatímco některé biblické texty jsou naopak cenzurovány.

Navzdory všem argumentům mluvícím proti čínsko-vatikánské smlouvě se papež František v červenci vyjádřil, že ji považuje za přínosnou, což stvrdilo i nynější prodloužení. Nyní, když 20. sjezd KS Číny potvrdil Si Ťin-pchinga na postu generálního tajemníka KS Číny, nelze každopádně žádné zlepšení situace čínských katolíků očekávat. Prezident Si již dlouho dává najevo, že jeho cílem je absolutní dohled strany nad veškerými aspekty života v Číně a pronásledování každého, kdo nebude bezvýhradně uznávat vedoucí úlohu strany. Nabízí se tak otázka, nakolik je pro katolickou církev příhodné stvrzovat spojenectví s takto nespolehlivým partnerem.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Nic jiného se od mediálního maskota Vatikánu, Františka ani nedalo čekat. Ten přece nikdo do žádného tvrdého střetu, ani ve prospěch křesťanů nikde nepůjde.

    Toho poslat vyjednávat mír na Ukrajně, tak vyzve obě strany k bratrské lásce, aby urychleně ukončily boje a o Ukrajinu se rozdělily…:)))

Přidávání komentářů není povoleno