dustpuppy on Foter.com, zdroj

„Zkuste žít tři dny bez elektřiny. Pochopíte, co je závislost,“ říká podnikatel v zelené energetice

Napsal/a Robert Břešťan 29. května 2019

ROZHOVOR. O českém podnikateli Petru Rokůskovi (44) se říká, že je vizionář. Ilustrují to třeba jeho plány na tisk oblečení na zakázku nebo přesvědčení, že kilowatthodina elektřiny se dá vnímat jako tvrdá měna a že každý člověk by měl mít možnost investovat do vlastní elektrárny.

Petr Rokůsek je spolumajitelem společnosti Nano Energies, která nyní působí už v šesti evropských zemích. Zabývá se vývojem inovací v oblasti moderní zelené energetiky, blockchain technologií a chytrými textiliemi. Deset procent ze zisku firmy dává každoročně na dobročinné účely.

„Pokud na tři dny vypneme elektřinu, tak náhle zjistíme, jak ohromně závislí na ní jsme. Pokud tomuhle nedáme potřebnou pozornost, tak to ohrožení je obrovské,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Českého rozhlasu Plus Řečí peněz.

Stále je váš nejoblíbenější dopravní prostředek elektrokolo? Původně jste je pokud vím začal i vyrábět…

My jsme si elektrokola vyráběli pro radost. Když jsme pak zkoušeli, jestli se dají umístit dva motory, a zda se dají synchronizovat, tak jsem přeletěl přes řidítka a pak jsme toho nechali. Momentálně jezdím raději na normálním kole, protože potřebuji trochu shodit. Ale jinak elektrokolo je do města super věc a rád si ho občas půjčuji od bike-sharingových agentur.

Petr Rokůsek. FOTO: Nano Energies

Elektroauto máte?

Problém je, že často jezdím trasu Praha – Lichtenštejnsko, kterou čistě elektricky neujedu, takže mám hybridní vůz.

Ptám se i kvůli nabíjení, protože jste spojen s obnovitelnou energetikou. Pokud nabíjíte, hlídáte si, aby to bylo čistě „zeleně“?

Určitě. I v naší firmě máme sdílená auta, elektromobily. Můžete si je nabít kdekoli, ale vždy preferujeme, když je to z dodávek zelené energie.

Na tom do jisté míry stojí vaše firma Nano Energies – že dodává koncovým uživatelům čistě energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Jak se ale dá v těch drátech odlišit?

Naše firma nestojí naštěstí jen na dodávkách zelené energie, stojí na chytrých řešeních v přenosových sítích, které děláme už v šesti státech v Evropě. Ale rozhodli jsme se, že peníze, které vyděláme touto chytrostí, budeme dávat do rozšiřování obnovitelných zdrojů. Jedna noha našeho byznysu je tedy retail, kdy se snažíme dodávat 100% obnovitelnou elektřinu, což není byznysově úplně sexy téma. Ale myslíme si, že musíme něčím začít a musíme si uvědomovat, co to vlastně energetika je a který typ energetiky chceme podporovat.

Takže v tomto segmentu vašeho podnikání nejde ani tak o zisk, jako o osvětu? Teď myslím ty dodávky; k chytrosti řešení, jak říkáte, se ještě dostaneme…

Ono je to ale tak, že tu chytrost potřebujete, abyste dodával 100% zelenou elektřinu. Protože každou hodinu má elektřina jinou cenu a my musíme dělat tu bilanci, že to, co my do sítě dodáme, a naši zákazníci odeberou, je 100% zelená energie. U elektronů se to sice nepozná, ale je to něco jako fair trade.

Elektřina je tvrdá měna

Jádrem vašeho energetického byznysu je energetická flexibilita. Chápu to správně, že podstatou je předvídání toho, co bude, jaké bude počasí, jak bude svítit slunce, foukat vítr… A kromě toho plánování spotřeby a výroby elektřiny spolu s flexibilními dohodami s výrobci i velkými spotřebiteli, aby v případě potřeby například vypnuli stroje a snížili zatížení sítě?

Přesně tak. Je třeba si uvědomit, že cena elektřiny se každou hodinu liší, v zahraničí je to dokonce každou čtvrthodinu. Vy si můžete vybrat, kterou hodinu budete odebírat víc a kdy méně. Jde o to, by i normální lidé měli možnost si třeba dobít elektroauto v době, kdy je elektřina levnější. Obvykle tu ale lidé dostanou jen jednu fixovanou cenu na rok. My ale předvídáme, jaká ta cena bude a jsou i situace, kdy je cena elektřiny záporná – tedy dostanete zaplaceno za to, když ji odeberete.

