Zážitková turistika s ČD. I cesta může být cíl – pokud vám zvládnou prodat jízdenku
GLOSA. To se tak jednou rozhodnete nechat auto doma a vyrazit do blízkého zahraničí poněkud staromódně, či vlastně moderně – ekologicky, vlakem. Po vlastech někdejšího mocnářství. Na trase Praha – Vídeň – Budapešť – Bratislava – Praha. Nevšední zážitek začíná už u pokladny národního dopravce.
Mezinárodní jízdenky, pokladna, Hlavní nádraží, Praha. Madam za okýnkem je sice ochotná, ale nejlepší cena, kterou dokáže den před odjezdem do Vídně nabídnout, je zhruba tři tisíce korun pro čtyřčlennou rodinu a ještě v čas, kdy jet nechceme.
„Jestli chcete lepší cenu, musíte to koupit přes internet, ideálně dopředu,“ doporučuje. Sama alternativní „internetovou cenu“ na místě zjistit nedokáže nebo nechce.
Zkuste to spíš s Rakušany
Tak děkujeme. Jen o několik kroků dále je pobočka soukromého žlutého dopravce. Mladíkovi prsty na klávesnici jen sviští.
„Do Vídně, to máte zítra za 1200.“
„Za jednoho?“
„Ne, za všechny čtyři.“
Těžko říct, z čeho tenhle cenový rozdíl plyne. Z Babišových dotací na železnici pro studenty a důchodce, na které padlo už přes šest miliard? To asi ne, ty pobírají České dráhy stejně jako Regiojet nebo Leo Express. Každopádně cena u konkurence činí necelých 1200 Kč.
Stejně snadno jsme na místě dopředu zakoupili i závěrečnou trasu Bratislava – Praha. Vyřešeno za pět minut. Domů se tedy za týden dostaneme, za předpokladu, že dojedeme podle plánu přes Budapešť do Bratislavy.
Trasu Vídeň – Budapešť zkoušíme vyřídit již bez asistence domácích dopravců, z klidu domova, přes internet. Volíme web rakouských železnic ÖBB, jak nám ostatně doporučila sama zaměstnankyně Českých drah.
Přepínáme na angličtinu, vše je intuitivní, rychlé, tlačítka tam, kde byste je čekali, platba snadná. Lístek i s rezervací za dobrou cenu, nějakých 130 eur. Auto by sice i zde vyšlo laciněji, ale i cesta (vlakem) může být cíl.
A nechcete radši do Břeclavi?
Fajn. Zbývá se dostat z Maďarska na Slovensko. Vybraný spoj provozují České dráhy. Na webu národního dopravce klikáme jak vzteklí. Spoj nalezen, ale jízdenka koupit nelze. Nejprve se musíte registrovat či přihlásit. Pak přejít do eshopu.
Poněkolikáté vyplnit počty a věkové rozmezí cestujících. A – spojení nenalezeno. U vlaku, který prokazatelně jede. Že by byl tenhle dálkový spoj vyprodán? Zvláštní.
Voláme infolinku Českých drah. Rozhovor s robotem je bizarní. Chce slyšet, co si přejeme, z předříkaných čtyř možností hlásíme „koupit jízdenku“. „Není vám rozumět,“ opáčí i na třetí pokus robot a přepojí nás na živou operátorku.
„To asi musíte jet až do Prahy,“ uvažuje dáma na infolince. Sama po chvíli uzná, že to bude asi nesmysl.
Diví se, že lístek přes internet nejde koupit. Ověřuje, připouští, že to tak asi bude. Skutečně: České dráhy neumějí přes internet prodat své vlastní jízdenky na svůj vlastní vlak, pokud nejede po českém území. Pokud bychom jeli o jednu až dvě stanice dál, třeba do Břeclavi, už by to možné bylo.
„Tak to budete muset osobně zajít na mezinárodní pokladnu,“ nachází „řešení“ operátorka.
Ne, na Hlavák už zpátky nejedeme, i když to je jen přes půl Prahy. Co kdybychom byli třeba… z nějaké obce na Vysočině? Sedli bychom na vlak a jeli si – někam – koupit na mezinárodní pokladnu lístek na vlak?
Děkujeme Českým drahám za pěkný zážitek z doby předinternetové. A to jsme ještě nikam nevyjeli. Řešení je nakonec jednoduché. Jízdenku Budapešť – Bratislava kupujeme na pár kliknutí opět prostřednictvím Rakušanů. Čerstvý to závan starého mocnářství.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
18 komentářů
Mám podobnou zkušenost, jízdenku na webu ČD lze koupit až po vynaložení nesmírného úsilí a občas se to nepovede vůbec. Prostě státní podnik.
