Polský prezident Andrzej Duda
Mateusz Slodkowski/SOPA Images / Shutterstock Editorial / Profimedia,

„Zavirované“ polské volby. Vláda se bojí krize po pandemii a chce si pojistit svého prezidenta

Napsal/a -pes- 20. dubna 2020

Nejen v Maďarsku, ale i v Polsku je pandemie koronaviru testem pro tamní demokracii. Polská vládní strana Právo a spravedlnost pouhý měsíc před prezidentskými volbami prosadila v parlamentu změnu způsobu volby na korespondenční. Vláda chce za každou cenu zabránit průtahům voleb, aby se nekonaly uprostřed ekonomické recese způsobené právě koronavirem.

Přechod na korespondenční hlasování ale představuje problém. V roce 2006 se polský Ústavní soud vyslovil proti takovým změnám v rozmezí půl roku od voleb (letošní prezidentské volby přitom budou už za měsíc).

Před pár lety také strana Právo a spravedlnost (PiS) omezila právo na poštovní hlasování – údajně proto, aby snížila riziko volebních manipulací. Teď chce pravý opak.


Text vznikl ve spolupráci s mediální platformou Visegrad Insight a jejím projektem #DemocraCE. Autorem analýzy je Quincy Cloet.


Zaměstnanci pošty i opoziční politici sice plán uspořádat volby v době koronavirové pandemie kritizovali, vláda ale šéfem státní pošty jmenovala náměstka ministra obrany, aby přípravy na volby urychlil.

Rozvoz volebních lístků k 30 milionům voličů bude znamenat narušení běžných poštovních služeb. Na světě neexistuje jiný příklad země, kde by se korespondenční hlasování konalo v takovém rozsahu.

Nerovná kampaň

Zákon přitom neprošel zcela hladce. Vicepremiér Jaroslaw Gowin (z další vládní strany Porozumienie) se postavil proti návrhu na všeobecnou volbu poštou. Navrhl místo ní prodloužit mandát současnému prezidentovi Andrzeji Dudovi do roku 2022 a mandát hlavy státu obecně na dobu sedmi let.

PiS nakonec svůj plán prohlasovala jen velmi těsnou většinou. Gowin rezignoval a mluví se o tom, že chystá plán, jak svrhnout stávající vládu a dosadit místo ní prozatimní kabinet podporovaný opozicí. Změny volebního zákona může ještě zpomalit, ale nikoli zastavit, Senát kontrolovaný opozicí.

Vláda se každopádně bude za každou cenu snažit dosáhnout znovuzvolení Andrzeje Dudy a tím i možnosti pokračovat v radikální přeměně Polska.

Opoziční kandidáti přitom nemají ani šance, ani kapacitu na kampaň po celé zemi, vzhledem k omezením kvůli koronaviru. Duda, jako úřadující prezident, ale takovým restrikcím čelit nemusí.

Jakékoli výrazné průtahy prezidentské volby by znamenaly, že se možná bude hlasovat uprostřed ekonomické recese způsobené dopady koronaviru. Právo a spravedlnost se tomuto scénáři chce vyhnout za každou cenu.

O krok blíž k „Polexitu“

Kontroverze v Polsku v uplynulých dnech vyvolalo i rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie nařizující pozastavit činnost disciplinární komory polského nejvyššího soudu. I když se takový výrok, zpochybňující nezávislost této instituce, čekal, okamžitě se stal terčem vládní kritiky.

V řadě jiných rozhodnutí v minulých měsících Soudní dvůr EU zdůraznil ohrožení nezávislosti polské justice a čeká se že, bude dál kritizovat justiční reformy polské vlády.

V reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU ministerstvo spravedlnosti v Polsku tvrdilo – dlužno říci, že nepravdivě – že Soudní dvůr EU nemá k takovému kroku pravomoc.

Premiér Mateusz Morawiecki následně o něco mírněji konstatoval, že vláda postoupí celou věc polskému ústavnímu soudu. Ten byl však rovněž zasažen reformami justice z dílny PiS, a nedá se tak od něj čekat nestranný či nadstranický rozsudek.

Mezi ústavní soudce byli dosazeni provládní kandidáti, což byl další znak sílící politické kontroly nad polskou justicí.

I když je rozhodnutí Soudního dvora EU a odpověď polské vlády jen další kapitolou v nekonečném sporu o podobu a smysl polských justičních reforem, důsledky jsou jasné. Právní „Polexit“, odchod Polska z EU, se znovu o krok přiblížil.

Obě události z posledních dnů, korespondenční volba prezidenta i justiční změny, ukazují, že vláda strany Právo a spravedlnost není ochotná k nejmenším kompromisům s opozicí ani s EU. Naopak hazarduje jak s polským obyvatelstvem tak s členstvím v země v Evropské unii, jen aby zanechala svůj otisk na podobě polského státu.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

1 komentář

  1. Petr Kaminsky napsal:

    No vida! Kdyz zamenime predmet sporu „nezavisla justice“ za „penize/dotace“, je to uplne stejne jako u nas. Vlada AgroFert-u rozhoduje o dotacich pro AgroFert. Zajimalo by me, jestli to opravdu Kaczynski necha dojit daleko a uskutecni „Pol-exit“. Na druhou stranu by mela mit obranne mechanismy i EU. Pokud nejaky stat ovladne mafie, mela by mit moznost jej vyloucit nejen z rozhodovani, ale uplne.

Přidávání komentářů není povoleno