Podle poslední dostupné výroční zprávy byly v roce 2017 tržby vaší firmy 856 milionů korun (meziročně – oproti 2016 – dvojnásobný růst), hospodářský výsledek po zdanění 46 milionů. Takže na těchto chytrých řešeních se vydělat dá…

Vydělat se na tom dá, my jsme své modely vyladili v České republice a nyní už jsme je velmi úspěšně aplikovali v šesti evropských zemích. A to už je znát, i když se pohybujeme ve stále malém segmentu. Obecně platí, že když existuje v nějakém oboru neefektivita a vy ji zefektivníte, získáváte hodnotu v podobě peněz.

 

 

Když zmiňujete peníze, zaznamenal jsem, že uvažujete o kilowatthodině elektřiny právě jako o měně, která je podložena skutečnou hodnotou a s níž se dá obchodovat napřímo mezi lidmi. Je to zatím jen vize, nebo už to někde funguje?

Když jsem firmu zakládal, tak jedna z hlavních věcí, co jsem chtěl, bylo, abychom se na energetiku dívali jako na hlavní věc, na níž jsme nejvíce závislí. Každý listopad nás tu zástupci energetických firem straší, že dojde ke zdražení energie. Ale představte si, že byste svou energetickou úsporu mohl vyměnit za „kilowatthodina peníze“, tak by vás to vůbec nemuselo zajímat. Tuhle vizi mám už asi deset let, ale tehdy chyběla jedna zásadní věc: technologie blockchain, na níž fungují kryptoměny. Jenže ona existuje další celosvětová měna – právě kilowatthodina. V budoucnu může baterie do auta mít třeba velkost dnešní flash karty, takže pro mne jako vizionáře je to celosvětová měna.

Je ta zmíněná technologie blockchainu tak důležitá v tom, že jsou všechny transakce jasně dohledatelné a stroje mají právo dělat některé obchody za nás?

Blockchain je dnes spojen hlavně s kryptoměnami, které mne osobně ale nezajímají, já do nich neinvestuji, protože tam cítím tu motivaci jisté nenažranosti a rychlého zbohatnutí. Na druhé straně je blockchain velmi chytré řešení, jehož mnohem větší potenciál je v tom, že neustále zapisuje řetězce, které jsou zpětně nesmazatelné, neroztržitelné… Když budete mít třeba dům se solárními panely na střeše, tak ta technologie bude moct uzavírat každou hodinu nové kontrakty na elektřinu. Je to levná technologie, jak provádět tisíce, statisíce či miliony transakcí, kde se naše domy budou domlouvat s elektrárnou, že udělají na tu hodinu deal. To je ta velká možnost obchodování peer-to-peer s elektřinou, o niž se snažíme.

Vy ale pokud vím nezavrhujete ani klasickou energetiku, jen voláte po chytřejším využití, sdílení, flexibilitě, propojení stabilní klasické energetiky s novou – zelenou. Rozumím tomu správně, že i ty špinavé elektrárny vnímáte jako zatím nezbytnou součást systému?

Já jako kluk, který vyrostl v komunistickém státě, mám jeden velký problém. Kdykoli cítím, že existuje prostředí, kde začne být jedna strana dominantní, mám z toho šílený pocit. Potřebujeme diverzitu. A mně se v energetice líbí vytvářet k těm centralistickým řešením diverzitu. Je možná více chaotická, ale je decentralizovaná a já v tom cítím větší bezpečnost. To mne vede k hledání decentralizovaných řešení i v dalších oborech podnikání. Jsem sice velký podporovatel jaderné reakce, ale myslím, že by měla fungovat trochu dál od lidí, třeba někde na Slunci…

Takže vaše odpověď na otázku, zda bychom tu jako Česká republika měli stavět novou jadernou elektrárnu?

Určitě ne. Třeba v Belgii je jaderná energetika klíčová a vloni bylo nutné neplánovaně odstavit šest jaderných bloků ze sedmi, což způsobilo obrovský problém. Když je něco veliké, centralistické, tak to budí zdání, že je to něco jako křišťálová koule, do níž každý vidí a dobře se to řídí, jenže když vám ta křišťálová koule upadne, tak to ohrozí úplně všechny. Jiný příklad – nedávno byla ucpaná celá Praha kvůli tunelu Blanka. Pak jsem na videu viděl, co se stalo: řidič bílého auta nečekaně zastavil, za ním nabourala tři auta a tím se pak zastavila celá Praha. Takže tu máme tunel Blanka, který je sice strašně efektivní, ale pak uděláte ťukanec blatníkem a ochromíte celou Prahu. A to je i v energetice. Když budete terorista, budete chtít zaútočit na centrálu. Takže nejde ani tak o samotnou jadernou reakci nebo úložiště, ale o celkovou bezpečnost. Všichni přeci chceme žít v bezpečném státě.