Milý pane, to je zajímavé, že cena 3000 Kč do Vídně Vám vadí. Ale cena z Vídně do Budapeště je prakticky stejná. To vám nevadí?
Jinak vlak sice projíždí územím ČR, ale dopravcem jsou dráhy výhradně na českém území.
Paní na pokladně Vám každopádně mohla vydat jízdenku levnější do Vídně, patrně něco nevěděla … a s tím návratem z Budapeště vás měli odkázat na e-shop Slováků 🙂
Spoj z Maďarska na Slovensko rozhodně České dráhy neprovozují. Provozují ho na slovenské straně ZSSK a na maďarské MÁV. ČD ho provozují až na českém území a tak nedává jediný smysl, aby u nich na eshopu šlo koupit jízdenku.
S eshopem ČD jsem nikdy žádný větší problémy neměl. Poslední dobou využívám často jejich mobilní aplikaci, která získala několik ocenění.
Dobrá snůška nesmyslů. Proč si tedy na webu OBB můžu koupit jízdenky na vlak neprovozovaný na jejich území a u nás to nejde? Eshop ČD je bohužel totální paskvil, to snad byl lepší ten původní. Spousta věcí složitě nebo vůbec pokud člověk nevyzkouší všechny (ne)související možnosti, ceny za jednotlivé cestující vidět nejsou, pouze souhrnná cena jízdenky, něco lze na eshopu koupit, něco ne… Mobilní appka funguje naopak poměrně slušně, ale do nějakých složitějších akcí se raději moc taky nepouštět.
Ceny mezinárodního jízdného u ČD jsou kapitola sama pro sebe – Brno – Vídeň (v akci!) 500 Kč v eshopu, 2. třída bez ničeho. Zpět současně kupován Regiojet, cca 300 Kč v Relaxu, se službami, nápojem, kávou… lepší než 1. třída ČD (o jejíž ceně je lepší raději pomlčet úplně nejen v mezinárodní, ale i vnitrostátní dopravě).
Občas ČD přijemně překvapí, ale jen proto, že člověk ví, jak jízdenky či různé možnosti zadat či kombinovat. Lituju náhodné cestující, kteří se o to nezajímají….
Cestuji s ČD téměř denně, ale přesto je to můj nejméně oblíbený dopravce na světě 😀
O jejich neschopnosti fungovat v rámci nějakých mezí spolehlivosti a normálnosti by se mohly psát knihy. Nejhorší je ale neuvěřitelná neochota, tupost a arogance téměř všech pracovníků drah, obzvláště v případě problémů nebo neobvyklých situací. Platící zákazník je pro ně obtížný hmyz bez práv. Jsou státní dráhy a mají „jistotu“ práce a zákazníků. Jsme jim tedy všichni ukradení a nemají důvod se snažit.
Existují výjimky – jsou jimi hlavně někteří průvodčí, kteří nějaký ten smysl pro lidskost neztratili. U pokladen nebo úředníků ČD můžete mít ale skoro jistotu, že narazíte na neochotného a neschopného idiota, pro kterého jste rušivým elementem v pauze mezi kafem a obědem. A na psaní stížnosti zapomeňte, ve lhůtě 30-dnů vám neodpoví a po čase přijde krátký pamphlet o tom, že vše funguje, jak má, jste neschopný a neinformovaný tupec a na nic nemáte nárok. Případně že za chybu nenesou odpovědnost.
Kdyby neměli na některých tratích monopol, nejezdím s nimi. A když to jde, volím VŽDY jiného dopravce. Často totiž paradoxně za nižší cenu dostanu mnohem lepší služby a větší jistotu, že věc (i při potížích) dopadne dobře.
Příkladem budiž RJ a LeoExpres. Leo mi jednou kompenzoval zpoždění vlaku, byť nebylo nijak zásadní, přístup stevardů i samotné společnosti potěšil. RJ mi zase v jednom případě přistavil v relativně rozumném čase (cca 45min) náhradní a relativně konfortní autobus za vlak, který měl poruchu. Součástí náhradní dopravy bylo i relativně slušné občerstvení zdarma.
