Foto: Se souhlasem Petra Zemánka

Z Postoloprt do Žatce potřetí. Pochod uctí památku obětí poválečného násilí

Napsal/a Robert Malecký 28. května 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

V pondělí 3. června se uskuteční třetí ročník připomínkového studentského pochodu z Postoloprt do Žatce k uctění památky obětí poválečného násilí. Organizují ho studenti pražského Gymnázia Jana Keplera a lounského Gymnázia Václava Hlavatého. Tento rok se poprvé účastní i česká a německá veřejnost.

Studenti středních škol z Loun a Prahy pořádají již 3. ročník připomínkového pochodu z Postoloprt přes zámek Stekník do Žatce jako vzpomínku za všechny zbytečně umučené a týrané oběti postoloprtského masakru na přelomu května a června 1945. Pochod je otevřený pro kohokoli ze zájemců z řad veřejnosti.

Trasa pochodu a plán doprovodných akcí

Účastníci se sejdou v pondělí 3. června v 10 hodin u vstupu do zámeckého parku vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech. Pořadatelé vyzývají všechny účastníky, aby si s sebou tradičně přinesli kolíček na prádlo a kus kartonu, na který napíší jedno ze jmen obětí, pod kterým budou cestu absolvovat. Po krátké zastávce na místě bývalých kasáren a u Kříže v levonické bažantnici pochod vyrazí přes zámek Stekník do Žatce, kam by měl dorazit kolem 15. hodiny.

Žatecký okrašlovací kolektiv pořádá návazně ve stejný den v 17.30 hodin na náměstí Svobody v Žatci pietní shromáždění k uctění památky obětí poválečného násilí, kterému byli vystaveni spoluobčané německé národnosti. Společné setkání uctí a vzpomene vyhnané sousedy, kteří v Žatci, Postoloprtech a v jejich okolí po konci 2. světové války ztratili nejen své domovy, ale mnozí i své životy.

Modlitbu za smíření mezi národy v českém i v německém jazyce povede duchovní správce Liběšické farnosti P. Vilém M. Štěpán.


Co byl masakr v Postoloprtech?

Postoloprtský masakr se stal v červnu 1945, kdy vojáci Československé armády zabili bez soudu několik set internovaných civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a okolí. Masakr si připsal největší počet obětí v severních Čechách v poválečné historii a byl druhou nejtragičtější událostí při živelných násilnostech při takzvaném divokém odsunu Němců. Více lidí přišlo o život jen v souvislosti s tzv. Brněnským pochodem smrti.

O postoloprtském masakru pojednává například dokument Jiřího Padevěta ze série Temná doba na Mall.tv.


Jako motto letos pořadatelé zvolili slova chartisty Ondřeje Kohouta z rozhovoru pro Paměť národa: „Lidé přestávají vnímat historii a totálně blbnou.“

„Společně se chceme postavit proti uplatňování kolektivní viny, lži, nenávisti a zášti proti těm, kteří mluví jiným jazykem nebo jinak vypadají. Společně se chceme postavit bílým místům v naší historii. Chceme nazývat věci a události pravými jmény,“ uvádějí pořadatelé pochodu.

Na nejbližším zasedání zastupitelstva města Žatce hodlají předložit petici za zřízení pamětní desky obětem vyhnání, kterou zatím podepsalo na 400 obyvatel a návštěvníků města Žatce. Pamětní deska by podle jejich představ měla být odhalena v příštím roce k 80. výročí událostí končící války.

Před 79 lety, 3. června 1945, bylo v Žatci vyhlášeno soustředění všech mužů německé národnosti ve věku od 13 do 65 let. Kdo se nedostavil, měl být zastřelen. Na náměstí se dostavilo 4 tisíce až 5 tisíc lidí, kteří byli kontrolováni a tříděni příslušníky místních správních orgánů, příslušníky Revolučních gard, ale hlavně vojáky z Žatce a Postoloprt. Toto třídění bylo provázeno fyzickým a psychickým násilím.

Poté byli muži ve skupinách odváděni do Postoloprt nebo do čtyř táborů v Žatci. Mezi zadrženými byli katoličtí kněží a premonstráti, a to i českého původu. Během této vojenské operace, při níž bylo město zcela obklíčeno, byl nasazen i pancéřový vlak Uhříněves a zabiti dva muži. Těla dalších tří byla nalezena po několika dnech. Několik mužů zemřelo během cesty do Postoloprt. Většina zastřelených byla pochována u jižní zdi městského hřbitova.

V postoloprtských kasárnách byli muži ze Žatecka vystaveni krutému zacházení ze strany vojáků čs. armády, které vyvrcholilo zavražděním nejméně 763 lidí. Jak uvádějí pořadatelé pochodu, toto číslo s největší pravděpodobností neudává konečný počet obětí, ale odpovídá počtu exhumovaných ostatků během vyšetřování masakru v roce 1947. Své muže následovaly do shromažďovacích táborů ženy a děti. Němečtí a čeští historici dnes evidují více než 1600 obětí.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)