Vypněte na tři dny politiku

Podnikat jste začal už během svých studií na ČVUT, kdy jste s holandským obchodním partnerem založil společnost Jansen Display. Tu jste vloni po 23 letech prodal. Píše se o vás často jako o vizionáři, na jaké své vizi aktuálně pracujete nejintenzivněji?

Vizí mám hodně, problém je v tom, které vyškrtat. Nechávám působit jen ty, které mají šanci se v tomto světě a v této realitě chytnout. Momentálně se zabývám tématem oblečení. Zase to souvisí s tím, co dělám obecně. Myslím, že je pro tuto planetu něco špatně, když se 40 % oblečení vyhodí a ještě nám to přes e-shopy generuje obrovské zásilky kamionů. Už šest let pracuji na projektu, který jsem nyní převedl do Švýcarska. Jde o decentralizovanou malou fabričku, která se dá zkopírovat i do dalších měst, v níž se dá na principu digitálních avatarů a nových technologií svařování textilií a smart-textilií vyrábět na zakázku.

Takže vlastně tisknout oblečení?

Je tam tisk, vrstevnatý tisk, svařování, vývoj nových materiálů, aby právě tohle bylo možné. To, že se oblečení vyrábí v halách plných žen, by mělo skončit. Tady se dají udělat postupnými kroky velké změny. Stále je to u mne hledání nějaké udržitelnosti. Byznys je pro mne velmi svobodný prostor, kde si za své peníze mohu investovat tak, abych způsobil ve světě nějaký dopad. Proto se necítím být v tom pravém slova smyslu podnikatelem, kapitalistou, ale člověkem, který měl to štěstí, že vydělal peníze a přitom mohl jít vlastní cestou a věnovat se i tématům jako je udržitelnost.

Přeci jen, aby byla jasnější ta idea té decentralizované výroby oblečení na míru – jak to má fungovat?

Musíme si uvědomit, že v ekonomice jsme svědky toho, že vše se koncentruje do dominantního vlastnictví jedné firmy. Osobně to považuji za problém. Já naopak vytvářím menší firmy, aby se segment naopak rozšířil. Dříve byla malá ševcovství, dnes když postavíte značku, skončíte někde v Bangladéši, kde budete mít centrální výrobu. Myslím si, že díky robotizaci a novým technologiím se to zase dostane zpátky do rukou těch – jakoby – ševců. Nebudou mít kladívka a jehly, ale softwary a robotické ruce.

Takže oblečení na míru, pošlu scan těla, stroj vytiskne, chytře svaří…

Ta technologie je ještě v začátcích. Nicméně nejde ani tak o stroj, jako o to vyrobit pro něj materiál. Na tom pracuje několik firem. Líbí se mi idea, že ještě než se oblečení vyrobí, je jasný jeho majitel. Nelíbí se mi cesta velkých e-shopů, kde musí mít na skladě všechno. Chtěl bych, aby se vyrábělo až v momentě, kdy si to někdo objedná. Tím bychom Zemi daleko méně zatěžovali.

V současnosti žijete v Lichtenštejnsku, svůj pracovní týden trávíte i ve Švýcarsku a v Česku… Je pro vás užitečné dívat se na dění doma takto zvnějšku?

Je úplně super to střídat. Zjistil jsem, že je pro mne jedna z hlavních přidaných hodnot, že se mi díky cestování mění perspektiva. Rád se dívám z Lichtenštejnska do Čecha a z Čech zase zpět do Lichtenštejnska nebo do Švýcarska. Je to velmi přínosné. Ve švýcarském prostředí je skvělé, že je o inovace velký zájem, lidé tam čekají na nápad a hned se to někam posouvá. Proto se některé věci nedají bohužel rozjet v Čechách.

Založil jste ve Švýcarsku také investiční fond Bluelight, který se zaměřuje na „byznysové investice s pozitivním dopadem na život na Zemi“. Máte pocit, že firem a investorů, kteří takto přemýšlejí, přibývá?

Zatím je objevuji – lidi, kteří to mají vnitřně postavené podobně jako já. Hodně investorů má stále problém přehodit tu svou pomyslnou mašinu před vagónky, v nichž vezou své bohatství. Předtím ta mašina byla dieselová, oni vědí, že budoucnost je elektrická, ale ta dieselová jim stále dává dividendu. Proto chtějí něco hybridního, co stále dává dividendu, ale projede to i do budoucnosti. Investoři jsou teď ve stresu – řada z nich spravuje bohatství, co se přenáší z jedné generace na druhou a oni nechtějí být ti poslední, kdo to podělají. Tohle já neznám. Nám tenhle stres vzal komunismus. Jedeme z nuly, nemusíme se bát, že ztratíme něco, co vybudovali naši dědové. To je aspoň pro mne osvobozující.