Jen drobná technická – pro ČD jsou platícími zákazníky kraje, případně Ministerstvo dopravy jakožto objednatelé většiny spojů. Těch čistě komerčních je tak málo, že asi nestojí za odlišný přístup.¨
My cestující jsme pouze substrát zvyšující náklady…
České dráhy fungovaly nejlíp tak za Rakouska-Uherska. Koupit si jízdenku na internetu je ještě větší dobrodružství, než jet potom vlakem. Třeba mojí mamince bude mobilní apka platná jak mrtvýmu zimník. Při zpoždění vlaku je nejoblíbenější výmluva, že už zpožděný přijel. Bývá to pravda tak z 5 %. Při jakékoliv stížnosti přijde asertivní odpověď s výmluvami jak od žáka 2. třídy základní školy. Jezdím patnáct let dennodenně Ústí nad Labem – Praha a zpět, takže vím o čem mluvím.
Pěkný článek, každý rok kupuji jízdenku na léto a cesta je naším cílem 1 dospělí , 2 děti (poznáme nepoznané). Nic lepšího neznám, stání v kolonách a vydrncané silnice si užívám jinak celý rok. Nicméně mám pocit že Eshop čd je čím dále rok od roku složitější. Navíc národní dopravce postupně ztrací jednotlivé kraje. Co se týká mezinárdní přepravy, tak každý kilometr na východ je vidět a je logické že z horních do dolních uher Vám češi lístek neprodají, zrovnatak ČSA neprodá Kijev Soul přímo, ikdyž do obojího létá. Je smutné, že v kukani ČD to neví?
Btw – pokud by autor komentáře netrval na vlaku, ale využil z Vídně do Budapešti autobusový spoj (ano vím že je to méně pohodlné), přišly by ho jízdenky na pár stokorun 😉 V rámci boje s Flixbusem to tam drží Regiojet i ostatní docela nízko, v tom „trojúhelníku“ Vídeň – Budapešť – Bratislava 😉
Jsem přesvědčen, že v době předinternetové, v době totalitních Českskoslovenských státních drah, to bylo mnohem jednodušší.
Máte naprostou pravdu akorát do toho neplést totalitní ČSD co to proboha je totalitní dráha .Za Československa vše podstatně jednoduché . Ted komplikované hrůza hrůz.
Omlouvám se, ale podlehl jsem dnešní módě, označovat dobu kdy i železnice ještě běžně fungovala, včetně prodeje jízdenek, za totalitní, i „seriozní“ nejmenovaná média to používají. Nemyslel jsem tím, že dráha jako taková, by byla totalitní; to ani z principu věci samé, být nemůže.
Ano, za komunistů byl nákup jízdenky do Vídně velmi jednoduchou záležitostí
Promiňte, ale kupovat si mezinárodní jízdenku bez předstihu, ať už na vlak, bus, či letadlo a doufat, že z toho vyjdu levně.. To musí napadnout snad jen někoho, kdo chce napsat podobný článek.. Jinak s webem ČD mi nic v nepořádku nepřijde, ovládání je takřka shodné např. s DB. Ale jezdím často, tak jsem si možná zvykl.
Nemyslím si – v dnešní době je cestování třeba i na otočku do zahraničí (nebo třeba na víkend) naproto běžné a dopravci by se tomu měli přizpůsobit a netrvat na podmínkách, které si mohli dovolit v letech, kdy se tam ani nijak jinak dostat nedalo a vlak byl prakticky jedinou variantou a příliš mezinárodních autobusů také nejezdilo. Dnes je doba jinde a ČD by toto měly pochopit. Kupoval jsem prakticky na poslední chvíli jízdenky třeba po Německu u DB a akční byly i dva dny před odjezdem k dispozici na některé vlaky.
Před týdnem jsem měl s ČD nepříjemný zážitek na trase Liberec – Pardubice… Oni vůbec nemají prozákaznický přístup. Vůbec nechápou, že tu jsou oni pro cestující, nikoliv naopak. Takhle ale fungují všichny bývalé monopoly.
Celkově mi přijde celý článek přitažený za vlasy. Jízdenka Praha-Vídeň stojí takovou cenu, protože ten vlak je narvaný k prasknutí a tím pádem se zaplatí a ČD na něm profitují. Zároveň je správné, že na pokladně je dražší je to jen modernií cenová politika a je pochopitelné, že člověk u pokladny často akceptuje vyšší cenu. Nemožnost koupit lístek který nejede po CZ uzemí je standard na bahn.de, také nekoupím lístek z Praha do Krakowa. A třešničkou na dortu je akceptace 130 EUR na násobně kratší úsek proti 120 EUR za usek Praha Viden
Žádný podnikatel nebude dobrovolně zlevňovat, pokud se mu to naplní i tak. Navíc v tomto případě to není tak jednoduché, je potřeba skloubit dohromady několik tarifů jednotlivých států a vše je zastřešené UIC.