KOMENTÁŘ. Ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové se v tomto roce chystá utratit rekordních 150 miliard korun a uzavřít další smlouvy na nákup stíhaček F-35 a tanků Leopard za dalších nejméně 300 miliard korun. Nově však budou informace o těchto nákupech tajné a nebude ani dodržován zákon o svobodném přístupu k informacím.

Důvodem je prý to, aby se o nákupech nedozvěděl Putin. Autor tohoto textu je však přesvědčen, že pravým důvodem je snaha vyhnout se veřejné kontrole.

150 miliard nebude stačit

V roce 2024 bude ministerstvo obrany hospodařit s rekordním rozpočtem přes 150 miliard korun a vláda na svém posledním prosincovém zasedání schválila koncepci výstavby armády do roku 2035, který počítá s nákupem dalších zbraní.

Tím největším bude nákup 24 stíhacích letounů F-35, který bude daňové poplatníky stát prý jen 150 miliard korun. Částka se prý nebude platit najednou, ale v průběhu let až do roku 2034. K podpisu smlouvy pravděpodobně dojde do března letošního roku, do kdy platí nabídka americké vlády.

Očekává se i podpis smlouvy na nákup bojových tanků Leopard v nové verzi 2A8. Vláda loni v květnu pověřila ministryni, aby o pořízení jednala s Německem. A už loni byla podepsána smlouva na nákup 246 bojových vozidel pěchoty za přibližně 70 miliard korun od švédské společnosti BAE Systems.

Součástí kontraktu přitom není servis těchto vozidel. Servisní smlouva bude mít hodnotu „desítek miliard korun“, jak už dříve řekl Radiožurnálu vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka.

Pro možné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se nákupem bojových vozidel pěchoty zabývá už od léta 2023 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Není divu, Ministerstvo obrany je zmanipulovanými výběrovými řízeními proslulé. Uveďme dva příklady za všechny. Oba se shodou okolností týkají letadel, a to se v době nákupu stíhaček F-35 obzvláště hodí. Nejprve tedy příklad s nejvyšší pokutou a pak příklad nejnovější.

Rekordní pokuta 550 milionů Kč

Antimonopolní úřad začátkem dubna 2021 pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu, a to ve výši 550 milionů korun, za chyby v tendru na nákup 12 armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun.

Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády oslovilo také vládu italskou. Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale prý neodpovídala armádním požadavkům. Stroje prý nesplňovaly podmínku na odzkoušení v operacích.

Resort obrany podle ÚOHS chyboval v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo.

Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, prý do zakázky nemůže zasahovat.

Pokutu obrana už v roce 2021 uhradila, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil.

V červnu 2023 vypsalo Ministerstvo obrany soutěž na modernizaci vnitřního vybavení obou vládních Airbusů 319. Předpokládaná cena zakázky byla stanovena na 713 milionů korun bez DPH.

V listopadu 2023 konstatoval antimonopolní úřad, že ministerstvo nedodrželo „zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., zadávání veřejných zakázek“ a obraně zakázal uzavřít smlouvu na tuto zakázku. Předmětné rozhodnutí ÚOHS nabylo právní moci 7. prosince 2023.

Tím však výčet příkladů netransparentního rozhazování veřejných peněz za zbraně zdaleka nekončí.

Ministerstvo obrany je v exekuci

Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Watchdogová organizace Kverulant se zajímala o podrobnosti o nákupu, zejména o jednotkovou cenu.

Ministerstvo obrany mu ji však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje.

Kverulant Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout.

Následně soud pro Prahu 6 už v září pověřil soudního exekutora vymožením požadovaných informací. Ministerstvo je Kverulantovi ani přesto neposkytlo a Černochová nyní opět, už potřetí, rozhodla o jejich neposkytnutí.

Za těchto okolností se snad ani nelze divit, že Ministerstvo obrany volá po změně. Touto změnou však bohužel není vyhazov všech neschopných (nebo snad zkorumpovaných?) úředníků za jejich průšvihy, ale rozhodnutí o utajování informací.

Podle MF Dnes stát totiž začal nově utajovat informace o počtech vojáků a kusů techniky. A stejně tak o nových nákupech. Důvodem je prý to, aby nebyla ohrožena naše obranyschopnost, kdyby se o nákupech dozvěděl Putin.

„Omezení uveřejňování smluv je kromě jiného reakcí na ruskou agresi na Ukrajině, kdy je nezbytné zajistit, aby prostřednictvím registrů smluv protivník nezískával informace o uzavíraných smlouvách, které by následně bylo možné využít při působení proti České republice,“ potvrdila novinku Ivana Navrátilová z tiskového oddělení Ministerstva obrany.

„Změnou obranných dokumentů vláda reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, kterou způsobila především agrese Putinova režimu na Ukrajině,“ uvedla podle MF Dnes po jednání vlády ministryně Černochová.

Ignorování zákona i mezinárodní dohody

Ministerstvo již avizovalo, že nebude ignorovat jen zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, který je naplněním článku 17. Listiny základních práv svobod, který praví, že právo na informace je zaručeno.

Ministerstvo se chystá ignorovat také takzvaný Vídeňský dokument, který závazně ukládá všem členům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) informovat o svých armádách.

„Rovněž tak nebude zveřejňován přehled výzbroje a techniky a početní stavy osob podle Vídeňského dokumentu 2011, kterého plnění ČR vůči Ruské federaci a Bělorusku rovněž armáda suspendovala,“ řekl k tomu plukovník Josef Přerovský, ředitel Sekce plánování schopností MO – odboru kontroly odzbrojení.

„Předpokládáme, že po ukončení konfliktu na Ukrajině se ČR k plnění smlouvy a uveřejňování informací vrátí,“ řekl redakci iDNES.cz plukovník Vladimír Šupšak.

Autor tohoto textu je přesvědčen, že pravý důvod utajování je jiný: snaha vyhnout se při utrácení peněz daňových poplatníků veřejné kontrole.

Autor tohoto textu Vojtěch Razima byl zpravodajským důstojníkem Bezpečnostní informační služby a důstojníkem policejního útvaru Služba pro odhalování korupce (SPOK). Později pracoval jako konzultant ve společnosti Deloitte a zastával i pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. V roce 2009 založil watchdogovou organizaci Kverulant.org o.p.s., kterou od té doby vede.