Nežijete ale jen v bublině, která má ráda moderní vize, zelenou energetiku?

Uvědomuji si, že všichni máme extrémně málo času, abychom upřeli lépe svou pozornost a nějak se rozhodovali… Na druhé straně, pokud na tři dny vypneme elektřinu, tak náhle zjistíme, jak ohromně závislí na ní jsme. Pokud tomuhle nedáme potřebnou pozornost, tak to ohrožení je obrovské. Zelená elektřina je pro mne aspoň to, že podporuji něco, co je stabilnější, demokratičtější, decentralizované, a není to naopak veliké a centralizované na jednom místě, kde stojí někdo s kouzelným prstenem. Nad elektřinou je potřeba přemýšlet, naše závislost je velmi kritická a i v energetice se může objevit ona černá labuť a je dobré pracovat na nezávislosti.

Bavíte se i s lidmi, kteří mají sílu a možnost o takových věcech rozhodovat – s politiky, nebo s velkými firmami typu ČEZ?

V podstatě všechny inovace, které v energetice vznikly, nevznikly ve velkých energetických firmách, ale v těch malých, nových. Je to přirozené. Ty velké firmy pak obvykle tyhle malé koupí a je otázka, zda jsou schopny je do svého zkostnatělého těla integrovat. Myslím, že nás čeká budoucnost, kdy velké firmy nebudou kupovat ty malé, ale začnou s nimi partnersky spolupracovat. To je správná cesta spolupráce a integrace, ale musí tam být vůle ne po hospodářském výsledku, ale vůle něčeho dosáhnout. Největší potenciál vidím v řízení státu. Regulací můžeme v energetice dosáhnout mnoho pozitivního. Je ale otázka, která politická strana si vezme energetiku jako klíčové téma. Demokracie v energetice je mnohem důležitější než v politice. Zkuste na tři dny vypnout politiku… Nic moc se nestane.

Ještě mne zajímá dobročinná noha vašeho podnikání. Deset procent svého zisku dáváte na dobročinnost – to je docela velkorysé, není vám někdy těch peněz líto? Můžete je přece investovat do rozvoje firmy…

Je důležité si to předsevzít a udržet, protože firma jinak potřebuje peníze neustále. O tom, jaké projekty podpoříme, spolurozhodují i zaměstnanci. Je v tom pro nás i egoistický zisk, jsme rádi, že něco smysluplného podporujeme. Bere to ovšem hodně času a energie zjistit, který projekt je dobrý, a který ne. Snažíme se podporovat spíše projekty, které jsou v zárodcích a nemají šanci si sáhnout na větší granty.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

11 komentářů

  1. Vilém napsal:

    Škoda, že se vyhnul té otázce, jak v drátech poznají tu zelenou od normální.

    • Milan napsal:

      jestli on vydrži tak ja a moje rodina tež

    • Michal Podsedník napsal:

      Nijak, to ani nejde. Ale pokud vite, ze mate nasmlouvano tolik a tolik v urcitem useku casovem, tak to poslete do site + ztraty a ukol splnen. Dodal jste zelenou elektrinu, ktera se spotrebovala. To mate podobne jako s ruznymi dodavateli elektriny do bytu. Taky to mate napr. od Eonu a jak poznate ze je to od nich?

  2. Boleslav Březovský napsal:

    Nejde o „obchodování pear-to-pear“, tedy hruška s hruškou, ale „peer-to-peer“, což by se dalo přeložit asi jako rovný s rovným.

  3. Petr Kaminsky napsal:

    Pear-to-pear? Hlavne si neplest hrusky s jabkama.

  4. petrph napsal:

    Když už stojí otázka „Zkuste na tři dny vypnout elektřinu…“, byl by ještě zajímavější pokus „zkuste na tři dny vypnout ty centrální (klasické) zdroje elektřiny a vydržte to jen na těch zelených, alternativních. Počítám, že by lidé velice rychle pochopili ..:)))
    A že za pár let, až se na ty alternativní zdroje zruší státní dotace, to pochopí i ti ponikatelé :))

  5. Jan Kulísek napsal:

    Baterka do auta ve velikosti flash karty. Má pan podnikatel vůbec nějaké ponětí o fyzice? Jediný typ energie schované do tak malých rozměrů a zároveň schopné přemístit auto na nějakou tu stovku km je pouze a jenom atomová energie. Pokud budou ale všechny dotace směřovat na vítr, solárka a lithiové baterie, tak těžko se někdy v blízké budoucnosti vynalezne atomový reaktor do auta.

  6. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Je to pěkné povídání, ale ve skutečnosti jde o něco podobného, jako když léčíme symptomy, nikoliv příčinu choroby (na př. zápal plic antypyretikem, místo baktericidním léčivem).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama