Z celkem 170 tisíc trestných činů spáchaných vloni v Česku se jich přes 21 tisíc odehrálo v prostředí internetu. Počet případů postupně roste a podle odhadů Policie ČR by do roku 2030 měl podíl kybernetické kriminality dosáhnout 25–30 %. Do tuzemských statistik se počítají i akce s původem v zahraničí, častá jsou například podvodná call centra se sídlem na Ukrajině.

„Je to jenom začátek neúprosného trendu, který vidíme ve všech sousedních evropských zemích,“ říká o nárůstu kybernetické kriminality policejní prezident Martin Vondrášek. Její nejvyšší podíl v Evropě podle něj nyní vykazuje Velké Británie – 44 %.

Podle policejního šéfa ale není až tak podstatné, jak přesně vysoký bude tento podíl v Česku, zásadní je trend přesunu kriminality z ulice do virtuálního prostředí a možnosti, jak tomu čelit.

Vidina snadného výdělku

„Desetiletí umíme fungovat ve fyzickém světě, umíme pracovat skrytě i viditelně, umíme pracovat s lidmi v kriminálním prostředí, infiltrovat se třeba do zločineckých struktur, ale teď se to musíme intenzivně učit mimo fyzický svět,“ shrnuje Vondrášek s tím, že policie jen vloni do svých analytických pracovišť investovala přes 113 milionů korun.

Podle policie sami podvodníci často fungují jako reálné firmy: mají svá sídla, kanceláře, ostrahu, stálé zaměstnance s nárokem na různé benefity a dovolenou.

Sama policie se vloni stala dvakrát obětí kybernetického útoku: v červenci šlo o DDoS útok na weby Policie ČR a Ministerstva vnitra  v prosinci o hackerský útok na emailovou infrastrukturu Policie ČR.

Policie je jednou ze zhruba šesti tisíc organizací v Česku, které mají od loňského podzimu povinnost podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti reportovat všechny bezpečnostní incidenty Národnímu úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB).

Sám NÚKIB podle oficiálního čtvrtletního přehledu hrozeb za 1. čtvrtletí roku 2026 evidoval přes sedmdesát kybernetických incidentů. Ve své zprávě píše o „zvýšené aktivitě proruských hacktivistů v České republice“, ovšem prý bez vážnějších dopadů.

„V Rusku vznikla řada nových hacktivistických skupin, které Západu vyhlásily kybernetickou válku a snaží se nás trestat za naši podporu Ukrajiny. Výsledkem je obvykle jen krátká nedostupnost webů a je to forma propagandy. I když jde primárně o nestátní aktéry, jednají s vědomím státních složek a slouží tak i Kremlu,“ komentoval to již dříve analytik NÚKIB Kryštof Havelka.

Cílem kybernetické kriminality v Česku jsou úřady, instituce, firmy i jednotlivci. Patří sem ale například i vidina snadného výdělku, kdy lidé dají k dispozici svůj účet k přeposílání peněz na různá konta doma i v zahraničí. „Legalizace výnosů z trestné činnosti je trestný čin se sazbou od jednoho roku vězení. A čin je to trestný i z nedbalosti,“ varuje policie.

Podvody jako globální byznys

Sami podvodníci často fungují jako reálné firmy: mají svá sídla, kanceláře, ostrahu, stálé zaměstnance s nárokem na různé benefity a dovolenou. Zahraniční podvodná call centra běžně zaměstnávají – s ohledem na potřebu znalosti jazyka – i české občany.

Zatímco vloni byla nejvyšší jednorázová škoda ve výši 5,9 milionu korun, letos už je rekord mnohem vyšší – 24,5 milionu korun.

„Většina dosud rozbitých sofistikovaných call center byla na území Ukrajiny. Ukrajinské bezpečnostní složky s námi v posledních letech velice intenzivně a efektivně spolupracují, protože je to i v jejich zájmu. Máme společné vyšetřovací týmy, často v rámci Eurojustu pro tři, čtyři poškozené státy,“ shrnuje Vondášek.

„Méně optimistické je, že call centra jsou schopná obnovy v řádu týdnů, měsíců a jede se dál,“ dodává.

Aleš Blažek, generální ředitel ČSOB, která nyní spouští kampaň kyberodolnost.cz, upozorňuje, že podvodná call centra jsou globální byznys: „Není omezen na konkrétní zemi – často ani není řízen z té země, kde zrovna dané call centrum sídlí. Podle všeho ty hlavní entity, které řídí tuto kyberkriminalitu, sedí spíše v západní Evropě, případně v Asii a na Blízkém východě.“

Jen české firmy za posledních šest let kvůli podvodům, vydíráním spojenými například s instalací viru ransomware a dalším kyberzločinům přišly v součtu o 3,6 miliardy korun.

ZDROJ: Policie ČR

„Roste technická vyspělost útočníků, roli hraje AI, falšování digitální identity či spoofing (kdy útočník věrohodně falšuje cizí identitu, pozn. red.),“ shrnuje policejní prezident. Vedle vydírání spojeného s instalací škodlivého software, phishingu či DDos útoků jde o podvody spojené například s podvrženými fakturami či vydávání se za falešné bankéře či policisty.

Zatímco vloni byla nejvyšší jednorázová škoda ve výši 5,9 milionu korun, letos už je rekord mnohem vyšší – 24,5 milionu korun.